Že se zkušení vývojáři z Supermassive Games nepouštějí do nějakých žánrových veletočů v rámci rozjeté hororové série The Dark Pictures, se tak nějak dá pochopit, ostatně v rozjetém závodě se koně nepřepřahají. O to větší očekávání jsme však měli od jejich chystané novinky The Quarry, která již zanedlouho vyjde jako zcela samostatný titul bez návaznosti na jakékoliv jiné předchozí dílo. Dalo se totiž očekávat, že díky tomu budou moci vývojáři opustit zajetý mustr a pokusí se alespoň o nějakou inovaci.
Romantická linie hry je tak povedená, že by napříště mohla utáhnout celou hru ve stylu Life is Strange.
Po absolvování dvou úvodních kapitol ovšem můžu jen smutně konstatovat, že tomu tak není. The Quarry je opět „jen“ úmyslně béčkový vyvražďovací horor o partě naivních teenagerů, jen má tentokrát rozsahem blíže k jejich prvotině Until Dawn než k menším dílům The Dark Pictures.
Hlavní hrdinové jsou tentokrát táboroví vychovatelé, kteří se rozhodli oslavit konec letní sezony pořádnou party. Najdeme mezi nimi klasické stereotypní charaktery, jako je lascivní barbína, nesmělý nerd nebo namachrovaný sportovec, díky vynikajícím hereckým výkonům jejich představitelů si k nim však snadno vybudujete vztah. K dispozici tentokrát dostanete rovnou osmičku postav, takže je docela slušná šance, že se vám podaří alespoň jednu z nich dotáhnout živou až do finále.
Ze začátku ovšem působí vše příjemně naivně bezstarostně, všichni jen pijí alkohol, hrají hry nebo si vyznávají lásku. Člověk si až říká, že by autoři tímto stylem dokázali utáhnout i obyčejné vztahové drama á la Life is Strange. Jenže idylka samozřejmě netrvá dlouho, na scéně se objeví nepřátelé a krev začne stříkat na všechny strany.
Většina děje se pohybuje automaticky během filmečků, jen čas od času dostanete možnost procházet se po malých lokacích a hledat utajené sběratelské předměty. Tentokrát máte k dispozici i zbraň, o střílečku se však v žádném případě nejedná – trefit se není problém, spíše musíte posoudit, kdy a zda vůbec se každý výstřel vyplatí. Většina akčních scén se ovšem klasicky odehrává ve formátu „qucik time eventů“, tedy jen co nejrychlejším opakováním pokynů zobrazujících se na obrazovce.
Co ze hry dělá zážitek, který si nechcete nechat ujít, byť minimálně polovinu času strávíte s ironickým úsměškem na rtech, je vynikající audiovizuální zpracování. Již pochválené herecké výkony by nebyly k ničemu, kdyby grafika neuměla pořádně zobrazit mimiku postav, pěkné nasvícení i vybrané úhly kamery pak úspěšně maskují všechny případné grafické nedostatky. Vzhledem k filmovosti celé hry se autoři rozhodli pro formát obrazu 21:9, takže pokud nemáte ultrawide monitory musíte se připravit na černé pruhy v horní i dolní části obrazovky.
Celkově mohu říct, že i když jsem čekal o dost více, ukázka mě stejně nalákala a nemohu se dočkat plné verze. Ta vychází již 10. června na prakticky všechny platformy, podstatnou částí zážitku pak bude kooperativní multiplayer, kdy si až osm hráčů může mezi sebe rozhodit ovládání všech postav. Anebo naopak jen zapnout filmový mód a bavit se příběhem, aniž by snad bylo vůbec nutné dotknout se ovladače (viz náš článek)
