Zkuste říct produktovému manažerovi kteréhokoliv výrobce televizí, že 3D televize je nesmysl. Dočkáte se ohromně vtipné reakce, takovou směs překvapení, hrůzy a odporu aby jeden pohledal. Pochybnosti o smysluplnosti trojrozměrných televizí jsou ale na místě. Hlavně proto, že se v Česku začínají právě teď prodávat první 3D televizory s cenou kolem padesáti tisíc, ale jejich majitelé se na ně mohou jenom nábožně dívat. Bez 3D brýlí na nose. Pokud tedy nevyužijí virtualizaci 3D obrazu z běžného televizního vysílání (viz. box).
Chybí totiž trojrozměrný obsah a pro puštění jediného 3D filmu na blu-ray disku je potřeba zainvestovat dalších patnáct tisíc do speciálního přehrávače. A tohle jim bude muset vydržet rok, možná i déle, protože české televize v novém standardu ještě dlouho vysílat nebudou. Nástup 3D televizorů proto mají v rukou pouze a jedině videohry. A ani to není sázka na jistotu.
Nepřehlédněte |
Malý výlet do historie
Stejně jako samotný princip 3D obrazu má svou historii i 3D hraní. Zatímco už naši pradědečkové se bavili stereoskopickými fotografiemi polonahých žen, v herním prostředí se o trojrozměrném obrazu a virtuální realitě mluví už nějakých dvacet let. V 90. letech neuspělo Nintendo se svým VirtuaBoyem a virtuální helmy spojené s Doomem pamětníkům ještě dnes při vzpomínce vyvolávají úporné bolesti hlavy. Prehistorický systém Vfx 3D, který se vyskytoval i na předváděcích akcích v Česku, používal dvě malé LCD obrazovky s úhlopříčkou 0,7" s nedostatečnou obrazovou frekvencí, která vedla k únavě očí a migrénám. Systém 3D hraní byl takový propadák, že trvalo v podstatě deset let, než na konci roku 2008 představila vlastní systém 3D Vision, který se zatím také nedočkal většinového přijetí.
Vysoká cena, mizerná kvalita a "vedlejší účinky" prvních pokusů o 3D obraz nástup stereoskopického hraní rychle zastavili a hráči 3D stříleček si zvykli na to, že mezi nimi a nepřáteli ve hře prostě je bariéra v podobě monitoru. Trojrozměrný obraz se neprosadil ani v televizi, barevné 3D brýle nenabídly dostatečnou kvalitu obrazu, a tak se 3D obraz stal doménou IMAXu,který mohl nabídnout kvalitní vybavení a skvělý 3D efekt díky vyššímu vstupnému. Stereoskopické 3D je totiž stále jen atrakce. To trvalo do loňského roku, kdy se velcí výrobci televizí rozhodli, že ceny LCD televizorů s vysokým rozlišením spadly příliš nízko a proto je čas přijít s něčím novým. A tak se objevily 3D televize, které jsou na tom stejně, jako před lety HD televize. Kdo si je koupí, vůbec si je neužije. A úspěch filmového Avatara a nástup 3D projekcí v kinech mimo IMAX má přesto zákazníky nalákat k utrácení. Krize nekrize.
Herní záchrana
Pro výrobce her a herního hardwaru je neradostná situace televizních diváků zdrojem radosti. Už v polovině roku 2008 se vyrojily zprávy o tom, jak Microsoft i Sony experimentují se stereoskopickými hrami. Microsoft s nástupem prvních 3D televizí (v Česku už je začíná prodávat Panasonic a Samsung) ale zatím mlčí. Naopak Sony už slíbilo dvě aktualizace PlayStation 3, obě na léto. První upgrade má přinést podporu 3D hraní, samozřejmě ve spojení s odpovídajícím televizorem a brýlemi. Další upgrade posléze umožní také pouštění 3D filmů na blu-ray discích.
Otázkou ale je, kdy Sony uvolní tuto aktualizaci, protože 3D blu-ray přehrávače stojí v tuto chvíli pětkrát tolik co nejlevnější obyčejné modely. A nikdo zatím neví, jestli se Sony odhodlá obětovat prodeje samostatných blu-ray přehrávačů ve prospěch PS3, nebo jestli se bude snažit prodat co nejvíc samostatných přehrávačů spolu s televizemi. O konkrétních hrách zatím není moc slyšet, ale Sony možnosti 3D hraní prezentovalo na Gran Turismu 5 Prologue, Wipeoutu HD a MotorStormu. Můžeme tak čekat, že dlouho odkládané Gran Turismo 5 přijde na trh právě s podporou 3D hraní. V ideálním případě by pak majitelům PS3 stačilo k smysluplnému využití 3D televize opravdu koupit pouze televizi, hry i filmy na blu-ray jsou už normální výdaje srovnatelné s výdaji ve 2D světě.
3D za 20 tisíc podle nVidie
Zatímco výrobci televizí, televizní stanice a výrobci herních konzolí o 3D obsahu pouze uvažují, PCčkáři se mohou smát. Pokud mají dostatečně vysoké příjmy. NVidia totiž už rok nabízí vlastní systém trojrozměrného hraní, který kombinuje tři základní komponenty: (výkonnou) grafickou kartu nVidia, speciální stmívací brýle (3D efekt vzniká tím, že se obraz střídavě ukazuje vždy pouze jednomu oku) a monitor s obnovovací frekvencí 120 Hz. Sada brýlí a 22" displeje Samsung se dá koupit přibližně za jedenáct tisíc, dalších přibližně pět tisíc korun dá hráč za grafickou kartu, která zvládne hry ve 3D zobrazovat. U spousty her je ale lepší si trochu připlatit za kartu GeForce GTX 285, která stojí mezi osmi a devíti tisíci.
Vysoká investice nemusí být tak brutální, pokud vezmeme nákup monitoru a nové grafické karty jako standardní výdaj. Odměnou za utracených 20 tisíc korun je ale možnost hrát ve 3D s velice dobrými výsledky několik desítek počítačových her včetně Batmana, Bad Company 2, World of Warcraft nebo Modern Warfare. A od nabušeného počítače k televizi není tak daleko. NVidia dokonce minulý týden odhalila nový produkt 3D TV Play za 40 dolarů. To není moc, dost možná navíc půjde o věc, kterou dostanou zdarma majitelé některých značek televizí jako bonus. Je to totiž pouze softwarový ovladač, který donutí počítač, vybavený dostatečně výkonnou kartou s HDMI výstupem, posílat do televize 3D obrázky. Systém přitom nepotřebuje žádný jiný hardware, zobrazení obstará televizor, ke kterému patří i 3D brýle. Tomu odpovídá i rozhodnutí nVidie věnovat podporu 3D TV Play stávajícím majitelům 3D Vision formou aktualizace softwaru. Majitel 3D televizoru tak bude nejspíš čelit zajímavému dilematu. Dát osm tisíc za grafickou kartu nVidia nebo dát stejné peníze za PlayStation 3? Co si vyberete vy?
