Přestože Timeshift nikdy nebyl tou netrpělivě vyhlíženou hrou typu S.T.A.L.K.E.R. či Duke Nukem Forever, troufáme si tvrdit, že jeho osud je jen o něco méně pohnutý. Výtvor Saber Interactive vznikal nejprve pod křídly Atari coby vcelku ambiciózní akce, ovšem tady se brzy zjistilo, že se peněz na tak velký projekt nedostává, a tak byl prodán Vivendi. Hra už se v jednu chvíli dokonce ocitla těsně před vydáním, ale poněkud netradičně za autory přišel právě zástupce nového vydavatele a taktně jim oznámil, že tohle teda ne – ať celou věc předělají, aby byla více cool, intuitivní a zkrátka mohla figurovat v portfoliu publisherského domu jako tažná střílečka. Mnoho ze zaměstnanců dalo z důvodu zmařené práce výpověď, noví byli nabráni a spolu s těmi zbylými skutečně zapracovali, protože nyní Timeshift, krátce před vydáním, vypadá opravdu dobře.
Nepřátelé najednou ztuhnou, takže není problém do nich vysypat trochu olova a po spuštění normálního běhu času sledovat, jak padají k zemi.
S příběhem se tu nikdo příliš nepatlal. Byly tak stanoveny jen lehce omšelé základy v podobě nehumánního vědce, který si přisvojí speciální oblek pro cestování v čase a rozhodne se s ním páchat nejrůznější zvěrstva tím, že bude měnit historii. Na cestu časem je za ním vyslán elitní voják, oblečen v jakési betaverzi tohoto obleku, aby měl vůči brzy démonickému profesorovi vůbec nějakou šanci. Mundúr mu totiž umožňuje zastavit, zpomalit nebo dokonce vrátit čas. To bude zásadní součást hry. Nezřídka se dostanete do frenetických přestřelek, které byste v klasickém módu zvládli jen stěží. Tak proč si nepomoct zpomalením či dokonce zastavením – vás samozřejmě vyjímaje. Nepřátelé najednou ztuhnou, takže není problém do nich vysypat trochu olova a po spuštění normálního běhu času sledovat, jak padají k zemi. Ještě efektnější je při zastaveném čase odebrání zbraně nepříteli. Je vtipné sledovat, kterak se posléze dívá na své ruce, v nichž ještě před chvílí třímal kvér. Vyděšeně na vás pohlédne a vy už mu určujete příděl z jeho někdejší pušky.
Nadřízení vás za šíleným vědcem pošlou do jakési alternativní historie země. Zatím bylo k vidění jen pochmurné město, ne nepodobné City 17 z Half-Life 2. Podobně jako tento designérský skvost i zdejší úroveň vypadá lehce východoevropsky. Dostanete se do probíhající konfliktu mezi síly Kronosu a rebely. Za drátky pochopitelně tahá onen vědec. Autoři se snaží přinést především tu nejlepší možnou atmosféru boje. Té chtějí docílit prolétávajícími helikoptérami, obřími mechanizovanými stroji, ale třeba i náhle se objevivšími laserovými paprsky indikujícími cílící odstřelovače. Obzvlášť ve tmě, v níž by se měla odehrávat většina dobrodružství, je to působivý zážitek. Nesmíme zapomínat ani na částečně zničitelné prostředí, ale i skripty řízené demolice budov.
V popředí však stále stojí situace vyžadující využití obleku s časoprostorovými 
schopnostmi. Hratelnost má být velmi plynulá. Jakmile po vás někdo začne pálit, na pár sekund zpomalíte čas, vyhnete se kulkám, vystřelíte nepřítelovým směrem pár nábojů, skočíte do úkrytu a spustíte realtime. Je to právě ona intuitivnost, jíž po autorech ve Vivendi žádali, co z Timeshiftu dělá tak návykový zážitek. Navíc je podpořen i skvělými vizuálními efekty. Když například stopnete čas za deště (pršet bude budování noirové atmosféry neustále), uvidíte kapky vody uvězněné ve vzduchu. Samozřejmě by nemělo být možné využívat časové hrátky neustále, to by pak herní vyváženost šla do kytek. Jak už to tak pro podobné účely bývá, budete mít speciální měrku, jež se při aktivování specialitek začne vyčerpávat. Zpomalený čas by měl vydržet nějakých deset až dvanáct sekund, obzvlášť účinné zastavení se pochopitelně vybije mnohem dříve. Za chvíli se vám měrka znovu naplní.
Samozřejmě by nemělo být možné využívat časové hrátky neustále, to by pak herní vyváženost šla do kytek.
Regeneračním způsobem funguje i zdraví, tedy podobně jako v Call of Duty 2 či Halo 2. Utrpíte-li zranění a máte možnost se na několik okamžiků schovat, budete za chvíli zdraví jako rybička. Příliš mnoho ran najednou ale končí smrtí. Ta se ne vždy dá vyřešit přetočením času nazpět – tvůrci totiž zjistili, že by to hru více ruinovalo, než aby jí to pomáhalo. A tak se zpět v čase podíváte jen na určitých místech. Například běžíte chodbou, ve které vám těsně před tváří vybuchne stěna. To není zrovna ideální. Takže se vrátíte o chvíli zpátky a chodbou proběhnete, než nastane výbuch.
Celkově by se v Timeshiftu mělo objevit obligátních devět zbraní, mezi nimiž nechybí útočná puška s vestavěným granátometem, kuš ani automatická brokovnice. Neměly by chybět ani granáty, které se přilepí na nepřítele, ale to samé se může stát i vám. V tomto ohledu tak často budete děkovat vlastní umělé inteligenci obleku. Ta naštěstí nijak neruší hru, jen vás občas zachrání automatickým přetočením
času, takže vás granát mine.
Stačí si prohlédnout obrázky, abyste věděli, že grafika Timeshiftu může soupeřit s těmi nejlepšími, rozuměj s Unreal enginem 3. Modely postav i prostředí jsou naprosto perfektní a i efekty působí spíše přirozeně než přestřeleně.
Neměly by chybět ani granáty, které se přilepí na nepřítele, ale to samé se může stát i vám. V tomto ohledu tak často budete děkovat vlastní umělé inteligenci obleku.
Přiznám se, že na úplném počátku vývoje jsem Timeshiftu příliš nevěřil a považoval ho za další obyčenou, přinejlepším lehce nadprůměrnou akci. Jak se ale hra měnila, získávala si mé sympatie čím dál tím více. Nyní se konečně jeví jako plně konkurenceschopná, a to i v dnešní době, která na kvalitní střílečky není skoupá. Vedle dynamické akce nabízí i hrátky s časem coby bonus a odlišení od řady jiných, což se počítá.Index očekávání: 85%
