Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

The Bard's Tale - první dojmy

  12:02aktualizováno  20. dubna 4:18
Očekávaný remake satirického RPG The Bard's Tale je již skoro hotov a my jsme měli možnost okusit jeho kvality v hratelné betaverzi. Samozřejmě, že si zážitky nehodláme nechat pro sebe, ale hezky vám je všechny vyzradíme!

The Bards Tale Minulý rok byl na RPG tituly výjimečně chudý a ani letos jsme se dosud nedočkali kdovíjakých hodů, u nichž by fanoušci her na hrdiny trávili svůj veškerý čas. Naštěstí se však ještě máme na co těšit. Přestože se totiž rozpadla kdysi na role-playing zaměřená divize Interplaye – Black Isle, aspoň z ní vzešlo několik nadaných studií, která svému oblíbenému žánru zůstanou věrná. Zmiňme například Obsidian Entertainemt stojící za Knighst of the Old Republic 2 nebo právě inXile Entertainemt, jež v nejbližší době vrhne na trh očekávaný titul The Bards Tale. Velkým pamětníkům název dozajista připomene skvělé zážitky způsobené několika hrami textového ražení a stejného jména. O shodě náhod se zde nedá mluvit ani omylem, jelikož Brian Fargo, který měl v podstatě sám na svědomí tyto herní stařečky není nikým jiným, než šéfem inXile a také hlavním designérem remaku Bards Tale. Není se čemu divit, na textové bázi se v současnosti dá stavět maximálně tak na té nejnižší freeware úrovni a pokud Brian svého netradičního hrdinu, barda, nechce nechat navždy pohřbeného pod nánosem prachu, musí se přizpůsobit mnoha trendům, které dneska frčí. Ale zároveň je jeho cílem zachovat The Bards Tale nádech originálu. Podaří se mu to? Leccos nám napověděla zapůjčená betaverze, z níž jsme načerpali následující dojmy.

Poměrně jasným základem hry, na němž autoři z velké části staví pocit ze hry, atmosféru i příběh, je právě postava barda.

Poměrně jasným základem hry, na němž autoři z velké části staví pocit ze hry, atmosféru i příběh, je právě postava barda. Kdo by očekával vyvoleného a skrz naskrz kladného hrdinu s jediným cílem zachránit pro svět mír, byl by zřejmě šeredně zklamán, jelikož náš bard je, navzdory svému sympatickému vzhledu, přesným opakem kladného archetypu hrdiny. Nejenže je škodolibý, nesoucitný, ale dokonce hraje jen na své vlastní triko a všechny činy koná jen pro svůj zištný prospěch. Nám, Čechů, bude sympatický aspoň tím, že si často a rád prolije tělo zlatavým mokem. Mnohem podstatnější je však bardův pěvecký talent, jehož pronikavé kvality se projeví dokonce přímo ve hře. Bards Tale se totiž vzdává nadpřirozené magie a uchyluje se k nadpřirozené hudbě, jejímž prostřednictvím si dovede „vyzpívat“ množství výhod. Za všechny jmenujme četné hendikepyThe Bards Tale nepřátel, vlastní zvýhodnění nebo třeba vyvolávání pomocníků. Ti jsou v mnoha případech nepostradatelní, třeba co se týče odstraňování pastí nebo léčení. Samozřejmě se jejich výpomoc dá použít i v boji, což platí především v případě elementálů, s jejichž pomocí se boje stanou hned jednoduššími. Je ale třeba dodat, že smíte mít jen tři parťáky, přičemž nelze zapomínat ani na věrného psíka.

Ještě před samotným začátkem hry je zapotřebí zvolit nějaký z talentů, mezi něž patří kupříkladu kritický úder, schopnost bojovat dvěma zbraněmi nebo tzv. lovec pokladů, kdy dostáváte za objevení ukrytých vzácností speciální odměny navíc. Talenty samozřejmě získáváte v průběhu dobrodružství, které není opatřeno kdovíjak propracovaným příběhem, avšak čím se od titulů podobného ražení v této oblasti diametrálně liší, je důraz na vtip, bez kterého by Bards Tale bylo jen prachsprostým akčním RPG s minimem invence a naopak maximem zjednodušujících úprav. V rozhovorech máte sice pouze prachsprosté pravomoci, The Bards Tale vlastně jde jen o navolení špatného či dobrého postoje, podle čehož se dialog dále vyvíjí. Někdy je lepší první, jindy druhý, ale na to už si musíte přijít sami. Jako v každém kvalitním RPG, se i zde postupuje po úrovních a v závislosti na nich i vylepšují vlastnosti.

Co se týče ovládání, dá se říci, že je na poměry RPG vpravdě netradiční, i když primární ovládací element pořád tvoří myš, avšak na množství dalších akcí jsou zde ještě klávesy WSAD. Boje jsou, zvláště vezmeme-li v potaz kouzelnou loutnu a její vymoženosti, celkem chaotické, a to především zpočátku, než si stačíte zvyknout na netradiční ovládací rozhraní. Když jsem hru poprvé spustil, hodně mě překvapil ne zrovna ideálně zvolený pohled takřka úplně shora, prakticky bez jakéhokoliv náklonu. Fajn, takhle to asi bude nastaveno defaultně, řekl jsem si a jal se hledat nějakou korigovací funkci, leč zbytečně. Snad tento nedostatek tvůrci do plné verze ještě vychytají, ostatně oficiálně vydané obrázky tomu napovídají. Ačkoliv mám akční RPG velice rád a Diablu 2 či Sacred jsem věnoval desítky hodin, Bards Tale si mě svou hratelností nijak zvlášť nezískalo. Ne, že by šlo o špatnou zábavu, to opravdu ne, ale rubání je zde prostě tak nějak nemotorné a trochu nezáživné. Tolik oblíbené hrátky s předmětyThe Bards Tale jsou zde značně okleštěné a většina věcí, co naleznete se vám rovnou promění na peníze. Je zde samozřejmě množství mečů, luků atd., avšak ta potřebná radost z jejich sbírání a vylepšování chybí. Na druhou stranu se o zábavu stará vypravěč, zajímavý to prvek, který je především neokoukaný a atmosféru vtipem slušně okořeňující.

Ačkoliv mám akční RPG velice rád a Diablu 2 či Sacred jsem věnoval desítky hodin, Bards Tale si mě svou hratelností nijak zvlášť nezískalo.

Po technické stránce si, až na zmíněnou a přehnanou perspektivu, není nač stěžovat – grafika je v nejlepším pořádku. Efekty působí zánovně a i pohyby postav nejsou z nejhorších. Vše pak doplňuje ještě šťavnatá hudba, nepokažený zvuk a především vynikající dabing, přímo padnoucí k tomu kterému charakteru.

Na The Bards Tale jsem se od jeho ohlášení poměrně hodně těšil, ale betaverze mě o špičkových kvalitách zrovna nepřesvědčila. Otestovali jsme sice jen zlomek hry a plná verze, především pak všechny ty souvislosti mohou přinést přeci jen lepší zážitek, ovšem prozatím to vypadá jen na mírně nadprůměrné akční RPG se zajímavými nápady, originálním hrdinou a vtipným prostředím. Uvidíme, jak si v květnu povede plná verze hry.

Index očekávání: 75%

Autor:


Témata: dabing, Vtip

Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Další z rubriky

Prohrabování popelnic může být zábava. V české hře Hobo hrajeme za bezdomovce

Hobo: Tough Life

Pokud se chcete vžít do role bezdomovce a nechce se vám kvůli tomu udělat nějakou kardinální blbost a skončit na...

Proč se potopila ponorka Kursk? Chystaná hra předloží jednu z teorií

Kursk

Her inspirovaných skutečnými událostmi moc nevychází, což je veliká škoda. Přitom realita dokáže často nabídnout daleko...

Bude Detroit spíše film, nebo hra? A není to nakonec jedno?

Detroit: Become Human (PS4)

Jedna z nejočekávanějších exkluzivit na PS4 nijak neskrývá své velké ambice. Výpravný sci-fi příběh ze světa, kde se...

Takový normální porod
Takový normální porod

O porodu s časovým odstupem, nadhledem a snad i s vtipným podextem píše uživatelka eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz