Na úvod by se slušelo říci, že se nejedná o nějakou horkou novinku, neboť hra vyšla již před lety na 16-ti bitech (). Její potenciál byl obrovský a hře se dostalo velmi příjemného zadostiučinění - úspěchu. Každý zběhlejší pařan vám pak řekne, že to zná, že je to docela prima počin, ale stěží budete hledat byť jen jediného dnes tuto hru hrajícího hráče. Proto je tu The Lost Vikings pro GameBoy Advance. Má ale cenu ještě vůbec zkoušet takto starou hru? Inovovala se vůbec? Stojí to za ty peníze? Odpovědi přijdou v následujících odstavcích...
Jak jsem již zmínil, hra byla v minulosti poměrně populární a tohle další připomenutí je příjemnou vzpomínkou nejenom pro bývalého fanouška. Jsou tu tři naprosto odlišní Vikingové, každý s určitými dovednostmi a neschopnostmi. Jeden umí skákat, bourat hlavou zdi a nic jiného, druhý likvidovat nepřátele - a zase nic jiného, a třetí se krýt štítem a překvapivě - nic jiného. Každý se umí uzdravovat, sbírat předměty, používat klíče a chodit. Bez pohybu byste se asi moc daleko nedostali. Když si zrekapitulujeme dovednosti všech těchto hrdinů, můžeme nabýt myšlenky, že to všechno přeci zvládne i jeden samotný běžný člověk. Aby však hra byla zajímavá a logická, tak je tato pomyslná osobnost rozdělena do tří. Z jiného úhlu pohledu se dá zase mluvit o jednom hloupém mentálně postiženém jedinci běhajícím proti zdi, o druhém, který přestože má jen luk a meč, tak je nechopen skákat, takže reklama, kde na to mám a kde si poskočím, tam si vyskočím by asi nebyla pro něj, a nakonec i o třetím, který má na sobě více kilogramů tuku, nežli Michal Jackson plastických operací. U něj tedy neschopnost hopsání v pohodě tolerujeme. Je ale zajímavé, že si s sebou na cestu přibalil štít, ale nikoli nějaký kinžál. Tady panuje domněnka, že mu ho ukradl druhý ze jmenovaných Vikingů. Ale on určitě počítal s tím, že spolu budou muset spolupracovat. Cílem hry totiž je dostat se od startu každého levelu do části s nápisem "EXIT" a to se všemi třemi hrdiny živými a jít dál zdejším příběhem. Ten mimochodem začíná tím, že vás jedna vesmírná loď s náramně vypečeným pilotem unese. Co je dál nebudu prozrazovat, abych nekazil ten pravý požitek ze hry těm, jimž zůstalo kouzlo ztracených Vikingů doposud utajeno.
Každý dobrý titul nesporně spoludotváří i dobrá grafika. Ani zde se nejedná o výjimku. Veškerá pozadí jsou laděna buď do technických nebo přírodních obrazů a popředí tvořená jablky, klíči, zámky či třeba kusy masa jako potravin jsou též pro oko příjemná. Vše scroluje plynule a bez problémů. Časem vám ale přijde, že je celkem jedno, jestli máte pod nohama zeleň nebo plechovou podlahu, jelikož systém hry je výrazně repetetivní, o čemž se zmíním ještě později, neboť to v současné chvíli asi nedává dostatečný smysl.
Jak se tak díváte na ty pěkné barvy, jistě vás bude zajímat, jak se s těmi postavičkami hýbe a koná. Nuže, máte k dispozici dvě akce pro každou postavu, například vystřelení šípu a seknutí mečem, přičemž těchto úkonů vyvoláváte skrze tlačítka "A" a "B", žádaná změna mezi postavami se provede stisknutím "L" či "R". Z toho vyplývá, že neovládáte všechny zúčastněné najednou, ale každého zvlášť. Zpočátku vám možná bude dělat problém přepnout se na toho pravého, ale je to opět jen čas, který vám připraví příjemnou změnu v podobě zvyknutí si na ovládání.
A když už jste v tom a skáčete a kryjete se, musíte taky slyšet nějaké ty zvuky. Ty si rozdělíme na dvě části a to klasicky na hudbu v pozadí a efekty v popředí. Po každém loadnutí uložené pozice vám handheld doslova vnutí hudbu, která vás provází určitou sekcí hry a časem začnete buď vypínat zvuk nebo se stanete absolutními fanatiky a podlehnete něčemu, čemu se mé maličkosti podlehnout nepovedlo. V popředí se mezitím hlásí o slovo zajímavé scény a zvukové efekty (rozuměj věci typu "bang", "ding", "cink" a podobně), co jsou celkem na úrovni.
Pokud jste hráli původní SNES verzi říkáte si, co je asi nového a já vás zřejmě zklamu, neboť potvrdím vaše možné obavy, že nic. Inovace je tedy rovna libovolnému číslu přičtenému ke své záporné hodnotě a ať počítám jak počítám, vychází mi číslo krásné, kulaté a zaokrouhlené na všechny styly - nula. Například propojení tří GBA, kde každý hráč ovládá jednoho ze ztracených Vikingů by nebyl vůbec špatný nápad, neboť hra by byla umocněna o dalších pár hodin zábavy. Ale smůla…
Zábava je tedy zbytečně omezená. Chvíli zkoumáte, co postavičky umějí, pak přijdete na systém hry (doporučuji si před započetím přečíst manuál) a zbylých 70% dobrodružství dohrajete už jen tak. Ale jsou výjimky! U některých lokací pořádně zavaříte své mozkové závity a nějakou dobu vám potrvá, než přijdete na správné řešení daného problému.
The Lost Vikings jsou vcelku příjemným odreagováním při delších cestách a k tomu jsou také zřejmě určeni. Nečekejte nějaký hlubší záměr či nezapomenutelný příběh ve stylu Metal Gear Solid. Jedná se o pohodovku na dlouhou chvíli.
The Lost Vikings | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|