Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Top Gear GT Championship

  12:00aktualizováno  6. srpna 2002 4:25
Závodní hry jsou velice vděčným artiklem a tudíž ani na GBA v jeho počátcích vcelku pochopitelně nechybí zastoupení tohoto žánru. Pokud váháte mezi GT Advance a Top Gear, tak vám s klidným svědomím doporučuji prvně uvedený produkt. V případě zde recenzované hry byste totiž mohli být nemile překvapeni.

Top Gear GT Championship

Série Top Gear je dobře známa na GBC a možná leckdo očekával, že s příchodem výkonnějšího hardware se Kemco patřičně vytáhne. Takže co to tady vlastně na GB Advance máme.

Režimy Quick Race a Championship. Otevřením Quick Race se dostanete do nabídky, kde si můžete projet jakýkoliv okruh ve vybraném voze a to buď v závodě na čas (Time Attack) nebo proti počítačovým oponentům (vs Com). Sympatická je možnost vytvoření si svých vlastních tratí - to až vás těch šest (!!??) zdejších okruhů přestane bavit. Příjemná je též volba obtížnosti před každým závodem Quick Race, která však z nepochopitelných důvodů absentuje v hlavním herním režimu Championship. Což je jednoznačně velká chyba, později řeknu proč. Takže po seznámení se s jednotlivými tratěmi můžete plni sil a elánu navštívit samotný Championship. Jistě zde uvítáte možnost Free Run, pro osahání si každého oválu nanečisto. V Qualify si jízdou na jedno kolo dle svého času určíte pozici na startovním roštu, kde se vedle vás tlačí ještě dalších pět jezdců ovládaných počítačem. Dle profilu trati a počasí (slunce/ deštivo) si ještě předtím lze pohrát s nastavením některých parametrů vašeho auta jako je např. typ pneu (hard/ medium/ soft) či citlivost řízení. Top Gear GT Championship V některých případech si tak docela nejsem vědom nějakého pozitivního účinku resp. dopadu na ovládání, ale třeba u obutí můžete pocítit skutečně významnější rozdíl.
Championship se jede jako sled šesti závodů na šesti tratích, každá pak o třech kolech. Po dokončení každého závodu získáváte bodové hodnocení v závislosti na umístění a součet bodů na samém konci celého podniku stanoví, zda-li postupujete do dalšího sledu závodního seriálu či nikoli. V kladném případě pak máte před sebou výběr z rozšířeného (a hlavně výkonnějšího) vozového parku. Nicméně tratě zůstávají stále ty samé. A vedle jejich jednotvárnosti vás tady nepotěší ani absence jakéhokoliv převýšení, nebo-li vše se tady jede na rovině. Placka, ještě větší než samotná Zeměplocha. Musím se tvůrců optat, proč jsou na tak malý počet okruhů jednotlivé scenérie na pozadí tak strohé? Stejně tak se nabízí otázka, proč je obtížnost závodění tak malá? Pakliže totiž já, jako závodní analfabet, dokážu v pohodě vyhrávat většinu závodů každého z podniků, a celou tuhle nešťastnou situaci ohledně nemožnosti výběru vyšší obtížnosti nespraví ani prvotní volba slabšího stroje či nutnost manuálního řazení, nutno podotknout, že je něco špatně. Hodně špatně.

Top Gear GT Championship

Samotné závody mají přitom prazvláštní mechanismy. Spritová autíčka (navíc z dálky vyhlížející spíše jako nějaké futuristické stroje) a nezáživné lokace, prosím. Nicméně strašlivě úzké tratě, na nichž nevidíte příliš daleko před sebe, mi připomenou starý dobrý GBC – ale v případě GBA požaduji již mnohem více.
Pokud vyjedu z trati, následuje na trávě naprosto neakceptovatelné fatální zpomalení. Irituje to tím více, když vidíte svého soupeře, kterak to na trávě pálí na plný knedlík a hra vůbec nereflektuje, že by tu měl, stejně jako vy, zpomalit. K tomu je nutno připočíst fakt, že vás to pustí mimo trať jen na pár metrů a víc ani píď. O nějaké interakci prostředí (př. porážení reklamních poutačů) si můžete nechat zdát hezké sny a pakliže se ztěžka vracíte na ovál, mnohdy místo pohybu dopředu auto strafuje do strany. No to je přímo skvělé. „Zajímavostí“ však stále není dost. Pochybné je např. také to, že pokud vrazíte zezadu do soupeře, vás to zpomalí, ale postižený díky tomu nabere doslova raketové zrychlení. Což na druhou stranu platí i ve vašem případku; zrovna, když se ztěžka sbírám z nepříjemného vybočení z trati a mám na budíku „ohromujících“ 80km/h to do mne zezadu napálí nějaký hejhula a hle, hned je na tachometru o kilo víc!
Top Gear GT Championship Tohle platí i v momentě, když se o vás někdo opře z boku. Vás to zabrzdí a soupeř odpálí vpřed jak vystřelený z praku. Opravdu roztomilé „závodní“ mechanismy, jež spíše napovídají tomu, že se tu tvůrci nechali až příliš inspirovat autodráhou než skutečnými závody. Leč ani tyhle nejapné arkádové fígle tvůrcům nijak nepomohou. Jste zkrátka brzy o třídu lepší svých soupeřů a tak hledáte způsob, kterak si celou situaci ztížit. Jako prvnímu v průběžném pořadí vám sice narůstá handicap v podobě zvýšené zátěže automobilu, ale to zdaleka není ono. Zkusíte si manuální převodovku. Hm, hm. Nemá žádný význam. Jednou se dostanete na nejvyšší řadicí stupeň a o nějakém podřazování během závodu nemůže být řeč, není totiž proč. Na plný kotel, od začátku až do konce. Pro smykové projíždění asfaltových zatáček vám vystačí toliko plyn a směrový kříž pro korekci řízení. Brzda? Zapomeňte, k čemu by tady byla.

Nicméně i v případě špatné hry se podaří najít leccos pozitivního (a zase naopak). Pakliže hledáte nějakou závodní gamesu kupř. pro svá dítka, máte tady ideální vzor. Nijak zvlášť náročný, nijak komplikovaný titul a jelikož i mě to šlo velmi dobře od ruky, bude všechen ten zde zúčastněný pařanský potěr vrchovatě spojený. Top Gear GT Championship Neboť, kdo by nechtěl stále vyhrávat – a tady je to tak snadné. Dalším kladem je multiplayer, zde až pro čtyři hráče – ale přeci jenom, pro tuhle akci musí mít každý jezdec svou vlastní hru, no tedy nevím …
Při absenci povědomí, kam se vlastně na trati řítíte, lze ocenit mapu v rohu obrazovky a zejména indikační ukazatele ve hře, které s předstihem upozorní na příchozí zákrutu a její profil, takže se máte dostatek času připravit. Jinak obrazovka zohledňuje takové ty obvyklé informativní údaje, počínaje časem a konče vaším momentálním pořadím. K úplné spokojenosti mi však tady chybělo ozřejmení časového odstupu od vedoucího jezdce závodu resp. jezdce, figurujícího před vámi.

Nicméně, jednoduché - opravuji – zjednodušené hraní je až příliš nemotivující. Pokud pominu arkádová pravidla, řekl bych, že tahle hra je šita horkou jehlou a hodila by se spíše na GBC než pro GBA. Vcelku příjemně se hraje, to je pravda. Ale pokud mermomocí chcete zažít pocit KVALITNÍ adrenalinové rychlosti a vychutnat si jej i s kamarády, sáhněte raději po F-Zero nebo GT Advance. Top Gear je léčka na hráče, kteří neví, oč v uvedených srovnatelných hrách přichází, či pro malé děti, jež se tady nemají proč zlobit, neboť budou stále vyhrávat. Což jednoho potěší. Ale pakliže hledáte něco víc, tak raději ruce pryč!

Top Gear GT Championship
Výrobce/Distributor Kemco / Kemco
Platforma GameBoy Advance
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ano, 3 pozice
Multiplayer: ano, 2-4 hráči
Verdikt: Na první pohled to nevypadá vůbec špatně. Ale vzato napodruhé mohu doporučit jenom závodníkům s hodně nízkým sebevědomím - tady svému egu určitě pomůžete.
Hodnocení: 30%

Autor:


Témata: seznámení

Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Z uklízení nepořádku a instalace sporáku je nečekaný herní hit

House Flipper

House Flipper je nečekaný prodejní hit letošního roku. Jeho hlavní náplní je přitom uklízení, stěhování nábytku a...

Další z rubriky

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...



Najdete na iDNES.cz