Ultimátní zápasy jedni milují jakožto vynikající adrenalinovou podívanou, druzí odsuzují, protože jim přijdou jako zbytečně brutální zábava. Ať tak nebo tak, fanoušků má tento sport dost, aby se pro jeho elektronickou verzi hnalo do obchodů kvantum lidí (dle našich informací je zatím prodáno více než 1 milion kusů).
Navíc, UFC 2009 je první hrou od roku 2004, která má oficiální posvěcení organizace Ultimate Fighting Championship (UFC). Vydavatelství THQ má sice smlouvu s UFC už od roku 2007, ale toto je první titul, který vyšel na základě této společné dohody.
Máme tu dvě hry s plešatým černochem v hlavní roli za jednu cenu.
A i když první vlaštovka jaro a kvalitní bojovkovou sérii nedělá, tak jestli budou další 
tituly s nálepkou UFC na takovéto úrovni, nebudeme si mít na co stěžovat. Samozřejmě vás hra osloví jen v případě, že vás ultimátní zápasy zajímají. Pokud vás totiž nebaví sledovat je na televizní obrazovce, už vůbec vás nezaujme jejich herní podoba.
Na rozdíl od arkádových mlátiček UFC 2009 sází hlavně na realističnost a komplexnost. Tedy nejde o hru, kterou pustíte ve chvíli, kdy k vám naběhne deset kamarádů, dojde vám pití a chipsy a vy je budete chtít nějak zabavit, aby nezačali z nudy rozbíjet věci v bytě.
Simulátory jednoduše nejsou projekty, které ocení sváteční hráči, ale vždy byly spíše pro jedince, kteří se o danou tématiku zajímali trošku hlouběji. Právě ty jistě potěší, že v UFC 2009 se prohání přibližně 80 virtuálních verzí skutečných zápasníků ze všech pěti váhových kategorií. Stejně tak se tu objevují skuteční rozhodčí i ona spoře oděná dívčina, jejíž jedinou úlohou je promenádování se po ringu v bikinách a zdvihání cedule s číslem aktuálního kola.
Hlavním módem UFC 2009 je kariérní mód ve kterém si můžete stvořit vlastního bojovníka, dle vašich představ. Určujete zde vše od jeho vzhledu (bez přehánění si vybíráte i hustotu a množství ochlupení na hrudníku) až po různé atributy týkající se bojových schopností.
Svému svěřenci vyberete dvě techniky. Jednu útočnou a druhou úchopovou. Obě kategorie zahrnují tři styly – útočná box, kickbox a muay thai, úchopová pak 
brazilské jiu jitsu, zápas a judo. Záleží čistě na vás, co vám vyhovuje, ale je nutné si uvědomit, že jestliže zvolíte kombinaci box/judo, váš bijec nebude zrovna specialista na kopy a podobně.
Zápasníka dále definují tři atributy – síla, rychlost a cardio. Každá z váhových kategorií má jiné maximum pro daný atribut a není možné dosáhnout hranice 100 procent ve všech třech atributech. Bojovník v nejnižší váhové kategorii může sice docílit rychlosti a cardia ve výši 100 bodů, ale jeho síla může být maximálně na 80-ti, naopak nejvyšší váhová kategorie může mít sílu na 100, ale rychlost a cardio na 80ti.
Další nedílnou složkou vytvořené „mlátičky“ jsou bojové schopnosti, kterých je šestnáct a jde o vlastnosti jako je například obrana a útok pro kopy či údery atd. Vyplatí se trošičku se zamyslet, do čeho stojí investovat body. Pokud se vrátíme ke zmíněnému bojovníkovi s kombinací box/judo, je vám jistě jasné, že narvat každý 
získaný bodík do síly útoku kopů je trošku mimo mísu.
Získávat body pro bojové schopnosti je možné v zápasech, ale hra je sestavena tak, že nejdete od jedné bitky ke druhé, ale mezi jednotlivými střety máte volný čas, který musíte nějak strávit. Jinak totiž není možné zúčastnit se další bitky v kleci.
UFC 2009 sází hlavně na realističnost a komplexnost.
V těchto několikatýdenních pauzách můžete trénovat (zvolíte si, jestli tím zlepšíte sílu, rychlost nebo cardio), sparringem (odměnou jsou body pro bojové schopnosti), odpočinkem (doplňuje se ukazatel staminy, která je nezbytná pro trénink a sparring) nebo číst e-maily, což je ale trošičku zbytečné, protože se z nich většinou stejně nic důležitého nedozvíte. Tedy až na ty, ve kterých dostanete pozvánku na tréninkové kempy, kde zlepšujete techniku zvolených bojových stylů.
UFC 2009 je jednou z oněch her, ve kterých se prostě bez tutoriálu neobejdete. Tutoriál je naštěstí docela názorný a vede vás za ručičku. Na druhou stranu vás ale zavalí takovým množstvím informací, různých kopů, úderů, hmatů a různých vychytávek, že si z toho stejně budete pamatovat stěží polovinu, takže se k němu nakonec budete muset vrátit.
Ono totiž ani samo základní ovládání není z těch nejjednodušších. Žádná čtyři tlačítka pro úder, jedno pro blok, jedno pro úchop a analog pro pohyb. Je to o dost složitější. Barevná tlačítka ovladače sice slouží pro údery, ale protivníkovo tělo je rozděleno do několika zón a vy musíte útočit na ty, které si nekryje. Toho docílíte tím, že společně s některým útokem budete tisknout ještě LT nebo LB a tím určovat oblast, kam dopadne rána.
Kromě toho, pokud budete chtít zasadit silnější úder nebo kop (jen s nimi totiž docílíte případné KO výhry), musíte ještě použít levý analog společně s tlačítky. 
Pokud budete mlátit do rivala bez analogu, pak sice oslabíte jeho reakce a rychlost úderů, ale knockoutu nedocílíte.
Co se týče blokování, i tady je situace trošku jiná, než je běžné. U většiny mlátiček se dalo bránit úderům buďto jedním tlačítkem nebo zatlačením analogu od soupeře. V UFC 2009 jsou ale k blokování určeny RB a RT, každé tlačítko pro jinou část těla. Jestliže blokujete, nejsou protivníkovy údery tak nebezpečné, ale když blokujete příliš často, pak jsou namáhány ruce a jejich útoky nejsou postupem času tak silné a svižné.
Jistě víte, že součástí ultimátních zápasů jsou i různé úchopy, porazy, často jeden borcec shodí druhého na zem, sedne si na něj a mlátí ho hlava nehlava. K tomu ve hře slouží pravý analog, kterým se jak vymaníte ze sevření nepřítele, tak ho můžete chytit nebo srazit k zemi.
Popravdě řečeno, je toho hodně, co je potřeba se naučit, ovládání je docela dost složité a za jedno odpoledne ho rozhodně plně nevstřebáte. Navíc různé pohyby se od sebe liší jen nepatrnou změnou pohybu analogem a občas je trošku problém docílit toho, čeho byste si přáli. Ale s troškou snahy se z vás může za pár dní stát vcelku obstojný zápasník.
Je jasné, že leckoho může komplexnost ovládání odradit a i když to zní hodně drsně, není to až tak strašné, abyste si zlámali prsty, vykloubili zápěstí a „vyhodili“ rameno. Jen to chce trochu času a snahy.
| Dlouhé vlasy se THQ nelíbí |
| S touto hrou se spojuje jedna trošku netradiční aféra. Týká se stoupající hvězdy UFC Claye Guida, který byl požádán, aby se nechal ostříhat s ohledem na to, že se objevily určité problémy se zpracováním jeho „hára“ u jeho herního modelu. Ale Clay odmítl. Dokonce mu byla nabídnuta i nemalá částka 50 tisíc dolarů, když si zaběhne k holiči, což Clay opět odmítl, takže byl nakonec ze hry odebrán. No, asi má svou kštici hodně rád, my bychom za 50 tisíc šli klidně dohola. |
Jde totiž o simulátor a vzpomínáme si na doby, kdy například letecké simulátory měly přibaleny manuály obsahující desítky stránek jen o ovládání. Tohle je proti tomu procházka růžovým sadem.
Grafika je na výtečné úrovni. Bojovníci jsou tvořeni více než 30 tisíci polygony, jsou rozpohybování výtečně, jejich hopsání po ringu, respektive v kleci, v podstatě odpovídá realitě a nad jejich detailností se můžeme jen rozplývat (a není řeč jen o modřinách a škrábancích, které se na nich objevují).
Moc se nám líbil i dabing komentátorů, kteří dění v zápasech komentují s vervou a nadšením, a byť obvykle nebudete mít čas poslouchat, co říkají, jako kulisa dodávající bitkám na svižnosti, funguje namluvení více než dobře.
S UFC 2009 Undisputed tak přichází velice promyšlený simulátor ultimátních zápasů s licencí od organizace Ultimate Fighting Championship. Navíc od velmi zkušeného vývojářského studia Yuke´s Co. Ltd. které se už dlouhé roky věnuje hrám s wrestlingovou tématikou.
Své zkušenosti zúročili a přinášejí nám titul, který bude hledat stěží konkurenci. Určitě není pro každého, občasní hráči budou zaskočeni jeho složitostí, ale pro ty, kteří se o téma zajímají, to bude jistě lahůdka, kterou si i přes počáteční problémy s ovládáním, naplno užijí.
