Každý ví, co je to videohra a každý ví, co je to hra desková nebo karetní. Dokonce leckdo i ví, co si představit pod pojmem „videoherní zpracování deskové/karetní hry“. My nyní navíc i víme, co si představit pod názvem The Eye of Judgement, ale zato nevíme jak to co nejlépe popsat těm, kteří tuto představu nemají. Nejlépe by možná sedělo „karetní hra, která se hraje na stole, ale zároveň i na obrazovce.“
Nápad hry Eye of Judgement je až neskutečně jednoduchý, člověk si až říká, jak to někoho nemohlo napadnout již dříve, zvláště když se nyní ukazuje, že se jedná o skvělé řešení v prvé řadě po technologické stránce. Zatímco dosavadní hry pro EyeToy trpěly více či méně problematickou detekcí pohybu, což je odsuzovalo spíše jen do kategorie „mávej rukama, co se dá, ono to nějak dopadne“, Eye of Judgement je veskrze statickou záležitostí s pevně vymezeným herním polem, což jednak téměř úplně eliminuje problémy s nepřesnými detekcemi a jednak lze tím pádem hardware využít na jiné věci než jen na
„přemýšlení“, zda byl daný pohyb proveden správně nebo ne.
V úvodu souboje je potřeba pečlivě zvolit výběr karet a posléze je i správně umístit.
Základem hry je hrací pole o rozměrech 3x3 políčka, na nějž shora ze speciálního stojánku shlíží soňácká kamerka nové generace. Vedle toho bude u hry přibalen základní balík hracích kartiček, které se na hrací pole vykládají. Na jednu stranu je to dosti podobné populárnímu Magic the Gathering, nicméně v případě Eye of Judgement navíc záleží i na tom, kam příslušnou kartičku položíte. Poté co vybranou kartu umístíte do hracího pole, vygeneruje PlayStation 3 na obrazovce za doprovodu líbivých efektů příšeru, která odpovídá položené kartě. Soupeř pochopitelně dělá to samé a účelem samozřejmě je útočit na soupeřovy potvory tak, abyste mu je vybili dříve než on ty vaše. A to je v základu všechno.
Z toho, co jsme ale měli možnost vidět, se zdá, že ani přes tuto značně jednoduchou kostru nebudou souboje zas tak jednoznačnou záležitostí, jako když například máte v ruce durcha v mariáši a jen to sázíte ráz na ráz na stůl. Jednotlivá monstra (nebo spíše karty? Pořád nemáme moc jasno, zda tuto hru máme brát spíše jako videohru nebo stolní hru) mají totiž samozřejmě různé statistiky jako je například síla útoku, odolnost štítu nebo spotřeba many. Mana je zde samozřejmě základní „pohonnou hmotou“ potřebnou prakticky ke všem zdejším úkonům. Na obrazovce jsou navíc jednotlivá políčka „zasvěcena“ různým elementům, respektive prostředím. Když tedy postavíte lesního mužíčka na políčko, kde je poušť, asi moc nadšený nebude, ale pokud ho postavíte na políčko s košatou stromovou zelení, rázem mu přiskočí nějaké ty plusové body k jeho základním statistikám.
V úvodu souboje tak je potřeba nejen pečlivě zvolit výběr karet, ale posléze i tyto karty správně umístit, k čemuž jsou výhradně určena první dvě kola souboje, kdy se nedá útočit. Do hry ale již v těchto chvílích vstupuje taktika nejen v podobě správného výběru herního políčka na základě prostředí, ale samozřejmě
jde i o správné umístění vzhledem k pozici nepřátelských jednotek tak, abyste případné cíle měli v dosahu. A v neposlední řadě jde i o směrovou orientaci vašich jednotek. Když totiž na hrací ploše pootočíte již umístěnou kartou, příslušná jednotka se na obrazovce pootočí přesně podle pozice karty na stole (respektive rozeznává čtyři základní směry). Neměli jsme možnost podrobně vyzkoušet, k čemu všemu se to dá využít, ale jsme si jisti, že jen tak pro nic za nic to zde nebude. Dají se tedy očekávat věci jako například razantnější útok na nepřítele, jenž k vám stojí zády, a podobně.
Líbivé je i technické zpracování.
Celkový herní projev je tedy ve výsledku velmi zajímavý a to i přesto, že ačkoliv Sony nedodalo k internímu kódu žádný manuál, nemohli jsme přirozeně zdaleka vyzkoušet všechny možnosti, které hra bude ve výsledku obsahovat, zkrátka proto, že o mnohých dosud ani nevíme, že tam vůbec budou. Každopádně již u prvního souboje bylo zřejmé, že hra bude nabízet i vcelku slušné možnosti vlastního nastavení soubojů, jako například herní prostředí nebo délka souboje, které
budou mít vliv na volbu taktiky a podobně. A aby to náhodou časem nespadlo do stereotypu, bylo nám sděleno, že časem by se měly objevit i nové přídavné kartičky, které bude možné si dokoupit, stejně jako například v již zmiňovaném Magic the Gathering. Když k tomu navíc připočteme potenciální možnost hrát po internetu proti komukoliv na světě, mohla by se nám tu rodit slušná hitovka. Záležet ale samozřejmě bude mimo jiné i na tom, jak vyvážená budou pravidla, případně jednotlivé karty, což je ovšem věc, kterou jsme při prvním hraní ani nemohli být schopni posoudit.
Líbivé je i technické zpracování ať již jde o zpracování statické herní plochy nebo po ní se pohybujících figurek, jejichž akce jsou doprovázeny neméně líbivými grafickými efekty. Nejedná se samozřejmě o nic, z čeho by se PlayStation 3 měla zavařit, ale na pohled je to zkrátka vše velmi efektní. Dá se sice předpokládat, že časem se všechna tato pozlátka okoukají, ale to nemění nic na tom, že náš první dojem z grafiky a zvuků je veskrze pozitivní. To je ale ostatně i z
celé hry, takže jediné, co nás mrzí, je zatím chybějící „dokumentace“, jelikož bychom se velmi rádi do Eye of Judgement zavrtali trochu hlouběji.
Index očekávání: 85%
