Píše se rok 1980, někde mezi New York City, Brooklynem a Santa Monicou. Ve vytuněné Mazdě RX-7 si to hasí dva muži skrz USA. Nelegální závod, měřící asi 4500 kilometrů. Oba muži, jeden z nich akorát dvacet let stár, ovládnou trasu za 33 hodin a 39 minut. Vyhráno!
Byl to první a poslední nelegální závod, kterého se Will Wright zúčastnil. V současnosti má tento herní génius poněkud klidnější koníčky: sbírá ruský šrot, přesněji řečeno, zbytky ruského vesmírného projektu. „Obzvlášť pyšný jsem na kontrolní tabuli Vostoku, který byl postaven roku 1963 a který byl první vesmírnou kapslí vůbec,“ těší se osmačtyřicetiletý tvůrce SimCity či The Sims, manžel a otec jedné dcery. Mimoto rád hraje minigolf.
Will Wright je legrační současník. Stejné jsou i jeho hry. Jednu z nich, konkrétně nejslavnější megahit - simulátor života a vztahů - The Sims, vytvořil krátce poté, co mu vyhořel barák. Ale o tom později. V Atlantě se psal 20. leden 1960, středa, kdy se malý Will poprvé podíval na svět vlastníma očima. Jako dítě se chtěl stát astronautem, ba co víc – přál si bydlet ve vesmíru.Od útlého dětství byl nesmírně kreativní. Už jako desetiletý k překvapení příbuzných sestavil autentický model USS Enterprise ze dřeva. Miloval, když mohl řešit složité úkoly. Zdá se, jako by jeho aktuální projekt Spore spojoval všechny jeho vášně v průběhu času.
Ve Spore si odbudete celou evoluci, od úplné píky v podobě primitivních organizmů až do daleké, vesmírné budoucnosti. Okolo hry se vytvořila také menší kontroverze, jež nebyla tolik medializována jako věčné kauzy kolem Grand Theft Auto, ale o to možná zajímavější. Představitelé katolické církve se totiž proti Spore velmi důrazně vyslovili.
Nelíbil se jim jednostranný obraz vzniku života, který nestaví stvořitelskou teorii ani na druhou kolej. Prostě ji úplně vynechává. Willovi to bylo úplně jedno. Od střední školy je ateistou a dosud mu to vydrželo. Jen co dokončil střední, vrhl se vědění chtivý Will na studia. Nejprve to byla architektura, potom strojní stavba, pak letectví. Žádnou ze škol ale nedoklepal až k titulu. Zřejmě si řekl, že akademické potvrzení své geniality nepotřebuje. Letecký provoz v něm ale definitivně vzbudil zájem o počítače a techniku.
Začátkem osmdesátých let si koupil počítač Apple 2, aby na něm následně ovládal roboty, které si předtím sám postavil. V průběhu přebíhání mezi univerzitami potkal svou pozdější ženu, Joell Jones a přišel na to, že počítače a počítačové hry mu zabírají stále více času. Tak se jimi rozhodl živit.
Programování nebyl pro Willa žádný velký oříšek. Přestože k němu dříve nikdy neinklinoval, nepotřeboval na něj žádnou školu. Za několik měsíců si ho osvojil zcela sám, za pomoci několika knížek. Již roku 1984 vydala americká společnost Broderbund jeho první herní projekt. Jmenoval se Raid on the Bungeling Bay a vyšel na Commodore 64. Jednalo se o akční hru, ve které měl hráč za úkol z ptačí perspektivy ovládat helikoptéru. Byla to klasika – létalo se nad americkými městy a ničily se nepřátelské letouny. Už v tomto titulu se objevily některé elementy, které následně převzalo SimCity. Nepřátelské fabriky se stále zlepšovaly a produkovaly nebezpečnější technologie. Úspěch byl na tehdejší dobu velký a hra se dočkala portu na NES i MSX Computer od Sony.
Krátce nato Will zjistil, že mu mnohem větší zábavu přináší piplání se se vším možným v editoru než samotné hraní. Na vlastní pěst se pustil do zjevně revolučního projektu Probots, který byl ale zřejmě natolik inovativní, že si ho žádný vydavatel nechtěl vzít na triko. Podle MobyGames by Wright rád udělal remake tohoto nikdy nevydaného titulu. Bohužel však ztratil všechny kopie.O tři roky později nastal ve Willově kariéře zlom. A jak už to tak bývá, začalo to naprostou náhodou. Na jedné pizza party potkal člověka jménem Jeff Braun, což byl poměrně odvážný investor. Wright zoufale hledal vydavatele pro svůj chystaný projekt SimCity, Braun stejně zoufale hledal zajímavé myšlenky a způsoby výdělku. Ještě téhož roku, tedy 1987, založili oba vývojářské studio Maxis.
Roku 1989 vyšlo Simcity. A udělalo z Willa Wrighta i z Maxisu hvězdy vývojářského nebe. Potom šlo vše ráz naráz. Jedna Sim hra následovala druhou. SimEarth (1990), SimAnt (1991), SimLife (1992), SimCity 2000 (1993), SimCopter (1996) či SimCity 3000 (1999). A potom vyhořel Willovi dům. Tak co to má společného s The Sims, ptáte se?Událost posloužila Wrightovi jako zcela nový zdroj inspirace. „Neměli jsme nic. Museli jsme náš život zařídit od naprostého začátku znovu. Koupit dům, oblečení, kartáček na zuby, auto, prostě všechno. Považoval jsem za naprosto fascinující sledovat, jak a v jakém pořadí zařizujeme náš nový život. A přesně o tom jsou také The Sims,“ vypráví s nadšením Will Wright o pozitivní stránce osobního neštěstí. On osobně si jako první koupil nové spodní prádlo a kartáček na zuby.
Kromě toho se v The Sims projevuje filozofie, kterou Will razí celý svůj život – tvorba a kreace věcí. Ať už to je malý model USS Enterprise, šikovný robůtek nebo druhý level pro Raid on Bungeling Bay – kreativita tohoto designéra, programátora a vizionáře vyznamenává a doprovází více než koho jiného v branži. Ve svých hrách jde ještě o krůček dále. Snaží se vytvářet platformy, dává nářadí a návody, aby následně hráče přenechal jeho vlastní fantazii. Dosud se tento jeho tvůrčí styl nejvýrazněji projevil v The Sims. Důkazem toho, že lidé takový postup milují, je status nejúspěšnější počítačové hry všech dob. Všech her se značkou The Sims se prodalo více jak sto milionů kusů, a to při relativně nízkých vývojových nákladech.
Jeho žena mimochodem nehrála žádnou z jeho her. Nesnáší počítače. A jistě má hodně práce jen s tím, aby rozmístila ruský šrot co možná nejúsporněji po celém domě. Ten už totiž znovu stojí. Nechceme přivolávat neštěstí, ale co kdyby se mu s ním zase něco stalo? A možná to vůbec nebude potřeba. Již brzy se zřejmě přesvědčíme o kvalitách Spore. Stane se z něj také takový hit?
