Tron 2.0 - ve víru tištěných spojů

  12:00aktualizováno  4. září 8:08
Kdo by očekával, že se z 3D akce stavějící na úspěchu jedenadvacet let starého kultovního filmu stane řadový propadák, šeredně by se mýlil. Spektakulární podívaná v dech beroucím prostředí plná svěžích nápadů - takový je Tron.

TRON 2.0Od nástupu počítačových her jako nového zábavního média lze vysledovat zajímavý fakt. Stejně jako se s příchodem filmu staly mnohé knihy základem k natočení řady snímků nejrůznější kvality, částečně dílem evoluce a částečně dílem mazanosti vývojářů slouží celuloidové pásky jako inspirace v tvůrčí krizi dnešních herních designérů. Tentokrát se jejich prsty natáhly až do roku 1982, kdy pod režisérským vedením Stevena Lisbergera vzniklo na tehdejší dobu revoluční dílko Tron. V něm se hlavní hrdina Kevin Flynn v podání Jeffa Bridgese vydává na nezapomenutelnou výpravu do útrob počítače, ve kterém je každý z programů, pro než se stává uživatel jakýmsi bohem, prezentován samostatně uvažující a myslící entitou s vlastním charakterem.

Filmové licence se před nějakou dobou ujal Monolith, jenž se do povědomí hráčů uvedl zejména dvěma díly krvavé akce Blood, vynikajícím No One Lives Forever a zejména druhým pokračováním Aliens vs. Predator, a stylizoval tak myšlenku snímku do ne až tak obvyklé FPS.TRON 2.0 Příběh nechává svou předlohu v propadlišti osmdesátých let, což je jen ku prospěchu věci, byť tomu několik počátečních úrovní nenasvědčuje. Co se týče původních postav, vyskytuje se zde pouze charakter programátora Alana Bradleyho, otce hlavního hrdiny a příležitostného hackera Jeta. Ten je po otcově záhadném únosu za pomoci uměle inteligentní entity Ma3a a revoluční technologie digitalizován na kaši jedniček a nul a vržen do útrob Alanova pracovního serveru. Jakmile se Jet v obskurním prostředí zorientuje, zápletka se zvolna roztočí kolem žádaných korekčních algoritmů vychytávajících poslední mouchy právě v přenosu humanoidů do virtuální reality. Tu se tímto způsobem snaží ovládnout skupina stojící za únosem Alana Bradleyho a na řádný příběhový guláš plný zvratů je tak zaděláno.

Již v tutoriálu, který je absolvován za neustálého dohledu sarkastického bytu, startují oční bulvy z důlků, aby se záhy rozplácly o monitor při pohledu na úchvatné prostředí Tronova světa.TRON 2.0 Éterické interiéry počítače se mění s aktuálním prostředím; do nebe se pnoucí internetové huby střídají stísněné prostory kapesního PDA, do ruda laděné peklo ostře střeženého firewallu nebo apokalyptické ruiny serveru podléhajícího virové nákaze. Autorům se tak podařilo stvořit brilantní žijící svět, kterému vládne nacisticky laděný Kernel, čili samotné jádro systému udržující naprostý pořádek, zotročující minoritní prográmky a dotírající na stále se množící viry vedené uživatelem, jenž byl stejně jako Jet v minulosti digitalizován.

V úvodu již bylo naznačeno, že s rozjezdem hry není něco úplně v pořádku. Jelikož se Tron svým charakterem daleko více blíží akci typu Jedi Knight, tedy akci s větším nárokem na přemýšlení a hledání cesty než na kontrakci ukazováčku, zamrzí několik prvních poměrně zmatených úrovní. Namísto aby hra zvolna seznamovala s novým prostředím,TRON 2.0 začne hráče okamžitě bombardovat jako americké letectvo řadou nepochopitelných úkolů, nad kterými nelze než rezignovat a upřít se v bezmyšlenkové hledání cesty kupředu. Naštěstí asi po dvou hodinách hraní nastává razantní zvrat. Příběh dostává jakž takž hlavu i patu a úkoly misí se výrazně zpestří. Jednou je nutné nalézt schovaný bit, otevírající zadní vrátka ze systému podléhajícímu armagedonu v podobě formátování harddisku, podruhé se bude Jet snažit přetížit systémy nespolupracujícího PDA spuštěním několika aplikací (kalendář, solitér, objednávání pizzy) najednou. Nezkrotné overclockery jistě potěší přetaktovávání zastaralého systému včetně zvedání voltáže procesoru nebo sabotáž zmiňovaného firewallu. Profesionální programátoři zkrátka musí přijmout Tronovu realitu, ve které se v internetovém hubu kroutí všemožné kompilátory do rytmu entity zvané DJ.exe, nad hlavou létají pakety informací a za každým rohem číhá přisluhovač Kernelu, aby potenciální virus promptně rozložil na bity. Autoři také projevili notnou dávku humoru, kterou dokazují poschovávaná loga Intel Inside a několik nezapomenutelných systémových hlášek.

TRON 2.0 TRON 2.0 TRON 2.0

Zabrat dostane i prostorová orientace a pevné nervy, zejména při častých plošinkových puzzlech. Naštěstí je quickload rychlejší než klávesnice letící z okna. Výborným se stal systém povolení nutných k aktivaci zámků nebo k přístupu do datových košů obsahujících e-maily dokreslující atmosféru, subrutiny (o nich dále) TRON 2.0nebo další povolení. V praxi to znamená kombinace až osmi klíčů, z nichž lze většinu získat za drobnou energetickou úplatu extrahováním z reziduálního kódu zbylého po nepřátelích, ovšem některé jsou až pekelně poschovávané.

Autoři se ale nespokojili jen s originálním prostředím a přisypávají pikantní koření v podobě závodů futuristických motocyklů Light Cycles známých již z filmu. V několika pasážích prokládajících hlavní dějovou linku tak musí Jet na speciální herní mřížce porazit až čtyři soupeře v několika fázích za sebou, což mnohdy není žádný med. Reakce počítače jsou příliš rychlé a závody se tak většinou smrsknou v opatrné projíždění tratě mimo hlavní dění, doufaje, že se nepřátelé vybijí mezi sebou. I tak je však občasná projížďka osvěžující a po dohrání singleplayeru navíc tvoří přidanou hodnotu v podobě sedmnácti samostatně hratelných tratí. Pro ty, kterým se film vyhnul obloukem dodejme, že závody vrhnou hráče na hřbet uhánějící "motorky" bez možnosti zastavení a změny směru jiného než v pravých úhlech. Stroj pak za sebou zanechává stopu, která má při kontaktu s vaší či nepřátelskou motorkou zničující efekt. Závody ve hře jsou navíc doplněny o množství bonusů, mezi něž se řadí štíty, turbo a podobně.

TRON 2.0Dalším faktorem, kterým se Tron odlišuje od většiny ostatních akcí, je přítomnost subrutin, které Jetovi propůjčují speciální schopnosti. Vedle klasického brnění tak zvyšují účinek zbraní, zajišťují ochranu před viry nebo umožňují přiblížení v několika stupních, které se hodí především v kombinaci s odstřelovací puškou. Subrutiny lze nejlépe přirovnat k augmentacím z RPG akce Deus Ex. Hráč má k dispozici několik paměťových slotů, jejichž počet se různí s konfigurací systému, ve kterém se odehrává aktuální dění (maximum slotů v rozměrném serveru, minimum v PDA). Ty jsou pak vybavovány jednotlivými subrutinami, vyskytujícími se ve třech stupních – alfa, beta a gold – jež se různí jak svým účinkem, tak počtem vyžadovaných slotů. Zajímavým zpestřením je poškozování subrutin při boji s viry. Je nutné neustále kontrolovat, zda se nákaza nešíří mezi ostatní vylepšení, neboť jejich účinnost tak rapidně klesá. Podobný posun k RPG představuje rovněž pět modifikovatelných atributů hlavního charakteru. Vedle klasických životů a energie je zde účinnost zbraní, vcelku zbytečná rychlost stahování subrutin či povolení a frekvence procesoru udávající rychlost opravování subrutin napadených. Povyšování verze Jetova programu se děje prostřednictvým build pointů přitékajících za splnění hlavních úkolů, také se ale povalují roztroušeny po mapách. Hledat je ovšem nemá příliš smysl, neboť i tak hra skončí přibližně na deváté verzi z maxima deset.

TRON 2.0 TRON 2.0 TRON 2.0

K vizualizaci dech beroucího prostředí byl použit engine Jupiter, poslední verze nechvalně proslulého Lith Techu, který se za dlouhá léta existence konečně dobral koukatelné verze. Na dnešní dobu laciné filmové kulisy a kostýmy osmdesátých let jsou dětskou omalovánkou proti transparentním texturám, jimiž Tron hýří více než parta demonstrantů dlažebními kostkami,TRON 2.0 a jsou vskutku delikátní podívanou, ze které se díky abstraktnímu designu úrovní nezřídka zatočí hlava. Ve stejném duchu se nese zpracování zbraní a nepřátel, zejména jejich plavná animace smrti při rozkladu na binární kód. Atmosféru rudou fixou podtrhuje filmová hudba jdoucí ruku v ruce s kvalitním dabingem, na kterém se podílely hvězdy formátu holywoodské Femme Fatale Rebecy Romijn-Stamos v roli Jetovy virtuální pomocnice Mercury.

Mírně rozporuplná je umělá inteligence. Na jednu stranu vojáci bleskově vyhlašují poplach, přivolávají posily a využívají štítů i překážek, aby o chvíli později místy ani nezareagovali, když jsou ostřelováni zpoza rohu. Tron se tak stává první akcí (mimo Deus Ex a Thief samozřejmě), kde má vyklánění za rohy nějaký smysl. Hra je totiž z počátku poněkud obtížnější, což časem vyváží získané subrutiny a lepší zbraně. Základní disk je sice parafrází na téměř dokonalý světelný meč z Jedi Knighta, avšak do získání sequenceru, subrutiny umožňující vyslání několika disků najednou, je zoufale neefektivní. Kromě několika základních primitiv jsou všechny další zbraně veTRON 2.0 formátu subrutin, což znamená, že je lze u speciálních terminálů vylepšovat a například u odstřelovací pušky doplněné syndromem rozklepané ruky tak získat pevnější mušku nebo nižší spotřebu energie. Ta ostatně slouží jako univerzální střelivo a platidlo za stažení klíčových povolení nebo subrutin, čímž se stává poměrně nedostatkovým artiklem. Naštěstí jsou doplňující sféry vždy poblíž.

Navzdory faktu, že je Tron 2.0 ve výsledku jednou z nejlepších akcí poslední doby, za což mluví mimo jiné i příjemná délka hry, neubránil se vedle zmateného začátku několika menším chybkám. Zaprvé je to velmi přehnané zranění při pádu, které si takové Windows očividně užívají, nicméně Jet je pomalu mrtev i po pádu z vyššího obrubníku. Drobným zklamáním je také multiplayer, který zahrnuje vyjma závodů Light Cycles toliko dva týmové módy – Disc Arenu a Disc Tournament. Striktní omezení zbraní pouze na použití disku a pět nevelkých map dokazuje, že je Tron zaměřen daleko více na singleplayer. Vezmeme-li však v úvahu nižší cenu, za kterou se u nás hra bude prodávat, stává se výbornou volbou dokazující, že originálním a nápaditým akcím zdaleka není konec. A ještě jedno varování na závěr. Po dohrání Trona již nebude obyčejné smazání souboru nebo formátování harddisku to co dřív; bude to genocida.

TRON 2.0
Minimum: P-500, 256 MB RAM
Optimum: P-1000, 512 MB RAM
Multiplayer: ano
Další informace: screenshoty / demo / trailer / patch
Výrobce/distributor: Monolith / Buena Vista Interactive
Distributor v ČR: CD Projekt
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Velké překvapení a zároveň jedna z nejlepších akcí tohoto roku.
Hodnocení: 86%
Autor:

Nejčtenější

Zemřel Stan Lee, spolutvůrce komiksového světa značky Marvel

Fanoušci vzpomínají na Stana Lee u jeho hvězdy na chodníku slávy v Hollywoodu....

Ve věku 95 let zemřela legenda komiksu Stan Lee, který byl spolutvůrcem proslulé značky Marvel. O smrti muže, který se...

Dal pěstí feministce v Red Dead Redemption 2, YouTube mu odstavil kanál

Red Dead Redemption 2 - hlavní hrdina mlátí aktivistku

Youtuber vystupující pod přezdívkou Shirrako zveřejnil video, v němž ve hře Red Dead Redemption 2 dá ránu pěsti...

KOMENTÁŘ: Jak Red Dead Redemption 2 zastínil Assassin’s Creed: Odyssey

Red Dead Redemption 2 versus Assassin’s Creed Odyssey

Assassin’s Creed Odyssey a Red Dead Redemption 2 jsou dva nejnovější přírůstky do rodiny akčních příběhových her v...

World of Warcraft Classic je trip pro nostalgiky. První dojmy

World of Warcraft Classic

Návštěvníci akce Blizzcon, ale i majitelé virtuální vstupenky, si vyzkoušeli, jak se hrál World of Warcraft v době...

RECENZE: Legendární Larry se vrátil a je oplzlejší než kdy dříve

Leisure Suit Larry - Wet Dreams Don't Dry

Od nového Larryho jsme moc nečekali a také jsme toho mnoho nedostali. Jde jen o zastaralou adventuru plnou nelogických...

Další z rubriky

RECENZE: Call of Cthulhu je jen zábavnou přehlídkou hororových klišé

Call of Cthulhu

Ani svět kultovního spisovatele hororů H. P. Lovercrafta, pěkná grafika či důraz na nelinearitu nestačí k tomu, aby...

RECENZE: Co říká na počítačové závody Dakar 18 skutečný závodník?

Počítačová hra Dakar 18

Tentokrát jsme ponechali recenzi na opravdových profesionálech. Co na ambiciózní simulátor Dakar 18 říká expert na...

RECENZE: Letošní FIFA sází na Ligu mistrů, jinak je vše při starém

FIFA 19

Zase o trochu lepší fotbal než v minulém roce, ale opět jistá pachuť z toho, že musíme platit plnou cenu za hrstku...

Najdete na iDNES.cz