Příběhový základ této hry před nás předloží jasně definovanou záležitost. Tím zlým je čaroděj Menthu, který chce skrze artefakt zvaný Scorpion Stone získat netušenou sílu a ovládnout svět! Potom je tu však i patřičně záhadná Isis s takovým množstvím tetování na těle, že bych se já osobně už asi rozpadl na několik kusů, kterážto čaroději asistuje. Dalším charakterem v osudí je Cassandra – žena hlavního hrdiny – kterou tohle vypečené duo v hratelném prologu unese, aby jim byla posléze nápomocná při hledání výše zmiňovaného artefaktu. Inu a tím úplně posledním na scéně je samozřejmě Scorpion King, resp. Rock, resp. postava jmenující se Mathayus. Jednoznačný klaďas, ostatně o takovémhle řízkovi bych si ani nedovolil říci nic špatného! A Mathayus musí jednak zachránit svou milovanou ženu a druhak porazit Menthua. Jenomže díky velké moci uvedeného čaroděje jej lze zničit jenom s pomocí legendárního meče – ano, řeč je o Sword of Osiris. Což není až takový problém, jako zdejší druhý a nutno podotknout, že nepovinný úkol, jímž je alternativa zničení Scorpion Stone, k čemuž je pro změnu zase potřeba najít šest speciálních runových symbolů! Jak bylo naznačeno, jejich zisk není podmínkou pro dohrání hry, ale pokud je u sebe na konci budete přeci jenom mít všechny, zjistíte, že prvotní finálový střet s hlavním antagonistou zdejšího story byl procházkou růžovou alejí.
The Scorpion King je tedy vcelku standardní 2D plošinovka, v níž klasicky jdete z jednoho konce úrovně na druhý, cestou likvidujete stále se generující nepřátele a zdoláváte rozličné pasti. Zejména pak ty, co mají ošklivě špičaté hroty. Ale dojde také na vodu, v níž se můžete utopit dříve, než řeknete Rock, padající balvany, lány pohyblivého písku, či alespoň pro mne osobně hodně iritující silný protivítr, který sice fouká v pravidelných intervalech, ale pokud se nestihnete přesunout na bezpečné místo, za odměnu vás poměrně spolehlivě odsune na nějaký pro změnu hodně nebezpečný a nežádoucí flek!
Hlavní postava Mathayus je do akce vybaven dvojicí impozantně vyhlížejících zbraní a také kupou dovedností, u nichž začneme s vyjmenováváním vybraných slov od H (jako hrdinské): vedle chůze a běhu (který je defaultní) tu máme možnost přikrčení se a následného pomalého postupu vpřed v podřepu (takto lze projít pod nějakou překážkou), obligátní skákání (bohužel omezené na jeden jednoduchý skok), šplhání po provazech, ručkování po stropě á la Lara Croft a naposledy nesmírně efektní zdolávání příkrých stěn za pomoci zbraní! Tahle vlastnost je obrovsky užitečná - vyskočíte proti zdi a stiskem adekvátního tlačítka uprostřed výskoku pak dokážete do zdi doslova zabodnout vaši momentálně drženou zbraň, poté se ladně odrazit do protisměru a pokud je i tady zeď, můžete touto metodou postupně vyskákat skrze jakoukoliv 
šachtou nebo komín, což je opravdu skvělý nápad! Co se týče zbraňového potenciálu, vaši výbavu tvoří toliko silný meč a poté dvojice jakýchsi srpců, majících sice menší účinnost, ale zase se dají vrhnout na dálku jako bumerang. Se zbraněmi toho bohužel moc neumíte, zejména jediný možný atak směrem vzhůru je pohříchu dosti omezený, což v kontextu létajících potvor zrovna nepotěší, anžto vás to staví do jednoznačné nevýhody. Jinak se však se zbraněmi dá vyvolat poměrně neprostupná obrana, jež si snadno poradí s obvyklými nohsledy zlých zpráv (mezi což patří nemoc, smrt, nebo účet za telefon) bez nějakého složitého tlačítkového kombení. Příjemným bonusem pro soubojovou fázi nesporně je alternativa vylepšování vašeho Gauntletu, do něhož posléze lze zasazovat gemy čas od času vypadnuvší z nepřátel. Tyto gemy vám zaručují okamžité posílení vašich ataků, což je navíc vizuálně pěkně zohledněno na displeji. Upgradů je hned několik stupňů (ohnivý terčík jako aktivní ochrana, firebally…), ale zase je až tak často nevyužijete, protože stačí, aby vás zranili, a máte ihned po žížalkách – ztrácíte vždy jeden gem.
Nepřátelé mají typově a hlavně početně velmi silné zastoupení (nemluvě o koncových bossech), ale musím říci, že některé pasáže jsou díky tomu hodně repetetivní, byť se to tvůrci 
občas snaží ulehčit možnou interakcí okolního prostředí, jako jsou třeba výbušné sudy. Také příležitostný pád protivníka do tenat pohyblivého písku potěší. Ale pozor! Řada oponentů je nebývale aktivní, takže dokáží skákat, šplhat po provazech nebo využívat házecí zbraně. Což samo o sobě činí postup těžším, než by se na základě prvního pohledu na množství svalové hmoty hlavního reka mohlo zdát. Nicméně jádro té nejvyšší obtížnosti spočívá zejména v plošinovkovitém rysu hry – tedy přeskakování mezi platformami, mezi provazy, přes průrvy naplněnými vodou znamenající okamžitou smrt, při balancování na pohyblivých plošinkách nad ostrými hrotci atp. Tohle všechno si dejte do kupy a já vám garantuji, že přes ten relativně malý počet levelů se budete prodírat vpřed s opravdu velkými obtížemi (byť trochu pomáhá volba Continue). A takovou pomyslnou třešničkou na tomhle vysokém dortu z obtížnosti jsou jakési svatostánky, které obsahují ony runové symboly nutné pro zničení Scorpion Stone. Interiéry těchto staveb budou skutečnou výzvou pro všechny milovníky hopsaček.
Životů sice moc nemáte, ale právě v uvedených svatostáncích lze vysbírat hafo specifických ikon (na něž však pravidelně narážíte během postupu hrou, byť ne v tak enormním množství), jejichž stý získaný kus vám garantuje další život navíc (přičemž jeden život je ještě dále 
složen z několika dílků, které vám postupně ubývají). V průběhu vašeho putování však můžete narazit i na jednorázové uzdravovačky, byť vlastní inventář bych přijal raději. Stejně jako vylepšení formy skákání, které je na plošinovku hodně zjednodušené, výraznější zpestření po čase trochu fádního soubojového režimu a tady samozřejmě i lepší dovednosti nepřátel, mající pravidelně toliko jeden možný výpad. Když už bojování, tak ať to má oboustranně úroveň.
Grafické zpracování je velice podařené, bohaté na barvy a tudíž se na to moc dobře dívá, animační fáze hlavního hrdiny už je na tom o poznání hůře, ale rozhodně to není nic tragického. Zato hudební doprovod mně osobně přišel výborný, stylový, skvěle podbarvující zaměření a atmosféru hry. Jaký je výsledek? Slušná akční 2D plošinovka s vysokou obtížností, pár podařenými nápady, ale též určitou repetetivností, vycházející z absence RPG prvků, bez kterých se už každá hra tohoto žánru stává obyčejnější, než tomu bylo dříve. Označení další plošinovka v řadě je možná trochu kruté, ale pokud bych si vybíral něco ke koupi, upřednostnil bych tady spíše titul Castlevania: Circle of the Moon!
| The Scorpion King: Sword of Osiris | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
