Nemá asi cenu, zdržovat představováním veleúspěšné série The Sims. Podotkněme snad jen to, že se jedná o titul, který odstartoval na PC a posléze byl převeden na naši oblíbenou „černou skřínku“. Sluší se ještě dodat, že konverze to byla nadmíru zdařilá. A jaký dělá dojem její pokračování? Posuďte s námi.
Koncepcí se The Urbz od The Sims poněkud odlišují. Urbz jsou vlastně simulátor lezení po společenském žebříčku a budování image. Když vám někdo bude tvrdit, že image je na nic, nevěřte mu. V této hře si bez něj neškrtnete. Hlavní náplní hry bude totiž nabíjení ukazatele společenského postavení. Představte si město, rozdělené na několik čtvrtí, z nichž v každé žije jiná společenské kasta. V každé se jinak oblékají, jinak baví a jinak pracují. Stanice metra obývaná v kůži oděnými punkery může nabídnout práci v piercingovém salonu. Jiná část města je zase inspirována Dálným Východem a zaměstná vás v sushi restauraci. Vy začnete prostě v jedné z nich a budete se muset vypracovat od nýmanda, kterého nikdo nezná, až po všemi uznávanou celebritu. Abyste v dané čtvrti zapadli, je potřeba navštívit obchod s oblečením a případně upravit svůj zevnějšek. Jistě uznáte, že s půlmetrovým čírem a koženou bundou s řetězy vás budou punkeři obdivovat, zatímco jinde budete tak akorát pro smích. Jakmile budete známější, umožní vám přístup i do ostatních čtvrtí. Máte k dispozici i svůj byt ležící tak nějak na území nikoho. Příznivci
vybavování a vylepšování bytu si tedy rovněž přijdou na své.V každé odemčené čtvrti je navíc malá místnůstka s postelí a skříní, která je vám k dispozici. Zde se například převlékáte do oblečení vhodného pro jednotlivé části města.
Naučíte různé triky: jiné způsoby plácnutí si rukou, vypuštění cigaretového kouře ve tvaru srdce a další parádičky, kterými lze poblouznit ostatní panáky.
Základní postupy a ovládání zůstávají v podstatě shodné s původními The Sims. Aby byl váš simák šťastný, potřebuje uspokojit několik základních potřeb. Dohlížíte tedy, aby měl dost zábavy, pravidelnou hygienu a podobně. Meritem hry je však výše zmíněné budování postavení a plnění dílčích úkolů. To první zajistíte interakcí s ostatními obyvateli. Vlastně se seznamujete, povídáte si či vyprávíte vtipy. Postupně si pak můžete k obyvatelům dovolit víc a víc důvěrnosti. Od nich se pak navíc naučíte různé triky, které lze využít dále. Jiné způsoby plácnutí si rukou, vypuštění cigaretového kouře ve tvaru srdce a další parádičky, kterými lze poblouznit ostatní panáky.
Dále je potřeba vydělávat peníze a tedy pracovat. V každé práci lze dosáhnout tří stupňů odbornosti. Zjednodušeně začnete jako poskok, stane se z vás plnohodnotný zaměstnanec a posléze i šéf. Peníze pak investujete do vybavení, zábavy atd.
To je v kostce, o co ve hře jde, ale jak to vlastně vypadá? Jestliže jste hráli původní Sims asi vás v grafice či ovládání mnoho
nepřekvapí. V dobrém ani v tom horším.
Zajímavým prvkem je možnost připojení některých obyvatel čtvrtě do vaší skupiny a jejich následné ovládání.
Špatné to není avšak máme zato, že by nějaký posun vůbec nezaškodil. Interakce s obyvateli jest protkána krátkými animačkami, stejně jako i celý zbytek hry. Je to přesně takový ten druh filmečků, který vás ze začátu okouzluje, posléze nudí a nakonec otravuje. Čas se dá zrychlit podržením příslušného tlačítka a tím si trošku ulevit. Tipujeme, že tlačítko budete držet podstatnou část hry. Docela nás překvapily dlouhé nahrávací časy při přechodu jednotlivými lokacemi, to ale mohlo být způsobeno tím ,že se nejednalo o ostrou verzi hry. Každopádně takhle celé snažení poněkud ztrácelo na už tak dost pomalém tempu. Překvapilo nás také, že nakoupené vybavení bytu lze instalovat v podstatě kdekoli. A to včetně venkovních prostor! Není špatné dát si do práce nainstalovat sprchu, i když nějaké připomínky ze strany vedoucího bych přeci jenom čekal, ale rotoped na nástupišti metra působil opravdu podivně. Na druhou stranu vám to pomůže výrazně omezit cestování domů. Zajímavým prvkem, který jsme objevili, byla
možnost připojení některých obyvatel čtvrtě do vaší skupiny, a následné jejich ovládání. Tyto přizvané kumpány lze ovládát pouze v rámci lokace. Smysl tohoto nám poněkud ucházel a snad se tedy odhalí v průběhu delšího hraní. Hrát se dá samozřejmě i ve dvou, a to při vertikálně rozdělené obrazovce. Působilo to však dost nepřehledně. Navíc přechod prvního hráče do jiné části města znamená automaticky přechod obou. Připomínku vznesme i k některým sporným situacím, například kdy váš človíček odmítne projít dveřmi, protože tam stojí pes (podotýkáme že jeho). Nebo
když prostě něco neudělá a vy nejste sto přijít na to proč.
Zvuky a hudba jsou klasické simácké. Hudba se navíc mění podle prostředí a tak se dočkáte punku, diska nebo třeba rapu vyhuhlávaného srandovními hlasy simů. Jestli budou noví Sims zábavní vám asi neřekneme. Jistě je zde pár zajímavých nápadů a pestrost stylů jednotlivých prostředí, které se dají určitě přičíst k dobru. My jsme se však zatím o něco více bavili u původních The Sims. Nezbývá než počkat s konečným verdiktem na finální produkt a následnou recenzi.
