Po mnohdy přitroublých hříčkách se DS stává útočištěm žánrů vpravdě nečekaných. Máme tu první zástupce adventure her a nakonec došlo i na strategie. A možná že je dobře, že se namísto nové šablonovité hry setkáváme s třinácti léty ověřenou klasikou – Theme Parkem od Bullfrogu (než byl koupen EA). Pro pamětníky můžeme rovnou prozradit, že se v podstatě nic nezměnilo, pouze ovládání se elegantně uzpůsobilo dotykovému peru. S nováčky a všemi, kterým už paměť neslouží, si celou éru budování vlastního zábavního zažijeme znovu.
Začínáme s kufříkem dolarů, velkou nezastavěnou plochou, vstupní branou do zatím neexistujícího světa zábavy a požadavkem na vydělání hromady peněz. Vedle toho si zvolíme jednoho ze čtyř poradců, od roztomilé dospělé holčičky až po starého děda. V podstatě je to ale jedno, poradce vás pouze informuje o tom, že máme drahé vstupenky, že atrakce už zastarala nebo že by bylo vhodné zdražit hranolky. Díky příjemné kreslené grafice a minimální nabídce startovních atrakcí
Theme Park může vzbudit dojem jednoduchosti, ale nenechte se zmýlit, jedná se o starou školu se vším všudy.
Projektování parku je velmi chytlavé, dokonce i přes spoustu opakování a v podstatě i herní stereotyp.
Hra se odehrává v reálném čase, proto hned při startu doporučujeme zbrzdit na nejpomalejší stupeň a pečlivě se věnovat základní výstavbě. Každá atrakce čítá několik parametrů typu délka jízdy, ale i obliba či rentabilita. U stánků s jídlem určujeme počet tuku, u kávy zase stupeň kofeinu a podobně. Dalo by se říci, že vše souvisí se vším, ovšem na jednotlivé závislosti si musíte přijít sami, nikdo vám je neosvětlí. Je v tom trocha alchymie, náhody, přesto si stejně nebudete nikdy jisti PROČ například právě teď mají návštěvníci tolik v oblibě druhou cestičku zprava a ty hranolky se tam tak dobře prodávají. Když už jsme u těch nastavení, existují tři stupně obtížnosti, pokud jde o to, co všechno musí správný manager zvládnout.
Ta první (Sandbox) se vymezuje pouze na park, v prostřední (Sim) ovlivňujeme už i
výzkum včetně vypořádávání se s žádostmi o vyšší výplaty a konečná (Full) čítá i obchodování na burze a objednávky zboží.
Pokud chceme vydělávat, musíme se smířit s tím, že nic není konečné. Staré atrakce musí uvolnit místo novým, neoblíbené oblíbeným a s tím vším je třeba počítat už na začátku. Nové atrakce často zabírají více prostoru, proto se nevejdou na místo staré, která zabírá lukrativní místo hned u vstupu do parku. Hotovou pohromou je, pokud atrakce dokonce vybouchne – na daném místě se objeví šrot, jenž nelze odstranit, tudíž se tam nedá ani stavět. Fuj.
Za celé své snažení jsme odměněni krásným fungujícím parkem, radost pohledět.
VIDEO
přistihnete, že už myslíte, jak si vyprojektujete další park. Na druhou stranu stačí pár chyb a restartu mise se nevyhnete, takže zase tak dlouho nečekáte :-). Ale pěkně popořádku. Hry tohoto typu stojí a padají na ovládání. V tomto případě se tvůrcům podařil zdařilý port, směrovým křížem se rychle pohybujeme po ploše
parku, zbytek obstarává dotykové pero a tematické ikonky ve spodní liště. Začneme kreslením cest. Fajn, umístíme první atrakci, označíme vchod a východ. Ke vchodu přiřadíme frontu, kde se nám budou pěkně hromadit nedočkaví zákazníci. Když skončí jízda, chtějí se najíst, napít, dojít na záchod – o to vše je třeba se postarat. Jak jde čas, výzkumná laboratoř přináší nové atrakce, stánky, ale i dekorace. Obyčejné kadibudky brzy nahradí luxusní toalety, spokojeni do jisté míry budou i hračičkové, kteří mají rádi umísťování stromečků, keřů a podobných volovin. Aby se park nerozpadl, je třeba najmout zaměstnance, kteří se starají o bezpečnost, pořádek a opravu atrakcí. Vedle toho by neměli chybět ani baviči v kostýmech pro udržení dobré nálady. Vrcholem hry jsou ale obří horské dráhy. Ty se staví vlastně stejným způsobem jako cesta, jen máme tu možnost koleje vyzdvihnout po stupních do vzduchu a tím dětičkám připravit
„nezapomenutelný“ zážitek z rychlé jízdy.
Za celé své snažení jsme odměněni krásným fungujícím parkem, radost pohledět na cupitající panáčky, atrakce a stoupající příjmy. Tedy v tom ideálním případě. Brzy zjistíte, že co návštěvník, to nevděčný parchant. Každý panáček svoji aktuální náladu vyjádří drobnou bublinou nad jeho hlavou, podrobnosti se dozvíme po kliknutí. Tomu vadí, že má hlad, onomu, že park je moc špinavý, dalšímu se nepozdává cena hranolků a podobně. Theme Park obsahuje i podrobné statistiky. Bohužel, návštěvníci vám po parku běžně odhazují odpadky a co hůř, zvracejí. Může za to nevhodná kombinace „horská dráha – stánek s limonádou a jídlem“, nebo jen řetězová reakce (zvracíš ty, pozvracím se taky), tak či onak, zvuky zvracení znějící z DS jsou více než frustrující, stejně jako pohled na blitky po celém parku. V jednom z posledních čísel magazínu Koktejl bylo prezentováno celosvětové hlasování, jež uvádělo, že zvuk zvracení je nejnepříjemnější
|
Stará hratelnost
Obtížnost, překonaný designTheme Park pro DS nezklamal a to z jednoznačného důvodu: drží se starých principů, staré hratelnosti. To je ale i jeho nevýhoda. Obtížnost je daleko vyšší, než jsme na dnešní dobu zvyklí a hra zdaleka není určena dětem, byť k tomu kreslená grafika a přebal svádí. K tomu připočítejme léty překonaný game design, kdy nelze natáčet atrakce a občasný problém s místem "za budovou", kdy pomůže pouze dobrá prostorová představivost. Občas se také některý z návštěvníků zasekne na místě. Přesto se nejedná pouze o vzpomínkové retro, ale hratelný a chytlavý titul i pro současné hráče. Byť zdaleka ne pro všechny. Doufejme, že se jedná jen o první vlaštovku. Takový Theme Hospital, který se nám zdá mnohem přístupnější, bychom si nechali líbit.
| Theme Park | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
