Určitě si všichni pamatujeme, kterak se pokusilo zaútočit na neotřesitelnou pozici nejlepší městské akce. A kterak The Getaway 2 neboli Black Monday. Ptáte-li se hned z kraje, zda má šanci ohrozit Getaway 2 se tvůrci vskutku zaměřili na to, v čem byli v jedničce opravdu dobří.
Konkrétně je to filmové zpracování děje. Getaway 2 je totiž opět film. Film po čertech akční, s po čertech pěkným dějem a navrch v po čertech luxusním balení. Pokračování je to naprosto právoplatné, takže znalci prvního dílu se budou záhy cítit jako doma. Výborný prvek dvou úhlů pohledu, tolik opěvovaný v díle prvním je zde vypilován zase o něco lépe. Znovu příběh, který si prožijete jak s postavou stoprocentně na straně zákona, tak i za jeho hranicí. Dá se říci, že jde o dvě party. Zásahová jednotka
Klasické nakukování za roh je ještě obohaceno o možnost, kdy vystrčíte pouze zbraň a naslepo střílíte.
na straně jedné a partička zlodějíčků, sídlících v tělocvičně boxerského klubu, na straně druhé, přičemž tyto dvě skupiny vlastní společného nepřítele v podobě drsné ruské mafie. Policisté to mají u mafie rozlité, protože to je jejich práce, nu a ti druzí strkali nos tam, kam neměli, a tím si to rozlili rovněž. Příběhy těchto dvou skupin se v několika místech protnou, takže se dá říci, že párkrát potkáte i sami sebe. V jedné misi například vyčistíte coby policista budovu, kde řádila ona mafie. Naleznete zde několik chladnoucích mrtvol patřících k partičce z tělocvičny. Následuje jeden z mnoha pěkných filmečků, kdy vás šéf chválí za dobře odvedenou práci , když tu náhle nahoře v podkroví něco zašramotí. Oba se podíváte tím směrem a šéf tam pošle pár chlapců, aby se tam porozhlédli. Nenajdou nic, takže původ zvuku zůstává utajen. To ale platí pouze do chvíle, kdy se v pozdější části hry vžijete do role té druhé skupiny. Pak totiž přijedete před výše zmíněnou budovu, spatříte vozy zásahové jednotky a vplížíte se do budovy zjistit, co se stalo. Plížíte se podkrovím. A hádejte co tehdy způsobilo ten zvuk? Ano, ano... VY!
sledujete, zatímco hraje někdo jiný. Po vzoru dílu předchozího se rovněž budete muset obejít bez klasických ukazatelů stavu zdraví či střeliva ve vašich zbraních. Orientovat se budete muset pouze podle chování vámi ovládané postavy. Když se vám bude lepit na tělo košile nasáklá krví a hrdina bude každý krok provázet bolestivým syknutím, je jasné, že už mnoho nevydrží a potřebuje odpočinek, který má opět uzdravující účinky jako minule. Kdo má z toho pocit, že mise budou nenáročnou selankou, ať se nechá vyvést z omylu. Ve hře totiž opět chybí jakékoli uzdravovačky a většinová část hry se odehrává v tak zběsilém tempu, že vám bude zubatá dýchat neustále na paty. Nehledě na to, že jste-li v dané části omezeni časem, dává vám to najevo pouze dramatická hudba. Jakýkoli ukazatel zbývajícího času opět chybí. Tyto, v jiných hrách nezvyklé prvky, jistě přispívají k atmosféře, avšak budete si na ně muset chvíli zvykat. Samozřejmě kromě veteránů prvního dílu, kteří budou hned vědět, co a jak.
Hra je opět rozdělena na jezdící a pěší úkoly. Přičemž poměr mezi nimi činí zhruba tak půl na půl. K oběma by se slušelo říci pár slov, a tak začněme třeba tou pěší částí. Leccos již bylo naznačeno výše, ale pár detailů musíme doladit. Ovládání postav je vcelku inteligentní. Podle toho, za koho zrovna hrajete, se mění samozřejmě i charakter a možnosti pohybů. Jako policista Mitchell můžete zločince atakovat buď střelnou zbraní nebo ručně, přičemž je opět k dispozici „zatýkací“ combo, kdy
protivníka odzbrojíte, spoutáte a navíc uspíte ranou pažby do zátylku. Zločinci se při pohledu na krvavá jatka, která jste rozpoutali v jejich řadách občas i sami vzdají. K dispozici je automatické zaměřování, které se však nechová vždy ideálně, takže oceníte jistě i manuální korekci. Je zde rovněž obligátní plížení kolem stěn a schovávání za překážky. Klasické nakukování za roh je ještě obohaceno o možnost, kdy vystrčíte pouze zbraň a naslepo střílíte. V roli boxera Eiddieho coby jednoho ze zločinců nemůžete sice nasazovat želízka, vynahradí vám to však různá komba pěstmi, koleny i hlavou. Nečekejte ale zase nic tak pestrého jako například v . V této roli rovněž lze sbírat prakticky libovolné zbraně po svých protivnících, od baseballové pálky až po samopal. Třetí role pak připadá mladé dívce Sam. Její mise jsou čistě sealthové a není zde možnost nepřítele jakkoli inzultovat. Připravte se tedy hlavně na přebíhání ze stínu do stínu, lezení do nepřístupných míst atd.
|
Nepřátelé se v chodících částech chovají v celku rozumně, schovávají se a kryjí za překážky, a tak přestřelky mezi vámi a nimi působí velice přitažlivě. Připočtěme ještě rozsáhlost a rozmanitost jednotlivých lokací a máme slušnou porci zábavy. Kamenem úrazu bývá u podobných her, inteligence kamery a práce s ní. Vězte tedy, že ani ta není v Black Monday nikterak špatná. Jistým flustrujícím situacím se sice nevyhnete a občas nějakou slíznete, ani nevíte od koho, nicméně zvyknout a zorietovat se rozhodně dá.
Vozidel je opravdu mnoho a s každým se jezdí trošku jinak. Hlavně o hodně realističtěji než třeba ve Vice City.
Doteď jsme se věnovali víceméně pouze těm partiím hry, kdy musíte chodit po svých. Pusťme se do té druhé, jezdící poloviny. Na té se tradičně nešetřilo. Máme tu opět zdigitalizovaný Londýn a to prý ještě o větší rozloze než minule. Nejsme sto posoudit, o kolik je město rozsáhlejší, ale věřme vývojářům. Ostatně, za tímto dílkem stojí slušný finanční kapitál, tak proč nevěřit. Stejně jako je třeba věřit autentičnosti města. Pokud ale do anglické metropole nejezdíte pravidelně, těžko budete poznávat každou uličku a říkat „ano přesně tam ten patník je správně“. Celé je to totiž o tom, jak blízko k tomuto městu máte. Pro rodilého Londýňana musí mít hra úplně jiný rozměr. No zkuste si představit, jak se proháníte přes pěší zónu, zahnete nahoru po Václaváku a napojíte se na magistrálu, to vše za řevu policejní sirény v patách podezřelého auta. Jak používáte skutečné znalosti Prahy k
uspěšnému postupu hrou. Našinci je totiž podle nás jedno, zda se prohání po městě smyšleném či skutečném, když stejně ani jedno moc nezná. Po grafické stránce působí město velmi věrohodně. Grafika budov je sice velmi jednoduchá, ale účelná. Na nějaké prohlížení zblízka nebudete mít stejně mnoho času. Navíc si jistě budete všímat celé řady vozidel, které se pohybují po stále ucpaných londýnských komunikacích. Je jich opravdu mnoho a s každým se jezdí trošku jinak. Hlavně o hodně realističtěji než třeba ve Vice City. Nečekejte tedy žádné létání v desetimetrové výšce nad silnicí. Přesto nebo právě proto jsou honičky plné adrenalinu. Ať už jste pronásledovatel nebo pronásledovaný. A když už jsme u toho, je vám asi jasné, že podle toho, v jaké roli právě hrajete, mění se i chování ostatních řidičů a chodců ve vašem okolí. Toto by však ale jistě mohlo být daleko dotaženější ba dokonce jsme zaznamenali menší pokles inteligence Londýňanů oproti prvnímu dílu. Policejní siréna jim, jak se zdá, nic neříká, a to platí jak pro chodce tak pro řidiče. Na střelbu v bezprostředním okolí rovněž leckdy nezareagují. Ba co víc. Když jedete se svým oddílem rychlého nasazení k případu ve služebním voze a se zapnutou sirénou a kdejaký osamělý chodec na ulici zastaví a začne po vás střílet, vypadá to přinejlepším podezřele. Ale abychom pouze nehanili. Při honičkách s mafií je naopak velmi příjemné, že policie například začne pronásledovat vás za nebezpečnou jízdu v protisměru, avšak posléze se zaměří na vaše pronásledovatele, kteří na vás najíždí a nešetří při tom municí. Pálit z okýnek můžete i vy a jistě oceníte i automatické
zaměřování nepřátel, jelikož budete mít více času na manévrování.
Čas na rekapitulaci. Getaway 2 je pokračováním poměrně kontroverzní hry. Věříme, že bude pokračováním i právě v té kontroverznosti. Určitě si zase najde okruh lidí kteří na něj nedají dopustit a budou prohlašovat, že právě takhle má městská akce vypadat. Ve své filmovosti nemá mnoho konkurence. Občas to přehání například tím, že nelze odmáčknout filmové sekvence, což je mimochodem neduh poděděný po předchozím dílu. Občas trošku zavoní zbytečnou nedotažeností například inteligence obyvatel. Výsledek se má takto. Jestliže jste skalními příznivci dílu předchozího, neváhejte. Black Monday vás nezklame. Ba naopak. Pokud vám však jednička nesedla, s dvojkou pochodíte velmi pravděpodobně stejně. A je-li mezi vámi někdo, kdo nehrál ani jeden díl, navrhujeme začít právě od tohoto.
| The Getaway 2: Black Monday | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
