Projekt tvůrci testovali na 2D hře Super Mario Brothers. Program zkoumá terén v prostředí a vztah mezi rozmístěním jednotlivých prvků. Těmi jsou například trubky, bloky, mince či rozliční nepřátelé.
„Například trubky v Mario hrách trčí ze země. Systém se to proto naučí a zamezuje jakýmkoliv trubkám, aby trčely z trávy,“ píše se na webu školy. Program prý dokáže předejít i vytváření neřešitelných situací. Například takových, které by vyžadovaly nemožné skoky.
Podle autorů projektu se zdá, že systém dokáže vytvářet části mapy, které jsou hratelné a podobají se stylu úrovní z původní hry. Výtvory počítače jsou tak od těch lidských téměř k nerozeznání.
Počítačem generovaná prostředí pro hru Mario Brothers.
Program zkoumá, kde hráči tráví nejvíce času. Zjišťuje, co jsou nejdůležitější oblasti, a z těch se učí důležité informace o hře. Díky takto získaným informacím pak počítač vytváří vlastní sekce.
„Náš systém vytváří model či šablonu a dokáže vyrobit úrovně, které nikdo neviděl, nepůsobí náhodně a lze se po nich (plnohodnotně) pohybovat,“ tvrdí profesor Mark Riedl. Učitel věří, že je to vůbec poprvé, co herní video slouží k návrhu úrovní pro Mario hru.
Do budoucna by se systém mohl učit vytvářet hry pro rozličné žánry, a posloužit tak například pro procedurální generování úrovní. Tedy pro automatizované vytváření, které působí náhodně, ale řídí se logickým pravidly. Tak aby například nevznikaly nepřístupné místnosti.
