Tak trošku jsme si zvykli (což asi není dobře), že tvůrci her s filmovou licencí většinou spoléhají na zvučné jméno předlohy a příliš se nesnaží, aby jejich výtvor dělal čest své inspiraci. Ale existují i výjimky. Není jich příliš, a proto je vždy příjemným překvapením, když přibude další. The Lord of the Rings: Third Age jí bez jakýchkoliv pochyb je. Nejen, že s množstvím zábavy nešetří, ale také její vizuální pojetí, hudební doprovod, dabing, systém soubojů a děj jsou promyšleny do posledního detailu.
Filmová trilogie Pána prstenů je vděčným tématem. Skvělá adaptace knižní předlohy si získala milióny fanoušků po celém světě, a tím pádem také velké množství potencionálních hráčů. Ale jejich choutky na špičkový titul z jejich oblíbeného světa, nebyly tak úplně uspokojeny. Objevilo se několik projektů jako strategie The Lord of the Rings: War of the Ring (naneštěstí jen lehce nadprůměrná) nebo akční rubačky The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring (naneštěstí rovněž podprůměrná), The Lord of the Rings: The Two Towers (naštěstí zábavná) a The Lord of the Rings: The Return
of the King (naštěstí také zábavná), ale žádný z nich nebyl úplně to pravé ořechové. Přece jen, tak unikátní svět jako je ten Tolkienův si žádal něco rozmáchlejšího, monumentálnějšího, většího, úchvatnějšího.
Scénář se opravdu povedl a společně se špičkovým dabingem si všech šest hratelných postav oblíbíte.
Konečně je to tu. A není žádným překvapením, že jde o RPG. Jaký jiný herní styl, by mohl vytěžit z fantasy světa víc než právě tento žánr? Samozřejmě, nemůžeme očekávat, že bude upovídané a rozsáhlé jako tituly pro PC (upřímně, někteří z nás jsou rádi, že tomu tak není), ale také nečekejte, že Third Age dohrajete za pět hodin. S hlavními hrdiny se totiž dostanete do téměř všech prostředí, které jsme měli šanci vidět na stříbrném plátně – prozkoumáte doly v Morii, navštívíte pláně Rohanu, se skřety se utkáte v Helmově žlebu, s prstenovými přízraky změříte své síly v ruinách Osgiliathu, střetnete se s trolly v ulicích bílého města Minas Tirith a konečně se zúčastníte gigantické bitvy na Pelennorských polích (a malou exkurzi podniknete i do Mordoru). I pokud se nebudete příliš zabývat postranními questy, tak se herní čas vyšplhá k úctyhodným 20 hodinám.
Dvaceti hodinám, v nichž budete odhalovat další a další střípky z úchvatného příběhu. Ten se, stejně jako například v zábavném Enter The Matrix, odehrává přibližně ve
stejném časovém období jako děj filmový, ale jeho hlavními aktéry nejsou ústřední charaktery, které známe z kina, ale nové postavy. Ovšem jejich osudy jsou s členy Společenstva prstenu neodmyslitelně spjaty. To se dozvíme nejen od Gandalfa Bílého skrze scénky zručně sestřihané z filmové trilogie, ale také díky animacím v in-game grafice. Pokud jste zklamaní z toho, že se neujmete vám známého hrdiny, ale budete hrát za někoho, koho jste v životě neviděli, děláte chybu. Scénář se opravdu povedl a společně se špičkovým dabingem si všech šest hratelných postav oblíbíte a za pár okamžiků budete vtaženi do děje a nevydechnete dokud neuvidíte hroutit se temnou věž v Mordoru. To, ale bude chvíli trvat. Než se vám to podaří, budete muset společně s Berethorem (průzkumníkem z Gondoru), Indrial (magii ovládající Elfkou), Elegostem (zručným rangerem), Handhodem (trpasličím válečníkem), Morwen (silnou bojovnicí se sekerami) a Eadonem (kapitánem královské stráže) porazit desítky a desítky protivníků.
Pokud se vám, ale nebude chtít postavit se na opačnou stranu bariéry, můžete si hlavní dějovou linii zahrát znovu a pokusit se dokončit všechny úkoly.
Právě to je hlavní náplní hry. Ale tentokráte s nimi nebudete ztrácet litry krve v reálném čase, ale během tahových soubojů. Ty jsou díky skvělému herními systému nesmírně zábavné a vyžadují slušnou dávku taktiky. Vaši svěřenci mají totiž k dispozici nejen klasické útoky, ale také dvě skupiny speciálních. Pokud se vám podaří vybraný úkon provést, získáte jeden bod a
podle klasického RPG schématu, se vám po dosažení určité číselné hranice zpřístupní další úder. Samozřejmě, že podobný řád platí i pro pět základních schopností (k jejich vylepšování stačí zdolat danou zkušenostní úroveň). Pokud jste někdy, alespoň přičichli k RPG, tak víte, jak to chodí. Po Středozemi se určitě nebudete promenádovat nalehko, budou se vám hodit desítky a desítky různých předmětů, nespočet brnění, helem, štítů, zbraní, amuletů nebo elfích kamenů s unikátními schopnostmi. Místo v inventáři vám také budou zaplňovat standardní lektvary zvyšující zdraví, akční body, sílu, odolnost, ale naleznete i ty, které vzkřísí mrtvého nebo negativně ovlivní vlastnosti protivníka (musíme se přiznat, že k dispozici je jich tolik, že jsme ani všechny nevyzkoušeli).
Bestiář je složen ze starých známých skřetů, vlky připomínajících wargů, barbarů, trollů, goblinů, krvelačných Uruk-haiů nebo Mumaků (i dalších klasických monster) a s těmi všemi se setkáte v několika různých mutací. A nebudou to žádné přátelské dýchánky, některé souboje se protáhnou až na několik minut. To platí především (ale nejen) pro bossy. Ti jsou někdy pěkně neoblomní, například takový černokněžný král, vůdce prstenových přízraků, bude vyžadovat hodně trpělivosti. Nebudete na to, ale sami. Kromě toho, že máte k dispozici šest svých postav (sestavu tříčlenné skupiny můžete kdykoliv během boje měnit stisknutím
L1), občas budete moci ovládat ještě další charakter. A protože, jak bylo řečeno, hra rozvíjí děj filmu, aniž by ho výrazněji měnila, tak například se zmíněným černokněžným králem budete bojovat společně s Eowyn, s Gandalfem budete čelit démonovi ze starých dob Balrogovi, Aragorn vám pomůže porazit prstenové přízraky. Mimo to stanete po boku i Gimliho, Legolase či Faramira.
Díky tomu disponuje hra téměř stejnou atmosférou jako původní trilogie. K tomu nemalou mírou přispívá i skvělé vizuální pojetí. Během své cesty budete mít neustále pocit, že už jste to někde viděli. A nebudete se mýlit. Díky vynikající grafice ve vás bude herní prostředí evokovat filmovou předlohu. Ochuzeny nebyly ani souboje, valná většina útoků a kouzel je doprovázena dechberoucími efekty, které jen tak v nějaké hře neuvidíte (snad jen v sérii Final Fantasy). Aby toho dobrého nebylo málo, tak velká pozornost byla věnována i hudebnímu doprovodu. Zaslechnete jak motivy z filmu, tak nové melodie, které by v něm mohly být bezpochyby použity.
|
Jestliže se vám podaří dokončit hlavní mód, nemusíte si trhat vlasy, že jste hráli každý den 12 hodin, a proto jste
Third Age zdolali tak rychle. Během své cesty totiž postupně otevíráte kampaň těch „zlých“, ve které budete mít šanci zahrát si za služebníky Saurona. Pokud se vám, ale nebude chtít postavit se na opačnou stranu bariéry, můžete si hlavní dějovou linii zahrát znovu a pokusit se dokončit všechny úkoly. Postranních questů není ohromující množství, ale pár jich určitě je. Jinak je hra ale lineární a žádný „zásek“ pravděpodobně nehrozí. Na mapě je vždy výrazně vyznačeno místo, kam se máte vydat, takže se rozhodně nedočkáte několikahodinového bloudění.
To by možná mohlo vadit milovníkům RPG ze staré školy, ale v tom případě ať raději hledají zábavu u monitorů, protože pod touto trojicí písmen si konzolisté přece jen představují něco malinko jiného. The Lord of the Rings: Third Age je především o akci (i když ne o tak přímočaré jakou nabízí například Baldur´s Gate: Dark Alliance) a ne o sáhodlouhých rozhovorech a mnoha hodinách bloudění. Hlavní důraz je kladen na souboje, které, ale vyžadují trošku strategického myšlení,
protože dočkat se vítězství není vždy tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. A ani tak krátké. Což by mohl být trošku problém, protože ke konci hry půjdete z jedné bitvy do druhé, a protože některé skutečně zaberou i více než malé
množství času, někdy se zábava změní v mírný stereotyp.
To je, ale snad jediná výtka, kterou bychom mohli mít. Jinak je The Lord of the Rings: The Third Age RPG, jak má být. Největší část herní doby si pro sebou ukousnou souboje, ale dostatek času také strávíte u přerozdělování zkušeností a vybavování svých hrdinů různými artefakty. To vše v příjemné grafice a za doprovodu stylového hudebního doprovodu. Co si přát víc?
Druhá strana mince: Michael Mlynář
To, co tady píše Honza je sice do značné míry pravda, nicméně se nemohu ubránit tomu, abych zde nepřidal svůj vlastní pohled na věc. A ten je poněkud více skeptický. Nabyl jsem totiž dojmu, že tato hra je určena primárně spíše pro příznivce fenoménu Lord of the Rings v jakékoliv formě než fanouškům klasických konzolových RPG. Ano, The Third Age se sice
inspiroval japonskými sériemi jako Final Fantasy (při prvním pohledu dokonce jako první evokuje Final Fantasy X), ale i když se oprostím od skutečnosti, že mi klasická západní fantasy tematika neříká zhola nic, najdu i tak na The Third Age dost věcí, s nimiž nemohu být zcela spokojen. Tou první je samozřejmě délka, která přijde těm, kdož třeba právě ve FFX bojovali s Dark Aeony stovky hodin, docela směšná. S tím souvisí i relativní nedostatek postranních questů či miniher, jejichž počet asi žádného RPG maniaka jen tak neuspokojí. O příběhu nelze říci nic extra negativního ani pozitivního, drží se standardu daného tématem, takže lze snad mít připomínku již jen k poněkud omezeným možnostem oproti japonským předlohám.
Za co lze naopak autory pochválit, je poměrně zdařilé vystižení herního systému japonských RPG a samozřejmě technické zpracování, které je ve všech ohledech docela na úrovni. Ve výsledku se ale rozhodně nejedná o titul, který by nám pomohl přežít dlouhé čekání na Final Fantasy XII, ale půjde spíše o projekt zajímavý zejména pro ty, kteří zatím nemají s japonskými RPG valné nebo dokonce žádné zkušenosti. The Third Age tak představuje ideální možnost, jak se s tímto žánrem seznámit nenásilnou formou a v kulisách dobře známých většině nejen hráčské populace.
| The Lord of the Rings: The Third Age | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
