Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

The Urbz: Sims In The City

  12:00aktualizováno  25. dubna 3:37
Nintendo DS zatím trpí klasickým neduhem nových herních platforem – malým počtem vyloženě kvalitních her. Vývojáři z Griptonite tak využili prázdného prostoru a jejich aktuální počin po verzi pro GBA vydali i pro NDS.

The Urbz: Sims In The City Snad nikoho neodradím hned na začátku, když řeknu upřímně, že konverzí jsou, naštěstí ale ne „pouhopouhou“. Urbz totiž přináší tak akorát novinek na to, aby si podobné hodnocení neszasloužili. Nicméně na Sim hru, která možnosti DSka využije naplno, si musíme ještě počkat. Takže popořadě.

Úvodní generace postavy se nese v klasickém Simáckém duchu. Nejprve přijde na řadu estetické cítění, které vám povede ruku při volbě barevné kombinace oblečení, typu a barvy účesu a dalších nezbytných prvků, kterými se jedinec vymezuje vůči davu. Následuje zařazení vaší postavy do některé ze sociálních kategorií, a to pomocí zvídavých dotazů, které vám hra položí. Tento prvek sice není nijak nový (v trošku jiném podání byl zpracován v klasice RPG her The Elder Scrolls: Morrowind nebo v aktuálních Vampire The Masquerade: Bloodlines), ale určitě je to příjemná změna v tvarování osobnosti oproti obyčejnému přihazování skillpointů mezi jednotlivé dovednosti či zájmy.

The Urbz: Sims In The City

Na rozdíl od PC verze zde nespadá do vaší péče rodina ale pouze jednotlivec.

Během samotného hraní nelze díky takřka nezměněnému grafickému zpracování ani poznat, jedná-li se o původní GBA, nebo aktuální verzi. To pochopitelně nepotěší, ačkoli i v této podobě je hra vizuálně přitažlivá. Tato přitažlivost ale jasně pramení z nedostatku konkurence, grafická laťka je jednoduše u DSka zatím pohodlně nízko a to u Griptonite dobře věděli. Každopádně jemné animace a spousta detailů mají za následek, že většina lokací má vlastní atmosféru (na ní se podílí i vcelku zdařilý zvukový doprovod) a jsou díky tomu lépe zapamatovatelné.

Maxi(s)mální simulace

Ačkoli handheldové verze Sim her má na starosti malé studio Griptonite, celá koncepce vyzářila do světla z monitorů společnosti Maxis. Tu založil v roce 1987 programátor Will Wright a s Jeffem Brownen, kterého oficiální zdroje nazývají „idea guy“, v herním slovníku tedy herním designérem. Maxis se trefili do černého hned prvním titulem – dnes již legendárním SimCity, které se po uvedení pro PC a Mac v roce 1989 dostalo později i na osmibity (takový výbuch atomové elektrárny na čtyřiapadesáti centimetrech černobílých televizorů hraničil s abstraktním uměním). Tím se spustila vlna všech možných Sim her (např. SimEarth, SimAnt, SimFarm nebo SimPark), na které se nesly i další díly stále nejpopulárnějšího SimCity. Současná Sim mánie se zrodila v únoru 2000, kdy vyšli první The Sims pro PC. Následovala celá řada datadisků (Livin´ Large, House Party, Hot Date, Vacation atd.) a konverzí na většinu aktuálních herních systémů, takže když k tomu všemu připočteme i online verzi hry, dostaneme celoplanetární Simkulturu.

The Urbz: Sims In The City Co nám autoři zůstali dlužní v grafice alespoň nahrazují velkým množstvím lokací, včetně fungl nového Splicer Islandu nebo přítomností domácích mazlíčků, kterými můžeme vybavit svůj domov. Na první pohled či spíše dotek se tak The Urbz odlišují od ostatních dílů využitím druhého, dotekového displeje. Jeho prostřednictvím probíhá slušné procento herní komunikace a nutno říci, že dokud stačí na potvrzení volby lidský prst, je vše velmi intuitivní, rychlé, a tudíž v pořádku. Jakmile ale začnete něco řešit v inventáři nebo např. seznamu úkolů, zjistíte, že ikonky jednotlivých voleb jsou pro průměrný lidský prst příliš titěrné. Přijde tak ke slovu stylus, tedy speciální pero pro práci s dotykovými displeji. Bohužel hledání jeho slotu na spodní straně konzole vždycky nějaký ten okamžik zabere a nechat snad tuto pomůcku někde venku, po pionýrsku vždy připravenou? Taky problém, neboť všichni asi víme, jak spolehlivě dokáží tyto mršky zapadnout na místa, odkud se obtížně loví. The Urbz dotekový displej dobře využívají při některých minihrách, na celkovém pojetí „touch faktoru“ je ale dost znát, že The Urbz: Sims In The City byl do hry implementován hodně narychlo, protože hru nějak výrazně neobohacuje. Autorům bylo jasné, že mají-li málo času na kompletní předělání nebo alespoň rozvedení příběhu, na vymyšlení pár nahraditelných hříček s touchpadem to stačí. Tento dojem na hráče zapůsobí už od titulního menu, ve kterém jsme vybízeni k výběru příslušné položky pomocí stylusu, ačkoli při užití směrových tlačítek je vše rychlejší a hlavně přesnější.

Klasickou osou celé hry jsou jednotlivé sociální a biologické potřeby vašeho Simáka.

Na rozdíl od PC verze zde nespadá do vaší péče rodina ale pouze jednotlivec. Začínáte s naprosto neperspektivní prací čističe oken ve výškové (to zde znamená 5 pater) budově v Miniopolis, jejíž majitel ale záhadně zmizel. Navíc se proslýchá, že nechvalně známému milionáři Daddy Bigbucksovi město de facto překáží v plánech na výstavbu monstrózního zábavního parku. Nebudu prozrazovat některé vtipné momenty, ale vězte, že do pěti kapitol rozdělený příběh The Urbz ostudu určitě nedělá. Plněním úkolů (jako prakticky v každé RPG hře jsou zde „příběhově povinné“ a volitelné), obvykle The Urbz: Sims In The City jednoduchých až přihlouplých, si vyděláváte peníze a ty vám umožní stoupat v sociálním žebříčku. Podstatnou část hry ale strávíte v dialogovém okně, ve kterém pomocí vtípků, výhrůžek, lichotek a další, rozličně citově zabarvené komunikace budujete vztahy s dalšími postavami a, proč to chlapsky nepřiznat, dosahujete toho, co chcete. Každá NPC postava má osobité zájmy a preference, kterým se musíte přizpůsobit, jinak se nepohnete dál. Toto jádro hry je zpracováno poctivě – komunikace je dostatečně variabilní, aby hra nezačala brzo nudit. A přiznejme si, vytáčet tvrďáky nebo lichotit nesmělým teenagerkám bylo, je a vždycky bude velmi zábavné.

Klasickou osou celé hry jsou jednotlivé sociální a biologické potřeby vašeho Simáka (zde spíše Urbáka, počeštěně možná Urbana :-)), které musí být uspokojovány. Bohužel během pobíhání po městě brzy zjistíte, že nejlépe ho zbavíte všech strastí u něho doma, což ale znamená neustálé vracení se na aktuální adresu trvalého pobytu a to začne celkem brzo vadit. Jak se vám The Urbz: Sims In The City bude zpřístupňovat více a více lokací, návrat domů může i chvíli trvat, i tak si ale touto taktikou obvykle ušetříte herní čas, než kdybyste uspokojovali potřeby jednotlivě na místech k tomu určených.

Celkově je na The Urbz: Sims In The City patrné, že vývojáři chtěli rychle uchytit své dítko i na nové platformě. Nedá se říci, že by tuto snahu odflákli, protože některé nové prvky a rozšíření stojí za pozornost, nicméně možnosti Ninteda DS, hlavně v oblasti grafického zpracování, tato hra ani zdaleka nevyužívá. Pochopitelně pro hráče, kteří s handheldovou verzí některé Sim hry nemají tu čest, budou Urbz kvalitním seznámením. Pokud ale máte již zkušenost s verzí pro GBA (popř. s jejím předchůdcem The Sims: Bustin´ Out), nemůžete být nijak překvapení.

The Urbz: Sims In The City
Výrobce/Distributor Graptonite / EA
Platforma Nintendo DS
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Slušná záležitost, která ovšem už neohromí tak jako dříve starší Sims na starších handheldech.
Hodnocení: 70% (info)

Autor:


Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Saúdská Arábie zakázala desítky videoher, neunikl ani třetí Zaklínač

Zaklínač 3: Divoký hon

Saúdská Arábie zakázala sedmačtyřicet videoher v reakci na sebevraždu dvou dětí. Důvodem je podezření, že sebou nechaly...

Další z rubriky

RECENZE: Far Cry 5 na Marsu baví vtipem a nudí zbraněmi

Far Cry 5: Lost on Mars

V Lost on Mars, jak se jmenuje druhý přídavek pro akci Far Cry 5 , se vydáme na rudou planetu bojovat proti arachnidům....

RECENZE: Čím více zabíjíte, tím jste silnější. Vampyr není pro každého

Vampyr

Zvláštní kombinace detektivní adventury a akčního RPG se povedla jen napůl. Pokud byste ke skvělému příběhu chtěli i...

RECENZE: Ve strategii Ancestors Legacy budete dobývat a plenit

Ancestors Legacy

Nová historická strategie od polského studia Destructive Creations se hlásí o vaši přízeň a rozhodně má s čím vyrukovat.



Najdete na iDNES.cz