Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

The Punisher – Nemstí se, trestá

  12:00aktualizováno  12:18
Punisher je jedním z nejtemnějších hrdinů, které komixsové impérium Marvel stvořilo. Muž, kterého pohltí svět plný beznaděje a smrti poté, co mafie zlikviduje jeho rodinu a pokusí se odstranit i jeho, se nedávno představil i ve filmové podobě.

The Punisher Do hry nás vtáhne povedené intro, které ihned naznačí nejen to, že jde o akční střílečku, ale také, že Punisher není někdo, kdo by si dělal starosti s cákanci (samozřejmě, že cizí) krve na zdi. Jeho poněkud brutálnější metody mohou někoho šokovat, ale není divu. Kdyby někdo vyvraždil vaše blízké a snažil se odstranit i vás, asi byste se také nechovali zrovna podle toho, co doporučují etické příručky. Překvapivě váš příběh začíná tím, že jste uvězněni policií. I když se dá říct, že stojíte na straně spravedlnosti, vaše postupy nejsou zrovna zákonné, takže složky spravedlnosti, přestože mohou s vaším konáním souhlasit, musí dostát svým závazkům ke společnosti a stíhat vás. S dvojicí strážců zákona se skrze výslech vypravíte o několik dní zpět a můžete mi věřit, že budete mít co vysvětlovat – vaše kulka totiž přidala tělesný otvor nejen stovkám „bezejmenných“ zabijáků, ale chuť olova okusil i ruský generál (který se pokusil svrhnout atomovou bombu na New York) nebo šéf Yakuzy a jeho vražedné gejši.

Kromě toho se ale setkáte i s několika dalšími postavami, které budou všem fanouškům komixu určitě známé. Někteří jako Iron Man nebo Black Widow se postaví na vaši stranu, s jinými jako je Bullseye to bude doslova na ostří nože. Jde o velmi dobrý krok, protože když narazíte na staré známé charaktery z jiných komixů, her a filmů, hned máte pocit, že váš příběh The Punisher (respektive příběh vašeho virtuálního alterega Franka Castla – Punishera) je součástí žijícího vesmíru.

Pokud nejde o výjimečnou situaci, hra vám neumožní nikoho propustit ze svých spárů.

Vaše dobrodružství, ale bezesporu patří k těm nejméně optimistickým. Díky atmosféře, která je z části tvořena vizuálním pojetím hry a skvělou hudbou a z části vcelku povedeným scénářem a především pojetím hlavního hrdiny, se dostáváte do světa, který na vaší tváři vyloudí úsměv jen těžko (u někoho ale stejně není o co stát, že:)). Punisher je hrdina, kterému jsou emoce na hony vzdálené. Jeho citové JÁ zemřelo společně s jeho rodinou a on to dává svým nepřátelům velmi razantně najevo. Hra je poměrně brutální. Možná v ní není tolik krve jako v Bloodrayne 2, ale ta byla brána s lehkým nadhledem. Punisher svými hláškami ukazuje, že má smysl pro černý humor, ale smích vám hodně rychle zamrzne, když uvidíte, co hlavní hrdina provádí se svými protivníky.

Největší pozornost je věnována boji pomocí střelných zbraní. V jedné chvíli můžete mít u sebe dvě (respektive čtyři – dvojici od každého exempláře) plus několik granátů a také můžete sebrat některý z okolních předmětů (sekáček na The Punisher maso, baseballovou pálku atd.). To, čím budete „kosit“ téměř vše živé (pokud se vám omylem podaří zabít nevinného, mise končí) si zvolíte před začátkem mise. Ale kdykoliv vypadne z mrtvého protivníka jeho zbraň, můžete ji sebrat (ovšem to znamená, že automaticky odhodíte tu, kterou máte u sebe). Je z čeho vybírat, začínáme u klasických revolverů, dostáváme se k automatickým pistolím, k oblíbeným UZInám, brokovnicím až ke zbraním většího kalibru jako jsou různé druhy kulometů, ale také bazuka a pro milovníky táboráků je tu plamenomet. Mimo to má ale Punisher u sebe ještě jednoho oblíbeného společníka – dokonale nabroušený nůž. Pokud nechcete plýtvat náboji, stačí si počkat až bude nepřítel nabíjet, přiskočit k němu a stisknout čtverec. Frank si sám zvolí, jak ukončí životní dráhu zločinného poskoka – bez skrupulí mu zarazí nůž zespoda nebo seshora do hlavy, zabodne mu ho do oka nebo ho podřízne (a věřte, že díky zvukovým efektům a grafickému ztvárnění jde o vážně brutální kousek). Někdy mají nepřátele větší štěstí a skonají díky úderu pažbou, jsou „jen“ shozeni ze schodů, zastřeleni nebo je jim upálena hlava plamenometem. Ale někdy také nemají. Na místech, která jsou označena nepřehlédnutelnou zlatou lebkou můžete provádět s chycenými nebožáky zajímavé kousky – takové strčení hlavy do rozvodu elektrického vedení nebo vhození do drtičky, to určitě bolí.

Naštěstí na to někdy nebudete sami, ale v určitých misích se k vám někdo připadá, popřípadě se vy dostanete do střetu dvou skupin, z nichž jedné pomáháte.

The Punisher Nemusíte ale (ihned) zabíjet každého na potkání. Pokud se na vás řítí pět kulometníků a vy se nemáte kam schovat, tak stačí chytit za „flígr“ nejbližšího vojáka, udělat si z něj živý štít a vesele odstřelovat jeho kolegy. A jestli vám zrovna dochází zdraví, můžete ho ještě vyslechnout (vyberete si metodu, a pak už vaším úkolem udržet, pomocí analogové páčky, onu osobu 3 vteřiny ve stresu), nejen, že vám prozradí užitečné informace, popřípadě zpřístupní některé z bonusových materiálů (umělecké koncepty a podobně), ale také vám tato činnost přidá určité množství zdraví. Speciálně se pak zaměřte na osoby, kterým nad hlavou poletuje bílá lebka (to pro ně určitě nenaznačuje nic dobrého). To, co vám prozradí nejednou pomůže v dalším postupu. Kromě toho se vám také zlepší značně kondice (asi o třetinu až polovinu).

Thomas Jane (*29. leden 1969), filmový Punisher

Tento sympatický herec není první z rodiny, který se nechal unést světem filmového plátna. Jeho bývalý tchán je Rutger Hauer. S jeho dcerou se nakonec rozvedl a rozhodl se oženit s Patricii Arquette, která je, jak jinak, než herečkou. Thomasova filmografie je slušně bohatá, ale nám bude pravděpodobně nejznámější z titulů jako Tváří v tvář, Boogie Nights, Útok z hlubin, Magnolie nebo Pavučina snů. V roce 2005 se objeví například ve filmu Thieves. Co se týče práce na Punisherovi (mimochodem, nadaboval svou postavu i v herní verzi, jejíž recenzi právě čtete), bral ji opravdu vážně. Kvůli roli Franka Castla strávil mnoho hodin v posilovně a nabral velké množství svaloviny. A ještě jedna zajímavost, během natáčení jedné z bojových scén, byl zraněn (nožem) herec Kevin Nash.

The Punisher Ale ani to jim obvykle nezachrání život. Pokud nejde o výjimečnou situaci, hra vám neumožní nikoho propustit ze svých spárů. Jestliže už vám jedinec sdělil vše, co měl, tak ho buďto můžete nadále používat jako „neprůstřelnou vestu“ nebo ho prostě a jednoduše poslat na onen svět. S kulkami Punisher nezachází zrovna ekonomicky. Nepříjemné ale je, že hra nenabízí automatické zaměřování a dokonce ani kameru. Její úhel si určujete vy a například pokud narazíte na schody, bude vám chvíli trvat, než se vám povede nasměrovat obraz tak, jak byste chtěli. Vyžaduje to trošku cviku. Stejně jako zaměřování. Někteří protivníci totiž nosí neprůstřelné vesty, takže je lepší jim mířit na nohy (ano, hádáte správně, je možné je ustřelit, stejně jako ruce) nebo nejlépe hlavy. Jenže naši „milí“ nepřátelé nejsou žádní ubožáčci, kteří čekají na olověné překvapení mezi oči – schovávají se za sloupy, bedny, uskakují a provádějí další nepříjemné kousky, které vám ztíží ukončení jejich životní dráhy.

Hudba je vynikající, zvláštní melodie, které jsou protkávány netradičními vokály, za takové melodie by mohl děkovat každý filmový thriller.

The Punisher Naštěstí na to někdy nebudete sami, ale jak bylo zmíněno výše, v určitých misích se k vám někdo přidá (například zmiňovaná Black Widow nebo velitel organizace Shield Nick Fury), popřípadě se vy dostanete do střetu dvou skupin, z nichž jedné pomáháte. Většinou z levelů ovšem projdete jen vy a váš zbrojní arzenál. Cesta to bude rozmanitá (soukromý lov na zločince si uspořádáte na ostrově pokrytém džunglí, ve výškové budově, v sídle šéfa Yakuzy nebo ve vězení), ale, na akční hru, i slušně dlouhá – dovoluji si odhadnout, že něco kolem patnácti hodin to určitě bude. Nedoporučuji, ale hrát na jeden „zátah“, protože po nějaké hodině, možná dvou se dostavuje pocit stereotypu.

Už jen něco málo k audiovizuálnímu zpracování – grafická stránka, stejně jako design levelů se vcelku povedl. Samozřejmě měl bych drobnější výhrady, například, co se týče detailnosti textur, ale slovo „drobnější“ je opravdu na místě. Hudba je vynikající, zvláštní melodie, které jsou protkávány netradičními vokály, za takové melodie by mohl děkovat The Punisher každý filmový thriller. Slušná je i interaktivita prostředí, samozřejmostí jsou díry po kulkách ve zdech, ale i poměrně velké procento předmětů, jež je možno rozbít (ne, že by to mělo přílišné praktické využití, ale udělá to člověku radost).

Bezesporu jde o slušnou akční střílečku, která je vypilovaná téměř ve všech ohledech. Je sice pravda, že by někteří z nás by možná ocenili automatické zaměřování (alespoň na nižších stupních obtížnosti) nebo alespoň automatickou kameru (někdy dá vážně dost práce ji správně nasměrovat). Ale lepší kamera v našich rukou než automatická, která zabírá nejnesmyslnější úhly (to není žádnou výjimkou, jak sami víte). Jinak, ale nemá The Pusniher žádnou výraznější chybu (občasné prolínání textur určitě promineme), která by kazila celkový dojem, který je velmi dobrý.

The Punisher
Výrobce/Vydavatel Volition/THQ
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 328 kB
Verdikt: Lineární brutální temná akční střílečka, která má své kouzlo a s množstvím zábavy nešetří. Proto jí pár drobnějších chybek odpustíte.
Hodnocení: 70% (info)

Autor:


Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Další z rubriky

RECENZE: Ve strategii Ancestors Legacy budete dobývat a plenit

Ancestors Legacy

Nová historická strategie od polského studia Destructive Creations se hlásí o vaši přízeň a rozhodně má s čím vyrukovat.

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz