Vaříme s Rockstarem je v dnešní post GTAčkovské době jedno z hlavních hesel dne a osvědčený, až bezmála zaručený recept k úspěchu. Jenže ono uvařit a chuťově sladit tak žánrově bohatý koktejlík do výsledné lahodné chuti není jen otázkou postupu „sem prdnem město, sem lidi, sem auta, sem trochu stylovosti, sem trochu života s umíráním, sem krev a násilí a sem hráče, ať se v tom mumraji baví, jak chce“. Ostatně při vaření nikdy není nic v prvé řadě otázkou dodržení postupu, ale především citu. Citu pro správné dávkování, citu pro nápaditost a především citu pro výsledek. Autoři Total Overdose, proč to zdržovat, větší část toho citu, kterého mají v Rockstaru na rozdávání, postrádají. Nepostrádají jej sice úplně, ale postrádají jej dost na to, aby zvládli všechny ty žánrové ingredience jejich guláše skutečně sladit v jeden celek. Total Overdose je z té jeho horší části typickým příkladem dodržení „GTAčko vykrádajícího“ postupu výše popsaného, jehož výsledek má ale ke kvalitě samotného GTA hodně daleko.
Naštěstí pro Total Overdose, její priority i přednosti jsou někde jinde. V akci.
Zdejší pseudo „Mexico City & okolí“ tak má jen na první pohled všechno, co by kvalitní kopie GTA měla mít. Je dostatečně velké na to, aby ve své náruči schovalo několik vzhledově variabilních čtvrtí a oblastí (včetně venkova) a v nich
trochu té živé vody pro němé ulice a krajinu. Tu a tam tak domovské kulisy města dláždí alespoň bezduše bloumající Mexičani a bezduše jezdící auta, tu a tam krajinu venkova zmalebňují nějaké ty slepice či jiná fauna. A občas se i tu a tam něco semele. Na pohled sice replika GTA, ale už na ten samý pohled chudá a cudná to replika. A taky nudná i zbytečná. Nudná proto, že jste při procházení městem neustále otravování loadingy a navzdory stylové mexické zálivce působí ten virtuální svět prázdně a jeho život sterilně. Nudná pro svou chudost a absenci nápaditosti při realizaci tohoto herního prostředí, díky čemuž explorační choutky zákoutí města vcelku rychle natáhnou brka, byť se je snaží autoři marně oživovat poschovávanými bonusovými body a upgrady
vašich dovedností. A zbytečná proto, že vás pro svou nudnost zdejší nabytá svoboda příliš nebude bavit a především pak proto, že hra sama ji v jádru vůbec nepotřebuje. Zdejší stylový urbanistický hybrid totiž není obdobně jako v GTA jednou z hlavních postav hry, není ani alfou či omegou jejích kvalit a není ani výchozím bodem pro herní náplň. Je jen naprosto účelovou snahou využít současné popularity GTA.
Naštěstí pro Total Overdose, její priority i přednosti jsou někde jinde. V akci. Divoké, efektní, zábavné, nenáročné a bezduché
akci. Herní prostředí je jenom kulisou, která její možnosti nijak neumocňuje, a funguje tak v podstatě jako klasické separované levely. Pravda, plníte jako v GTA mise, které vám zadávají ti a ti lidé, k nim si ale pro práci nemusíte jezdit (nicméně můžete), stačí si jen vybrat ze seznamu a jedete přímo do akce. V podstatě tak můžete od začátku do konce jen skákat z mise do mise, o nic tím nepřijdete a naopak si nebudete kazit dojem ze hry nepovedenou replikou živého lidského mraveniště. Mise samy naskakují do škatulek „hlavní“ a „vedlejší“, přičemž zpravidla bez splnění vedlejších, nemůžete pokračovat v hlavních, takže rozškatulkování na „hlavní“ a „vedlejší“ se trochu relativizuje. Lepší
bude nahradit „hlavní“ nálepkou „příběhové“, protože právě jimi vás pochopitelně protáhne
svižně vyprávěný béčkový příběh o pomstě a likvidaci mafiánů v přestrojení zevnitř. Po vzoru GTA se autoři snaží držet jeho ladění v hodně lehkých polohách, od čehož se odvíjejí karikovaně napsané postavy i přehnané situace, v nichž se ocitají. Kvalitu a vtipnost dialogů GTAčka ovšem v žádném směru nečekejte, nicméně díky svižnému tempu a docela i vtipné perspektivě vyprávění to jako rámec pro akci funguje.
Výsledkem je pohodová, svižná akční zábavička, která se až příliš lacino snaží svézt na popularitě GTA.
|
Chilli con carne po našem |
|
Abychom vám to tu trochu oživili, máme pro vás dnes stylově a speciálně něco speciálního. Nejen hrami je člověk živ a občas musí, aby živ byl, i něco pozřít, takže máme pro vás menší pikantnější tip, docela jednoduchý na přípravu. Tady je.
Potřebovat k němu budete následující věcičky: 600g hovězího mletého masa, 500g fazolí, 50g slaniny, 4 rajčata, 1 cibule, 1 palička česneku, 2 chilli papričky, lžičku kmínu, sůl. Až si je přes internet objednáme, zvedneme se od konzole/počítače a uděláme následující. Slaninu na jemno nakrájíme, osmahneme, následně přidáme krájenou cibuli a česnek. Všechno osmažíme, přidáme maso, sůl a kmín. Orestujeme ze všech stran, podlijeme asi půllitrem vody. Přidáme ideálně předem máčené fazole (asi 12 hodin), oloupaná spařená rajčata a chilli papričky a na mírném ohni dusíme pod pokličkou. Promícháváme až jsou fazole měkké a voda vydušená, pokrm pěkně hustý a voňavý. A to je vše, přátelé.
| | |
A propos, konečně akce. A taky konečně aspekt, ve kterém Total Overdose překonává svůj vzor i díky tomu, že jej v tomhle ohledu přestává vykrádat a pro změnu začíná vykrádat
Maxe Payna. Věci znalým je okamžitě jasné, že
stěžejním prvkem akce hry je „bullet time“ a ladně zpomalené skoky do všech směrů, za doprovodu efektně skomírajících nepřátel. Tentokrát nezůstalo ale jen u vykrádání. Autoři přidali vlastní a docela i cool vychytávky v podobě velmi efektivních pohybů, využívajících převážně odrazů ode zdi ve spolupráci s bullet timem. Výsledek je skutečně velmi nejen oku lahodící, ale i účinný a v rámci ovládání i s trochou cviku snadno proveditelný. Když se k tomu ještě přidá slušně (byť nevěrohodně) interaktivní prostředí, sbíratelné speciální pohyby (nejdete ikonu, seberete, použijete), s jejichž použitím se z vaší postavy stane bezmála člen Banderasovy skvadry z Desperada, je jasné, že je o zábavu postaráno a akčněji naladěným bude jistě tenhle explozivní koktejl chutnat. Potěšitelná je jak nenáročnost akce v tom smyslu, že nějakými stealth prvky či rafinovanou AI si lámat hlavu opravdu nemusíte, tak i skutečnost, že rychlokvapíková akce tu a tam zvolní tempo a nechá prostor
i pro nějakou tu exploraci prostředí a hledání cesty dál. Mise jsou sice obsahově jen a pouze o akci v podobě střílení protivnmíků, ale po vzoru GTA jsou relativně variabilní a dostanete se v nich pochopitelně i za volant ne zrovna optimálně ovladatelných aut,
traktorů či náklaďáků. V pozdějších fázích sice začne být akce díky neustálému skákání v bullet timu trochu dýchavičná a trochu dostane na solar od několika hloupých bugů, občas lajdáckého level designu a průměrné, ničím nezajímavé (snad až na fajn
bloom efekt) grafiky, ale dokáže vás s přestávkami dovést po cca. 10 hodinách ke zdárnému konci (na splnění všech vcelku zábavných vedlejších misí budete potřebovat času zhruba jednou tolik!). K tomu ji jakž takž vypomáhá postupné upgradování vaší postavy (HP, delší „bullet time ukazatel“, možnost střílet z více zbraní zároveň atd.), příjemně vybalancovaná obtížnost a opravdu cool hudba.
Výsledkem je pohodová, svižná akční zábavička, která se až příliš lacino snaží svézt na popularitě GTA, i když to v podstatě nemá vůbec zapotřebí a sama se tím zbytečně staví do konfrontace, kterou pochopitelně nemůže ustát. Nicméně naštěstí to, co neustojí, docela v pohodě ustřílí a protože se v ní střílí od začátku do konce, za chvíli na konfrontaci s GTA zapomenete. A hups, v momentě, kdy přestanete očekávat něco komplexnějšího, tato pohodová, svižná akční zábavička vás začne skutečně bavit. A v guláši na vaše chuťové buňky překvapivě jukne chuť pikantnějšího chilli con carne, která ale sama krom toho už ničím
nepřekvapí, protože nemá v sobě nic, co už by tu několikrát nebylo.
| Total Overdose |
|
| Multiplayer: |
ano, 2 hráči |
| Vibrace/Analog: |
ano/ano |
| Paměťová karta: |
720 kB |
|
| Verdikt: |
Pohodová, bezduchá a efektní akční zábavička totálně vykrádající GTA a Maxe Payna, která nemá šťávu a naštěstí ani ambice být něčím víc, než pohodovou, bezduchou a efektní akční zábavičkou. |
|
|
Vaříme s Rockstarem je v dnešní post GTAčkovské době jedno z hlavních hesel dne a osvědčený, až bezmála zaručený recept k úspěchu. Jenže ono uvařit a chuťově sladit tak žánrově bohatý koktejlík do výsledné lahodné chuti není jen otázkou postupu „sem prdnem město, sem lidi, sem auta, sem trochu stylovosti, sem trochu života s umíráním, sem krev a násilí a sem hráče, ať se v tom mumraji baví, jak chce“. Ostatně při vaření nikdy není nic v prvé řadě otázkou dodržení postupu, ale především citu. Citu pro správné dávkování, citu pro nápaditost a především citu pro výsledek. Autoři Total Overdose, proč to zdržovat, větší část toho citu, kterého mají v Rockstaru na rozdávání, postrádají. Nepostrádají jej sice úplně, ale postrádají jej dost na to, aby zvládli všechny ty žánrové ingredience jejich guláše skutečně sladit v jeden celek. Total Overdose je z té jeho horší části typickým příkladem dodržení „GTAčko vykrádajícího“ postupu výše popsaného, jehož výsledek má ale ke kvalitě samotného GTA hodně daleko.
vašich dovedností. A zbytečná proto, že vás pro svou nudnost zdejší nabytá svoboda příliš nebude bavit a především pak proto, že hra sama ji v jádru vůbec nepotřebuje. Zdejší stylový urbanistický hybrid totiž není obdobně jako v GTA jednou z hlavních postav hry, není ani alfou či omegou jejích kvalit a není ani výchozím bodem pro herní náplň. Je jen naprosto účelovou snahou využít současné popularity GTA.
bude nahradit „hlavní“ nálepkou „příběhové“, protože právě jimi vás pochopitelně protáhne
svižně vyprávěný béčkový příběh o pomstě a likvidaci mafiánů v přestrojení zevnitř. Po vzoru GTA se autoři snaží držet jeho ladění v hodně lehkých polohách, od čehož se odvíjejí karikovaně napsané postavy i přehnané situace, v nichž se ocitají. Kvalitu a vtipnost dialogů GTAčka ovšem v žádném směru nečekejte, nicméně díky svižnému tempu a docela i vtipné perspektivě vyprávění to jako rámec pro akci funguje.
A propos, konečně akce. A taky konečně aspekt, ve kterém Total Overdose překonává svůj vzor i díky tomu, že jej v tomhle ohledu přestává vykrádat a pro změnu začíná vykrádat Maxe Payna. Věci znalým je okamžitě jasné, že
stěžejním prvkem akce hry je „bullet time“ a ladně zpomalené skoky do všech směrů, za doprovodu efektně skomírajících nepřátel. Tentokrát nezůstalo ale jen u vykrádání. Autoři přidali vlastní a docela i cool vychytávky v podobě velmi efektivních pohybů, využívajících převážně odrazů ode zdi ve spolupráci s bullet timem. Výsledek je skutečně velmi nejen oku lahodící, ale i účinný a v rámci ovládání i s trochou cviku snadno proveditelný. Když se k tomu ještě přidá slušně (byť nevěrohodně) interaktivní prostředí, sbíratelné speciální pohyby (nejdete ikonu, seberete, použijete), s jejichž použitím se z vaší postavy stane bezmála člen Banderasovy skvadry z Desperada, je jasné, že je o zábavu postaráno a akčněji naladěným bude jistě tenhle explozivní koktejl chutnat. Potěšitelná je jak nenáročnost akce v tom smyslu, že nějakými stealth prvky či rafinovanou AI si lámat hlavu opravdu nemusíte, tak i skutečnost, že rychlokvapíková akce tu a tam zvolní tempo a nechá prostor
i pro nějakou tu exploraci prostředí a hledání cesty dál. Mise jsou sice obsahově jen a pouze o akci v podobě střílení protivnmíků, ale po vzoru GTA jsou relativně variabilní a dostanete se v nich pochopitelně i za volant ne zrovna optimálně ovladatelných aut,
traktorů či náklaďáků. V pozdějších fázích sice začne být akce díky neustálému skákání v bullet timu trochu dýchavičná a trochu dostane na solar od několika hloupých bugů, občas lajdáckého level designu a průměrné, ničím nezajímavé (snad až na fajn
bloom efekt) grafiky, ale dokáže vás s přestávkami dovést po cca. 10 hodinách ke zdárnému konci (na splnění všech vcelku zábavných vedlejších misí budete potřebovat času zhruba jednou tolik!). K tomu ji jakž takž vypomáhá postupné upgradování vaší postavy (HP, delší „bullet time ukazatel“, možnost střílet z více zbraní zároveň atd.), příjemně vybalancovaná obtížnost a opravdu cool hudba.
Cool pohyby
Tak tak průměrná grafika
