Lara Croft je zřejmě skutečně nesmrtelná. Ve čtvrtém díle jsme ji pohřbili virtuálně a s velmi nepovedeným následovníkem Angel of Darkness jsme ji uložili k odpočinku v podstatě i v reálu.
Doba se změnila a její symboly také, chtělo by se říct. Ovšem Lara se jen tak nedá. Respektive její vlastník Eidos ji dát nechce, protože ví, jaké zlaté tele v ní má.
Byť už je její sláva v podobě výskytu na titulních stránkách společenských magazínů a vlastní filmy s Angelinou Jolie, zřejmě nenávratně pryč, další díl by si pár milionů lidí klidně koupit mohlo. Obzvlášť když předcházející Legend a Anniversary se docela povedly.
Do Underworld navíc Eidos investoval skutečně enormní finanční prostředky a od studia Crystal Dynamics logicky očekává výsledky. Díky demoverzi (1,1 GB) jsme mohli necelý měsíc před vydáním nahlédnout pod pokličku.
Ukázka se odehrává v Thajsku a koresponduje tak s tím, co autoři ukazovali letos v Lipsku a na E3. Konečně si to ale můžeme osahat sami. Jen škoda, že demo v podstatě neosvětluje příběhové pozadí. O tom vůbec Eidos hodně mlží, zřejmě je na něj pyšný a nechce takový tahák vyzradit dopředu.
Lara Croft se každopádně na začátku ocitá na palubě jachty, kde je svým operátorem informována o jakýchsi troskách, a že by se do nich nejspíše měla podívat.
Tomb Raider: Underworld se bude opět odehrávat ve velmi atraktivních lokacích po celém světě, ovšem zejména v latinské Americe, takže Thajsko je vlastně takovou výjimkou. Rozhodně ale nikoliv výjimkou z atraktivity. Už první okamžiky vás doslova ohromí. Pohled na Laru a její pohyby je překrásný, obzvlášť necháte-li ji skočit do vody a hezky si zaplavat ve společnosti žraloků.
Vodní hladina je zpracována skutečně parádně. Jen škoda, že když jsme uplavali pár desítek metrů, narazili jsme na neviditelnou bariéru. Na otevřeném moři je to možná logické, ale přece jen – v jinak opravdu luxusně vypadající hře by se podobné věci měly řešit elegantněji a ne takhle brutálně.
To ale tvůrcům odpustíte nejpozději tehdy, kdy se ponoříte pod hladinu. Podmořský svět je totiž zpracován s obrovským důrazem na detail. A nejde jen o ryby, ale i nejrůznější rostlinky, korály nebo dokonce poklady!
| Nová Lara v pohybu |
|
Někomu se může zdát Angelina Jolie nenahraditelná, ale i její nejzarputilejší příznivci musí uznat, že Alison sebou umí pěkně mrsknout a není jen reklamní panenkou. Konečně, že někoho napadlo vybrat na roli tváře extrémně pohyblivé počítačové hrdinky gymnastku. Jen se Alison obáváme, že na roli v Hollywoodu to stačit nebude. VIDEO
Zdroj: gametrailers, CVG |
V plné verzi mají autoři s podvodním světem vůbec rozsáhlé plány. Lara Croft má dostat plnohodnotnou potápěčskou výbavu a vydá se na dobrodružství i do těchto skutečně zapomenutých končin. V demu si tak užijete jen pidi ochutnávku, ale už ta značí, že s pohybem pod vodou si dali v Crystal Dynamics práci. Nebojte se sekavého ovládání, kdy byste
občas neměli tušení, kde se nacházíte. Vše je hezky plynulé, přehledné a dobře se tu orientuje. S takovými kartami už se pod vodu v plné verzi těšíme! Ovšem prim bude stále hrát dobrodružství na pevnině, i když i tady se udál velký krok vpřed. Oproti předchozím dílům se Tomb Raider: Underworld přesunul hodně do výšky.
Jistě, již v předchůdcích byly takové náznaky, ale tady si výšek užijete skutečně skoro na každém kroku. Budete lézt po skalách, ručkovat na opravdu velmi vysoko položených platformách, houpat se na vyvýšených hrazdách, přeskakovat propasti…a samozřejmě také padat.
Thajská úroveň – a dá se předpokládat, že obdobně na tom budou i všechny ostatní – je v podstatě velmi lineární a věrna duchu původních Tomb Raiderů. Přestože působí hodně vzdušně – nakonec se odehrává celá venku – autoři vás jakoby nenápadně posunují stále jednou jedinou cestičkou vpřed. A jelikož na ní máte neustále nějaké ty překážky, ani nad přísnou lineárností nestačíte přemýšlet tolik, jako třeba v Call of Duty.
Tady se totiž musíte především opravdu hodně snažit, abyste všechnu tu akrobacii zvládli. Tvůrci sice slibovali určitý odklon od původních Tomb Raiderů, ve výsledku ale jejich ducha podrželi dokonale.
Svižné skákací a lezoucí pasáže se střídají s komplikovanějšími enviromentálními hádankami. Ty naštěstí nemají takovou tuhost jako třeba v prvním díle. Povětšinou za pár okamžiků víte, co se od vás chce a musíte jen přijít na to, jak to nejlépe provést. Ačkoliv nejlépe není ten pravý výraz – je tu jediné správné řešení.
Důležité je, že je to stále zábavné. V dnešní, akcí nabyté době je to až obdivuhodné, ale Tomb Raider: Underworld dokáže vyvolat pořádně adrenalinové okamžiky i tam, kde nepoužívá žádných nepřátel. Ono, když musíte skákat v pořádné výšce z jedné římsy na druhou a nemáte uloženo (což sami ani udělat nemůžete), jste prostě napjatí.
Naštěstí není třeba skákat a pohybovat se na milimetr přesně – hra nějaké to uskočení odpustí, ovšem zdaleka ne vždy, takže se na to nemůžete spoléhat. A některé pasáže skutečně budete párkrát opakovat.
Naštěstí vás v případě neúspěchu hra postaví někam relativně blízko před ně, abyste pro další pokus nemuseli proběhnout téměř celou úrovní. Frustrace by tedy teoreticky neměla hrozit, i když vyčkejme nátury dalších úrovní.
V demu se nepřátelé vyskytovali v překvapivě malém počtu a bohužel musíme říct, že střetnutí s nimi nebyla zdaleka tak pozitivní jako zbytek ukázky. Zvířata se na vás vrhají hlava nehlava a často je tak docela problém na jejich útoky reagovat, když se pořád válíte na zemi. 
Nakonec se ale s relativně slušnou škálou zbraní dají zdolat. Nejde ale o nic, co by Tomb Raidera nějak vyznamenávalo. Očekávali bychom, že autoři akci oproti předchůdcům vylepší více.
Celkově jsme ale byli spokojeni, protože Tomb Raider: Underworld rozhodně má co nabídnout.
Ducha hry se podařilo převést do opravdu moderního zpracování, i když na některých prvcích je patrná staromódnost. Značnou roli ale hraje vertikální element a úrovně by měly být postaveny skutečně zábavně a pro svižný, i když vyzývavý průchod. Na plnou hru tak nezbývá než se těšit.
