Od chvíle, kdy se Johnu Connorovi (Nick Stahl) podařilo odvrátit soudný den a zachránit lidstvo před vyhlazením, uplynulo deset let. Nyní dvaadvacetiletý Connor žije mimo obvyklé zvyklosti - bez domova, bez kreditních karet, bez mobilního telefonu a bez práce. Bez jakýchkoliv záznamů o své existenci. Způsobem, který znemožňuje, aby jej vystopoval Skynet.
Ze stínů budoucnosti však jednoho dne vystoupí T-X (Kristianna Loken), dosud nejvyspělejší vražedný stroj Skynetu, který byl vyslán z budoucnosti, aby dokončil práci svého předchůdce T-1000. Tentokrát však není jediným cílem Skynetu John Connor. Nic netušící veterinářka Kate Brewster (Claire Danes) se brzy stane svědkem toho, jak její dávná minulost a nadějná současnost ústí v nepředstavitelnou budoucnost. Pokud ovšem dokáže uniknout dokonalé T-X.
Když si Connor a Kate uvědomí, že do příchodu soudného dne zbývají pouze tři hodiny, jejich jedinou nadějí na přežití se stává replika Terminátora (Arnold Schwarzenegger) - tajemného a nyní již zastaralého robota, který se Connora v minulosti pokoušel zabít. Společnými silami musí odvrátit hrozbu soudného dne… nebo odsoudit celé lidstvo k záhubě.
Servisní info o filmu Recenze Mirky Spáčilové |
Arnold je tedy zase zpátky. Sic svůj věk nezapře, ale ze známé a stále efektní scény, kdy se poprvé objevuje v obraze je patrné, že má stále páru. Stejně však můžeme charakterizovat i jeho protihráče, progresivní T-X, kterou tu prezentuje půvabná Kristianna Loken. I když se v případě T-X jedná o technologický zázrak, proti němuž působí starý známý T-101 jako hromada šrotu, jak se říká, naděje umírá jako poslední…
Tentokrát je protivníkem Schwarzeneggerova zastaralého modelu Terminátora dosud nejvyspělejší stroj Skynetu: T-X. Základem tohoto vražedného robota je kostra ze speciálních železných slitin, která je potažena tekutým kovem. T-X, jíž povrchová úprava propůjčuje vzhled půvabné ženy, disponuje plasmovým kanónem, možností změnit svou podobu a schopnostmi ovládat ostatní stroje. Je mnohem silnější, rychlejší, rafinovanější a odolnější než zastaralý model T-101. |
T-X je chladná, nemilosrdná, smrtící. Krása, která zabíjí, rychle, efektivně, nesmlouvavě. Ale přesto jsou v kreacích obou Terminátorů místa, která polidšťují tyhle naprogramované loutky s jediným cílem a smyslem své existence. U Arnolda tu jsou ke slyšení poměrně pravidelně vynikající hlášky, jež jsou velice nenásilné a příjemně zlehčují dynamickou akční fázi. U Loken se zase čas od času objeví v jinak nehybné tváři výraz, který byste u stroje neočekávali, jakési krátké emoční probuzení podtrhující momentálně vypjatou scénu. Jinak ještě malou noticku k jejímu vystoupení. Ačkoliv vůči jejímu projevu nemám nejmenších připomínek, už asi nemůže překonat naprosto perfektní ztvárnění Terminátora nové řady (T-1000) v podobě Roberta Patricka z předchozího dílu - nelze v jeho případě nepřipomenout naprosto ukázkovou scénu, kdy jako T-1000 běžel za osobním vozem s ujíždějícími Sárou a Johnem Connorovými (mimochodem, Patrick si malou roli střihnul v nedávno recenzovaných Charlieho Andílcích 2).
Přirozeně, že tentokráte se nekoná překvapení z výše citovaného druhého dílu, kde jsme netušili, že Arnold - jakožto T-101 - je na té správné straně barikády. Role v Terminátor 3 byly od začátku jasně rozdány a stejně tomu bylo i s penězi na zvláštní efekty, kterých tu je opětovně dostatek, nevyjímaje velice přitažlivou scénu vzájemného souboje obou Terminátorů. Určitou výhradu bych sám za sebe měl k jinak úchvatnému obrazu, kdy se ulicí valí obrovský jeřáb s T-X za volantem pronásledující ústřední postavu třetího dílu - Johna Connora, v němž nepoznáváme sebevědomého teenagera ze dvojky jako spíše poněkud rozháraného mladíka, utíkajícího před svým osudem. Příliš rychlé prostřihy totiž devalvují zážitek z téhle jinak zajímavé akce; nemusím tedy zrovna mít v každém filmu výstavní honičku ve stylu Ronina, ale připadá mi, že se to dalo udělat ku větší potěše diváckého oka. Jinak si přijdete na své, je tu jen jediná opravdu nepříjemná scéna vyžadující jít na Terminátora 3 na lačno, minimálně v případě postiženého herce k tomu při natáčení jistě muselo dojít…
Takže nechybí nic, co by správný akční snímek měl mít. A třebaže vás po celou dobu doprovází neodbytný pocit "deja vu", nelze upřít tvůrcům jejich nápaditost při vymýšlení a následném řešení řady akčních situací. Je tu prostor i pro něco opravdu překvapivých zvratů, po kterých ve finále vyplave na povrch již otřepaná filozofická otázka o nevyhnutelnosti našeho vlastního osudu. O nevyhnutelnosti nevyhnutelného…
Jak to celé zhodnotit? Arnold je už možná trochu starý a snímek svou strukturou do značné míry připomíná dvojku, jenom s jinými protagonisty. Ale má to příjemný spád, ideální metráž, má to vtip a rozhodně se nejedná o nástavbu za každou cenu. Terminátor je tak jedna z mála filmových sérií, která si stále drží hodně vysoký kredit a přes některé mé rýpavé připomínky budete téměř jistě spokojeni. Ne, dvojka se sice překonat nedá (životní Arnoldova role - byla mu šita doslova na tělo) a hláška „Hasta La Vista, Baby“ zrovna tak, ale trojka se rozhodně nedává zahanbit a to je mnohem víc, než jsem čekal!
Verdikt: 75%
Více než tříměsíční natáčení začalo 14. dubna 2002 v Los Angeles. „Vzpomínám si na okamžik ze začátku natáčení, kdy Arnold poprvé vystoupil ze svého přívěsu v kultovním Terminátorově kostýmu - v kožené bundě, se slunečními brýlemi a s velkou brokovnicí,“ říká Mostow. „Když přišel na scénu, aby natočil první záběr, otočil jsem se na štáb a řekl: ‚Vážení, právě jsme začali natáčet dalšího Terminátora.‘“ |
ARNOLD SCHWARZENEGGER (Terminátor) je jedním z komerčně nejúspěšnějších umělců v dějinách zábavního průmyslu. Kromě herecké kariéry má za sebou také několik režisérských a produkčních zkušeností. Schwarzenegger se od svých patnácti let věnoval kulturistice. V různých soutěžích posbíral celkem 13 světových titulů včetně Mr. Universe, Mr. Olympia a Mr. World. V roce 1970 přišla první herecká příležitost a Schwarzenegger se objevil ve filmu Herkules v New Yorku. O několik let později získal jednu z hlavních rolí v komediálním dramatu Zůstaň hladový a za svůj herecký výkon v tomto filmu obdržel Zlatý glóbus jako herecký objev roku. V době natáčení celovečerního dokumentu Železný Schwarzenegger byl již hercem na plný úvazek. V roce 1982 přišel zásadní zlom v podobě filmu Barbar Conan, který se stal obrovským hitem a získal Schwarzeneggerovi spoustu oddaných fanoušků. Zanedlouho následovalo také jeho pokračování Ničitel Conan. Na obrovský úspěch Schwarzenegger navázal filmem Terminátor, díky němuž se stal symbolem akčního hrdiny, a pokračoval sérií veleúspěšných akčních snímků, mezi které patří Komando, Špinavá dohoda, Predátor, Běžící muž, Rudé horko nebo Total Recall. Poté předvedl svůj komediální potenciál ve filmovém hitu Ivana Reitmana Dvojčata, ve kterém si zahrál s Dannym DeVito, a okouzlil publikum v další komedii Junior, která mu přinesla druhou nominaci na Zlatý glóbus, tentokrát v kategorii nejlepší komediální herec. Návratem k akčnímu žánru pak byla role ve filmu Terminátor 2: Den zúčtování. K dalším Schwarzeneggerovým filmům patří Policajt ze školky, Poslední akční hrdina, Pravdivé lži, Likvidátor, Batman a Robin, Konec světa, Šestý den a jeho zatím poslední akční snímek – Protiúder. Jako režisér se podílel na epizodě The Switch z populárního televizního seriálu Příběhy ze záhrobí a na televizním remaku klasického filmu Vánoce v Connecticutu. Dalším filmem, ve kterém obsadí hlavní roli, bude druhé pokračování akční klasiky Pravdivé lži. Schwarzenegger se aktivně podílí na humanitární činnosti, související zejména s poskytováním možností sportovního vyžití pro mládež.
JONATHAN MOSTOW (režie) před třemi lety zrežíroval film Ponorka U-571, na kterém se podílel také jako jeden ze scénáristů. Toto válečné drama s Matthewem McConaugheym a Harvey Keitelem se po dva týdny drželo na čele žebříčku nejnavštěvovanějších filmů a bylo nominováno na tři Oscary, z nichž jednoho získalo. Na stříbrném plátně Mostow debutoval v roce 1997 thrillerem Únos, který napsal i zrežíroval. Tentýž rok se podílel jako vedoucí výroby na filmu Davida Finchera Hra. V roce 1998 režíroval poslední epizodu miniseriálu z produkce HBO Ze Země na Měsíc, v níž si zahrál Tom Hanks. Seriál získal cenu Emmy. Mostow začal svou kariéru
během studií na Harvardu, kde natočil mnoho dokumentů a krátkých filmů. O jeho tvorbu projevily zájem televizní stanice HBO, Showtime, Cineman nebo The Movie Channel. V roce 1991 natočil svůj první celovečerní film, televizní thriller Flight of the Black Angel, který mu vynesl nominaci na cenu Cable ACE.
S bývalým produkčním prezidentem společnosti Universal Pictures Halem Liebermanem Mostow založil společnost Mostow/Lieberman Productions, která se v současné době podílí na vzniku několika celovečerních filmů.
STAN WINSTON (make-up Terminátora, animatronické efekty).
Od dob Lona Chaneyho se ještě žádný člověk nepodílel na vzniku tolika nezapomenutelných filmových postav jako Stan Winston. Tento držitel několika Oscarů je předním světovým tvůrcem filmových postav a příšerek, pod jehož rukama se zrodilo několik projektů, které se staly milníky v dějinách filmové iluze. Winston uplatnil svůj jedinečný talent při natáčení filmů jako Terminátor, Vetřelci, Jurský park nebo Střihoruký Edward a za svou práci si odnesl celkem čtyři Oscary, přičemž na dalších šest byl nominován. Obdržel také ocenění od British Academy of Film and Television Arts, dvě ceny Emmy a mnoho dalších prestižních ocenění. Na Oscara byl poprvé nominován v roce 1981 za make-up, který propůjčoval
robotický vzhled postavám filmu Heartbeeps. Další nominace mu pak vynesly filmy Vetřelci, Predátor, Střihoruký Edward, Terminátor 2: Den zúčtování, Jurský park, Batman se vrací, Ztracený svět a A.I. Umělá inteligence. Oscara získal za Vetřelce a Jurský park, make-up a vizuální efekty ve filmu Terminátor 2: Soudný den mu pak přinesly dvě další ocenění. Za filmy Vetřelci a Terminátor 2: Soudný den pak získal také ceny BAFTA.
Winston se přestěhoval do Hollywoodu v roce 1969 s úmyslem stát se hercem. Zatímco čekal na svou příležitost, snažil se vyhnout běžné pracovní rutině kreativní prací na make-upu filmových postav. Brzy se stal zaměstnancem studia Disney a v roce 1972 získal svou první Emmy za práci na televizním filmu Gargoyles. V letech 1973 - 1979 byl pak na Emmy nominován ještě pětkrát. Jeho práce brzy prorazila také na stříbrné plátno a Winston se stal velmi vyhledávaným umělcem. V průběhu své kariéry spolupracoval s tak významnými herci, režiséry a producenty, jakými jsou například James Cameron, Arnold Schwarzenegger, Joel Silver, Tim Burton, Tom Cruise nebo Steven Spielberg.
V poslední době se Winston podílel na velkofilmu Michaela Baye Pearl Harbor, třetím pokračování Jurského parku a filmu Stevena Spielberga A.I. Umělá inteligence. Winston pracoval také na televizním filmu Autobiography of Miss Jane Pittman a
seriálu Kořeny. Kromě toho má na kontě několik populárních reklamních spotů. Úlohu režiséra si zkusil ve filmu Démon pomsty, za který získal cenu pro nejlepšího debutujícího režiséra na filmovém festivalu v Paříži. Zrežíroval také film The Adventures of a Gnome Named Gnorm a krátký hororový muzikál s Michaelem Jacksonem Ghosts. V současné době Winston vlastní produkční společnost, která v roce 2001 přišla se sérií televizních filmů Creature Features. Jeho Stan Winston Studio v Los Angeles i nadále boří hranice filmového make-upu a speciálních efektů. V devadesátých letech Winston založil společnost Digital Domain, zaměřenou na digitální filmové efekty. V roce 2001 pak vznikla také firma Stan Winston Creatures, která vyrábí hračky podle návrhů umělců z jeho losangeleského studia. V minulém roce se Winston dočkal vlastní hvězdy na hollywoodském Chodníku slávy a stal se tak jediným umělcem z oboru speciálních filmových efektů, který tohoto úspěchu dosáhnul.
„Jsem velmi hrdý, že mohu znovu přivést k životu natolik významnou postavu, jako je Terminátor,“ říká Winston. „Úkol navrhnout a sestrojit dva nové typy Terminátorů - T-X a T-1 - byl pro mě velikou výzvou, kterou jsem s nadšením přijal.“
Během samotného tvůrčího procesu pak Winstonův tým 150-ti umělců znovu posunul hranice animatronických filmových efektů. „V prvním Teminátorovi jsme zobrazili obnaženou kostru T-101 pomocí jednoduchých loutek a několika mechanických efektů,“ vzpomíná Winston. „Pro druhý díl jsme vyvinuli mnohem pokročilejší technologie, díky kterým poté vzniklo několik extrémně komplikovaných modelů robota T-1000. V kombinaci s digitálními efekty jsme pak dokázali věrohodně zobrazit jeho fyzickou schránku, jejíž podstatou byl tekutý kov. V Terminátorovi 3 používáme robotické technologie, jejichž pohybové schopnosti nemají na světě obdoby.“
Režisér Jonathan Mostow s Winstonem úzce spolupracoval na vzhledu robota T-1 – předchůdce modelu T-101, kterého ztvárnil Schwarzenegger. „Chtěl jsem ve filmu ukázat první generaci Terminátorů, aby divák získal představu, jak to všechno začalo,“ vysvětluje Mostow. „Pokládali jsme si různé otázky: Jakými zbraněmi by měl být tento robot vybaven? Jakým způsobem by měl přijímat vizuální vjemy? Jak by se měl pohybovat? Nakonec jsme přišli s primitivním, ale smrtícím strojem, který je napůl robot a napůl tank.“
Po dokončení návrhu vzhledu a funkcí čekal Winstonův tým náročný úkol - konstruktéři museli najít způsob, kterým by bylo možné robota sestrojit. Na počítači byl nejprve vytvořen jeho trojrozměrný model. Podle něj pak byly pomocí průmyslových strojů vyřezány jednotlivé součásti, ze kterých byly (po náročném ručním opracování) roboti sestaveni.
„Žádný z robotů T-1 v tomto filmu není miniatura ani digitální efekt – každý z nich je skutečný, funkční robot,“ říká Winston.
Použití digitálních efektů bylo však v některých případech nevyhnutelné. Na vizuálně nejnáročnějších scénách filmu pracovali odborníci ze studia ILM v čele s Pablo Hermanem. Kvůli specifickým požadavkům některých scén bylo dokonce nutné vyvinout zcela nové technologie. V jedné části filmu je tekutý povrch T-X zmagnetizován do té míry, že se začne sloupávat a postupně odhaluje její slitinovou kostru. „Neměli jsme žádný program, pomocí kterého by bylo možné znázornit a ovládat proudy tekoucího kovu,“ vysvětluje Herman. „Začali jsme tedy zkoumat jeho hustotu, hmotnost, objem a tvar a zjišťovali jsme, jak by se choval za podobných podmínek. Byl to skutečně velmi komplikovaný proces.“ Na algoritmu, který byl nakonec ve scéně použit, pracoval tým odborníků šest měsíců.
„Před pěti lety by tento film nemohl vzniknout. Vlastně by nemohl vzniknout ani před rokem,“ říká Mostow. „Pro vizuální efekty jsme použili nejmodernější technologie, které v současné době existují.“