Zatímco kolegové v Německu už pějí na svůj nejnovější tuzemský projekt samou chválu, hráčům a novinářům v okolních zemích nezbývá, než netrpělivě čekat. Anglická verze jedné z nejnadějnějších adventur tohoto roku nabrala nepříjemné zpoždění a společnost Digital Jesters ji vypustí do obchodní sítě nejdříve v polovině listopadu. Abychom ukrátili toto nekonečné čekání a přesvědčili vás, že skutečně bude o co stát, přinášíme vám své první dojmy z prezentace úvodní scény tohoto politického sci-fi thrilleru, který bezpochyby zaútočí na ocenění nejlepší dobrodružné hry tohoto roku.
Opravdu stylově filmový začátek úvodní animace nás zavede do vesmíru, na oběžnou dráhu naší matičky Země. Zatímco na pozadí probíhají zkrácené titulky, do blízkosti kamery přiletí satelitní družice, která monitoruje dění dole na Zemi. Pohledem družice pak sledujeme záběr na USA, který se postupně přibližuje na východní pobřeží, na New York City, na čtvrť Brooklyn, a nakonec na konkrétní ulici, po níž si to uhání černá dodávka.
Za doprovodu svižné dynamické hudby je dodávka v prostřizích sledována, dokud nezastaví před obrovským věžákem.
Je 29. září 2044. Peter Wright, komunikační designér, právě relaxuje ve svém bytě. Nejspíš jeho šestý smysl ho přinutí přijít ke vstupním dveřím a sledovat špehýrkou, co se děje venku na chodbě. Zatím jsou vidět jen rostoucí čísla pater na panelu výtahu. Číselník se zastaví na hodnotě 23, což je právě patro, v němž Peter bydlí. Dveře výtahu se otevřou a na chodbu vrazí pětičlenné komando jednotky SWAT vyzbrojené zbraněmi s laserovými zaměřovači. Zatímco čtyři těžkooděnci hlídají okolní byty, pátý maskovaný muž nastraží na dveře sousedního bytu výbušninu a ihned po explozi vyvádí ven zmateného a bezmocného muže. Po chvíli z bytu vybíhá žena a dítě – evidentně manželka zatčeného se synem – ale oba jsou nemilosrdným policistou odhozeni zpět. Komando mizí ve výtahu, Peter opatrně otevírá dveře a vychází ze svého úkrytu na pustou chodbu. Efektní intro končí, hra začíná.
"Na chodbu vrazí pětičlenné komando jednotky SWAT vyzbrojené zbraněmi s laserovými zaměřovači."
„Všechno na téhle hře je vyvíjeno těmi nejlepšími německými týmy“ , komentuje úvodní sekvenci Christopher Kellner, PR manažer společnosti dtp, německého distributora hry. „Například veškeré video-sekvence, včetně intra, pocházejí z dílny společnosti, která dělala animace do několika Star Wars her nebo do Spec Ops“ . Profesionalita je na intru skutečně znát – především co se dramatičnosti týče. Například celá pasáž s ozbrojenci na chodbě je sledována pohledem z Peterových očí, skrze malé kukátko ve dveřích, s občasnými prostřihy na Peterův obličej, který doslova hraje emocemi.
Vraťme se ale zpět do hry. Hráč dostane Petera pod kontrolu v prostoru chodby mrakodrapu a může se tak hned seznámit s rozhraním a klasickým point-and-click ovládáním. Levé tlačítko myši slouží jak pro pohyb postavy (po dvojkliku postava běží), tak pro provádění veškerých akcí. Po kliknutí pravým tlačítkem Peter jakýkoliv interaktivní objekt prozkoumá a stručně popíše. Když na interaktivní předmět najedete kurzorem myši, změní se jeho tvar podle toho, co lze s předmětem provést, a nad kurzorem se objeví text s názvem předmětu. Toto řešení, které bylo v pravěkých dobách adventur standardem, považuji za velmi rozumné, neboť tak odpadává marné bloumání nad tím, co za nerozpoznatelnou věc se to na té obrazovce povaluje. Taktéž práce s inventářem je „klasická“ – vysune se po najetí kurzorem k dolnímu okraji obrazovky a dokáže zobrazit najednou 9 předmětů. Ty lze buď prozkoumávat (pravým tlačítkem), nebo uchopit a použít.
„Vůbec prvním Peterovým úkolem je dostat se do bytu zatčeného souseda,“ vrací se k obsahu úvodní fáze hry Christopher.
„Když se jen tak pokusíte vejít dovnitř, vystrašená manželka vás nevpustí. Jelikož své sousedy vůbec neznáte, musíte nejdříve prozkoumat zvonek u dveří a zjistit, jak se jmenují.“ Jakmile se Peter jméno sousedů dozví, vrátí se zpět do svého pokoje, aby ze zásuvky nočního stolku vyzvedl jednu moc důležitou věcičku. „Jelikož se děj hry odehrává v poměrně blízké budoucnosti, naleznete v ní řadu technologií, které jsou dnes teprve v ranné fázi vývoje. Jednou z nich je Messenger.“ Tato malinká věcička vypadá jako mix mezi Gameboyem a PDA, ovšem ve skutečnosti se jedná o video-telefon. To znamená, že vy vidíte obličej toho, s kým hovoříte, a on naopak vidí vás. „Messenger hraje ve hře extrémně význačnou roli“ , pokračuje Christopher. „Se spoustou lidí budete komunikovat právě jeho prostřednictvím, a navíc slouží jako vaše občanka, i jako kreditní karta. Bez něj se nikdo nedozví, kdo jste, a taky se bez něj na mnoho míst vůbec nedostanete.“
Na počátku je v seznamu telefonních čísel Messengeru pouze jediné – do informačního střediska. Právě na něj musí Peter zavolat,
aby zjistil telefon na Oswaldovy (což nemohl udělat dříve, dokud se nedozvěděl jejich jméno pohledem na dveřní zvonek). Následně, jakmile mu příjemná operátorka požadované číslo sdělí, může Peter zavolat Deborah Oswaldové, manželce uneseného novináře, představit se a požádat ji, aby ho vpustila k sobě do bytu.
Již během telefonování se projevilo vylepšení dialogového systému, který byl v předešlé hře týmu House of Tales – The Mystery of the Druids – doslova tragický. Hráč má sice stejně jako ve zmíněné hře možnost volby z několika konkrétních otázek, jež se vypisují v dolní části obrazovky, ovšem ty jsou kvůli přehlednosti barevně rozlišeny. „Ty možnosti, které jsou pro vývoj hry důležité a na něž se Peter ještě nezeptal, jsou zbarveny zářivě žlutě, zatímco ostatní nedůležité dialogy nebo otázky, které postavě již jednou položil, mají o něco světlejší barvu.“ Díky tomu by již nemělo docházet k přehlédnutí jedné z mnoha větví dialogu, která je pro další postup hrou klíčová.
"Příběh bude pro Petera i nás hráče vysokou hrou opředenou politickými skandály a nenechá klidným žádného příznivce detektivek a napětí vůbec."
Poté, co Peter dostane od Deborah svolení přijít k ní dobytu, tak pochopitelně učiní a dozví se, že její muž byl jen obyčejný člověk, novinář, který v životě nic zlého neprovedl a nebyl nikomu na obtíž. A jelikož i náš hlavní hrdina má za sebou pohnutou minulost završenou nedávnou smrtí manželky a syna při leteckém neštěstí, rozhodne se zoufalé ženě pomoci.
Jistě není třeba dodávat, že příběh, jež se odvíjí od záhadného únosu novináře a do kterého jsou zapleteny zvláštní policejní jednotky, bude pro Petera i nás hráče vysokou hrou opředenou politickými skandály a nenechá klidným žádného příznivce detektivek a napětí vůbec. Není od věci, že atmosféra vzdáleně připomíná kultovního Blade Runnera – potemnělé ulice moderního, ale uvěřitelného New Yorku jsou osvětlovány neonovými nápisy a skrápěny jemným deštěm, jenž protínají vznášejí se „taxíky“. Ty mimochodem Petrovi poslouží jako prostředek pře přesun mezi různými lokacemi. Obrovský vliv na atmosféru má samozřejmě neskutečně detailní předrenderovaná grafika v rozlišení 1024x768, plná drobných background animací a všelijakých efektů, jako jsou real-time stíny všech 3D objektů nebo odrazy postav v kalužích.
The Moment of Silence je zkrátka áčková adventura v „Hollywoodském“ provedení. Velkolepé technické zpracování a napínavý příběh může zhatit už jen mizerný game-design a frustrující hratelnost, což je však vzhledem k obsahu prezentované hratelné ukázky a několika prvním německým recenzím velmi nepravděpodobné. České hráče navíc jistě potěší, že se tato neuvěřitelně „užvaněná“ hra (obsahuje 8 hodin dialogů!!!) bude u nás prodávat v plně lokalizované verzi, i když s nemalým časovým zpožděním – pochybuji, že bychom se jí dočkali ještě před Vánoci. Chcete-li se o této připravované adventurní pecce dozvědět více podrobnějších informací, nakoukněte do našich loňských prvních dojmů, jejich součástí je též rozhovor se scénáristou a hlavním designérem hry.
Index očekávání: 90%
