TSteroids - frenetická akce ve vesmíru
Vesmír již odjakživa fascinoval všechny lidi svou tajemností, která je do velké míry způsobena tím, že se nám stále podařilo probádat asi jen Malou částečku z nekonečného komplexu, v němž se může skrývat mnoho zajímavého. Vedle příjemných věcí spojených kupříkladu s nálezem další podobné planety na níž existuje život se nahoře pohybuje kupa meteoritů, z nichž několik již dopadlo na zem.
Ovšem když jste tam úplně nahoře, pouze v kokpitu svého příjemného vesmírného letounu, nemůžete jen tak jednoduše těmto obřím kamenům uhnout, zvlášť když se pořád valí obrovskou rychlostí kolem vás a jsou až několikrát větší než vy samotní.
A právě v takové situaci se ocitá rovněž náš hrdina. Ve své malé lodičce se ocitl v nepříjemném úseku vesmíru, kde se to hemží všemi možnými barvami, ale hlavně obrovskými meteory, jichž je zpravidla hned několik.
Prison Escape - Kajínek chce na svobodu
Je nelehkým údělem recenzentovým psát dva téměř identické články k jedné jediné hře. Skrz naskrz prozkoušet dvě téměř stejné verze, zkoumat vylepšení/zhoršení oproti betaverzi, vyzdvihnout klady a vypíchnout mouchy. Nicméně po zásahu šedé eminence v podobě autorů této hry mi nezbývá nic jiného, než na předchozí výtvor přilepit nálepku s všeříkajícím názvem „preview“ a vrhnout se na tento (snad) finální produkt od autorského týmu BlueA Software.
Koncept hry zůstal nezměněn. Stále se jedná o logický rychlík, ve kterém hrají hlavní roli postřeh, rychlost a frekvence kmitání vašich očních zorniček, které budou muset chtě nechtě neustále šmejdit po obrazovce. Od posledně se totiž (k mé lítosti) docela zvýšila obtížnost.
Ne, že by před vás autoři předhodili nějaké nové výzvy s kterými byste se museli potýkat, to bohužel ne. Uchýlili se k dosti nešťastnému kroku pouhého zvýšení rychlosti na úkor hratelnosti.
Knight of knights – rytíři jdou do akce!
Čas od času člověk narazí na neočekávanou hru, která mu svými kvalitami vyrazí dech. Ano, řeč je o Knight of knigts. Dílko poměrně neznámého japonského týmu Tomoshibi vás zaručeně překvapí svým zpracováním a bez pochyby se stane bezchybnou zábavou na hodně dlouho. Poměrně inovačně jsou zde skloubeny rysy tradičních bojovek a RPG. Ale vše vezměme popořadě. Na začátku si budete moci zvolit svého hrdinu, za kterého bude později hrát. Jednotlivé postavy jsou hodně pestré a hraní za každou z nich je svým způsobem odlišné. Třeba takový svalnatý bojovník dokáže sice rozdávat obrovské rány a jeho brnění vydrží lecjakou ránu, ale vitalitou příliš neoplývá. Je dost pomalý a nikam nevyskočí. Zato samuraj je hbitost sama. Bohužel jeho výdrž je ve srovnání s rytířem vyloženě chabá. Bojovníků je celkem na výběr sedm. Všichni mají dvě své vlastní zbraně, z nichž každou ovládáte jiným tlačítkem. Například kouzelnice v jedné ruce třímá magickou hůlku a v druhé meč pro případy nouze.
Crystal Towers - příjemná nelineární hopsačka
Hopsačky hopsačky a zase hopsačky. Má tento žánr ještě vůbec kam postupovat? Dle mého názoru ano, ale je již celkem unavující hrát několikátou v pořadí, sice v jiném zpracování a s originálně se tvářícím příběhem, jinak však stará klasika v bledě modrém. I přes to však mají bezpochyby své kouzlo, jinak si nedovedu představit, že si tolik lidí s chutí zahraje stařičkého Maria, takřka stejného jako všechny předešlé. Co myslíte, prolomí Crystal Tower toto nepříjemné pravidlo a bude neotřelým zástupce v jinak stereotypní šedi hopsaček?
Kdyby nebyli ve hrách lidé, co nedělají správně práci kterou měli zadáno, nestala by se spousta nehod, které následně musí hlavní hrdinové zachraňovat a to by byla rozhodně škoda. Celý příběh této arkády se pak točí okolo několika krystalům jež měl hlídat jeden jediný hlídač.
Arkanoid po česku - klasika z domácích luhů a hájů
Před pár týdny jsme vám představili prvotinu českého týmu Lucasoft s názvem Lovec pokladů. Tato hopsačka nás příjemně překvapila a dnes máme na stole již druhý projekt tohoto týmu. Název Arkanoid po česku je myslím dostatečně výstižný na to, abyste si udělali představu o jeho náplni. Opět byl vytvořen v programu Game Maker, ovšem tentokrát nemá 2D grafiku, ale na plochu se díváme izometrickým 3D pohledem. Možností vytvářet 3D hry disponuje Game Maker od své poslední verze a nutno dodat, že tato nadstavba má oproti klasickému programování spíše více nevýhod než plusů. Jak se to nakonec promítlo do hry?
Princip arkanoidu je notoricky známý: pomocí pálky odrážíte míček, jímž bombardujete barevné kostky.
Zde má pálka tvar jakéhosi Arkanoid po česku zaobleného člunu, díky čemuž můžete na jeho okrajích lehce měnit směr míčku do stran a nutno přiznat, že díky tomu nad ním máte mnohem větší kontrolu.
Moorhuhn Invasion - budoucnost je ve vašich rukou
Německou firmičku jménem Phenomedia Ag myslím rozhodně netřeba většině alespoň občasných freeware hráčů představovat. Je to právě ona, kdo vytvořila jednu z nejoblíbenějších sérií, které zpočátku začaly ve sféře freeware, postupně se však přesunuly do sharewaru a tam také zůstaly. A to s tím, že jakožto malou útěchou pro všechny natěšené hráče, kteří však nejsou ochotni za hru platit, je pokaždé servírována notně osekaná XS verze, jež sice mnohdy nabízí pěkný herní zážitek, ne však na dostatečnou
dobu. A jak se zdá, drzost Phenomedia AG ještě ani zdaleka nekončí, ba co více, bude se dost možná stupňovat o čemž by mohl vypovídat Moorhuhn Invasion. Na první pohled mnoho z vás bezpochyby zajásá, že se tvůrci opět navrátili k starému konceptu se snahou potěšit všechny jeho milovníky. Podstatně chladnější přístup ke hře však jistě zvolíte dodám-li, že i tato hříčka je pouze XS, tedy v omezené verzi, ba co více zahrát si ji můžete pouze online ve svém prohlížeči a to ještě podporováni velkou spoustou reklam.
MehPong: Planetarion - květinová alternativa v rodině Arkanoidu
Základní princip MehPongu se od ostatních klonů Breakoutu neliší. Pohyblivou pálkou odpalujete míček a tím ničíte zeď z cihliček. Rozdíl je však v pojetí celé hry. Zatímco ve většině podobných her funguje osvědčený systém, kdy ze zničené kostičky vypadne některý z pestré škály powerupů, MehPong se podobá spíš nějakému RPG. Na powerupy můžete zapomenout, zato získáváte body, které rozdělujete mezi vlastnosti své pálky a míčku. Případně nakupujete a vylepšujete některé další vychytávky suplující právě powerupy. A pokud vám toto jako RPG systém nepřipadá, pak vězte, že celá hra je pojatá jako postup vesmírem se zastávkami na různých planetách. Co planeta to jeden level obsahující rozličné nástrahy v podobě odolných, ocelových nebo extra velkých cihliček a dalších záludností jako je třeba počasí. Nehledě na to máte možnost si u každé planety vybrat jednu z pěti obtížností. Ta potom ovlivňuje například i tvrdost cihliček. Aby toho nebylo málo, na každý level máte omezený čas.
Carax 95 – zastavte invazi!
Carax 95 patří na první pohled do kategorie klasických stříleček známých například z automatů. Jakožto pilot dokonalé stíhačky musíte postřílet v každém levelu celou letku mimozemských útočníků. Žádný nesmí uniknout Vašim střelám a jen pokud je postřílíte všechny, dostanete se dál. V této hře ovšem nejste omezeni žádnými životy nebo štíty, Vaše stíhačka je totiž nezničitelná. Vtip je v tom, že na celou bitvu máte pouze tři minuty. Tak se podívejme, co během těchto 180 sekund můžete prožít.
Usednete do kokpitu Vašeho stroje, ale namísto spousty indikátorů, displejů a páček najdete pouze knipl a pár tlačítek na něm. Ano, ovládání této hry je velmi jednoduché, vystačíte si pouze s šipkami pro pohyb a jednou klávesou pro střelbu. Tak tedy hurá do toho, první letka nepřátel se už blíží. Stihnete si ještě všimnout neomezeného počtu střeliva a tak ihned začnete kosit Vaše nepřátele. Zprvu to jde snadno, ale po chvilce přijdou i problémy. Agresoři se totiž nenechají jen tak postřílet a tak opětují palbu. Uhýbáte se střelám a dál ničíte zbývající útočníky. Konečně jsou všichni zničeni! Ale ouha, blíží se druhá letka…
UFO Towers - klasický logický hlavolam
Autoři sbírky programů pro tvorbu her, jejichž vlajkovým titulek je DarkBasic, s železnou pravidelností pořádají soutěže, čímž se snaží dostat svůj produkt do povědomí nejširší vývojářské obce. Ta letošní s názvem Puzzle Game Competition před pár dny skončila a brzy se dočkáme oficiálních výsledků a především záplavy logických her a hříček, které se jí zúčastnily. Dnes se podíváme na jednu z nich. Jde o počítačovou předělávku logického hlavolamu Hanojské věže (Tower of Hanoi), jejíž princip objevil v roce 1883 francouzský matematik Edouard Lucas. Zatímco on se radoval nad jejím matematickým vyjádřením v kombinatorice, my se můžeme pokochat její praktickou aplikací.
Samotné zadání hry a její pravidla jsou velmi jednoduchá a pochopíte je ihned.
Horší je to ovšem se samotným řešením, na což ostatně přijdete po pár tazích.
Meteor 2 - opět v plném nasazení
První díl Meteoru je moje srdeční záležitost, protože jsem na něj psal jednu ze svých prvních recenzí a hlavně to byla první hra, u které jsem poznal, že i free titul může být rozsáhlý a propracovaný. Několik let trvaly práce na druhém pokračování, jež vám dnes představím. Pokud sledujete Plné hry pravidelně, možná jste si přečetli v magazínu první dojmy z betaverze. Tehdy testovaná betaverze byla vůbec poslední před oficiálním vydáním. Mezi tím uběhlo několik dalších měsíců, takže seznam změn zaplnil několik stran. Autor však udělal dle mě velkou chybu, protože po takových úpravách mělo dojít k dalšímu testování. Ale nebudu předbíhat.
Meteor 2D je akční řežba, která trochu připomíná českého Kuliče a v některých aspektech i Starship Trooper. V roli vojáka plníte mise s rozmanitými úkoly: záchranou vlastních lidí, odhalováním špionů atd. Děj a prostředí je přitom ze současnosti a nejfuturističtějším prvkem je nespíš ovečka :-).
Ben Jordan 4: Horor v domě číslo 50
Série adventur Ben Jordan čítala doposud tři díly (BJ1: Případ smradlavé opice, BJ2: Případ ztracené galony s pokladem a BJ3: Případ čarodějnic ze Smailholmu). Všechny byly víceméně kvalitní a nyní se tato již celkem početná rodinka rozrostla o dalšího člena, jímž je právě dílko s poněkud krkolomným názvem Ben Jordan Paranormal Investigator – Case 4 – The Horror of Numer 50. Nu, přejděme ale k příběhu, který zde bezpochyby hraje nejdůležitější roli: vyšetřovatel paranormálních jevů Ben Jordan se právě vrátil ze svého minulého případu. Sotva stačil prohodit pár slov se svým starým známým, který pracuje u Scotlandyardu, tak dostal další nabídku k uplatnění svých schopností. Starý pán Miggs totiž žije v domě s číslem popisným 50, ve kterém se dějí opravdu podivné věci. Traduje se cosi o přízraku, který v 19.století zabil jednoho námořníka a druhého dohnal do sanatoria pro duševně choré. Po příchodu do onoho strašidelného sídla se Ben Ben Jordan 4 dozvídá, že není zdaleka jediným lovcem duchů, kterého si Miggs najal. Poznává tak záhadného a málomluvného Němce, mladou studentku Alici, vymítače Simona a Tilly, která dokáže mluvit s mrtvými.
DopeWars - drogovým dealerem
Nelegální drogy dnes již může každý z nás potkat na každém rohu. Drogových dealerů se potuluje ulicemi měst čím dál více, a tak není pochyb nad tím, že tomuto tématu zasvětí nějaký vývojář i svoji hru. DopeWars sice není prvním ani posledním ze simulátorů tohoto obchodu, domnívám se však, že patří zcela zajisté mezi ty propracovanější, jak záhy rovněž zjistíte.
Na začátku hry se ocitáte s hotovostí ve výši $2,000, za kterou je nutno nakoupit libovolnou drogu v libovolném množství. Pochopitelně se musíte dobře orientovat v cenách, protože drogy je nutno nakupovat za levný peníz a prodávat draho. Avšak po vaší finanční stránce to není vše - u lichváře máte dluh ve výši $5,500, který se stále zvyšuje. Je tedy třeba začít vydělávat. Ceny se mění během každého pohybu, mezi základními osmi stanovišti jednoho nejmenovaného amerického města (dle lokací ihned pochopíte jakého). Za běžných okolností se pohybují v jistých mezích, dochází však k situacím, kdy například dojde k levné masové výrobě a tak je daná droga k mání za hubičku, jindy zase dojde k policejní razii a tak se cena dané drogy vyšplhá na závratnou sumu. A zde je prostor pro zmiňovaný kvalitní obchod.
Gravity Strike – skvělá vesmírná střílečka
Gravity Strike patří ke hrám, na kterých si autoři dali opravdu záležet. Hlavní náplní hry je manévrování s raketkou ve velmi stísněném prostoru, které je ale obohaceno až o překvapivé množství nových nápadů a vylepšení. Velmi zajímavým aspektem hry je fakt, že jednotlivé misi v kampaních můžete hrát v libovolném pořadí, takže pokud jste zkušenými piloty, klidně se můžete ihned vrhnout na nejtěžší mise a ty lehčí nechat pro začátečníky. Osobně to ale vůbec nedoporučuji, protože i ty lehké mise daly mě osobně slušně zabrat. Ale třeba na tom jste s manévrováním lépe než já a posbírat několik beden a přinést je zpět na základnu pro Vás nebude žádný problém. V dalších misích se dočkáte nejen obtížnějších prostředí, ale také na Vás vyletí mnohem více protivníků. Pokud se divíte, co ve hře ve stylu Moon Landera dělají nepřátelé, pak vězte, že to je jedno z dalších překvapení, která na Vás tahle hra nachystala. Samozřejmě nejste jen nějaká bezbranná raketka co umí tak maximálně velmi dobře létat, jste také vybaveni solidními zbraňovými systémy, které lže ještě navíc upgradovat.
