UFC – Ultimate Fighting Championship

  • 2
Pakliže máte rádi bojovky, máme tady pro vás jednu takovou hodně zajímavou pozvánku směřující ke konzoli Sega Dreamcast. A připravte se na to, že narozdíl od podobných žánrových výkřiků to v UFC autoři se simulací boje mysleli opravdu vážně, takže vás zde čeká pěkně rychlé a současně pěkně brutální představení...
UFC

Ani nevím, jak bych měl v tomto případě začít recenzi. Tato hra je totiž taková lehounká vzácnost svého druhu. Je to bojovka, u které nebudete jen zběsile mačkat tlačítka. Budete muset velice taktizovat a též si své útoky dobře rozmýšlet. Budete muset neustále sledovat svůj health a stamina bar a podle toho se vůči oponentovi chovat. Složitější komba jsou zde “velice“ složitá a pro jejich spuštění je doslova nutné zachovat chladnou hlavu. Což je – a to mi věřte, právě u UFC věc opravdu náramně obtížná. Titul Ultimate Fighting Championship od Crave Entertainment je jediným svého druhu, u něhož jsem se setkal s tak zdrcující dávkou herní reality. V následujících odstavcích se vám budu snažit osvětlit, proč tomu tak je. A možná bych měl začít tím, že vám převyprávím, jak jsem s touto bojovkou začínal já a jaké jsem z ní měl pocity.

Tak tedy .. UFC jsem si jednoho dne dal do svého krásného Dreamcastu : ). Po úvodním a po čase též poměrně nudném logu Sega Dreamcast přišlo na řadu logo Crave Entertainment. A hned poté už všechno začalo mít šílený spád ... intro je opravdu velice povedené a dovoluji si říct, že je jedno z nejlepších, které jsem kdy na obrazovce své herní konzole viděl. Výborně vystihuje atmosféru tohoto brutálního sportu, přičemž jej ještě dále podkresluje nezbytná UFC metalová hudba. Pak se dostaneme do menu a musím s uznáním konstatovat, že zde autoři opravdu na ničem nešetřili. Ne, že by menu bylo nějak krásně vyvedené, to zase ne, ale těch voleb! Opravdu paráda. Sice co do počtu nedosahuje kvalit třeba Tekkena 3 na PSX či Soul Caliburu na DC, ale svůj účel plní perfektně. Samozřejmostí jsou Exhibiční zápasy, dále zde máme UFC mód a Championship Road. V těchto dvou režimech máte příležitost vybojovat si různé skryté věci, tituly apod. Někde na internetu jsem zaslechl zmínku, že jestliže dokončíte všechny módy, tak na vás čeká Ultiman a ten je prý opravdu dosti tuhý : ). Nejlepším jsem ovšem shledal Career Mode. Zde si můžete vypracovat svou vlastní postavu a na základě zkušeností ze zápasů ji můžete různě vylepšovat. V každém případě jsem byl zpočátku zmatený tím, že se mi nabízela pouze volba sparringu se zápasníky ve hře. Časem jsem zjistil, že postavu si nejprve vytvoříte, pak používáte v normálních zápasech a navíc jí lze “zakomponovat“ do jakéhokoliv módu (taky mě to mohlo napadnout hned : ) ).

Po chvilkovém obdivu nad menu jsem se lačně pustil do hraní. Jaké však bylo mé překvapení, když boj trval opravdu jen chviličku! Tak jako v reálném životě vám bude pro výhru v zápase UFC stačit pár dobře mířených a načasovaných ataků. Postavil jsem se proti počítačovému protivníkovi a ten mě zprvu poslal UFC několika rychlými ranami k zemi. Hra je opravdu extrémně rychlá a o vítězství obvykle rozhoduje jedna vydařená kombinace úderů rukou a nohou. Až postupem času jsem začal přicházet na to, o čem tohle opravdu je. Zprvu velice svižné bojování mi pomalu začalo přecházet do krve a začal jsem s úspěchem využívat vhodné načasování úderů. Další překvapení mne však čekalo ještě tehdy, kdy mne protivník srazil k zemi a tam mě nekompromisně umlátil. Ano..., tady se opravdu nehraje fair. Musíte využít jakékoliv chvilky protivníkovy nepozornosti a pokusit se ho v rychlém tempu dostat. Takovýto druh boje funguje tak, že se protivníka snažíte chytit a on se vám snaží odpovědět kontrem. Kontrování naštěstí není tak těžké a obvykle se provádí pouze kombinací dvou tlačítek. Na druhou stranu je taková chytačka zase velice rychlá technika, takže si vaše reflexy jistě užijí dost a dost. Další možností při chycení protivníka je takzvaný “tapout“, kdy prostě a jednoduše donutíte svého soka se vzdát. Většinou to provedete tak, že mu začnete lámat ruce a on tudíž nemá ani jiné východisko. I toto se samozřejmě dá kontrovat a protivník se při tomto riskantním kousku může rázem ocitnout na druhé straně barikády. To znamená, že si prostě vynutíte výměnu místa a najednou jste to vy, kdo má navrch.

Takhle to vypadá, že většina zápasů má svou dohru právě na zemi, ale není tomu úplně tak. Na zemi jich proběhne dejme tomu něco okolo 50 procent. Též to UFC neznamená, že škála hmatů při stání na nohou je malá, naopak - je obrovská! Nikdy jsem neviděl hru s takovým množstvím všech možných kombinací. Máte na výběr několik druhů kopů a úderů rukou. Dále jsou tu hmaty, jež děláte po kroku dopředu či dozadu. Věřte mi, je toho opravdu hodně, skoro bych se nezdráhal říci, že někdy možná až příliš.

Shrnuli jsme soubojovou část a na řadu přichází grafika, která mě také uchvátila. Na svou dobu je totiž vizuální prezentace opravdu úžasná a excelentní. Každý zápasník je velice specifický a někteří mají i svá reálná tetování : ). Ale vážně, textury jsou naprosto skvělé, modely postav výborně provedené a animace je na špičkové úrovni i na dnešní standardy. Zápasníci se pohybují velice realisticky a po ringu krásně “poskakují“. Nemají sice možnost běhu, ale to mi zde pramálo vadí. Snad bych jen vytknul skutečnost, že u polygonů se autoři zrovna nepředali, ale tento fakt můžeme připsat snaze o co největší framerate. Ten je ostatně výborný a pohybuje se někde okolo 60 framů za sekundu, což je podle mne velice dobrý výkon. O osvětlení a podobných věcech se snad ani nebudu rozpovídávat, protože ty jsou u počinu jako UFC zanedbatelné.

UFC

Zvuky jsou, řekl bych “dostačující“. Prostě a jednoduše slyšíte zvuky mlácení a dopadání pěstí do krytu či do otevřené obrany. Jsou pěkně hutné a myslím, že svůj účel plní. Hudba je na slušné úrovni a i když metal není právě má doména, tak si myslím, že do koncepce této hry výborně zapadá.

Co bych UFC vytknul? Snad bych mohl upozornit na určitou “suchost“ Career módu. Uvítal bych trochu více voleb na zlepšování postavy a při sparringu také trochu více “osobitosti“ některých bojovníku. Takhle se vám stane, že bojujete proti protivníkovi s jiným jménem, ale přitom jediné, co je na něm rozdílné, je barva jeho spoďárů. Ale tyhle věci se dají opravdu vytknout jen u Career, v Championship je vše jinak. Pak by se dalo polemizovat nad vysokou herní obtížností, která je pro nového hráče tohoto žánru opravdu trošičku přemrštěná. Dále bych se pozastavil nad tím, že některé zápasy jsou zpočátku opravdu až moc rychlé. Speciálně ty, kde hrajete proti lidskému protivníkovi. Mnohokrát se vám v začátcích stane, že budete freneticky bušit do tlačítek, zapomenete na obranu a potom se zápas stává čistou loterií. Postupem času se ovšem naučíte pořádně krýt a vhodně časovat údery a jednotlivá utkání rázem trvají o poznání déle. Nicméně ještě dnes se proti lidskému protivníkovi jen zřídkakdy dostane boj do druhého kola.

I přes tyto malé chybky je UFC projektem, jenž byste si neměli nechat ujít a opravdu vřele jej doporučuji každému příznivci bojových her. A těšte se na další díl, který znovu připravuje uvést do obchodů Crave Entertainment a to někdy na podzim tohoto roku – přičemž řeč je o konzolích Gamecube a PS2 (xboxová podoba pod jménem UFC Tapout je již venku). Podle ohlasů z internetu se na E3 tato nová verze předvedla opravdu velkolepě, s vylepšenou grafikou a s vyladěným stylem bojování.

Ultimate Fighting Championship
Výrobce/Vydavatel Anchor Inc./Crave Entertainment
Platforma Dreamcast
Multiplayer: ano, 2 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano
Verdikt: Realistická bojovka je přesně to, co v tomto žánru dosud chybělo!
Hodnocení: 85%

 

Témata: Loterie, Tetování