Bump

Bump

Týden na Plných Hrách - futuristické závody

Jednoduchgé vznášedlo má v Bump jasný úkol. Získat co možná nejvyšší skóre, ujíždět nepřátelům a sbírat různě veliké balónky, za něž se právě přičítají ony plusové bodíky.

Hra týdne

Bump - futuristické sbírací závodyBump - futuristické sbírací závody  
Hodnocení: 8/10

U Bump jsem si dlouho nebyla jistá, kam jej vlastně žánrově zařadit. Tak nějak jsem si ale podvědomě říkala, že projekt, pod nímž jsou podepsaní studenti Digipenu, prostě nemůže dopadnout vyloženě zle. A také že ne, z Bump se totižý nakonec vyklubal slušný mix mezi simulátorem, závodní hrou a jednoduchou arkádou. Bump představuje celou sérii samostatných levelů. Ty jsou ale v třomto případě označovany jako „waves“ tedy vlny, v nichž přicházíá nové míče a také noví nepřátelé. Co se herního prostředí týče, to je téměř výhradně tvořenou jakousi hnědou hmotou (nejspíše hlínou) v pevném stavu, nad níž se budeme vznášet se svým vznášedlem.


Recenze

Disaffected! - do frontyDisaffected! - do fronty
Hodnocení: 5/10

Persuasive Games jako vývojáři stojí kdesi na hranici indie vývojářů, občanského sdružení a populistických aktivistů. Posuďte z názvů jejich dalších her - Airport Insecurity, Activism, The Public Policy Game nebo třeba nyní už neaktuální pecka The Howard Dean for Iowa Game, přičemž ale je většina jejich her placena, byť pouze nízkou částkou. Persuasive se s Disaffected! dostali i na herní verzi festivalu ve Slamdance. Dost ale politiky, z perexu je jasné, že Disaffected! simuluje (ne)kompetenci zaměstnanců jakýchsi (nižších a papírenštějších) poboček FedExu, čili americké expresní doručovací společnosti.


Happy Runner - mocná síla GHappy Runner - mocná síla G
Hodnocení: 6/10

Happy Runner by se spíše měl jmenovat Irritating Runner, na můj osobní vkus (tj. cheatující lamy) byly některé scénáře trochu moc náročné (tj. vyžadovaly pět minut). Jedná se o jakýsi logický rychlík, ve kterém skrze jedinou klávesu ovládáte jezdící a skákací krychli. Hra je dítětem Maurice Zarzycki(ho?) a vznikla během dvou a něco hodin jako součást soutěže se zadáním "udělejte hru, která půjde ovládat jedinou klávesou", odtud tedy zvolené G. Cílem je dostat se na konec každé obrazovky, přičemž situace je v každé z nich trochu jiná. Počáteční obrazovky není problém překonat, nicméně pozdější scénáře (jako třeba první obrázek) jsou pro mou maličkost peklo samo. Pohltit (a tak zničit) vás totiž nemusejí pouze soupeři, ale i samotné zdi, takže i pokud vykličkujete kostičkou skrze nahoru a dolu kmitající trojúhelníky, jezdící párky nebo samonaváděcí cosi, stále vás může „dostat“ prostředí obrazovky.

Nemegraphe - zakódované obrázkyNemegraphe - zakódované obrázky  
Hodnocení: 7/10

K zakódovaným obrázkům mě postupně dovedlo mnoho různých lidí a já si jejich luštěním krátím chvíli v autobuse, vlaku či při jiných příležitostech. Jsou trochu odlišné od klasických křížovek, vyžadují daleko více logického uvažování a vznikají z nich zajímavé obrázky, byť jejich tvorba se může mnohdy počítat až v hodinách. Pokudj stre o tomto typu křížovek doposud neslyšeli, nemusíte klesat na mysli. Nemegraph je přístupný i pro tento typ hráčů. Na začátku totiž čeká tutoriál, který nelze přeskočit a všechny zákonitosti včetně tipů pro luštění vám dopodrobna vysvětlí. Stejně tak si s jeho pomocí vyluštíte svůj první obrázek a ten vás třeba navnadí pro další hru.


The Official EDGE Computer Game - zábavná minihraThe Official EDGE Computer Game - zábavná minihra 
Hodnocení: 6/10

Během EDGE 2008 festivalu vytvořil zahraniční vývojář říkající si Nifflas poměrně zajímavý projekt. Spíše než o plnohodnotnou hru se jedná o kratší mini záležitost, která se v žádném případě nerovná projektům, na něž jsme od něj zvyklí. The Official EDGE Computer Game je hrou podivnou. Na první pohled může působit až nevkusně, vzhledem k základnímu problému, který by se u her obecně vyskytovat neměl. Řeč je zejména o kombinaci fotografické grafiky s tou ručně kreslenou. Ta navíc ani zdaleka nedosahuje tradičních Nifflasových kvalit. Ten protentokráte zvolil metodu jednoduchou a tak trochu dětskou. Všechny jeho mise do jedné vypadají jako nakreslené na papír a to navíc poměrně malým dítětem, pravděpodobně navštěvujícím základní školu.


Run Or Be Mechanically Separated - hrůzostrašný pohovorRun Or Be Mechanically Separated - hrůzostrašný pohovor
Hodnocení: 7/10
Pracovní pohovor většina lidí vnímá jako horor. Několik desítek minut, které rozhodnou o vaší budoucnosti, což znamená, že je od vás očekávána maximální koncentrace a především skvělé vystupování. Něco takového jistě tušil i hlavní hrdina Run Or Be Mechanically Separated. Jeho pohovor vlastně ani fakticky nezačal a již se vše tak trochu zvrtlo. Pokud je normální pracování pohovor horor, pak se opravdu stěží hledají vhodná přirovnání pro to, co se bude dít v této hříčce. Šéf na vás nemá čas a během pohovoru se svými budoucími spolupracovníky se chodbou, v níž se nacházíte, začíná valit obrovitánský válec s ostny na povrchu.

Oasis Ostinato - květinky bojovniceOasis Ostinato - květinky bojovnice
Hodnocení: 6/10
Jako božská ruka již hráč fungoval v nespočtu her. Něco podobného nás pak čeká také v této záležitosti. Naše božské schopnosti jsou ale do značné míry omezeny a místo pečování nad celou zemí jsme pod palec dostali snad pouze několik metrů čtverečních. V tomto případě ale nejde o rozlohu nýbrž o to, oč se staráme. I když to nejspíše v nikom mateřské instinkty neprobudí, úkolem v Oasis bude starat se o mohutný a košatý strom, nejspíše velmi chráněný a cenný. Ochraňovat jej budeme mít za úkol skrze jednu dlouhou noc. Asi největším cílem tey bude dočkat se rozbřesku a to nejlépe se stromem, na němž ještě zbylo aspoň trocha dřeva a listí.


Rex Texas - zavěšen na laněRex Texas - zavěšen na laně
Hodnocení: 7/10
Připadá vám, že arkáda je pro studenty univerzity Digipen trochu málo? A také že ano, hlavní myšlenka Rex Texas je totiž trochu hlubší. Prvním výrazným rozdílem je 3D zpracování, kde se navíc střídají dva hlavní motivy. Hlavní hrdina totiž cestuje neustále mezi dvěma stěžejními lokacemi. První z nich se se nachází na jasném světle, a je také místem startovacím. Podložím se stane klasická tráva, která v tomto případě dostala možná až příliš jasnou barvu. Naštěstí je to jen taková přestupní stanice a daleko více srandy si užijete proplétáním se podzemními kobkami, kde je sluneční světlo příliš velkým luxusem. Užijte si ho tedy dokud můžete, jak již jednou prolezete otvorem jeskyně, je zle.

Leviathan - lochneská příšeraLeviathan - lochneská příšera
Hodnocení: 7/10
Jak ve skutečnosti vypadá Lochneská příšera, nba to nedokáže odpovědět asi nikdo. Každý si ji představuje trochu jinak a tak by bylo možná trochu chytřejší bavit se o tom, zda tento ještě vůbec někdy na naší planetě existoval. Tak jako tak se mu hlavní hrdina Leviathan neskutečně podobá snad jen s tím rozdílem, že tento „drobeček“ ovládá vody oceánu. I když je oceán podstatně větší než nějaké skotské jezero, příliš mnoho si z této rozlohy neužijete. Autorům šlo především o to, vytvořit jedenoduchou a zábavnou arkádu možná na téma, které se hned tak nevidí.

Lily - místo smrti květinyLily - místo smrti květiny
Hodnocení: 6/10
Myšlenka světového míru není jen v hlavách největších pacifistů. Tak trochu si ji přivlastnili autoři akční hry Lily. Ano, akční hry! Že vám to přijde podivné? To jste ještě totiž neslyšeli celý příběh... Hlavní hrdinové, stojící za touto myšlenkou, jsou celkově vlastně dva. První byl pojmenován Chris Bannister, jež je pacifista a zbabělec v jedné osobě. Do soubojů se totiž přímo vůbec nezapojuje a jen vše řídí z dálky, zatímco jeho kolega Tal Cooper nasazuje svůj život za společnou věc. Proti nim stojí armáda klasických záškodníků a ti se musí smést z povrchu zemského, aby na něm přestalo vládnout nehynoucí násilí. Ale to přece nelze klasickými projektily, které by smrt přebíjely smrtí.

Metalloid - chodící obrMetalloid - chodící obr
Hodnocení: 5/10
Obří robotický gigant vzniknul v „dílnách“ nadějných studentů zahraniční univerzity Digipen. Ti jej vhodili do 3D prostoru a vydali jako plnohodnotnou akční hru. Ta ale hratelností nijak neoslní. Při tvorbě Metalloid se tvůrci přehmátli bohužel hned několikrát. Možná právě proto se recenze neponese ve zcela pozitivním duchu, jako bývá u Digipen hříček pravidlem. Mě osobně poměrně zklamala již první místnost, která je dosti jednoduchá a od pohledu pustá. Navíc mě osobně ani nebylo jasné, cože se ode mě vlastně očekává. Nějaký brífink nebo plnohodnotné menu totiž taky chybí a hru odstartujete stiskem jedné ze tří numerických kláves, přičemž mezerník vám naopak pomůže zobrazit potřebné informace k hraní.

Uppy Duppy - postupujte nahoruUppy Duppy - postupujte nahoru
Hodnocení: 7/10
Př prvotním spuštění Uppy Duppy jsem si rázem vzpomněla na starší klasiku jménem Icy Tower. Tato dnes již legendární arkádová záležitost se stále může pyšnit chytlavou hratelností a na tuto metu se snaží více-méně úspěšně útočit rovněž tento projekt. Na první pohled ale vůči legendě ztrácí důležité body za technické zpracování. Tvůrci tohoto projektu se rozhodli vydat zcela jednoduchou cestou. Možná právě proto je jejich herní prostředí složeno jen z jednoduchých barev, podobně vypadajících obdélníků a čtverců. Právě tímto bludištěm směřujícím neomylně nahoru, k výšinám, se budeme proplétat. Stejně jako v Icy Toweru máme za úkol našlapávat pečlivě na plošinky a postupovat vzhůru.

Subaquatic - podmořské luštěníSubaquatic - podmořské luštění
Hodnocení: 7/10
Když se řekne výlet pod mořskou hladinu, většina si asi představí adrenalinové dobrodružství a relax v trochu odlišném stylu. Ne tak v tomto případě. Tady vás ponoří do obrovské hloubky a ještě po vás budou požadovat lehké logické uvažování. Ale opravdu jen lehoučké, Subaquatic je spíše arkádou, než logickou hrou. Na první pohled jsem si jasně myslela, že mám tu čest s další hrou, kde je nutné tvořit trojice stejných prvků a tím je umazávat.

Glitch - kostičky kam se podívášGlitch - kostičky kam se podíváš
Hodnocení: 9/10
Tak v tomto případě se studenti univerzity Digipen opravdu vytáhli. Vrámci jejich semestrálních projektů totiž vyšla na povrch akční hra Glitch, jež je originální a především také neskutečně zábavná. Žánrově se tedy jedná o first person akci, co vás již na první pohled zarazí, to je trochu pozměněný zbraňový arzenál. Žádné brokovnice či kulomety. Vámi ovládáaný kousek je tak trochu hudbou budoucnosti a navíc disponuje dvěmi základními módy. Ten první spočívá v jednoduché střelbě. Daleko zajímavější je mód sekundární, jež bych pracovněš označila jako „vysavač“. Pomocí jeho savé síly totiž budete zpátky získávat zdraví a projektily, které jste ztratili vlivem vašich nepřátel.