Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unlimited Saga - Nejpodivnější RPG

  12:00aktualizováno  4:44
Zcela neznámý titul, který má šanci se proslavit pro své prehistorické grafické zpracování, se konečně ocitl pod naším drobnohledem. A rovnou vám musíme říci, že je to titul, který by mohl aspirovat na jedno z nejoriginálnějších RPG.

Unlimited Saga Na Unlimited Sagu, předmět našeho dnešního rozboru se recenze píše opravdu ztěžka. Prvním důvodem je snaha o její poctivé dohrání; což se u hry, která je dobou nutnou ke kompletaci nejdelší na trhu, stává opravdu tvrdým oříškem. Důvodem druhým je její nadmíru vyšponovaná obtížnost a konečně třetí, poslední překážkou je prehistorická úroveň technického provedení, díky které se celou tu olbřímí časovou náloží musíte s nechutí potýkat. Posledně jmenovaný faktor je víceméně snahou autorů o to, aby titul zapůsobil na hráče veskrze stylově a tvářil se jako neotřelá a originální forma hry. Bohužel tím trošku šlápli do kyblíčku s nepříliš zavánějícím obsahem. Ale věnujme se podrobnějšímu popisu nejdelšího RPG na trhu!

Prvním, čeho si na Saze všimnete je její nádherná papírová krabička s opravdu velmi pěknou grafickou úpravou a fantastickými artworky. Troufám si odvážně tvrdit, že je tím nejvkusnějším, co jsme kdy na PS2 uzřeli, a to už je co říci... Vzpomeňme například na exkluzivní sběratelskou edici Silent Hill 2, zvláštní provedení ICO atd. Stejně tak zapůsobí optimisticky i velmi tučný manuál, při jehož rychlé prohlídce si uvědomíte, že tahle hra asi nebude jednoduchou lácí typu Final Fantasy X-2, které se dá dohrát jen neustálým mačkáním křížku (mírně nadneseně řečeno). Nu, kdo by si ale kupoval herní titul Unlimited Saga kvůli obalu, že? Nepatříme přece k nadšeným sběratelům DVD titulů, kteří koupí každý film, jenž má slušné provedení vnějšího skeletu. Zajímá nás hlavně to, co je na té placce uvnitř a jak se to hraje.

Věnujme se nejprve grafickému provedení. Zde je na místě jen jedna anglická zvolací věta: „Keep Out of this Sh**!“ Předem musíme upozornit všechny potenciální kupce, kteří tíhnou ke kvalitní grafice, ať se Unlimited Saze velkým obloukem vyhnou. Ona tahle hra má totiž zpoždění cca. nějakých 15 let. Téměř vše kromě bojových scén je vyvedeno ve statické 2D grafice a s absencí jakýchkoliv animací. Běs a bída! Za takto zpracované prostředí bych byl rád kupříkladu na stařičké Amize 500. Square Enixu by měl někdo připomenout, že mašinka, na které Sagu vyprodukovali vcelku obstojně zvládá povedenou 3D grafiku plnou barevných textur, tuny světelných efektů, a hlavně širší škály barev než paletu o ubohém čísle 64. My, náročnější hráči si dokážeme velmi vážit stylovosti a i ve dnešní době, zahlcené uniformními mainstreamovými tituly, je jí možno uzřít v mnoha povedených titulech. Čeho je moc, toho je ale příliš. Promiň, Akitoshi Kawazu (potrhlý japončík, jehož jméno se skví hned nad pěkným logem hry), ale za tohle bychom ti mohli velmi ošklivě ublížit! Nechceme se pohybovat po lokacích, které jsou znázorněny jedním statickým obrázkem (hospoda, kovárna), brouzdat se naivními menu bez jakékoliv změny toho jednoho blbého obrázku, nakupovat, vylepšovat a při tom všem tupě ZÍRAT NA JEDEN BLBÝ OBRÁZEK!!!

Unlimited Saga Málem bychom zapomněli, když se ve hře objeví nějaká další důležitá postava, tato se vám vsune plošným způsobem z boku jako na nějakých předpotopních webových stránkách a ani se nesnaží otevřít ústa, když počne chrlit komixové bubliny s archaickým fontem. Ale což, hlavně, že jsme styloví, že?

Dobrá tedy, překonali jsme prvopočáteční zhnusení z 2D grafiky, igelitové sáčky jsou plné; posviťme si na souboje. Ty jsou ve 3D. Jenže je tu další ale. Máme tu už několikero Final Fantasy projektů, máme Arc The Lad, Xenosagu a další. Všude v těchto titulech se vyskytuje bojová scéna v mnohem lepším provedení. Bohužel pro Sagu. Opět se tedy dostáváme k archaické, zubaté grafice a pitvořícím se postavičkám se zběsilými animacemi. Nicméně již to není takový šok, jako 2D scény. Očekávali bychom však notnou dávku inovace alespoň pro částečné vyrovnání zmíněného plošného běsu.Grafická stránka Unlimited Sagy je tedy shrnuta – běs a bída, utrpení. Zkusme přejít ke zvuku.

Co byste čekali? Schválně tipněte si. Tak, tak, opět nic moc. Lajdáctví je vidět už při prvním pohledu na hru. Proč tvůrci nenacpali prázdné DVD (díky slabé a naprosto nenáročné grafice) alespoň kompletním Unlimited Saga dabingem a spokojili se s občasným proslovem hlavního hrdiny v klíčových momentech hry? Těžko říci; nikdo z nás, obyvatel Starého kontinentu se nedokáže vžít do kůže těch podivných tvorů, co si během dlouhých zimních večerů váží bílé šátky s rudým kruhem kolem svých šikmookých hlav, brousí katany, čtou nahlas prapodivnou poezii a posléze zkouší svůj brusičský um na vlastních vnitřnostech s výkřikem „Banzai!“ Podivnost nad podivnost. Situaci nezachrání ani občasné hudební kousky, které nevyniknou pompézností ani kvalitou zpracování, ani častější obměnou motivu.

Proč bych se měl tedy o takovou šílenost zajímat, říkáte si asi. Odpověď je jasná. Hra disponuje zaplaťpánbůh alespoň kvalitním příběhem. A ne ledasjakým, ale hned rozděleným na zážitek hned rovných sedmi hrdinů, jejichž dobrodružství budete prožívat postupným výběrem. Pokud si spočítáte délku hraní náročných levelů a nutnou opatrnost při soubojích, vynásobíte počtem charakterů, tak se dostanete právě k onomu strašlivému počtu hodin, nutných ke kompletaci titulu. Co se týká příběhových linek, zůstáváme u standardu japonských RPG. Jsou velmi poutavé a příjemně na sebe u všech hrdinů, lišících se povoláním, navzájem navazují tak, že se vám ve finiši objeví nové a nové souvislosti. Zde je třeba pozitivně ohodnotit fantasii autorů.

Unlimited Saga Další věcí, kterou je nutno pochválit, je zajímavý systém soubojů. Vaše tahy probíhají tak, že se okolo hrdiny otáčí kruh plný na počátku stejných druhů ikon. Musíte stisk tlačítka načasovat tak, abyste případně vybrali tu správně zabarvenou kresbu a přidali tak další úder (navazuje další kruh s ikonami) a postupně tak vytvořili drtivé kombo. Útoky se poté ještě liší podle classů – můžete kopat, mlátit pěstmi, bodat či sekat mečem, házet oštěpem, střílet z luku atd. K tomu všemu se ještě postupem času vylepšují vaše bojové schopnosti a dochází k výuce lepších a drtivějších úderů s exotickými názvy. A aby toho nebylo málo, jsou tu další akce, jako používání předmětů či skillů. Kromě toho byste ještě měli zvládat přepínat postavy, přičemž ta, která provede vícero úderů se přesunuje do týla, případně si jedna z nich odře celé kolo a druhá se v ústraní léčí. Systém je to vskutku velice propracovaný a zajímavý.

Celé toto bojové snažení zpestřují ještě výlety po mapách questů, protkané událostmi, řízenými principem vzdáleně připomínajícím jednorukého banditu. Stisknu tlačítko a čekám, jestli padne zelená a šutr mi na hlavu nepadne, nebo se tam objeví červená a je ze mě placka. Nebo zkusím otevřít truhlu – úspěch a rabuji, neúspěch a šup; mám v oku otrávenou jehlu. Také nesmíme zapomenout na sbírání Unlimited Saga klíčů, odemykajících nepřístupné části budov, prohledávání všemožných prostor, odpočívání a vyhýbání se skupinám monster. Zajímavé jsou také lehčí či náročnější časovky. Hmm, příběh a herní principy jsou tedy na vysoké úrovni. Tím bychom měli za sebou pozitiva. Vzhůru ke shrnutí naší recenze!

Tak tedy: máme před sebou snůšku výborných nápadů v herních principech. Taktéž kvalitní příběh a velké množství jeho variací dané postavami, za něž můžete hrát. Vše ke dnu ale strhává příšerná archaická grafika, která propadá bohužel i při její maximální snaze o stylovost. Tu bychom kvitovali např. u handheldů, ale PS2 si pro svou technologickou pokročilost říká o kvalitní zpracování. Toho se zde nedočkáte ani po stránce zvukové. Škoda, přeškoda! Pokud by se totiž tato hra oděla do esteticky vybroušeného hávu, stala by se velkým hitem. Takhle to autoři ale pěkně zpackali. Tomu se říká zahozený potenciál, obutý do amatérsky sešitých botek.

Unlimited Saga
Výrobce/Vydavatel Square Enix/Atari
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 260 kB
Verdikt: Jeden z největších průšvihů na poli RPG. Hra s obrovským potenciálem, výbornými herními mechanismy, ale s tak odpudivou grafikou a slabým zvukem, že ji to strhává do podprůměru. Je to veliká škoda, protože opravdu stačilo změnit prostředí, pohrát si s technickou stránkou a byl by tu výborný titul. Square Enix opět neukázali to, co se od nich čekalo. Pětatřicítku dostává jen kvůli výše zmíněným pozitivům.
Hodnocení: 35% (info)

Autor:


Témata: dabing

Nejčtenější

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...

Hry a porno generují největší příjmy z virtuální reality

Pornografická videa v VR

Největším motorem v oblasti virtuální reality jsou hry a porno videa. Vyplývá to z úniků dat Valve a analýzy...



Nejpopulárnější streamer Ninja nechce natáčet se ženami

Richard Tyler Blevins aka Ninja

Než aby se stal předmětem drbů, nebo byl nařknut z nemístného flirtování, tak se raději oblíbený streamer Ninja úplně...

Lepší než GTA? Ohlédnutí za prvním dílem Red Dead Redemption

Red Dead Redemption

Původní Red Dead Redemption patřilo s přehledem k nejlepším hrám minulé generace konzolí. Cenami ověnčená kovbojka...

Vynikající střílečka Insurgency je dočasně zdarma

Insurgency

Multiplayerová střílečka Insuregncy dostane 18. září nepřímé pokračování nazvané Sandstorm. Aby její autoři zvětšili...

Další z rubriky

RECENZE: Přídavek Canny Valley pro Fortnite potěší fanoušky příběhu

Fortnite: Canny Valley

O Fortnite se mluví hlavně ve spojitosti s módem Battle Royale, nicméně hra obsahuje také příběhovou kampaň. A ta se...

RECENZE: V týmové akci Earthfall likvidujeme mimozemšťany po stovkách

Earthfall

Earthfall je v jádru jen kopie kultovní kooperativní akce Left 4 Dead. Ale je tak dobře udělanou kopií, že nám to ani...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!



Najdete na iDNES.cz