Magazín jsme v úterý zahájili zajímavým rozhovorem s vývojářským týmem Real Game Creators, v němž se představují autoři dvou miniher a chystané 3D adventury ve WME. Druhý, páteční článek, pak zabralo hromadné preview tří her - Mission Developer, Hrad a ScrabBall, v němž jsme se podívali na zoubek hratelným demoverzím všech těchto titulů.
Týden v PH žurnálu zahájila minirecenze hry Abandon, následovaly zprávy o nový screenshotech z letecké akce Plane Arcade, dále pak představení hry ZŠ: Tajemství totality, tip na článek o originalitě ve hrách, příznivých signálech ze strany týmu Silver Eye Software, chystaném tamagoči s prasetem od Joywood Studios a zbrusu nový screenshot ze hry Billiard Challenge.
Eric Cartman 3: Obhajoba matky - tlustoprd a pornokazety
Na rovinu: postava arogantního, vulgárního tlustoprda Cartmana nepatří k těm, jež by vzbuzovaly největší sympatie. Vlastně, když se to tak vezme, nikdo ho nemá rád. I když – možná ne tak docela. Většinou, říká-li se o někomu, že ho nikdo nemá rád, dodává se: až na vlastní rodinu. V Cartmanově případě ale podle nejnovějšího vývoje událostí zřejmě ani to není pravda. Co se stalo? Inu – těžko říct, zda si paní Cartmanová potřebovala přivydělat, nebo ji k tomu vedly jiné, méně zištné a nechutnější důvody, každopádně natočila s jistou distributorskou společností kazetu plnou tvrdého porna. To je pochopitelně pro povýšeného Erica potupa nejvyššího kalibru – a posměch spolužáků nepatří k věcem, které lze s kamennou tváří snášet po dlouhé týdny. Je třeba zasáhnout, a to velmi rychle, než se historka rozkřikne a než se, nedejbože, některá z kazet dostane do rukou nepovolaným osobám. Jenže jak vyřešit situaci, kdy jsou kazety již na pultech místních obchodů, pečlivě chráněné proti zlodějským prackám mládeže? Jedině snad: všechny je koupit...
Space Menace - boj o přežití lidstva
Je jasné, že čeští a slovenští programátoři, vývojáři, herní zvukaři, hudebníci a designéři umí vytvořit nevídané kousky. Je to jedna z dalších věcí, na kterou můžeme být společně s našimi slovenskými bratry a sestrami hrdí. Ročně na nevelikém území bývalého Československa vzniká nespočet programů a her všeho druhu i kvality. A v tomto množství se často objevují i díla, která svými kvalitami překonávají konkurenci zahraniční a pokud ji nepřekonávají, tak alespoň dosahují stejné úrovně. I když na druhou stranu vznikne i hromada softwaru, která upadne v zapomnění právě díky nedokonalému zpracování. Co taky s programy, které nemají uživatelům co nabídnout? Je například hezké, že lítáte s raketkou a střílíte mimozemšťany, ale když okno neustále bliká, seká se a navíc hra obsahuje jeden neustále se opakující level, většina lidí takový počin exportuje do koše a importuje si z internetu něco nového, lepšího.
Hic Sun Danger - povedená strategie
Strategických her je v oblasti volně šířitelné scény pomálu. Naštěstí čeští vývojáři nezapomínají na ty, pro něž je tento žánr jasným favoritem mezi všemi – což beze všeho platí i o autorovi této recenze. Kupříkladu nedávno skrze lokační systém na redakčním stole přistála nenápadná, pouhých pár desítek kilobajtů čítající, ale o to nečekaněji záživná taktická bojová hra Hic Sun Danger.
Pomiňme ne úplně šťastný pokus o latinsko-anglický mix v názvu a přejděme raději rovnou k tomu, o co jde v této tahové strategii v textovém režimu především. Střetávají se v ní dva hráči – a nutno podotknout, že výhradně lidští, a to na jednom počítači. Každý z nich dostává do rukou jednu zemi a jako její prakticky neomezený vládce se snaží dosáhnout jediného cíle. Zničit protivníka, a to tak, že totálně. Zabrat jeho území, zbořit jeho domy, znásilnit jeho ženy – zkrátka barbarská klasika.
Turbo Tanks - tvrdá tanková bitva
Války jsou špatné a zbytečné. Nevinní lidé při nich bezmezně trpí, jsou ponižovaní, utlačovaní a umírají, aniž by se mohli jakkoliv bránit. Mladí kluci na obou válčících stranách opouštějí své milé a vydávají se plnit rozkazy, aniž by třeba nějak přílišně toužili někoho zabít. Těm klukům je jedno, že nějaký z jejich politiků řekl o jiné vládě, že je úplně k ničemu, a proto je urazil natolik, že jim vyhlásili válku. Myslím, že většina z nás pohlíží na válku stejně či podobně a ví, že války jsou hnus. Jenže svět je už tak zařízený. Války jsou, byly a bohužel ještě budou a my prostí pařani s tím, ať chceme nebo ne, nic nenaděláme. Každou chvilku může naše civilizace zaniknout v obrovské explozi, každou chvilku může kdekoliv na světě vypuknout atomová válka.
Teppodon - skvělá kreslená střílečka
Teppodon je na první pohled docela nenápadná malá japonská akční arkáda. Už na ten druhý je to ale v lecčems výjimečná hra. Ve vcelku malém instalačním souboru se skrývá nesrozumitelné readme a dva soubory pojmenované podivnými znaky – tedy pro většinu českých uživatelů, kteří nemají nainstalovanou japonskou znakovou sadu. Po spuštění jediného spustitelného z nich se otevře miniaturní okno rozměru jen o málo více než 320x240 a může začít celá legrace.
Pod velení počítačového hráče se v Teppodonu dostává voják, příslušník nejspeciálnějších jednotek ze všech speciálních, jakýsi klon Solid Snaka, Jamese Bonda i Jakuba Vandrovce, jenž si ví rady v každé situaci. Scéna je snímána pohledem zboku, přičemž hra se tváří jako prachobyčejná plošinovka. Ve skutečnosti je to ale akce, akce s lehkými stealth prvky, důrazem na taktiku a samozřejmě mnoha zbraněmi, jež je nutné vhodně využívat.
Coup de Cup - příjemná krátká adventura
Komunita vývojářů v enginu Adventure Game Studio je ze všech podobných zdaleka nejširší. Zahrnuje i některé české autory, jejichž dílem je i dnes recenzovaná adventurka Coup de Cup. Jedná se o projekt určený pro soutěž MAGS. Ta běží již několik let a její pravidla jsou vcelku prostá: během jednoho měsíce musí účastníci vytvořit adventure hru za pomoci AGS, a to dle zadaného tématu. V zadání se objevují požadavky na zápletku, postavy, prostředí, či třeba použité předměty nebo hlášky. Autory předpisů pro jednotlivé měsíce jsou pak vždy ti, kdo se svým projektem uspěli v soutěži předcházející.
Měsíční lhůta není mnoho, také proto většina her, jež se v MAGS objevují, svým rozsahem obsáhne maximálně několik málo obrazovek, pět šest předmětů a miniaturní dějovou zápletku. Čas od času se ale mezi soutěžními hrami objeví titul překvapivě kvalitní – většinou to bývá spíše z hlediska audiovizuálního zpracování, občas i příběhově a hratelností. Slušnou popularitu mezi čtenáři Plných her si například získala dobrodružství sympatického tučňáka Puddyho v Puddy Penguin.
Neo Sonic Universe - ježek znovu v akci
Někteří hrdinové počítačových her se vrátili už tolikrát, že je lze právem považovat za nesmrtelné. Platí to bezpochyby o věčně hladovém Pacmanovi, poskakujícím instalatérovi Mariovi – a samozřejmě o kdysi vlajkové lodi Segy a jejích konzolí, ježku Sonicovi, modrému sympaťákovi s pořádně nabroušenými bodlinami. Nejen dobří holubi se vracejí – dobří ježci také. Konkrétně dnes se do fronty kvalitních volně šířitelných titulů bojujících o místo na Plných hrách zařadil Neo Sonic Universe – další remakoidní a reinkarnující případ, v němž právě Sonic hraje hlavní roli.
Nebyl by to náš starý dobrý ježek, kdyby neměl zrovna závažné problémy. Nic netuše byl zaskočen, překvapen a málem zabit svým ne zrovna dobromyslným stínem – jen aby se vzápětí dozvěděl, že všichni jeho dobří přátelé byli uvězněni právě tímto temným záporňákem a je jen na něm, aby překonal všechny pasti a netvory, které mu Stín nastražil, sympatické zvířecí spoluhrdiny zachránil a společně aby pak utnuli tipec nekalým zloduchovým rejdům.
A Day After - originální české RPG
A Day After je velice zajímavým projektem, jenž byl zaslán jako jeden ze čtyř účastníků do soutěže na serveru GameCode.cz. Jednalo se sice o rychlosoutěž, byla ovšem pojata poněkud tvrději a velkoryseji, než bývá obvykle zvykem. Šlo totiž o to vytvořit ne jednoduchou arkádu, ne jednoduchou akční střílečku, ale RPG – jeden z žánrů vývojářsky vůbec nejnáročnějších. A proto není jistě divu, že se soutěže nakonec zúčastnily jen čtyři týmy, a to se střídavými úspěchy – i ve světle toho, že termín dokončení byl tentokrát výrazně benevolentnější.
A Day After je nicméně velmi povedenou hrou, která sice není z nejdelších, ale nepostrádá kvalitní děj a dobře vymyšlený herní systém. Kupodivu je kompletně celá v angličtině, přičemž příběh vypráví o typickém zástupci střední třídy, jenž přijde domů, vyslechne si stížnosti od manželky, rozbolí ho z toho hlava, pročež se rozhodne pomoci si prášky – a v rozrušení splete pilulky. Silné prášky na spaní ho donutí ležet nehnutě poněkud déle, než by si sám představoval.
A když se potom probudí, s hrůzou zjistí, že zmizela nejen jeho žena, ale všichni jeho blízcí, a po ulicích se pohybují podivní mutanti.
