Electronic Arts se evidentně nemohou smířit s náklepy, které jejich favorizované fotbalové sérii FIFA již vcelku dlouhou dobu pravidelně uštědřuje profesorský Pro Evolution Soccer, a proto se snaží ze všech sil, aby tento pro ně nepříznivý trend zvrátli. Nejsme si ovšem zdaleka jisti tí, zdali metody a prostředky, kterými tohoto cíle chtějí dosáhnout, jsou zvoleny správně a nejedná se pouze o zoufalou snahu. Změny herního konceptu, přidávání nejrůznějších „vychytávek“ a jejich následné opětovné vypouštění, snaha vydat novou fotbalovou hru ku příležitosti každé významné fotbalové akce a nejnověji i skupování licencí. Když jsme v našem žurnálu před nedávnem informovali o tom, že si EA zajistili na patnáct let práva na používání značky ESPN v souvislosti se svými sportovními hrami, říkali jsme si, zdali jsou opravdu přesvědčení, že jim tato akvizice dopomůže k lepším sportovním hrám, a zdali se třeba nedočkáme vycházení dvou paralelních řad hokejů, basketů, amerických fotbalů a případně i dalších sportů. Náznak odpovědi na druhou otázku ale již můžeme zaznamenat u předmětu této recenze. Hra UEFA Champions League 2004-2005 totiž nevychází jako doprovodný titul k nějakému významnému fotbalovému svátku, ale pouze víceméně reflektuje skutečnost, že EA si kdysi za těžké prachy zakoupili licenci na nejslavnější klubovou soutěž této planety – slovutnou Ligu Mistrů.
Vedle toho, že budete hrát proti docela silným celkům, budet v zápasech i mezi nimi plnit různé úkoly, které vám bude zadávat despotický manager klubu
To nám autoři mimo názvu a obalu hry naznačují i v intru, jenž je pojato jako oficiální znělka Champions League, ovšem nutno uznat, že evidentně plní úkol navnadit hráče do hraní. Vždyť kterému fotbalovému fanouškovi by se nerozbušilo srdce při zaslechnutí již prvních tónů chorálové hymny doprovázených animovaným kopačákem poskládaným ze samých hvězd. Až potud skutečně nádhera. Průšvihy ale na sebe nenechají vůbec nijak dlouho čekat. A přitom zde opět můžeme vidět zajímavé nápady, které by za jiných okolností mohly z této hry udělat velice, ale skutečně velice solidní záležitost.
Konkrétně máme na mysli opět o něco větší příklon k manažerské stránce fotbalu, na kterou je ale nahlíženo trošku jinak než v klasických fotbalových manažerech, čímž pádem tento přístup působí vcelku svěžím dojmem a pocitem nenásilné integrace do hry. Rovněž systém hlavního režimu je ztvárněn docela promyšleně, takže hráč nemusí mít obavy, že si za své peníze domů donese „šest zápasů v základní skupině plus nějaký ten dvojzápas v play-off“. Po výběru týmu, za něž chcete hrát si musíte Ligu Mistrů nejprve vybojovat v posledním kole ligové národní ligové soutěže. Malá odbočka: Možná je to jen naší tupostí, ale nepodařilo se nám do hlavního režimu vstoupit se Spartou, přestože tento klub ve hře figuruje. Snad je to dáno tím, že ve hře není žádný jiný český klub, čímž pádem jaksi není s kým bojovat o postup. Nabízí se řešení v podobě předkola LM s některým ze
zahraničních klubů, ovšem v EA pravděpodobně nechtěli způsobit „časový paradox“, kdy byste dle schématu hlavního řežimu odehráli nejprve předkolo LM a poté prodělali celou letní přípravu, čímž se elegantně vracíme ze vsuvky k tomu, co následuje po postupu do milionářské soutěže. Letní příprava.
Tentokráte ale situaci nezachrání ani technické zpracování, které bylo vždy chloubou sportovních her z produkce EA.
V ní samozřejmě rovněž hrajete zápasy (prozatím ovšem přípravné), takže odpadá další obava – sedy lehy u střídaček a kondiční vyjížďky na kole vás naštěstí opravdu nečekají. Nejde ale jen o nějakých pár cvičných zápasů s divizními ubožáky na rozehřátí (i když i na ty dojde). Vedle toho, že budete hrát proti docela silným celkům, budet v zápasech i mezi nimi plnit různé úkoly. Ty vám bude zadávat despotický manager klubu a jsou typu: s defenzivním rozestavěním udržet čisté konto, s útočnou formací zvítězit alespoň o dvě branky, vstřelit dva góly s novou posilou, nastřílet góly naopak s různými hráči nebo mít nově koupené hráče na hřišti alespoň 45 minut. S posilami ovšem souvisí jedna nedotaženost. Mezi zápasy totiž máte občas za úkol nějaké hráče prodat a koupit za ně jiné. Jste samozřejmě omezeni rozpočtem, z něhož ale rozhodně nejste schopni nakoupit adekvátní náhrady. Prodáte tak třeba Rooneyho a koupit musíte Pacandu (mimochodem, není si zde vůbec podobný). Svoje hráče totiž za jejich udávanou hodnotu neprodáte, zatímco na posily „slevu“ nezískáte. Navíc mnozí dobří hráči k vám do klubu nechtějí,
takže je nezískáte, ani když na ně máte. To je trochu škoda, protože hra se tak paradoxně stává obtížnější v počátcích, kdy s ní ještě nejste plně sžiti.
Dosud ale nepadlo ani slovo o samotném hraní. Upřímně řečeno, ani se mi do toho nijak nechce. Jedná se totiž o největší průšvih celé hry. Ne, že by byla hratelnost vyloženě špatná, ale je taková bezobsažná a fádní, až jsem podlehl dojmu, že nemá vůbec cenu ztrácet čas jejím popisem. Na Pro Evo může tento pokus rovnou zapomenout, dokonce i poslední FIFA je o znatelný krok vepředu. Hra sice není tak „akademicky“ pomalá jako dřívější fotbaly od EA, ale nehraje se o nic lépe. Dokonce se dá říci, že i hůře. Tvůrci opět do hry zakomponovali variaci na jejich oblíbený ovládací systém Off-the-Ball, ovšem nutno říci, že tentokráte je jeho přítomnost ze všech dosavadních výskytů nejméně žádoucí. Dá se říci, že bez jeho použití téměř nelze vyrobit nějakou pohlednou a fotbalově vypadající akci, takže se hra zvrhne ve zběsilé kombinování přihrávkami. Problém je totiž v tom, že i takto se dá vítězit a hra vás tak vůbec nemotivuje k tomu, abyste si Off-the-Ball zažili. A když se vám nepodaří zvítězit? Není nic jednoduššího než zápas znovu nahrát a napodruhé už se dílko zcela jistě podaří. K dobrému dojmu nepřispívají ani poněkud toporné pohyby hráčů ani fyzika míče, která je ve srovnání s PES4 na úrovni několik let starých her. Nehraje se to ve
výsledku ani dobře, ani špatně, hraje se to tak nějak „normálně až spíš nijak“. Hratelnost tedy rozhodně nebude tím, co vás ke hře přiková a nepustí. Což je již ze samotné podstaty slova „videohra“ docela dost zásadní problém.
Jediným skutečně přitažlivým elementem tak zůstává oficiální licence Champions League. Škoda. Ale nedá se nic dělat.
Tentokráte ale situaci nezachrání ani technické zpracování, které bylo vždy chloubou sportovních her z produkce EA. Hra nevypadá špatně, ale při pohledu na ni vám čelist neupadne ani náhodou. Docela slušně vypadají detailní prostřihy na sudí a hráče, kteří jsou v drtivé většině případů vcelku podobní svým reálným předlohám, ale při hraní je to docela bída. Rozhodně tím nechceme naznačit, že je hra ještě nevzhlednější nežli letos dosti krizový This Is Football, ale od EA jsme skutečně již zvyklí na vyšší standardy. Zajímavým prvkem zvyšujícím úroveň celkové prezentace je ale zažazení vložených rozhovorů mezi zápasy, v nichž se rozebírají události ze zápasů minulých a doprovázeny jsou novinovými titulky reagujícími na vaše výsledky v zápasech podobně, jako to lze vidět u letošního Maddena.
|
Celkově jsme tak touto ale dosti zklamáni a vzhledem k tomu, že se jedná již o třetí fotbal od EA za poslední rok, nebojíme se tendenci jejich kvality označit jako znatelně klesající a upřímně nevěříme, že by u ní jen tak někdo vydržel tak dlouho,
aby se vůbec dostal do závěrečných bojů ligy mistrů. Hratelnost je zde víceméně nezajímavá, technická stránka se rovněž nezapíše do zlatého fondu PS2 her a zajímavý nápad se zadáváním úkolů v hlavním režimu a jejich odměňování a dopad to zachránit nezvládnou. Jediným skutečně přitažlivým elementem tak zůstává oficiální licence Champions League. Škoda. Ale nedá se nic dělat.
| UEFA Champions League 2004-2005 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
