Magazín tentokrát přinesl dva zajímavé rozhovory Dana Viktorina. V prvním z nich vyzpovídal tým Soundboss Games, autory nedávného Arkanoidu, druhý se pak věnoval týmu Myasoft, jenž se prezentoval povedeným klonem Alien Invaders.
V PHžurnálu jsme nejprve informovali o projektu Absolute Freedom od Solar Games, následovaly zprávy o chystaných závodech vznášedel JetWaveX, chystaných titulech týmu Runtime Error, zpráva o znovuzaložení týmu Eco City Software Productions, ingame video ze hry Plane Arcade, nové info a screeny z RPG SubQuest 2, shrnutí zajímavých článků pro vývojáře a konečně informace o rozjetí soutěže s adventurou Únos.
Fight Zone - FPS střílečka par excellence
Fight Zone je titul výmluvný již svým názvem. Málokoho by asi po jeho přečtení napadlo, že se jedná o sofistikovaný simulátor dopravního letounu, nebo adventuru z prostředí nemocnice. Fight Zone je samozřejmě akce, a to akce pořádná a se vším všudy. Pohled z vlastních očí, silné zbraně, řada levelů a hlavně divoké bitvy, při nichž vzduchem létají kulky, rakety, oheň i rozsekané kousíčky lidských těl.
Vcelku objemný, více než třicet megabajtů dlouhý instalační soubor se po stažení během pár okamžiků přetaví v evidentně špičkově prezentovanou hru. Hlavní menu si nezadá s profesionálními tituly, z pravé strany kouká kočka s pár nanoimplantáty v makovici, vlevo se pak nabízejí jednotlivé herní možnosti...
Red Beard - dobrodružství rudovousého zlatokopa
Počítačové hry hraji odmalička. Vyrostl jsem u videoher, kde se to jen hemžilo různými plošinovkami nebo skákačkami a protože mi tento herní žánr přirostl k srdci, potěší mě, vidím-li dnes na internetu nějaký nový herní počin v této oblasti softwarového průmyslu.
Při brouzdání světem internetu mi nemohlo uniknout, že na většině zahraničních freeherních portálů se objevila veselá plošinová skákačka, která je však zároveň i hrou logickou a oba žánry kloubí velmi znamenitě. Ta gamesa nese název Red Beard a má stejného původce jako další poměrně úspěšné, ale především velmi kvalitní, počiny - Zed, Save the Sheriff, Penguin Push nebo Snake. Tím autorem není nikdo jiný než populární Miniclip chrlící na internet jednu super flashovou gamesu za druhou.
Frutti Freak - ovocné hody
Úvahy o tom, jak důležitou složkou potravy je ovoce a jak nám v mnoha směrech pomáhá a udržuje nás zdravými, by patřily s největší pravděpodobností zcela na jiné místo. Jestliže se vám ovšem do rukou dostane hra, jež je podobnými pochutinami doslova nabitá, podobnému myšlení se jen tak neubráníte.
Frutti Freak nás svým dějem přenese do nesmírně vzdálených pralesů, kde se zhostíme ovládání typického obyvatele těchto končin, jakéhosi spoře oděného domorodce. Ten nemá na práci nic jiného, než pobíhat po těchto nehostinných krajích a seč mu síly stačí sbírat všemožné dobroty, na něž zde narazíte doslova na každém rohu. Jestliže se mu podaří nalézt kompletně všechny banány, bude za svou snahu odměněn zpřístupněním portálu, pomocí něhož bude přesunut do jiné, zpravidla těžší lokace.
Atomos - chemie může být i zábava
Edukativní hry jsou něčím, nad čím obvykle hráči ohrnují nosy. A tak raději hned na začátek řekněme jednu věc: jakkoliv k tomu může titulek tohoto článku svádět, Atomos edukativní hrou není (byť je přímo založen na některých základních znalostech z oblasti chemie). Čím tedy tato prvotina českého vývojářského týmu s technopoetickým názvem Runtime Error je? Odpověď na tuto otázku je možná prostší, než by se dalo očekávat: jedná se o logickou hru, a to konkrétně o náročný logický rychlík, jenž dá zabrat jak prstům, tak i šedé kůře mozkové. Navíc je to logický rychlík originální a hratelný skoro tak, jako klasický Logical na Amize (a kdo ho tehdy hrál, jistě dá za pravdu, že to byla návyková záležitost).
Po rychlé instalaci a proběhnutí titulků se otevře hlavní menu se dvěma základními možnostmi hry. Jedna je volná, kdy se zkrátka hraje tak dlouho, dokud hráči situace na ploše nepřeroste přes hlavu, je tu ale i jakási "kampaň", sled po sobě jdoucích úkolů, které je třeba plnit pro zisk bodů.
Blue Fury - česká akční hra v modrém stylu
Fantazie některých lidí při tvorbě názvů vlastních vývojářských týmů je skutečně překvapující. Výsledkem tak nejsou vždy jen suché a neinvenční Asoft, Bsoft, Csoft, nebo jiné složeniny jmen zakládajících členů, nýbrž i velmi originální tituly typu Calimero Industries, Bearly Sane Developers, či třeba Le Crane Sombre Amusement. Ačkoliv se v posledním případě jedná na první pohled o název francouzský, lidé, kteří toto amatérské studio tvoří, jsou všichni původu českého, a proto je třeba věnovat velkou pozornost jejich nedávno vydané akční hře Blue Fury.
Na první pohled je tento malý akční titul inspirován freeware klasikami jako Soldat či ještě spíše Stick Soldiers. V jednoduše vymodelovaných arénách proti sobě bojuje dvojice až osmice (toť slovo!) panáčků za pomoci různorodých zbraní a snaží se nasbírat co největší počet fragů v pokud možno co nejkratším čase. Ryzejší akci si už skutečně lze jen těžko představit...
Turborisk - podmaňte si celý svět
Turborisk se žánrově řadí někam mezi strategie a logické hry. Jde vlastně o předělávku klasických deskových her. Kostky zde nahradil generátor náhodných čísel a vaše spoluhráče klubko tranzistorů. Cíl hry je velmi jednoduchý, vítězí ten, kdo ovládne svojí armádou celý svět. Turborisk může hrát až deset hráčů. Hrací plochu tvoří zjednodušená mapa světa, na níž jsou některé státy sloučeny do větších teritorií. Na začátku je dobré si ji prohlédnout. U některých jsou naznačeny černé linie, které ukazují, které státy můžete napadnout. Celý svět tak tvoři pavučinu a vy se nemůžete pohybovat libovolně (třeba z Afriky do Austrálie). Dobrá znalost mapy je jeden ze základů úspěchu, protože na ní existují křižovatky, které jsou vhodné k útoku a naopak strategická místa, která když zabezpečíte, znemožníte soupeři postup na velkou část území. Hra začíná rozmístěním armád. V nastavení si můžete zvolit, zda budou rozmístěny automaticky nebo manuálně. V případě automatického rozmístění jsou pevně rozlosovány státy a vy v nich jen navyšujete stavy vojsk. Je nutné si promyslet na začátku strategii...
RuneSword 2 - parádní RPG nyní zdarma
Čas od času se stane, že si nějaká herní firma uvědomí, jak špatně se její produkty prodávají. Někdy je to způsobeno jejich nulovou kvalitou, jindy zase faktem, že už prostě byly překonány a jsou příliš staré. A někdy, věrny zákonu schválnosti a zparchantělosti přírody, se ne a ne prodávat i hry velmi dobře provedené a nové. Způsobů reakcí na takováto zjištění je mnoho, čas od času naštěstí ale odpovědní vedoucí přijmou hráči velmi oblíbenou variantu populistickou a uvolí se vypustit dané dílo do světa k volnému použití.
To se týká méně významných (byť ne nezajímavých) projektů typu The Adventures of Fatman nebo Dink Smallwood, ale též opravdových es herního průmyslu (například The Elder Scrolls: Arena, Freddy Pharkas: The Frontier Pharmacist, či Beneath A Steel Sky). RuneSword 2 patří spíše do první kategorie, neboť jakkoliv se jedná o neoddiskutovatelně vynikající RPG, málokdo o něm asi slyšel dříve, než v tomto článku na Plných hrách.
Yeti Sports 5: Flamingo Drive
Golf. O tom opravdu pojednává celý pátý díl, jenž se odehrává v Jižní Africe. Vaším úkolem je dříve avizovaným plameňákem (aneb golfovou holí) odrazit našeho známého hrdinu - tučňáka (ve skutečném světě tzv. míček) co nejdále je to možné. Jako u klasického golfu, i zde musíte nejprve nastavit výšku a sílu střely. Co by to ale bylo za hru bez překážek? Tedy zvířata typu slon nebo žirafa řadíme spíše do překážek, než do nepřátel, jelikož neprojevují žádnou umělou inteligenci a hlavně se vůbec nepohybují, takže ta zvěř umí akorát překážet. Nejenom živé havěti vám stojí v cestě. Taková rána do stromu jistě zkomplikuje cestu, ale třeba takový had, jenž by tučňáka za normálních okolností uštknul tu naopak pomáhá. Funguje jako jakási pružinka, takže pokud vyrušíte hada ze spánku pádem na jeho tělo, odrazí vás nahoru a jedině tak máte možnost přeskočit číhající strom či slona.
Rush Hour - staňte se dispečerem
Her na tématiku semafory je nepřeberné množství, avšak ne každý takový simulátor křižovatek je hratelný více než pět minut. Jaké myslíte, že to je, řídit dopravu a přepínat semafory? Procházka růžovým sadem, či snad nuda? Zdali jste zastánci těchto názorů, budete směle vyvedeni z omylu. K úspěšnému dohrání úrovně je zapotřebí především postřeh. Musíte totiž sledovat všechny ty kolony aut a pouštět je dál. Jestliže budou auta čekat dlouho (a může se jich postupem času připlést na obrazovku i sto), zapíší se do sekce dlouho čekajících, a pokud bude dlouho čekat více jak 25 aut, je konec. Cíl každé úrovně je pustit ze sektoru co nejvíce aut. Většinou je ale předem dán limit vozů, jež musí onen prostor opustit. Někdy se ale můžete dostat do pěkné šlamastyky, protože se mohou veškeré komunikace totálně ucpat a šance na opětné rozmotání dopravy je poté mizivá
