U našich německých sousedů zná značku The Dark Eye téměř každý, pro koho nejsou hry všeho druhu španělskou vesnicí. Německy zvané Das Schwarze Auge zde zastává roli nejdůležitějších stolních pravidel pro všechny fantasy hráče, něco jako u nás Dračí doupě a v anglofonních zemích Dungeons and Dragons.
Tato pravidla se už léta odrážejí také v příslušných počítačových hrách. Pamětníci jistě se slzou v oku vzpomenou na Nordlandskou trilogii uzavřenou Stíny nad Rivou, ovšem The Dark Eye na počítačích zažívá v současné době obrození. Loni vyšlo velmi kvalitní a hutné RPG (Role Playing Game, hra na hrdiny)Drakensang, přičemž v Německu se tento měsíc začal prodávat druhý díl, podle všeho neméně povedený.
To inspirovalo i další vývojáře k činům. V berlínském studiu Silver Style, jež je známo solidním 
postapokalyptickým RPG The Fall, se chopili šance a pustili do The Dark Eye: Demonicon. Hra by měla oslovit širší publikum než Drakensang a výrazněji zabodovat i v neněmecky mluvících zemích.
Těžko říct, zda jde jen o shodu náhod, že se v jednom univerzu v podstatě současně usidlují dvě herní série, nebo zda chtějí Silver Style jen využít aktuální vlny zájmu ve svůj prospěch. Čert to vem, důležitější je skutečnost, že tu jdou na věc trochu jinak. Nejvýstižnější by asi bylo říct, že to zkouší méně hardcore stylem, což se může setkat s úspěchem.
Nebylo by ale správné řadit The Dark Eye: Demonicon hned mezi akční RPG typu Diabla, byť tak na první pohled může vypadat a jistě si z tohoto vzoru mnohých něco bere. Demonicon chce nabídnout zážitek sofistikovanější a více než na click-fest zaměřený na příběh, atmosféru a stará dobrá pravidla, byť odlehčená.
Podobně jako v Drakensang však nečekejte otevřený svět, ve kterém byste se mohli pohybovat podle libosti. Prostředí, v němž se hra bude odehrávat, má být sice poměrně rozsáhlé, ale je třeba se smířit s tím, že se v něm příliš neproběhnete. Je totiž rozděleno do samostatných částí a mezi nimi jsou loadingové, nikoliv běhací předěly. Někomu to může vadit, jiný to uvítá, protože se tak mimo jiné dosáhne intenzivnějšího herního zážitku.
O něco méně příjemné však je, že ne do všech lokací se budete moct vypravit hned od začátku. Na startu jich bude přístupných jen několik, přičemž spektrum by se mělo začít rychle rozšiřovat. Naopak, do již prozkoumaných i vyřešených částí světa se bude možné vracet.
Autoři slibují, že si hráči budou moci libovolně vybrat ze všech ras a povolání, které bohaté univerzum The Dark Eye nabízí. A nemusí se smířit s předdefinovaným typem.
Nabídku ještě rozšíří slušná porce nejrůznějších táhel, jimiž si lze zevnějšek hrdiny upravit do naprostých detailů. Pakliže jste prošli tvorbou postavy v Oblivionu, zhruba víte, co čekat.
Od Drakensangu se Demonicon bude mimo jiné lišit velmi temným vyzněním a atmosférou. Za tímto účelem byla zvolena jižní část říše jménem Aventurie, který je svými nebezpečenstvími a takřka hororovými lokacemi proslulá. Budete se tu potýkat s nechutnými červy, nejhoršími démony a samozřejmě nemrtvými.
Pakliže by se tvůrcům skutečně povedlo vytvořit atmosféru hraničící s hororem, byl by to hodně zajímavý přínos žánru jako takovému.
Ať už to ale dopadne jakkoliv, na variabilitu navštívených míst by stížnosti padat neměly. Podíváte se do majestátních, ale podivně ztichlých katedrál, temných chrámů v horách, hustých pralesů, 
na mořské pobřeží a samozřejmě i do četných dungeonů. Navštívíte i leckteré město nebo vesničku, kde čekají nejen obchodníci se zbožím, ale i zadavatelé úkolů. Snad budou dostatečně variabilní také ony.
Ačkoliv Demonicon staví na čtvrtém vydání pravidel The Dark Eye jako Drakensang, bude od prvního okamžiku přístupnější. Není třeba se bát kacířského odchýlení se od zavedených pravidel, spíše lze s úlevou očekávat maximální snahu o jejich zpřístupnění a překousání pro potřeby počítačové hry, kde všechny ty schopnosti přeci jen musí fungovat dynamičtěji a přehledněji než na papíře ležícím na stole.
Z obrázků by se mohlo zdát, že Demonicon bude dalším z klonů Diabla; používá podobný pohled a, jak už to tak bývá, osamocený
hrdina viděný z ptačí perspektivy většinou znamená rubačkové RPG.
Ve hře se sice budete po většinu času pohybovat sami a žádné signifikantní parťáky nenaverbujete, snad s výjimkou nárazových pomocníků. Nicméně bojový model by měl být bližší Dragon Age než Diablu. Standardně se pojede v reálném čase, ale není problém kdykoliv stisknout tlačítko pauzy a rozmyslet si, co dál.
Jen mi vrtá hlavou, zda je to s jednou postavou skutečně tak zapotřebí. Skupina postav je přeci jen hůře zvladatelná a tak pauza má své opodstatnění. Ale uvidíme, co na nás autoři chystají. Každopádně se těšte na pohledný průběh bojů, který má na starost asijský choreograf.
Slibně zní důraz na příběh vyprávěný formou dialogů, o nichž Silver Style rád hovoří jako o revolučních. Bohatě by ale stačil systém podobný tomu z Mass Effect, tedy rozhovory, které dokonale vtáhnou do děje. Na maximální vtažení do hry se přitom autoři zjevně soustředí. Chtějí proto hráčům umožnit pořídit si vlastní příbytek, ubytovat v něm manželku a počít s ní děti.
Z nenápadného RPG by se tak celkem snadno mohlo stát žánrové překvapení tohoto roku, spíše ale až začátku příštího. Autoři mají dostatek zkušeností a zjevně ví, co chtějí. Dynamické RPG s hororovou atmosférou a silným příběhem si ostatně přejeme i my.
