Za přečtení rozhodně stojí trojice preview, jež jsme uveřejnili v magazínu. Jedná se o exkluzivní první dojmy z hratelných betaverzí poskytnutých autory. Hvězdou sérii začala v pondělí strategie Nieflheim, jež se podle všeho stane českým klonem Settlers a Knights & Merchants, ve středu jsme nabídli exkluzivní dojmy z dema adventury Ius Mortis, kterou chystají šéfové serverů Plné hry a FreeHry - Tomášové Krajča a Vrána, pátek pak přinesl zhodnocení ukázkové verze tahovky Kyrania, jež se nechala ponejvíce inspirovat klasikou Fantasy General.
Becher Rally – závody pod vlivem alkoholu
Námi dnes představovaná závodní gamesa se autorovi povedla. Odehrává se v roce 1979 a vžijete se v ní do role jednoho z řidičů závodního auta. Ovšem nejde o auto ledajaké. Je to vůz BECHEROVKA RACING TEAMu a vy jste byli vybráni, aby jste vyhráli všech šest závodů a dokázali, že Jan Becher se umí prosadit i ve světě automobilových závodů. No a protože mezinárodní sdružení výrobců alkoholu v čele se společností Jan Becher jedny takové závody pořádá, vydáváte se právě tam. Každý z oněch šesti závodů se jede na čtyři kola a proto, aby jste se dostali do následujícího závodu, musíte vždy porazit soupeře, tedy ujet čtyři kola dříve než on.
Design levelů je zdařilý, stejně jako prvky ze kterých jsou sestaveny, ovšem o kvalitě použitých textur by se dalo polemizovat. Hra na rychlejších strojích běhá poměrně plynule a zvuky také příjemně dokreslují atmosféru hry.
Clodia - máte něco proti koulím?
Měli jste někdy v životě vztek na medicimbal? Na kulečníkovou kouli? Na pomeranč? Nebo prostě na cokoli kulatého? Měli jste snad chuť se rozeběhnout a kdesi v mlžné pustině na kraji světa onu kulatou mrchu dobře mířenou ranou z prapodivně vypadající zbraně zničit? Nyní máte jedinečnou příležitost ukojit své zvrhlé choutky. Vemte pistoli a pomstěte se všem melounům!
Pomsta všemu kulatému je totiž jedinou věcí, kterou v Clodii můžete udělat. Tedy ještě něco. Můžete zběsile běhat sem a tam a zase zpátky. Ale ať již uděláte cokoli, vždy nevyhnutelně skončíte u osvobozujícího stisku klávesy 'escape'. Ona vás totiž pomstychtivost brzy přejde a začne vám být míčků líto, že nemají naději na vysvobození z tohoto tak krutého světa Clodie.
Koopa Troopa Quest – mariovská variace s želvičkou
Někdy je recenzování freewarových gamesek opravdu tvrdá řehole. Většinu recenzentů takovéto zoufalé myšlenky napadnou pravidelně při několika příležitostech. Například když popisovaná hra je krátká a tak jednoduchá, že vyplodit o ní byť i jen tisíc znaků je nadlidský výkon, nebo patří do početné skupiny titulů, které nepřicházejí ani se špetkou vlastní invence a jen kopírují Tetris, Arkanoid či nintendovskou ikonu Super Mario. A protože je dobrým zvykem zmiňovat jen to, co s recenzovanou hříčkou skutečně bezprostředně souvisí, je jasné, že Koopa Troopa Quest asi nebude dvakrát rozsáhlý a inovativní projekt. Ve skutečnosti se jedná o nemastnou neslanou variaci na poslední zmiňovanou klasiku, která nabízí infantilní, ale přitom velmi roztomilé technické provedení, problematickou hratelnost a relativní krátkost v porovnání s elitními zástupci žánru (z nichž vůbec nejlepší je v současné době původem polský Mario Forever).
Mlýn - mají deskové hry stále své kouzlo?
Jako malý človíček jsem byl nucen nedobrovolně trávit mnoho času ve školní družině. Naše vychovatelka, budiž ji země těžká, již několik let přesluhovala, a tak měla problémy chápat naše dětské dušičky. Proto na svá léta strávená v družině vzpomínám poměrně nerad. Přesto mi utkvělo v paměti několik světlých střípků, jež se mi vybaví při mém vzpomínání. Jedním z nich bylo to, že jsme měli čas i možnost zahrát si spousty společenských her. Jelikož chevu, lego, merkur a jiné dětské stavebnice zabavili ti největší dětští bossové a ranaři, tak nám slabším v podstatě nezbývalo nic jiného, než hrát hry typu formace, šachy nebo mlýnek. Zejména mlýn byl velmi oblíben. Nevyžadoval totiž tolik znalostí, jako pro nás tehdy složité strategické kratochvíle šachy a formace a proto jsme u něj strávili mnoho hezkých dětských chvil.
Pexeso – v zajetí obrázků
Pexeso od Shitsoftu, které vám dnes přinášíme ke stažení, je pěkně udělané pexeso pro běžné hráče, kteří od her nevyžadují extrémní nároky po grafické stránce. Hra běží v grafickém režimu MS Dos, není náročná na hardware a lze se u ní celkem dobře bavit, ať už máte hodně času nebo si chcete jen ukrátit volnou chvíli. Výhodou jakéhokoliv pexesa je, že ho je možno hrát stále dokola a navíc si tím zlepšovat vlastní postřeh a paměť. U programu Pexeso tomu není jinak.
Můžete si zvolit, zda chcete hrát proti počítači nebo živému soupeři (v tom případě ho ale musíte mít po ruce). Pokud se rozhodnete hrát proti PC, lze si zvolit jeden ze tří druhů obtížnosti. A co ještě? Můžete si také vybrat karetní sadu se kterou chcete hrát. Na výběr máte čtyři schémata - doprava (aneb dopravní značky), erby, hudba (hudební nástroje) a zvířata. Inteligence počítače je na dost slušné úrovni a tak budete mít, co dělat, aby jste ho porazili. Nutno však říci, že program vám dá šanci zvítězit.
Psycho Metal – pekelná japonská střílečka
Psycho Metal. Už název dnes recenzované freewarovky naznačuje, že se bude jednat o pořádný nářez – a je tomu skutečně tak. Po vzoru nedávno recenzovaného psychedelického hororu Galshell, u něhož Michal Polesný propotil nejedny trenýrky, se drží hororového, šíleného a nekompromisně drsného stylu po vizuální i herní stránce, a tak dovede vytvořit atmosféru, jež by se dala krájet ještě obtížněji, než mlha nad Rákosníčkovým jezírkem. Pět úrovni provede hráče nehlubšími kruhy pekla, které se vyznačují teplotami, při nichž by i domorodému obyvateli střední Afriky poněkud zpopelavěla pleť, děsivým řevem, proti němuž je policejní megafon za uchem vrabčím čiřikáním a především: ďábelskými obyvateli, kteří si neberou nejmenší servítky a zapojují své pokřivené končetiny a nejrůznější nebezpečně ostře vypadající předměty, vedeni jedinou motivací: nepřekonatelnou touhou po lidské krvi a nikdy nekončícím utrpení. Že to nezní jako představa ideální rodinné dovolené? Ale pánové a dámy, tohle je peklo, PEKLO takové, jaké si nelze představit ani v nejhorší noční může – a čeká jen a jen na VÁS!
BMX Simulator – závody přímo od Codemasters
Codemasters, Codemasters… Kdo by se byl nadál, že jméno tohoto úspěšného britského vydavatele áčkových her pro PC i konzole bude skloňovat všemi pády i komunita okolo titulů volně šířitelných? Ovšem vydání se na cestu vyšlapanou Revolution Software či částečně Sierrou a zveřejnění jednoho z oblíbených titulů z osmibitových počítačů Commodore 64, to je událost, která si distingovaný aplaus zaslouží. BMX Simulator původně vyšel právě na zmíněný systém už v roce 198+ – a byl to vůbec první titul, který kdy Codemasters vydali. Ideálně proto posloužil jako dáreček k osmnáctému výročí existence firmy. Jako předzvěst slavných klasik typu Micro Machines či v perexu zmiňovaná série Colin McRae Rally toho BMX Simulator nenabízí málo. Celkem se v něm nachází sedm zábavných tratí a možnost simultánní hry dvou lidí u jedné klávesnice také rozhodně není k zahození. Dovede dílo bratří Darlingů, které si upekli pěkně potichu v garáži, netuše, co započnou, zaujmout i dnes?
Xaliens - tvrdý boj proti vetřelcům
Můžu vám upřímně říct, že jsem se na X-Aliens těšil hned od toho dne, kdy jsem zde v žurnálu našel krátkou bleskovku, která oznamovala začátek vývoje. Jelikož jsou akční střílečky s pohledem shora jedním z mých nejoblíbenějších žánrů, vkládal jsem do Tatka velké naděje. Po několikaměsíčním čekání jsem se dočkal (nejprve bylo možné hru spustit jen na počítači s grafickou kartou od nVidie, problém byl ale opraven a hru si mohou vychutnat i lidé s Ati kartami). Bohužel jsem byl velmi nemile překvapen. Příšerně dlouhý loading, příšerné ovládání, neexistující nebo špatné kolize. Vezmeme si to ale hezky popořadě...
Blokketiblok – nápaditá a roztomilá hra
Vžijte se do role roztomilého, malého, růžového bobku a vydejte se na dlouhou a strastiplnou cestu, jako před dávnými časy legendární hrdina ve skafandru s anténkou. Proplétejte se bludištěm kostiček, sbírejte všemožné bonusy a na konci každého levelu si dávejte pozor na šílenou a zubatou obludu. To vše pro záchranu krásného a barevného světa. Bloketiblok vám přináší nápaditou a roztomilou zábavu nejen na infantilní chvilky.
Námět hry Blokketiblok je prostý ale nečekaně zábavný. Váš hrdina, malý, roztomilý, růžový bobánek jménem Blokketi („Blokketi“ je exotická verze slova „Blocchetti“ které v italštině znamená "maličké kostky") si ťapá v bludišti tvořeném hromadou fialových, červených, modrých a zelených kostiček.
Minimonica – dobrodružství malé čarodějky
Recenzovat japonské freewarovky je někdy dost obtížné řemeslo. Vývojáři ze země vycházejícího slunce se totiž nijak neliší od ostatních – a tak obyčejně své hry dělávají v rodné řeči, což je činí pro zbytek světa víceméně nesrozumitelnými. Typickým příkladem může být i dnes recenzovaná střílečka Minimonica, příjemná a zábavná hra, jejíž kvality by možná ještě lépe vynikly, kdyby českému hráči bylo dáno znát příběhové pozadí, které vypráví obrázky doprovázení briefingy mezi jednotlivými misemi. Každopádně se ale jedná o docela originální a osvěžující kousek. U podobných, zboku viděných akcí je člověk už tak nějak zvyklý na futuristické rakety, vesmírné lodě, vetřelce nejrůznějších tvarů a barev a obří laserové, plazmové a jiné zbraně v centru dění. Proto potěší na pohled roztomilá a krásně komiksová Minimonica se svou mladičkou a sličnou čarodějkou na koštěti v hlavní roli a neméně infantilními nepřáteli na druhé straně barikády.
S.P.H.E.R.E. – neortodoxní akční řežba
Studenti vysoké školy Digipen jsou specializováni na interaktivní zábavu. Dalo by se tedy předpokládat, že jejich pravidelně zveřejňované seminární práce budou po všech stránkách propracované a výjimečné freewarovky. Faktem je, že výjimečnost jim ve většině případů upřít nelze, ohledně kvality samotného herního zážitku už je to ale spornější. Tu a tam se mezi nimi najdou kousky skutečně perfektní (z poslední doby namátkou akční variace na Carmageddon NIX či Wormsům podobná strategie Ice Wars), jindy se ale nadšení hráči dočkají nepříjemného překvapení (typicky megalomanské, ale v podstatě nehratelné RPG Eve of Ragnarok nebo podivná jakoby strategie Salient: Supply & Command). Dnešní S.P.H.E.R.E. patří do kategorie her HODNĚ zvláštních, avšak naštěstí zároveň i do lepší škatulky titulů, které se dají hrát a nezaslouží si okamžitý dvojnásobně potvrzený Delete.
Höllenjob - práce v nebi a v pekle
Napadlo vás někdy, jaké to je pracovat v nebi nebo pekle? V Höllenjob můžete hrát za anděla nebo čerta, kteří pracují u svatého Petra a musí zde lidské duše roztřídit tam kam patří - zatracence uškvařit v pekelném kotli a dobráky katapultovat do nebe. A víte jak taková lidská duše vypadá? Zde jsou to roztomilé zelené potvůrky, které vypadají jako zlobr Shrek. Jsou trochu při těle, takže se pohybují pomalu, pořád se usmívají (asi netuší, co je čeká :-) a stále se vám pletou do cesty. Ať hrajete za ďáblíka či anděla, máte stejný úkol - nabodnout všechny dušičky a poslat je do příslušného otvoru. Andělové do nebeského katapultu, ďáblíci do pekelného kotle. Za to získáváte body. Pokud vhodíte duši do špatného otvoru, body se vám odečítají.
Jungle Survivor – ptačí boj o přežití
Není tomu tak dlouho, co jsme tu od IceTek Studios měli relativně povedený SoccerPong 3D a již dnes máme tu čest vám představit další jejich titul, který se bude ucházet o vaši přízeň. Jeho název je Jungle Survivor a jak asi angličtináři tuší, hlavní náplní této hry bude přežití v džungli. A to nejenom tak přežití ledajaké, ale dokonce ptačí!
Ve hře se totiž vžíváte do jednoho zeleného opeřence, jehož úkolem je uchránit své teritorium před neustále nalétávajícími nepřáteli. A aby toho nebylo málo, místní lovci postříleli všechny vaše ptačí přátele, takže vy jste se teď stali jedním z nejvzácnějších exemplářů na světě! Pokud si ale chcete zachovat zdravou kůži (respektive všechno peří), je třeba se někam daleko od hlavní pušek skrýt. A právě takové ideální místo je neprostupná džungle. Avšak ta je již někým obývána, proto se s tímto malým „problémem“ musíte vypořádat po svém.
Krtinec – zamořili zahradu. Zabijte je všechny!
El Do Rado 1239. Takovýto zvláštní název zvolil jako svou značku český amatérský vývojář, jenž má na svědomí už pěkných pár docela dobrých her. Začalo to před pár měsíci vydařenou vesmírnou střílečkou v Game Makeru, jež nesla název Galax a na Plných hrách si vydobyla slušnou popularitu. Následovala poněkud jednodušší střílečka Dockfight a oznámení zajímavě vypadajího a podle hratelné demoverze i celkem kvalitně audiovizuálně vyvedeného titulu Xplosive ve stylu legendárního Dynablastera. A mezitím, jen tak mimochodem, bez jakýchkoliv halasných oznámení, vydal tentýž autor ještě jednu hru, s nenápadně venkovským názvem Krtinec. Po pravdě řečeno, hned na úvod dnešního článku si nelze odpustit sarkastickou poznámku – on možná pro ono ticho po pěšině okolo svého posledního titulu měl dost dobrý důvod. Krtinec je totiž výsměchem potenciálu i schopnostem autora, který dovedl vytvořit hratelnou střílečku i pěkného bombermana.
Echo vs. Bravo: Operation Closing Eye
Dlouhá léta trvající válka se chýlí ke konci. Pro vás ovšem k tomu špatnému. Nepřítel totiž po dlouhých a těžkých bojích usoudil, že hrubou silou vaší dokonalou obranu neprorazí a jal se budovat komunikační satelit. Nechce komunikovat o mírovém řešení. Chce se napojit na váš obranný systém a převzít nad ním kontrolu. Všichni si uvědomují co by to znamenalo. Nepřítel by vyhrál pouhým stiskem červeného tlačítka.
A zde přichází na scénu náš hrdina. Pilot dvoumístné stíhačky, který má úkol již na první pohled nelehký. Se svým malým strojem, vybaven pouze kulometem s nevyčerpatelnou zásobou munice a několika bombami, musí proletět celou nepřátelskou frontou a dopravit vojenského experta na větší než malé výbušniny až k nepřátelskému satelitu. Úspěch celé operace a celého národa spočívá tedy jen a jen na vašich bedrech. Nezapomeňte, že již nyní jste hrdina, a hleďte se podle toho chovat.
Montezuma’s Revenge – za indiánským pokladem
Panama Joe a poklad náčelníka Montezumy. I tak by se mohla jmenovat dnes recenzovaná hra. Montezuma’s Revenge původně pochází z roku 1984 a její autoři, tým BCI Software, ji vydali pro úctyhodný počet systémů: zkusit si ji mohli majitelé Atari 2600 VCS, Atari 5200, Sega Master System, Commodore 64, ColecoVision, ale i PC. Zlato indiánského kmene Aztéků se stalo cílem evropských dobyvatelů už v 16. století. Conquistadoři v čele s nechvalně proslulými Cortesem a Pizzarem projeli jako nůž máslem celou střední a jižní Amerikou a srovnali se zemí vše, co jim stálo v cestě. Zanikla tak civilizace s několikasetletou tradicí. Poslední náčelník, jenž uzavřen v sídelním měste Tenochtitlánu kladl hrdinný, leč zbytečný odpor, se jmenoval Montezuma II. – a přestože nakonec ve smutném létě roku 1521 spolu s ostatními padl, španělské dobyvatele zklamal: z jeho proslulého bohatství nalezli jen zlomky. Potud historie, nyní zpět do současnosti. Panama Joe, bohatství lačný a nebojácný dobrodruh sedí ve svém pohodlném domě a čte si populárně zpracovaná dějinná fakta. Vtom ho napadne: co když všechny ty peníze, šperky a cennosti pod Tenochtitlánem ještě pořád někde leží?
