Jestli v novém miléniu existuje nějaká hra, která se bez ohledu na platformu dá uznale poplácat po zádech s nálepkou „fenomén“, pak jsou to určitě The Sims. Koneckonců komu už nenápadně lepit uznalá slova „fenomén“ na záda než těm, jejichž úspěch je v pravdě fenomenální, že. A stát se nejprodávanější PC hrou všech dob, dočkat se za velmi krátké časové období velmi dlouhého zástupu smysluplných datadisků a méně smysluplných i povedených napodobenin a následně zaplavit konverzemi všechny myslitelné platformy, to je úspěch, ze kterého se jiným slovům než „fenomenální“ červenají nejen uši. Obsáhlejší geneze fenoménu díky jeho fenomenálnímu úspěchu netřeba a hurá po jeho zádech, jakožto odrazovém můstku do vod důsledků takového fenomenálního úspěchu. Hurá do hodnocení Pets.
Zatímco tvorba Simáků se omezuje spíše jen na ty nejzákladnější věci, u psů a koček se můžete vyřádit, jak je libo.
I když ono se snadno řekne „hurá“, ale když už má člověk skočit, tak to „hurá“, co má na patře pozvolna přeci jen přehodnotí svůj názor nad vlastním nadšením a jme se balit si z patra kufry, dřív než z těch úst opravdu vypadne. On člověk může být fanoušek Simsů sebevětší, ale když zří na obalu jejich nejnovějšího přírůstku cenu, která nemá se skutečností, že Pets jsou fakticky toliko datadiskem k druhým Simsům příliš moc společného, tak si to přece jenom dvakrát rozmyslí, než jeho ruka skočí samým „hurá“ nadšením do peněženky. A v tu chvíli přichází ke slovu recenzent, jehož sice nemusí vůbec zajímat, že někdo prodává datadisk za cenu plné hry, ale ani z jeho úst se onomu „hurá“ příliš nechce, neb veškeré potřebné hodnocení a doporučení je obsaženo už v názvu samotné hry. The Sims 2: Pets. Simsové, jimž přibyli tentokráte do jejich virtuálního života i domácí mazlíčci; tedy přesněji řečeno hlavně a především psi a kočky. Tím je prakticky řečeno vše podstatné, protože Sims jsou takovým fenoménem, že už většina prostě ví, co je čeká. A buď je milujete a nemáte co řešit, anebo je nemilujete a … taky nemáte co řešit. Čímž by se to dalo celé uzavřít, nebýt evidentně nesouhlasného pohledu šéfredaktora a velmi malé pravděpodobnosti, že tahle slova polyká očima někdo, komu si přečíst název hry k rozhodnutí prostě nestačí a komu je potřeba říci následující.1. Jestli máte doma PC a máte zájem o Pets na PC, jste na špatné adrese. Tohle je o Pets pro PS2, kteří jsou si sice s bráškou datadiskem na PC obsahově velmi podobní, ale nejsou sourozenci jednobuněčnými. Tenhle je chudší, ošklivější, dražší a prostě obecně vzato horší. A to, co platí pro něj, neplatí tak úplně o tom druhém.
Potřeby samotných Simáků jsou tentokráte poměrně omezeny.
2. Byť je PS2 verze Pets chudší, ošklivější, dražší a prostě obecně vzato horší než PC verze, je jí obsahově velmi podobná, což neznamená nic jiného, že fakticky jde obsahově o datadisk, soustřeďující se převážně pouze na vztahy Simáků k jejich domácím mazlíčkům a jejich vzájemné soužití. I přes tento poněkud užší záběr však představuje PS2 verze svou podstatou nejvěrnější podobenství Simáků, s jakým tolik uspěli na PC. Žádná striktnější svázanost nutností plnit úkoly, žádný relativně rozkouskovaný postup hrou jako v předchozích konzolových Sims hrách, ale jen prostý život Simáků s jejich mazlíčky se vším všudy. Život, jehož jediným smyslem a motivací je jen on sám se vší jeho nepředvídatelností, překvapeními a poznáváním. Pokud vám to není díky nezkušenosti se sérií dostatečně zřejmé, neznamená to nic jiného, než že si ze začátku prostě vytvoříte vlastní rodinku Simáků (nebo si vyberete z předdefinovaných, čímž odpadá i zařizování bydlení) a následně i vlastní mazlíčky (psy, kočky).Zatímco tvorba Simáků se omezuje spíše jen na ty nejzákladnější věci (i tak je ale s čím pracovat), u psů a koček se můžete vyřádit, jak je libo. Kombinace plemen s následnými změnami vzhledu dává dohromady velmi úctyhodné číslo (tak úctyhodné, že je velmi obtížně spočitatelné a proto tu není :-)), které je ještě úctyhodnější, když vezmeme v potaz, že svého již vytvořeného mazlíka můžete ozvláštnit ještě navíc nějakým tím oblečkem (ano, i tací jsou mezi námi). A v podstatě tak můžete mít doma psa či kočku ZCELA podle vašich představ. Nadefinovat zvířeti můžete následně i základní vlastnosti (líný, aktivní, přátelský, čistotný, nepořádný apod.), které obdobně jako u Simáků, budou mít vliv na jeho chování a zčásti i potřeby. No a jakmile máte tohle za sebou, zbývá už „jen“ postavit a vybavit si (případně si jen vybavit) za omezené prostředky dům a můžete vzhůru do života s tím, co jste si vytvořili.
Takový je empiricky vzato v podstatě i samotný život. Z větší části stereotypní.
A život jak známo není ničím jiným, než neustálým uspokojováním stále uspokojení žádajících potřeb. A život Simáků je tentokrát i na konzolích hlavně kopií toho skutečného života, takže uspokojování potřeb bude to hlavní a v podstatě i jediné, co vás u Pets čeká. Nezůstane ovšem jen u potřeb samotných Simáků, ale zcela pochopitelně půjde v neposlední řadě i o uspokojování potřeb jejich mazlíčků a nově vzniknuvších potřeb Simáků ve vztahu k nim. Což neznamená nic jiného než že se budete starat o to, aby ty potvory měly neustále co a z čeho žrát, měly se čím bavit, nedělaly vám doma ani na zahradě brajgl, nemočily tam kde nemají a vůbec vás pěkně na slovo poslouchaly. Na rozdíl od Simáků jsou jejich zvířátka samozřejmě vámi nekontrolovatelná a k tomu, abyste z nich udělali mazlíčky, vychované podle svých představ, vám slouží bohaté možnosti interakce Simáků s nimi. Od učení jednoduchých povelů, kterými se budou po řídit, přes hraní si s nimi až po usměrňující kárání / chválení za to, co právě provedli. Jednoduše krmte, bavte a vychovávejte. A za chvíli s trochou trpělivosti můžete s radostí koukat, jak se dostavují výsledky a oni si žijí autonomním životem zcela podle vašich představ.Potřeby samotných Simáků, které se nevztahují přímo k jejich mazlům, jsou tentokráte poměrně omezeny na ty nejzákladnější a většinu si zvládnou zajišťovat prakticky sami. Úplně je z hlavy pouštět nicméně nemůžete, protože občasný dohled nikdy není od věci; zvlášť chcete-li, aby se rozvíjeli v konkrétních dovednostech či se úspěšně sbližovali s ostatními Simáky. No a až tenhle základ péče o rodinku s jejich domácím zvířectvem zvládnete, můžete začít zkoušet jejich vzájemné soužití vylepšovat a oživovat. Dokupováním nových předmětů (především pro zvířectvo jich tu je nepočítaně) za získané body či rozšiřováním řad zvířectva v domácnosti, což opět vede k novým situacím a novým možnostem interakce nejen mezi Simáky a zvířaty, ale samozřejmě i mezi zvířaty navzájem. Oživit si život můžete i povyražením do města, které ovšem nabízí možnosti vyžití prakticky pouze zvířatům a na Simáky samotné se lehce zapomnělo.
No a to je tak trochu vše, přátelé. Virtuální život na hřišti vztahů Simáků a jejich mazlíčků, nabízející vám virtuální moc jej usměrňovat a tvarovat. Žádné cíle, žádné překážky k překonávání, žádné postranní motivace k hraní. Jen a pouze takové menší virtuální akvárium, nabízející experimentování s omezeným životem. Nutno dodat že s životem značně přesvědčivým a v rámci možností uvěřitelným. AI Simáků i zvířat je výborná, animace především zvířat kouzelná, možnosti vzájemné interakce i interakce s okolním prostředím klasicky mimořádně bohaté a svádějící alespoň k vyzkoušení. Jistě, je to v podstatě dosti stereotypní, neb z větší části opakovaně děláte a sledujete každý simácký den stále ty samé činnosti a obecně vzato, je tato formule už po těch letech a datadiscích poměrně okoukaná.
Ale takový je empiricky vzato v podstatě i samotný život. Z větší části stereotypní a okoukaný. A když jej Simáci simulují, těžko můžou nabízet něco nějak zvlášť odlišného. Co by však zcela jistě nabídnout mohli a dnes i měli, je kvalitnější vizuální zpracování, které je na PS2 dosti przněno ne příliš optimálním snímkováním a na barvy i detail chudými texturami. Od věci by nebylo rovněž poněkud rychlejší a pohodlnější ovládání, nebo alespoň podpora myši přes USB. Díky možnosti dávat všechny pokyny během zastaveného času vám sice jeho prkennost nebude strkat klacky pod nohy, ale nepohodlnost to neřeší. A taky by PS2 verze nemusela obsahově vedle té na PC působit jako chudší příbuzný; sice si v ní můžete navíc oblékat zvířata do hadříků, ale už je oproti PC verzi nemůžete posílat vydělávat peníze a město, kam můžete se Simáky vyrážet, je u PS2 verze v podstatě takovou chudou vesničkou bez větších možností vyžití. Trochu škoda, zvláště pak s přihlédnutím k tomu, že PS2 verze stojí víc než dvakrát tolik.
|
|
The Sims 2: Pets | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|