Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tony Hawk´s Downhill Jam

  12:00aktualizováno  20. prosince 5:29
Na NDS nedopadl nový Tondův Downhill Jam příliš slavně, jen co je pravda. Skvělou šanci na reparát mu však poskytuje nové Wii a zdá se, že Toník již podruhé propadnout nehodlá.

Tony Hawk´s Downhill Jam Zatímco NDS verze hry Tony Hawk´s Downhill Jam na nás zapůsobila poměrně rozpačitě a máme z ní pocit, že ať už se na ni díváme z jakéhokoliv úhlu, jedná se o záležitost, kterou ocení jen ti skutečně nejodhodlanější skejťáci, verzi pro Wii jsme na základě tohoto poznatku šmahem neodsoudili a přistupovali k ní stejně jako na letošní E3, kdy na nás zapůsobila poměrně dobře. A vyplatilo se to.

Velmi pochválit musíme intuitivní ovládání.

Dá se totiž říci, že nový Tonda je na Wii prakticky úplně jinou hrou než na NDS. Shodná je pouze ta nejzákladnější myšlenka – jízda na skejtu z kopce dolů. Jinak se ale vše dost liší, počínaje úrovní technického zpracování, přes strukturu hlavního režimu až po náplň misí. Zatímco na NDS se tedy v prvé řadě trikovalo a jízda z kopce představovala jen jakési křoví, na na Wii se jedná o něco, po čem jsme volali již od prvních chvil. Tedy o variaci na původní SSX. Tam šlo v prvé řadě o to, být co nejrychleji v cíli, k čemuž Tony Hawk´s Downhill Jam vám dopomáhaly triky tím, že jste za ně nabíjeli boost, čímž pádem se jednalo jen o takový zajímavý doplněk, ale rozhodně ne o jediný nosný element hry. Tento přístup tehdy na začátku života PS2 oslovil nejednoho recenzenta, a je tedy dobře, že se po nějakém čase vrací.

A vrací se poměrně úspěšně a to i přesto, že je na první pohled patrné, že se jedná o totálně vykradený koncept SSX. Ale na druhou stranu proč ne, když to stále funguje? Struktura hlavního režimu vás opět protáhne několika městy, v nichž je potřeba zajet v různých závodech dobré výsledky, přičemž se hraje klasicky na zlato, stříbro a bronz a všechno ostatní se nepočítá. Za každý splněný podnik získáte podle medaile i příslušný počet bodů (zlato-3, stříbro-2, bronz-1), které se vám kumulují a až jich dosáhnete požadovaný počet, zvýší se váš osobní status a tím i nové soutěžní podniky, takže to ve výsledku funguje naprosto stejně jako třeba ve vynikajícím Burnout: Revenge. Stejně jako v mnoha jiných podobných hrách i zde funguje klasický systém odemykání všeho možného počínaje novými prkny přes nové závody až po nové kostýmy pro zdejší postavy.

Tony Hawk´s Downhill Jam

Zatím tradiční bolístkou her pro Wii je technické zpracování.

Co se týče nových skejtů, ty se vyznačují specifickými statistikami jako například rychlost, stabilita, zatáčení, skoky a vhodnost pro souboje s ostatními. Na základě těchto parametrů pak je samozřejmě nanejvýš vhodné vybírat si pro danou misi prkno podle toho, jak moc se pro daný úkol hodí, takže když před vámi stojí třeba úkol projet slalomovou tratí, asi si nevyberete skejt který jezdí velmi rychle ale špatně se s ním zatáčí. S tím souvisí i poměrně slušná pestrost různých úkolů mezi nimiž zaujme vedle klasických závodů a z toho odvozených disciplín třeba i úkoly kdy musíte v časovém limitu dojet do cíle a zároveň pěstí či kopem sejmout co nejvíce „civilů“ postávajících na trati nebo toho co nejvíce zbourat. Samozřejmě že se zde setkáme i s úkoly, kdy za jízdy z kopce je potřeba udělat i co nejvíce triků, abyste získali přinejmenším požadovaný počet bodů, ale na rozdíl od NDS verze zde tyto mise nepůsobí ani rušivě ani otravně, ale vhodně zapadají do celkového konceptu hry.

Tony Hawk´s Downhill Jam Velmi pochválit musíme ovládání, které jsme si pochvalovali již na letošní E3, ale nyní se nám zdálo, že bylo ještě dopilováno a je vskutku intuitivní. Wiimote se drží napříč jako klasický gamepad a směr jízdy se ovládá nakláněním do stran, zatímco stiskem tlačítka 2 se rozjedete, přikrčíte pro rychlejší jízdu a skáčete. Ve vzduchu se pak tímto tlačítkem provádějí graby, zatímco tlačítko 1 ve skoku provádí flipy, případně grindy. Směrový kříž pak slouží pro variace různých triků a pro rozdávání úderů a kopů. Pro aktivaci boostu nebo pro rychlé postavení se znovu na prkno po pádu je pak potřeba ovladačem zatřást. Skutečnost, že jednotlivá tlačítka mají několik funkcí může na první pohled působit poněkud zmatečně, ovšem pravdou je pravý opak. Na rozdíl od NDS verze není zdejší ovládání vůbec překomplikované, je velmi intuitivní a paradoxně je i s využitím víceméně pouze dvou tlačítek celkově mnohem pohodlnější a příjemnější než u NDS verze, která sice využívala tlačítka čtyři, ale přesto nám její ovládání přišlo velmi komplikované.

Tony Hawk´s Downhill Jam Zatím tradiční bolístkou her pro Wii je technické zpracování a nový Tonda na tom není o moc lépe. První dojem ze hry je sice slušný, všechno je hezky barevné a poměrně stylově pojaté, ale pouze do té doby, než si uvědomíte, jak třeba vypadal poslední Tonda na Xboxu 360. Je nám jasné, že Wii má své limity a navíc se stále pohybujeme v oblasti launchových her, ale zkrátka to stále není ono. I když na druhou stranu, když si teď v posledních dnech a týdnech hrajeme s Wii prakticky neustále a se „starou next-gen grafikou“ jsme v kontaktu denně, přišel nám Downhill Jam oproti ostatním hrám nakonec jako titul, jenž vypadá docela slušně. Solidně jsou ale zvládnuty zvuky, ať už se jedná o hlášky či průpovídky zdejších postav nebo i výběru skejťácké hudby. Jasně, většinu zdejšího soundtracku tvoří chlapecké kapely, které se místo chytání za srdce při cajdácích chytají svých kytar a tváří se hodně naštvaně, ale na druhou stranu, tohle už ke skejťácké kultuře patří a do hry se to rozhodně hodí.

Tony Hawk

Osobu Tonyho Hawka asi není potřeba nijak zvlášť představovat. Jedná se totiž o skutečnou legendu skateboardingu, kterou zná dnes, mimo jiné i díky videohrám, doslova kdekdo. Jeho proslulost ovšem není dána pouze tím, že za svou dlouhou kariéru vyhrál snad každou důležitější soutěž či závod, ale do značné míry rovněž skutečností, že to byl právě Tony, kdo za dlouhé roky skejtování obohatil tento sport svým kreativním přístupem, kdy velké množství současných triků vymyslel a poprvé předvedl právě on. Legendární je jeho první 900 skočená v regulérním závodě. Dnes je již dost skaterů, kteří ho dokáží překonat v jednotlivostech, dokáží skočit přes větší díry, na prkně se spustit do hlubších propastí a na rampě naopak vyskočit do vyšších výšek, ale málo platné, v celkovém pohledu je to právě Tony Hawk, kdo je dnes jednoznačně největší skateboardovou ikonou. A to naprosto zaslouženě.

Klady a zápory

Plus Ovládání
Plus Menší důraz na triky
Plus Zajímavé spektrum úkolů
Plus Místy padne i vtipná hláška

Mínus Nepřesvědčivé technické zpracování
Mínus Očas zablbne kamera a framerate

Nakonec jsme tedy rádi, že jsme se nenechali otrávit Downhill Jamem pro NDS, protože jeho Wii verze je zcela bez debat jednoznačně lepší hrou, což je do značné míry dáno tím, že je ve skutečnosti vlastně i hrou úplně jinou. Velkým plusem je příjemné ovládání, které je přesné a zároveň intuitivní, takže není problém se s hrou sžít během několika málo závodů, ale na druhou stranu představuje i vcelku dost slušnou výzvu, kteří budou chtít pro všechny postavy odemknout všechny předměty a třeba i zajet všechny závody na zlato. Škoda jen opět technického zpracování, u něhož stále nemáme ten pocit, že by takto nemohla hra vypadat na starých PS2, Xboxu nebo GameCube.

Tony Hawk´s Downhill Jam
Výrobce/Vydavatel Toys for Bob/Activision
Platforma Wii
Multiplayer: 4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 10 bloků
Verdikt: Oproti NDS verzi až překvapivě hratelná a zábavná záležitost.
Hodnocení: 75% (info)



Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Další z rubriky

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: Adventura Forgotton Anne pod krásnou grafikou skrývá jen nudu

Forgotton Anne

Máte rádi filmy studia Ghibli? Tak se na nějaký běžte znovu podívat a nenechte se zlákat hrou Forgotton Anne, která...



Najdete na iDNES.cz