RECENZE: Ve sci-fi The Surge budete umírat na každém kroku. Stojí to za to

  • 4
S tím, jak se v posledních let řada vývojářů vydala cestou zjednodušování a větší přístupnosti pro širší publikum, nastoupil i opačný trend. Nejznámějším zástupcem her, které jsou záměrně těžké, je série Dark Souls od From Software. Na této vlně se veze i The Surge. I když se liší.
Reklama

Nejvýraznějším rozdílem titulu oproti Dark Souls nebo Bloodborne je zasazení hry. Tvůrci ze studia Deck 13 totiž hrdinu Warrena neposlali do fantasy středověku jako v případě svého předchozího počinu Lords of the Fallen, ale do nepříliš vzdálené budoucnosti.

Osobně musím říct, že sci-fi zasazení mi vyhovuje daleko víc než stokrát omletá středověká města, hřbitovy a polorozbořené katedrály. A velmi záhy poté, co jsem začal The Surge hrát, jsem si vzpomněl na Vetřelce Jamese Camerona nebo na Věc či District 9. Stylizaci a atmosféru totiž autoři trefili na jedničku.

The Surge - obrázky z recenzování PC verze
The Surge - obrázky z recenzování PC verze

Také boje mají dobrý rytmus a osobně mi sedly mnohem víc než třetí Dark Souls. A teď nemyslím to, že by půtky se zombifikovanými dělníky nebo agresivními roboty byly lehčí. Vůbec ne. Poprvé jsem umřel jen pár minut po startu hry a od té doby tolikrát, že si to netroufnu ani odhadnout.

Je to frustrující? Nepochybně! Ale je to tak frustrující, abych vzteky zahodil klávesnici do kouta a smazal hru z disku? Ani náhodou. Deck 13 zkrátka našli dokonalou rovnováhu mezi obtížností a odměňováním hráče za zdolání nepřítele.

The Surge - obrázky z recenzování PC verze

Z velké části je to dáno tím, jaké změny v soubojovém systému The Surge nabízí oproti žánrové konkurenci. Hlavní hrdina Warren totiž nové části výzbroje z drtivé většiny nezískává díky tomu, že otevírá truhly nebo rozbíjí všechny bedny v okolí.

Řezničina pro pokročilé

Reklama

Skoro každý kousek brnění nebo výzbroje totiž musíte protivníkům urvat. A to doslova. Pokud totiž třeba chcete helmu, kterou má nepřítel na hlavě, musíte mu tu hlavu uříznout. A pak vzít nákres do dílny křížené s ošetřovnou a vyrobit si ji pro sebe.

Warren totiž může při soubojích zaměřovat jednotlivé části oponentů – kromě hlavy i trup a všechny čtyři končetiny. A po nabytí dostatku energie, kterou získáváte úspěšnými útoky, pak může vyhlédnutou část těla v brutální animaci uříznout nebo urvat a radovat se z nového vybavení do sbírky.

S tímto herním mechanismem souvisí i další inovace soubojového systému. Zatímco v ostatních hrách máte až na výjimky jen slabé a silné útoky a jejich řetězení do komb, The Surge funguje trochu jinak.

The Surge - obrázky z recenzování PC verze
The Surge - obrázky z recenzování PC verze

Komba jsou samozřejmě i tady, ale k tomu je potřeba připočítat směr, kterým útok vedete. Warren totiž může zlouny mlátit buď vertikálními, nebo horizontálními údery. A to proto, abyste lépe ovlivnili, kterou část protivníkova těla zasáhnete a případně urvete pro sebe.

Vybavení pak pochopitelně můžete dle libosti kombinovat a vybrat si, jestli budete mrštný hajzlík, který nepřátele krájí po troškách, zatímco kolem nich krouží, nebo naopak pochodující tank, jenž má v mechanických prackách obrovskou zbraň, jíž sice mácháte pomalu, ale když se trefíte, často pošlete otřesené nepřátele k zemi. Nebo je aspoň vyhodíte z útočného rytmu.

Postav si sám

Kombinací je pochopitelně obrovské množství a samozřejmě nemusíte jít jen cestou tank – akrobat, ale můžete si najít cestu vlastní, která vám bude vyhovovat. A to pořád ještě není všechno – protože hlavní hrdina Warren je novopečeným majitelem mechanického exoskeletu, můžete si ho ještě dál přizpůsobit implantáty. Těch unesete najednou omezené množství a navíc si „šuplíčky“ na ně musíte postupně odemykat tím, jak investujete do generátoru svého mechanického obleku. Měnou ve hře je šrot, který získáte pokaždé, když skolíte nepřítele.

The Surge - obrázky z recenzování PC verze

Hra je přitom nastavená tak, že odměňuje riskování a dlouhé výpravy do nepřátelského území bez návratů do bezpečí domovské základny. Takže čím víc šrotu u sebe máte a čím víc nepřátel na jeden zátah naporcujete, tím rychleji šrot získáváte a tím rychleji můžete vylepšovat svůj arzenál.

Tento systém má pochopitelně i odvrácenou tvář – a tou je vaše smrt. A že umírat budete, pokud nebudete opatrní. A vlastně i když opatrní budete. Po smrti totiž Warren všechen šrot upustí na zem, vy se vrátíte na nejbližší základnu a pokud nechcete o nasyslené bohatství přijít, musíte se k němu znovu probojovat.

Fotogalerie

Potud je to stejné jako například právě v Dark Souls. The Surge se ale odlišuje v tom, že na opětovné sebrání ztraceného šrotu je časový limit dvě a půl minuty. A to vede k hodně infarktovým stavům, protože zabíjení nepřátel sice časový limit prodlouží, ale zároveň zvyšuje riziko, že umřete znova a přijdete o všechno.

A nemusí to být jen tím, že vám pořízek s obří ocelovou palicí rozmázl hlavu o stěnu. Stačí spadnout z lávky, schodů nebo výtahů pro exoskelety a máte po žížalkách okamžitě. A přiznám se, že když se mi tohle stalo při cestě pro valník nasysleného lupu, křičel jsem vzteky a na moment měl nutkání něco rozflákat.

Koňská dávka adrenalinu

Jindy ovšem uspějete a třeba se vám povede šrot sebrat jen dvě vteřiny předtím, než znovu umřete. A ten adrenalin za to v tu chvíli stojí. Jindy váš krevní tlak zvedne úplně jiná věc. A to způsob, jakým autoři nepřátele po úrovních rozházeli.

Asi nestačí, že vás při troše neopatrnosti zabije i obyčejný pěšák s těžkým pístem místo ruky. Deck 13 to ještě „vylepšili“ tím, že zombifikovaní dělníci jsou často schovaní schválně za bednami, v rozích nebo na tak tmavých místech, že do nich v podstatě nevidíte.

Temnota obecně je ve hře problémem. Jako by se autoři rozhodli, že bezútěšnost lidstva v budoucnosti bude nejlepší ilustrovat tím, že skoro všude se zhasne. Příliš nepomáhají ani reflektory na hrudním plátu, protože temnotu zaženou jen částečně. A u hry, kde může smrt přijít rychleji, než stačíte vykřiknout: Sakra práce, je to dost rána pod pás.

Zážitek z hraní také trochu kazí to, že prostředí jsou si hodně podobná a snadno zaměnitelná. Chápu, že se The Surge odehrává v průmyslovém komplexu, ale po více než 15 odehraných hodinách bych vážně ocenil změnu scenérie.

Hodně nevýrazný je i příběh. Prostě jen víte, že se něco ošklivě zvrtlo a místo obvyklého seznamování první den v práci vás chtějí kolegové zavraždit. A všichni roboti jakbysmet. Vážně blbá chvíle na změnu zaměstnání.

The Surge - obrázky z recenzování PC verze
The Surge - obrázky z recenzování PC verze

Co naopak chválím, je grafika a optimalizace. Na skoro dva roky starém PC hra běží naprosto plynule v rozlišení 1920 na 1080 bodů a nahrávací časy jsou bleskové, což vzhledem k vysoké úmrtnosti hlavního protagonisty opravdu potěší.

Milým překvapením se stalo ovládání hry myší a klávesnicí, protože podobné hry jsou bez gamepadu často skoro nehratelné. Jediné, co trochu hapruje, je přepínání mezi zaměřenými částmi těla. Pokud je k vám nepřítel zády, tak je to sice trochu otrava, ale dá se s tím srovnat. Ale v zápalu boje často mlátíte úplně jinam, než byste chtěli a potřebovali.

The Surge se jako celek rozhodně povedl, a i když by neškodila větší pestrost prostředí i nepřátel, pořád je to hra, která chytne a nepustí. A také hra, ve které když zemřete, tak v 95 procentech případů víte, že to byla vaše chyba a ne zákeřně nastavený soubojový systém.

Pokud si ovšem libujete ve hrách, kde si po pár odehraných hodinách připadáte jako superman, poohlédněte se raději jinde. The Surge vám totiž nedá nic zadarmo a rozhodně vás nepovede za ručičku.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

4 příspěvky v diskusi

Reklama