The Getaway, působivá gangsterka zasazená do známých ulic Londýna je tedy pomalu na trhu. Ale stálo čekání za to? Především musím vyzdvihnout audiovizuální stránku věci. V úvodu to vypadá, že sledujete titulky k nějakému zbrusu novému filmovému spektáklu a nehratelné enginové sekvence prostupující hrou pak mají nádech dobře obsazeného hollywoodského trháku, v němž se nešetří tvrdými slovy. Grafika sice nevyhlíží ani zdaleka tak impresivně, kterak se prezentovaly rané screenshoty, ale svou jakost bezesporu má, což poznáte na některých efektních detailech, které vám mohou doslova vyrazit dech. Co se týče zvuku, stylová hudba na pozadí dotváří zdejší báječnou krimi atmosféru, kde jedinečně vynikne profesionální namluvení všech protagonistů, k němuž nemám výhrad. Pro neanglicky mluvící fanoušky jsou k dispozici i titulky, takže si každý přijde na své!
Co se týče herních mechanismů, mise jsou rozděleny na dvě hlavní herní fáze. Musíte se nejprve dostat autem z místa A do místa B a v cílové lokaci následuje přesun po svých, přičemž v interiérech je
nutné se vypořádat nejenom s enklávou ozbrojených protivníků. A s čímže dalším? Především s ovládáním hlavního hrdiny. Třebaže je na hony vzdáleno občas nesmírně frustrujícím okamžikům z GTA3, v nichž jste byli v akci bez využití početného vozového parku, stále má nepříjemné resty. Tím nechci říci, že je The Getaway v tento moment špatná hra - naopak, jedná se i přesto o nesmírně zajímavý kus, ale při mnohem větším důrazu na dobrodružství v third person osobě není toto mnohdy ideálně zpracováno.
Jak bych to teď jenom vysvětlil? Nejlepší asi bude přirovnání - hráli jste někdy titul Headhunter (PS2/ Dreamcast)? Principiálně hodně podobná záležitost. Pochopitelně s několika rozdíly. V The Getaway je přechod mezi exteriéry a interiéry plynulý, tedy zastavíte s autem u lokace, v níž se něco má dít, pročež po vstupu do akce můžete odtamtud kdykoliv zvednout kotvy a podívat se zpátky do ulic. Druhá hlavní odlišnost spočívá ve skutečnosti, že The Getaway se snaží tvářit realisticky, to znamená žádné uzdravovačky a bezedný inventář, což však z oči v očí některým zde přítomným prvkům znamená krok nazpět - z hlediska hratelnosti, neboť je často aplikován mrzutý systém pokus-omyl. Nicméně stejně jako v případě
Headhuntera disponuje zdejší hlavní hrdina něco impresivními pohybovými dovednostmi, na které se opravdu moc pěkně kouká. Tak především tu máme efektní kotoul, potom opatrné plížení podél zdí, anebo přikrčení a schování se za nějaký objekt - obé může ve finále resultovat v rychlé vykouknutí do prostoru a pokropení překvapených nepřátel smrtící salvou. Váš arzenál tvoří základní pistole a poté vybíráte takříkajíc z toho, co dům dá, přičemž v držení můžete mít toliko jednu zbraň (pistoli tedy nepočítaje, k té se vždy vděčně vrátíte tehdy, když vám dojdou náboje v průraznějším kvéru, jako je např. samopal či brokovnice). Aby to soupeři neměli jednoduché a vy zase tak obtížné, lze každého soka na blízko zprovodit ze světa rázným úderem pažbou právě držené zbraně, v případě návalu - většího počtu lidí na scéně - se vyplatí krýt za nějakým individuem, jehož používáte jako lidský štít. Potud je vše v pořádku, ale nyní přichází další - a dlužno dodat, že osudná - spřízněnost s Headhunterem, která u mne vyvolává dojem, že se na The Getaway zásadním způsobem podílel člověk, který pracoval i na mnou srovnávaném počinu od Segy. Ovládání ústřední postavy je totiž mnohdy hloupě neobratné a hlavně pomalé. Zejména
poslední prvek je obzvláštně bolestný a to doslova a do písmene. Pravda, leccos vyřeší tlačítko pro
automatické "locknutí" nejbližšího oponenta, ale i tak se nevyvarujete zbytečných zranění, které vás navíc postihuje - podobně jako v Resident Evil 3, drastickým zpomalením pohybových aktivit. Pročež se připravte na časté opakování celé pěší mise! Kompromisem může být manuální zaměřování, jež v souvislosti s častým výskytem výbušných sudů dokáže významně napomoci z problému zovoucím se přesila. Škoda jen, že jste při střelbě tak neskutečně pasivní. Jednoznačnou chybu pak vidím v pravidle, že nikde nemáte ozřejmeno, kolik vám ve zbrani zbývá nábojů, jež tak pravidelně docházejí v ten nejnevhodnější moment. Též kamera mohla mít alternativní režim, byť ten jeden, který tu je vedle standardního pohledu na akci k dispozici, řeší vcelku akceptovatelně potřebu vlastního pohledu pro rozhlížení se vůkol a navíc, tvůrci velmi inteligentně zapracovali na systému klíčového zachování kamery za vašimi zády.
Teď se konečně můžeme podívat i na druhou stěžejní část hry, jíž je jízda v autě. Tady to pochopitelně spíše než v tomto ohledu jen hrubě načrtnutého Headhuntera mnohem více připomíná klasické GTA3 anebo též Drivera 2. Auta lze samozřejmě měnit podle gusta či potřeby. Ve druhém případě si k téhle cause řekne výrazně své opotřebování vašeho momentálně pilotovaného plechového miláčka a to též díky přispění strážců zákona či gangů, jejichž ozbrojení stoupenci v ulicích vám mohou vyčarovat třebas epesní širokoúhlé větrání namísto zadního okna. I když na rovinu, na vině bude zhusta vaše nešikovnost při řízení ve zdejším hustém provozu, kde tak nemusí být o srážky a havárie nouze. Vše uvedené se pochopitelně promítá i do vizuálního statusu auta, které před konečným zneprovozuschopněním neváhá připomenout svůj tristní stav různými kouřovými efekty zahlcujícími kabinu tak,
že hlavní postavu nutí do přesvědčivého kašle (pasivní kouření asi není silná stránka našeho bijce), a dokonce i změnou jízdního projevu - vůz je pomalý a nejenom po průstřelu pneu viditelně táhne na jednu stranu. Na rozdíl od přesunu po svých, jenž je samozřejmě možný i v ulicích Londýna, můžete při řízení zvoleného dopravního prostředku využít jak analogu tak směrového
kříže, který mi přijde osobně citlivější a snáze se s ním vyhýbám dopravní zácpě. V této souvislosti ještě důležitá připomínka - v Anglii se jezdí obráceně, což může leckdy lehce zmást a policejní složky neváhají vaše přestupky nekompromisně trestat. Inu, za chyby se platí, podobně to mohl "odnést" i bývalý ministerský předseda W. Churchill, který se tuhle při návštěvě Evropy při vstupu do vozovky podíval nejdříve napravo...
Podobně jako při vašem snažení v interiérech i zde najdete kupu interaktivních objektů, mezi což lze s nezbytnou dávkou černého humoru zařadit i chodce. Zdejší kompars má však velkou fluktuaci, protože pokud někoho porazíte, na rozdíl od GTA3 už tuhle srážku nerozchodí. Pakliže bych mohl k uvedené herní fázi ještě něco dodat, tak snad jen tolik, že by neškodila mapa lokace, v níž se momentálně nacházíte, protože takhle se na místo určení není možné dostat jinak než skrze přesun ve "vypůjčeném" voze.
Jak to celkově shrnout? The Getaway vypadá rozhodně slibně, Sony na první pohled zdařile využila potenciál, který nabízel (leč nevyužil) tolikrát citovaný Headhunter, ale přese všechno mám takový dojem, že se revoluce na PS2 ještě konat nebude. Výborné herní představení asi ano, ale na "killer game" si budeme muset ještě počkat - možná druhý díl?
