Tomodachi Life

Tomodachi Life | foto: Ondřej Zach

RECENZE: Tomodachi Life je ujetá hra na život v japonském střihu

  • 1
Vytvoříte si svůj virtuální svět, zejména jeho obyvatele, a jako všemocný sledujete či přímo ovlivňujete dění. Hra vyšla exkluzivně na handheld 3DS od Nintenda.

Tomodachi Life

Platforma: 3DS
Výrobce: Nintendo

  • Sledování sociální interakce postav
  • Tvorba postav
  • Některé vtipné momenty
  • Hodně interiérů a oblečení
  • Graficky slabší
  • Občas divné
  • Málo herních činností

Herní karta

V Japonsku vyšla hra loni a stala se okamžitě hitem, v Evropě to bude mít zřejmě o něco těžší. Staví na bytelných základech, tedy na sociální interakci postav, úpravách vzhledu či bytu, úkolech a řekněme vtipných momentech. Mnohé jsou až v abstraktní úrovni a našincům přijdou zvláštní.

Například jedna z postav má sen, sedí v obýváku s oknem – když tu se odhrnou záclony a venku je vaše zvětšená hlava (snímaná prostřednictvím kamery na horním displeji). Vtipné? Možná. Ujeté? Jednoznačně! A podobných situací je hra plná. Tedy, ona to není hra v pravém slova smyslu, ale takové hodně pokročilé tamagoči.

Tomodachi Life

Tomodachi Life

Ale začněme od začátku, tvorbou virtuálních obyvatel. Použít můžete vytvořená Mii v 3DS, případně se pustíte do nových. Díky bohatým možnostem není potíž vytvořit například kamarády, což je ostatně varianta, ke které jsem se přiklonil já.

S jejich tvorbou mi vydatně pomáhala má drahá polovička, která je má přeci jen více v oku a bavilo ji to (což je další nápověda, komu se hra bude líbit především).

Proč u článku není číselné hodnocení?

Hru jsme od českého zastoupení Nintenda (společnost Conquest) získali pouze pod podmínkou, že vyjde bez číselného hodnocení. Podle Conquestu je to přímo požadavek Nintenda. Měli jsme na výběr: buď hru nerecenzovat, nebo na návrh přistoupit. Protože nás zajímalo, co na Tomodachi Life v Japonsku vidí, souhlasili jsme. Zároveň ovšem považujeme za férová vás, čtenáře, o tomto postupu informovat.

Po tvorbě vzhledu lze charakter každé postavy definovat pomocí pěti posuvníků. Na jednu stranu bylo zábavné sledovat, jak osoby, které znám, na sebe reagují.

Na té druhé mě až zamrazilo z toho, jak věrně hra kopírovala realitu – někteří se okamžitě pohádali, jiní naopak ihned spřátelili. A podobná přesnost mě zarazila i v reakcích na různé herní situace. Opravdu se naše zdánlivě složité povahy dají zredukovat do pěti posuvníků? Úžasné i děsivé.

Tomodachi Life

Tomodachi Life

Samozřejmě se na kamarády můžete vykašlat. Ostatně hráči sdílí různé podivné kombinace. Můžete si stvořit třeba Hitlera a sledovat, jak se jde omluvit dejme tomu Paris Hilton, která je ovšem tak uražená, že vůdce pošle do háje. Podobným konstrukcím se meze nekladou.

Pravdou je, že na začátku mě podobné situace bavily, jenže onen posměvačný půvab vydrží maximálně pár dnů.

Hraním si odemknete různé části ostrova, kdy se zpřístupňují další činnosti či alespoň možnosti. Základem je ovšem nákup jídla, ošacení či různých interiérů bytů (kupuje se vždy tematický set, třeba středověký pokoj) a uspokojování potřeb obyvatel. Budete radit Jirkovi, jestli má pozvat Marušku na rande, sledovat, jak se Katka propadá do depresí, protože Eman na schůzku ani nedorazil a podobně.

Tomodachi Life

Tomodachi Life

Herní element je zastoupen ve velmi mírné podobě. Například podle obrysů rozeznáváte jídla či odpovídáte, kdo s kým zrovna chodí. Dojít může samozřejmě i na svatbu.

Za všechno vaše snažení získávají obyvatelé zkušenosti, se získanou úrovní jim můžete přiřadit například oblíbenou písničku nebo vybrat hlášku. Pavel tak může říkat, když mu je smutno, že se chce střelit do hlavy. Kromě zkušeností jsou tu i peníze, které ovšem získáte třeba i za to, že někoho nakrmíte a jemu chutná. Kdyby to tak fungovalo i ve skutečnosti, že?

Dojde ovšem i na obskurnější minihry, například tu, kdy pomáháte někomu kýchnout. Vezmete pírko a šimráte ho pod nosem. On si pak kýchne. A to je vše.

Pokud vám to přijde zábavné, hru si užijete. Nabídka předmětů se každý den mění, sledovat lze například zprávy z ostrova. Podívat se můžete i na žebříček, na koho nejvíc letí holky.

Docenit jsem nemohl ani případné návštěvníky, kdy se dvě zařízení 3DS v dosahu prostřednictvím wi-fi propojí. Bohužel při procházkách Prahou sotvakdy narazím na někoho s 3DS, natož aby měl i Tomodachi Life.

Stojí tedy virtuální ostrov za koupi? Prvních pár dnů jsem se bavil, objevoval nové věci, později šla křivka přitažlivosti dolů. Na druhou stranu si dovedu představit, že si hru rychle oblíbí hráči her jako Farmville či Hayday. Výhodou Tomodachi Life pak je, že po koupi hry už nemusí investovat ani korunu.


Hodnocení hry

Redakce

0 %

Čtenáři

65 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 34 čtenářů

Témata: virtuální