Hra Three Kingdoms: Fate of the Dragon (dále jen FOD) je už několik měsíců netrpělivě očekávána všemi hráči, kteří jsou okouzleni strategiemi vycházejícími ze skutečných historických událostí. Konečně jsme se dočkali a hned v úvodu musím říci, že čekání se skutečně vyplatilo. Tato nová realtimová strategie od firmy Eidos Interactive je v mnohém podobná vynikající hře Age of Empires a jejímu pokračování (dále jen AOE), takže chtě nechtě se nemohu v recenzi vyhnout srovnávání s touto legendou. Hra FOD vychází z historie starověké Číny a její děj je zasazen do druhého století našeho letopočtu. Roku 189 totiž umírá vládce Ling a v zemi nastává anarchie, během níž se mnoho vojevůdců snaží urvat, co se dá. Z těchto nepokojů vycházejí jako nejsilnější tři hrdinové – Liu Bei, Cao Cao a Sun Quan. Vaším úkolem je vžít se do role jednoho z nich (hru samozřejmě můžete postupně dohrát za každého) a vést svá vojska v boji o trůn. Kromě tří celých kampaní je možné hrát i jednotlivé scénáře, samozřejmostí je volba multiplayer pro hru po síti či internetu. Po výběru herního módu si stačí již jen zvolit obtížnost a pustit se do hraní.
Hned od začátku vás potěší pěkná grafika, která je sice dost podobná grafice AOE, ale dle mého názoru je o chlup povedenější. Stejně jako u AOE je zde alespoň částečně
zachován velikostní poměr mezi postavami, budovami, stromy a podobně. Scrolling je naprosto plynulý a animace jednotek vydařená. Krajina a jednotlivé budovy jsou velmi detailní a orientální styl je navíc poměrně originální, takže FOD graficky rozhodně nezapadá do stereotypu podobných RTS. Na výběr je rozlišení 800x600 a 1024x768, což by mělo stačit i těm nejnáročnějším hráčům.
Zvuková kulisa je také naprosto v pořádku. Namluvení jednotek je bezchybné a výhrady nemám ani ke zvukovým efektům, které doprovázejí boj, kácení stromů a podobně. Hudba je poměrně atmosférická, kromě pochmurných bojových melodií občas zazní i vysoký tón jakéhosi orientálního brnkadla. Hudba není nikterak vlezlá a navíc ji můžete kdykoli vypnout. Celkově je technické zpracování na velmi vysoké úrovni a řekl bych, že o kousek převyšuje i hru AOE - neoficiálního krále podobných strategií.
Nyní se podívejme na hru samotnou. Jak jsem již naznačil, hra je velmi podobná herní legendě AOE, zároveň však přichází s mnoha novými nápady. Největší změnou je oddělení výstavby města a resource-managementu od pohybu vojsk po mapě. Na hlavní mapě
území (Territory Map) jsou jednotlivá města symbolizována jen jednou velkou budovou a zabírají tak velmi malý prostor, rovněž zde můžete najít vesnice, které si lze podrobit a ždímat z nich daně. Po této mapě přesouváte jednotky tak jako v každé jiné RTS (samozřejmě můžete narazit na protivníky a utkat se s nimi) a když se rozhodnete dobít nepřátelské město, prostě do něj se svým vojskem vstoupíte. V tom okamžiku stačí přepnout na mapu inkriminovaného města (City Map) a vést své jednotky v boji proti obráncům. Po zlomení odporu však nebývá cílem zničit všechny budovy (jak tomu bývá v jiných RTS), ale město zabrat. Stačí zaútočit na hlavní budovu, po chvilce otloukání ji vaši muži obsadí a celé město (kromě nepřátelských vojáků) padne do vašich rukou. Území města je pojato téměř stejně jako v podobných hrách, naleznete zde stromy, kopce i další detaily a hlavně velký prostor pro stavění. Každé město je z přístupové strany obehnáno hradbou s uzavíratelnou branou, takže o stavbu opevnění se nemusíte starat, stačí ho jen příležitostně opravovat.
Nejdůležitější činností, kterou se budete na území města zabývat, je samozřejmě výstavba budov. V tomto směru nepřichází FOD s ničím převratným. Na území města stojí již od začátku administrativní budova, ve které můžete měnit sazbu daní, a rekrutovací středisko, ve kterém najímáte pracovníky. Mezi základní budovy patří obytné domy, farmy, skladiště a
dílna. Po rozběhnutí základních funkcí svého města pochopitelně postavíte i další budovy, jako je například hostinec, doky, chrám či tržiště. K dispozici je samozřejmě i několik budov vojenských, kromě různých druhů kasáren jsou to i stáje a dílna na výrobu armádních strojů. Velice důležitou a v podstatě nepostradatelnou budovou je Národní akademie. Tato budova je totiž jedinou, ve které probíhá vynalézání nových technologií. Je to o dost pohodlnější, než když jsou technologie rozstrkány do mnoha budov, jak je tomu ve většině ostatních RTS podobného ražení. Vynálezy jsou rozčleněny do čtyř skupin (pracovní technologie, vylepšení vojenských jednotek, nové armádní stroje a vylepšování těchto strojů) a jsou rozděleny do několika úrovní, přičemž k technologiím z vyšších úrovní máte přístup až po upgradu akademie. Technologií je opravdu obrovské množství, takže při hraní je téměř stále co vylepšovat. Využití ostatních budov musí být nad slunce jasnější i hráčům, kteří se strategiemi jinak vůbec nezatěžují, na moment se zastavím jen u chrámu. Zde totiž máte možnost přinášet oběti čínským bohům a odvrátit od sebe nejen katastrofy jako zemětřesení či epidemie (které vaše město čas od času postihnou), ale rovněž dočasně získat některé výhody, jako je například zvýšená produkce farem nebo vyléčení vašich vojáků. Některé budovy jsou vám ovšem samy o sobě k ničemu a užitek přinášejí, až když v nich zaměstnáte pracovníky. Stačí
chlapíky nahnat do domku, případně vybrat z nabídky tu správnou činnost (např. na farmě se mohou věnovat pěstování kukuřice či chovu prasat, v dílně vaření jídla či výrobě vína a podobně).
Stavění budov se samozřejmě neobejde bez potřebných surovin. Důležitou a potřebnou součástí vašich zdrojů jsou peníze, které získáváte prostřednictvím daní – čím větší jsou vaše města a čím více jste zabrali vesnic, tím větší máte příjmy. O další suroviny se starají vaši pracanti - mohou rubat dříví a těžit železnou rudu, zapotřebí ale budou i další komodity. Jsou to již zmíněné produkty z farem (maso a kukuřice) a z dílny (jídlo a víno). Toto zboží je v různé míře potřebné ke stavbě budov a získávání technologií, plní však i další funkce. Například kukuřice je třeba k rekrutování pracovníků a k chovu koní. Jídlo a víno zase dodává ztracené síly vašim vojenským jednotkám. Vojáci totiž mají nejen hitpointy, ale také fyzickou kondici, která jim námahou v boji klesá a je třeba ji doplňovat odpočinkem. Když už jsme u vojáků, řekněme si o nich něco víc. Na rozdíl od AOE a podobných her zde nerekrutujete jednotky přímo, ale vychováváte je ze svých vesničanů (pracovníků). Stačí je poslat do zvolených kasáren a za chvíli jsou z nich vojáci jedna radost. Všichni nováčci jsou pěšáci, ale každému vojákovi můžete přidělit koně a udělat z něj jezdce. Důležitými
armádními jednotkami jsou bojové stroje. Jsou určené zejména k dobývání nepřátelských měst, najdeme zde však i zásobovací vůz, s jehož pomocí lze kdekoli zřídit tábor určený k odpočinku vojáků. Nesmíme zapomenout ani na lodě, které lze samozřejmě vyrábět jen ve městech s přístupem k vodě. Nakonec jsem si nechal jednotky nejzajímavější - hrdiny. Mezi ně samozřejmě patří hlavní vojevůdce, ale ve většině scénářů máte hned od začátku i pár dalších lordů, případně můžete nějaké hrdiny za nemalý peníz najmout v hostinci. Každý rek má několik důležitých vlastností, a to nejen klasické bojové charakteristiky (hitpointy, útok, brnění, štít, rychlost), ale také například inteligenci, vůdcovství, loajalitu a podobně. Navíc bojem vaši hrdinové získávají zkušenosti a postupují na vyšší úrovně. Jednotlivé hrdiny lze také využít jako patrony některých činností, což se v daném odvětví pozitivně projeví (např. patron pro vědu urychlí vynalézání nových technologií). Takovéto pojetí hrdinů je v RTS žánru poměrně originální, jen mne mrzí fakt, že zkušenosti se nepřenášejí do dalších misí, což je dost nepochopitelné zejména u hlavního hrdiny. Ještě krátce k umělé inteligenci vašich i nepřátelských jednotek. AI sice není nikterak převratná, ale na druhou stranu neobsahuje ani žádné závažnější chyby - zkrátka je na úrovni běžného standardu RTS. Jedinou věcí, která mě u vojáků dost naštvala, je jejich velmi krátký dohled. Lze sice o něco zvětšit některými
technologiemi, ale i tak musíte procházet mapu křížem krážem, než objevíte nepřátelské město.
Ovládání hry je více méně klasické, samozřejmostí je ukládání skupin jednotek pod klávesové zkratky a nastavení různé agresivity. Rychlost hry má tři stupně a navíc lze kdykoli použít mezerník k zastavení hry, podobně jako například ve hrách Baldur´s Gate nebo Black Moon Chronicles.
Celkově lze hře FOD vytknout jen velmi málo chyb, navíc se jedná spíše o drobnosti. Samotné jádro hry je sice v podstatě stejné jako u některých starších her, ale zároveň zde můžeme najít velké množství neotřelých nápadů, které vesměs hráči usnadní ovládání a umožní mu soustředit se na hru samotnou. Hratelnost je velmi dobrá, některé scénáře sice zaberou hodně času, ale s tím už většina příznivců tohoto žánru počítá. Promyšlenost herního systému, výborná zábava a nadprůměrné technické zpracování dělají z této hry jednu z nejlepších realtimových strategií, které v poslední době vyšly. Nezbývá mi nic jiného než ji vřele doporučit, a to nejen skalním stratégům, ale i všem ostatním příznivcům kvalitní počítačové zábavy.
| Three Kingdoms: Fate of the Dragon | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
