Poslední dobou se to v televizi hemží jednou soutěží za druhou. Každý den můžete vidět, jak je snadné trochu zbohatnout. Stačí něco vědět a zasypou vás miliony. Ovšem ona snadnost je jaksi relativní. Popravdě, kdo z vás zná odpovědi na otázky typu : „Kdo byl brazilským ministrem financí v roce 1929?“. No, já to třeba vím, ale pokud jste vy trochu s odpovědí zaváhali, můžete si pomoci jedině nastudováním nějaké tlusťounké encyklopedii nebo si rozšířit vědomosti jinou zábavnější formou. Pokud vás nebaví jen nezúčastněně čučet do televize, stále zbývá ještě jedna šance.
V Thor’s Trivial se můžete dostat do kůže jednoho ze soutěžících. Pravda, trochu netradiční formou a ani si za vítězství nekoupíte pěknou vilku, ale s prázdnou také neodejdete. Obohatíte se o vědomosti, které vám doposud zůstaly zahaleny. Thor’s Trivial je tedy vědomostní hra, kde chytřejší vyhrává. Při soutěži nebudete sedět za stolečkem s ukecaným moderátorem, ale budete běhat po kruhové lávce se čtyřmi Kelty. Pokud se ptáte proč, tak nejspíš proto. Žádný jiný důvod není. Stejně tak byste mohli pohybovat dřevěnými figurkami po pískovišti. Kromě toho, že se musíte snažit uhodnout zadané otázky, musíte navíc získat šest polí na hrací desce (lávce), jež jsou zvýrazněny. Lávka je navíc rozdělena napříč na několik políček (prken), rozlišených barvou. Na začátku stojíte na jednom z velkých
polí a začínáte házet kameny. Kolik vám padne, to záleží čistě na náhodě a vůli severských bohů. Na jeden hod se můžete posunout až o šest polí a to do obou stran, podle toho, kam se chcete dostat. Hlavním cílem je tedy získat oněch šest velkých polí, ale i za uhádnutí otázky na ostatních pozicích získáváte nějaké body. Ty jsou vám následně zapisují do tabulky výsledků. Vidět se na prvním místě a mít tak důkaz své geniality, to rozhodně potěší.
Barvy polí značí druh otázky, která se pod tímto políčkem ukrývá. Barev je celkem sedm, ale bílá barva značí prázdné pole, které vám rovnou připíše body bez otázky a vy pokračujete v házení. Zbylých šest barviček pak obsahuje stejný počet kategorií, které na velkých polích musíte zdolat, abyste zvítězili. Své vědomosti si ověříte v otázkách z historie, literatury, zeměpisu, umění, sportu, vědy a přírody. Na výběr máte ze tří různých obtížností, které pak samozřejmě rozhodují o složitosti pokládaných otázek. Na základním stupni obtížnosti se poměrně často chytnete, někdy je to dokonce velmi jednoduché, ale stejně z toho nakonec vyjdete tak 50 na 50. Takto jsem tedy zhruba dopadl já. Na třetím stupni jsem myslím věděl asi jeden z dvaceti dotazů, na které jsem se podíval. To už není ani sranda.
Otázky jsou podány jen písemně, nebo mohou být doplněny i hudební ukázkou, fotografií nebo kratičkých videem. Takže se dočkáte otázek typu, kdo složil tuto skladbu v roce 1869 v Berlíně, jaká hudební skupina je na videu či co je to za živočicha na obrázku. Docela legrace je zvláště u hádání živočichů. Na obrázku vidíte jasného vrabčáka, no ale jak se asi tak řekne anglicky. Nebo vodoměrka, hvězdice či chlupatej červ. Ostatně i jindy se pobavíte. Záznam účastníků summitu OSN je dobrá příležitost jak natočit desítky politiků ze zemí o kterých ani nevím a oni chtěj ještě ke všemu jméno toho černýho chlápka, co mluví jako Kenny.
Kdyby neexistovaly podobné hry v češtině, mohl by snad člověk pouvažovat nad koupí tohoto produktu. I když je pravda, že hra je v celku slušně zpracována, především co se týče množství fotek, hudebních a filmových ukázek. Trochu pak zarazí grafické zpracování herní plochy a postav, které se po ní pohybují. Ty jsou zde rovnou čtyři a tak si můžete vybrat mezi třemi blonďatými chlapy a jednou opravdu ošklivou ženskou, rovněž blonďatou. Při hodu kameny a zvolení další cesty postava vykoná něco jako pohyb. Pokud jste hráli nějakou hoooodně starou adventuru, nejlépe z našich krajů, pak si můžete trochu představit tu animaci. Sami z obrázků vidíte, že kvůli pokoukání se tahle hra nevymýšlela, však jde také o soutěž, ale je fakt, že tohle je přeci jen síla.
Lépe je na tom již hudba, která vám naladí mozkové vlny na tu správnou frekvenci potřebnou této hře. Vždyť kdy se vám povede takhle pěkně si procvičit vaší paměť? Uvidíte, že si kolikrát řeknete, vždyť tohle jsem věděl, souška učitelka nám to přeci tenkrát říkala.
Hra v jednom je snad jen pro blázny. Musí to být úžasná radost překonat svůj starý rekord. Ale při hře ve dvou, třech nebo až čtyřech hráčích to začíná být alespoň o něčem. Již vidím rodinku jak sedí u počítače a předhánějí se ve svých znalostech. Snad hra o peníze by trochu zvedla zaujetí hráčů, ale znám i lepší možnosti jak se zbavit přebytečných financí. Hru Thor’s Trivial nikterak neodsuzuji. Jistě se najdou tací, kteří přeci jen rádi přemýšlejí a vstřebávají nové vědomosti (můžete si totiž po odpovědi nechat zobrazit správnou možnost). A pokud vám někdy zavolají, že za měsíc jdete do televize na Milionáře, alespoň víte, kde si ověřit své znalosti a jak zalepit ty díry v ní. Ti ostatní mohou vzít ovladač a přepínat z ČT1 na Novu a nazpět to vzít přes dvojku a tak si tu namáhavou dřinu - přemýšlení, odbýt ze své pohodlné pohovky.
| Thor’s Trivial | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
