Traitors Gate

Traitors Gate
Bílá věž - v téhle budově vaše dobrodružství začíná

Jsou považovány za nejcennější poklad na světě. Na jejich ochranu byly vynaloženy milióny liber. Za posledních 900 let zde byl pouze jediný pokus o jejich loupež... bezúspěšný. Jsou prostě nedobytné... Britské Korunovační klenoty.

Záznam Pentagonské tajné služby, 1.8.1999.
Po zdlouhavém a dlouhou dobu bezvýsledném pátrání se nám podařilo najít možného zrádce v naší organizaci. Jedná se pravděpodobně o majora D. G. Andersona - šéfa Evropského oddělení ORPHIA. Podle našich informací Anderson odcizil složku s tajnými spisy Pentagonu, ve kterých byl uveden popis záchrany množství vzácných pokladů celého světa. Je nejvýše pravděpodobné, že se Anderson pokusí těchto informací zneužít ve svůj prospěch a odcizit některé z těchto vzácných pokladů. Bohužel bližší informace zatím nejsou známy.

Záznam Pentagonské tajné služby, 1.9.1999.
Z blíže nespecifikovaných zdrojů se nám podařil zjistit konkrétní záměr majora Andersona s odcizenými tajnými materiály. Potvrdil se náš předpoklad, že se Anderson pokusí zkonfiskovat jisté vzácné předměty, o nichž je v těchto materiálech zmínka. Zdá se, že Andersonovy cíle jsou ty nejvyšší - podle potvrzených informací hodlá podniknout organizovanou loupež samotných Britských Korunovačních klenotů. Nicméně i přes to, že jsou klenoty uloženy v nedobytné pevnosti Londýnského Toweru, nelze ponechat nic náhodě a je nutné podniknout jistou operaci, která by Andersonovi zabránila v loupeži a případně ho i dokázala postavit před mezinárodní soud. Jakékoliv informace o připravované akci nesmí být za žádnou cenu sděleny Britské vládě, aby nedošlo k narušení politických vztahů mezi USA a Velkou Británií.

Šlapu si to takhle po schodech a... zjišťuju, že jsem došlapal

Záznam Pentagonské tajné služby, 4.9.1999.
Operace na záchranu Britských Korunovačních klenotů a následném zadržení majora Andersona již byla naplánována. Její krycí název zní "TRAITORS GATE". Do akce bude vyslán jeden z agentů PIAD, jehož cílem bude nepozorovaně proniknout do bezpečnostní místnosti s klenoty. Ty pak musí vyměnit za námi vyrobené falzifikáty, ve kterých bude zabudováno stopovací zařízení. Jak již bylo uvedeno, Britská strana nebude o naší akci informována a pokud dojde k odhalení našeho agenta, Amerika se bude od všeho striktně distancovat. Na operaci je vymezen čas max. 12 hodin, do té doby se musí agent dostavit se zaměněnými klenoty k Bráně Zrádců (Traitors Gate), kde už na něj bude čekat naše speciální jednotka. Pro tuto akci byl zvolen náš nejlepší muž s krycím jménem RAVEN, od nějž se neočekává nic jiného než stoprocentní úspěch.

Záznam Pentagonské tajné služby, 5.9.1999, 22:30.
Operace "Traitors Gate" začala přesně před třemi hodinami. Agent RAVEN, vybavený naší nejdokonalejší technikou, byl vysazen v přízemí Bílé věže, jež je součástí komplexu Toweru. S agentem Ravenem jsme neustále v kontaktu pomocí speciálního komunikátoru PDA. Ravenovi se již podařilo proniknout do kanalizačního systému, který se rozkládá pod celým Towerem. Právě v tuto chvíli se snaží deaktivovat poplašná zařízení a proniknout do Waterloo bloku, v jehož podzemí se ukrývají sejfy s Korunovačními klenoty. O další činnosti agenta Ravena a operaci "Traitors Gate" budeme průběžně podávat další informace... ale až v návodu, protože bych tady byl schopný za chvíli vykecal celý příběh hry, a to bych opravdu nerad.

Hajej, dadej, ty můj malej... A DEJ SEM TY ZATRACENÉ KLÍČE!

Traitors Gate (TG) se skromně řadí mezi tu část her, která byla vypuštěna do světa bez jakékoliv mediální reklamy. Dříve, než mi dorazila domů poštou, jsem o její přípravě jaktěživ neslyšel, a tudíž jsem od ní ani nic velkolepého nečekal. Pustil jsem se tedy do hraní a hrál jsem, hrál, pořád hrál (teď vypustím oněch 40 hodin, co jsem u TG strávil) dokud jsem neshlédl závěrečné titulky. A můj závěr? TG patří mezi ten typ her, který ve vás zpočátku nabudí rozpačité dojmy, ale jak se postupně hrou začnete prokousávat, zjišťujete, že vás to ohromě baví a že se od hry nemůžete odtrhnout. Ale nepředbíhejme, všechno pěkně po pořádku.

Co je to vlastně za hru, ten Traitors Gate? Jedná se o klasickou moderní 3D adventuru, která si zakládá převážně na velmi kvalitním fotorealistickém grafickém zpracování a především na své tajuplné špionážní atmosféře, kterou mnohonásobně umocňuje skutečné prostředí slavného Londýnského Toweru. Stylem se podobá známému Atlantisu nebo nedávnému Amerzonu: pohybujete se po předem určených bodech, na kterých se můžete zcela volně otáčet do všech směrů (o 360 stupňů).

Za celým tímto velkolepým projektem stojí menší švédský vývojářský tým DayDream Software, který vešel v podvědomí hráčské veřejnosti asi před třemi lety svojí debutovou logicko-adventurní hrou SAFECRACKER. Už tenkrát tvůrci postavili hráče do role jakéhosi "zloděje", který musel vykrádat jeden sejf za druhým. TG je v podstatě obdobou Safecrackera, pouze je posunut daleko blíže k adventurnímu žánru a vaše nekalá činnost je, z jistého pohledu, "oficiální". Náplní této hry už není pouze otvírání ukrytých sejfů (čehož si sice taky docela "užijete"), ale mimo toho i brouzdání po velmi rozsáhlém herním prostředí. Celá hra TG je totiž doslova reálnou kopií původního Londýnského Toweru. Dostanete se téměř do všech budov a každou z nich prolezete skrz naskrz. Tohle má ale svoje pro a proti. Na jednu stranu to pro vás bude jakási "exkurze" po starodávné památce, ovšem na druhou stranu příšerné peklo, i když pouze v počáteční fázi hry. Něco podobného jsem kdysi trénoval na letním táboře Přístup do téměř všech částí Toweru vám totiž bude umožněn již v raném počátku hry, takže se jistou dobu budete cítit docela zmateně a dezorientovaně. Ta zmatenost ve vás zůstane minimálně do té doby, dokud všechno alespoň dvakrát neprolezete a neujasníte si kde se co nachází. Když si k tomu ještě připočítáte enormě rozsáhlé kanalizační "bludiště", které se rozkládá pod celým Londýnským Towerem, nebudete vědět kam dřív skočit. Postupem času se vám ale celý komplex budov zapíše pevně do paměti a všechny problémy s orientací nadobro zmizí.

Celá hra je navržená tak, aby simulovala práci skutečného tajného agenta - špiona. Nacházíte se uprostřed komplexu budov plných vojáků (jež lze v daném okamžiku považovat za nepřátele), které však nesmíte za žádnou cenu zranit nebo dokonce zabít. Všechny problémy tedy budete muset vyřešit zcela tiše a nepozorovaně. A můžu vám říct, že je to pěkná fuška. Nejen že se budete muset vyhýbat všem vojákům a strážím, likvidovat poplašná zařízení a sledovací kamery. Abyste se totiž například k těm poplašných zařízením vůbec dostali, musíte otevřít několik zamčených šuplíků, ukrytých sejfů, zaheslovaných počítačů a odhalit taky několik tajných chodeb, o kterých jiní nemají ani ponětí. Tohle všechno vám dá opravdu tvrdě zabrat a než přijdete na nějaké ty kódy ke dveřím nebo k počítačům, bude se vám z hlavy kouřit jako z Mostecké uhelné (i když z té se už asi zanedlouho kouřit nebude). Tím vším jsem vám chtěl naznačit, že TG je jednou z nejobtížnějších her jaké jsem kdy hrál. V obtížnosti překonává i proslulého Discworlda Noira, a to už je co říct. Takže pokud se k této hře v budoucnu dostanete.... přeji hodně štěstí.

Fotorealistické interiéry vypadají přímo dokonale

Jako správný tajný agent musíte být samozřejmě i řádně vybaven. Nebudou to sice tak precizní věcičky, jaké dostal do vínku legendární James Bond, ale i tak stojí vaše vybavení za pozornost. Třeba taková skládací kuše - tu ve hře využijete asi nejvícekrát. Pokud ji nabijete ledovou šipkou, můžete na dobu neurčitou uspat nějakého toho vojáčka, který vám stoji v cestě. Pokud kuši nabijete hákem s provazem a vystřelíte jej z okna jedné budovy do druhé, pohodlně se tak dostanete na jinak nepřístupná místa. Kuše je vůbec nejzajímavější věcí z vašeho nádobíčka. Dále pak zde máte hromadu náčiní, které využijete většinou pouze jednou za hru, např. bombičku s uspávacím plynem, šikovné páčidlo ve tvaru šroubováku, časovanou minibombu, plynovou masku, audio-senzor (na otvírání sejfů), kartu na zjišťování dveřních kódů a v neposlední řadě i prachobyčejnou žvýkačku. Prostě máte u sebe širokou škálu vybavení, bez kterého byste ve hře neudělali ani krok.

Kromě základního vybavení během hry seberete samozřejmě i spoustu dalších předmětů. Vesměs se ale bude jednat pouze o různé druhy klíčů nebo papírů s poznámkami a tajnými kódy. Tyto "druhotné" předměty jsou striktně odlišeny od vašeho základního vybavení, a to formou dvou různých inventářů. Tímto jsem se nenápadně dostal k celkovému interfacu hry. Obrazovka je rozdělena na dvě hlavní části - tu horní tvoří hlavní herní výhled do okolí a tu spodní potom oba inventáře (nalevo jsou obyčejné předměty, napravo vaše základní vybavení), mezi kterými je umístěn speciální multifunkční minipočítač s názvem PDA. O horní částí - herním výhledu - se nemá cenu obsáhle rozepisovat, jen bych mu chtěl vytknout, že je příliš malý (zabírá jen něco málo přes polovinu obrazovky). Dolní část - inventáře a PDA - mohla být klidně "vysouvací" ze spodní části obrazovky a tím umožnit celoobrazovkový výhled do okolí.

Sakra! Zmizel mi z mušky! Zatracený vrabec

Za zmínku stojí minipočítač PDA. Je v něm umístěna databáze s obsáhlými informacemi o vaší misi, o historii Toweru a samozřejmě i o všech Korunovačních klenotech. Tohle všechno si budete muset přečíst, poněvadž některé z těchto informací jsou nutné k dohrání hry. Následuje položka s podrobným popisem vašeho vybavení, zápisníček (kam si můžete zapisovat různé kódy a informace, ale já jsem stejně radši používal osvědčeného papíru a tužky), čtení elektronické pošty a pak ještě několik funkcí pro analyzování signálů z audio-senzoru (zobrazuje průběh sinusovky), DLU (což je další část vašeho vybavení) a dekódovací kartu. Nesmím zapomenou ani na další dvě základní možnosti PDA, a těmi jsou mapa celého Toweru (doporučuji používat VELMI často, alespoň zpočátku hry) a mini-fotoaparát, kterým můžete vyfotit doslova co se vám zachce. Snímek pak bude elektronicky poslán do centrály Pentagonu a z tama vám za okamžik dají mailem vědět co z oné fotografie vyčmuchali. Používání fotoaparátu je velmi důležité, protože na zdech věží jsou mnohdy velmi důležité informace, které byste sami nedokázali přečíst nebo vyluštit. Navíc pokud budete fotografovat různé umělecké díla nebo informační tabule, dozvíte se i spoustu zajímavých informací o samotném Toweru.

Nyní pár slov k ovládání. Na první pohled zde nenajdete nic nového - prostě jen klikáte myší jako v každé jiné adventuře. Ale přece jen je zde jedna zásadní inovace, která mě velmi příjemně překvapila. U podobného typu adventur bývá zvykem, že je kurzor pevně umístěn ve středu obrazovky a vy musíte nepohodlně pohybovat celým pozadím za kurzorem. Hledání skrytých předmětů se tak stává peklem, však vzpomeňte třeba na jinak precizní Atlantis. Zde je ale vše jinak. Pokud se chcete otáčet (neboli, jak jsem uvedl, "pohybovat pozadím"), stisknete myšítko, držíte jej a pohybujete myší. Pokud myšítko pustíte, kurzor se uvolní a vy s ním můžete volně brouzdat v nastaveném herním výhledu. A řeknu vám, že je to naprosto jiné kafe než v třeba již zmíněném Atlantisu. Komu by se přece chtělo "zírat očima" stále stejným směrem a neustále jen "kroutit hlavou"? Jednoduše řečeno - ovládání v TG je fantastické a zaslouží si jedničku s hvězdičkou.

No tohle, usnout při výkonu služby! Za tohle bych mu strhnul prémie

Podobně je na tom i celkové technické zpracování hry. Grafika je úžasná, vypadá jako skutečná, vše je naprosto detailní (prý do puntíku stejné jako ve skutečném Toweru - viz rozhovor s Nigelem Papworthem) a je radost se v takovém prostředí pohybovat. Podobně jsou na tom i animace. Každý průchod z jednoho místa na druhé (těch míst je kolem 500) je vyplněno animací, která se však dá přeskočit, pokud zrovna spěcháte. Ale to by byla věčná škoda, protože právě díky těmto "průchodovým" animacím si připadáte jako ve filmu. Samozřejmě nechybí ani doplňující videosekvence, které většinou dokumentují činnost agenta Ravena (šplhání po zdech, střelbu z kuše atd.) Animacemi jsou zde doprovázeny veškeré vaše činnosti - od otvírání dveří, oken nebo kanálů až po sbírání většiny předmětů. A všechny jsou velmi kvalitní. Vizuální stránka hry je tedy naprosto dokonalá.

Nejinak je tomu i se zvukovými efekty a hudbou. Zvuky jsou v dnešní době kvalitní téměř v každé hře, takže se o nich nebudu podrobněji rozepisovat. Snad jen uvedu, že zde nechybí ani "šlápoty" při chůzi, které se mění podle povrchu, po kterém se Raven zrovna pohybuje (kamení, dlažba, písek, dřevo, voda,....). Filmová hudba hře dodává tu správnou napjatou atmosféru a hraje pouze v určitých fázích hry, kdy dochází k nějakému zásadnímu zlomu v ději a nebo při výměně CéDéček. Mě osobně ale dost vadilo, že po většinu hry byla hudba zticha, protože při řešení většiny puzzlů by nějaká ta jemná melodie povzbudila daleko víc než přímo nervydrásající ticho. Ale jinak je hudba opravdu velmi kvalitní, možná by nebylo k zahození i vydání soundtracku (já už ho mám doma ve formě MP3 přímo od autorů :-)).

Ještě bych se rád zmínil o několika drobnostech, které mě na hře potěšily nebo naopak zklamaly. Uvítal jsem například funkci mezerníkové klávesy, která vám na obrazovce označí všechny aktivní místa či předměty. Vzhledem k šílené obtížnosti hry je to vítaná pomoc (s něčím podobným tady byl asi před 4 lety Simon The Sorcerer 2). Dále mě potěšil neomezený počet save pozicí, takže jsem si mohl hru uložit kdy se mi zachtělo a nemusel jsem dříve uložené pozice neustále přepisovat. Co mě na hře vadilo bylo časté měnění CD v mechanice (hra je na 4 CD), ale s tím zřejmě autoři nemohli nic udělat. Co mi ale ve hře citelně chybělo bylo prozkoumávání předmětů. O vašem základním vybavení sice víte úplně všechno (tyto informace jsou součástí databáze PDA), ale o těch ostatních předmětech se nedovíte zhola nic, což mělo v mém případě za následek několikero zbytečných zákysů.

Traitors Gate
Výrobce: DayDream Software
Distributor: Octagon Entertainment
Minimální konfigurace: Pentium 100, 32 MB RAM, 8xCD ROM
Doporučená konfigurace: Pentium 166, 64 MB RAM, 16xCD ROM
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: Co více si přát. Skvělé technické zpracování a ještě lepší hratelnost staví tuhle novou 3D adventuru opravdu hodně vysoko. Nebýt několika málo nedostatků a až přehnaně těžké obtížnosti, pohybovalo by se hodnocení možná až kolem devadesátky...
Hodnocení 80%

Ufff. Už mě od toho psaní bolí všechny čtyři prstíky, kterýma cvakám do klávesnice. Co se dá dělat, budu muset tuhle recenzi pozvolna ukončit - to víte, moje zdraví je přednější. Takže... snažil jsem se vám tu říct o tomto novém vydařeném adventurním projektu co nejvíce informací, abyste si mohli o hře udělat svůj vlastní obrázek. Zcela jistě jsem ale na nějaké podrobnosti zapomněl a o některých jsem se zde nezmiňoval dokonce záměrně, protože jsou obsahem rozsáhlého interview s Nigelem Papworthem (DayDream Soft). Vřele vám doporučuji si toto interview přečíst, poněvadž se z něj dovíte věci, které jste jisto jistě ještě nikde neměli možnost číst. Jsem si jist, že Traitors Gate si získá spoustu hráčů s že bude mezi adventurami velmi úspěšná. Vlastně svůj první úspěch má už za sebou. Těsně po svém vydání byla nominována organizací BAFTA (uznávaná organizace v Anglii, která v různých kategoriích oceňuje filmy, televizní programy a interaktivní média) na nejlepší mediální projekt za rok 1999 v kategorii "Design". Takže držme DayDreamu palce ať jim to s TG vyjde.

Co říci závěrem. Snad jen doufat, že tuto hru firma JRC nebo její zbrusu nová konkurence k nám do Čech vůbec doveze, protože by to byla obrovská škoda připravit české hráče o tak kvalitní adventuru. Ať tak či onak, alespoň si zatím můžete vyzkoušet hratelnou demoverzi, která je už několik týdnů na našem webu ke stáhnutí (35 MB).