RECENZE: Ve dvou se to lépe táhne, dokazuje skvělá hopsačka Unravel Two

Jedna z nejméně populárních herních firem EA nezaštiťuje jen bombastické mnohamilionové videohry, ale také skromnější tituly. Příkladem budiž skákačka Unravel z roku 2016, za kterou stojí studio Coldwood Interactive. Pokračování vsadilo na hraní ve dvou.

Roztomilá hopsačka si získala srdce hromady hráčů díky působivým vizuálům, atmosféře, nádherné hudbě nebo hlavnímu představiteli známému jako Yarny. Ten je ústředním hrdinou i v pokračování nazvaném jednoduše Unravel Two. Nicméně je tu jedna velká změna, tentokrát bude pomáhat další Yarny.

Na jejich spolupráci je založeno řešení většiny hádanek, ale nemusíte se děsit, že budete muset před každým spuštěním Unravel Two shánět kamaráda, který vám pomůže. Obě postavy můžete ovládat sami.

Coolwood Interactive

Tvůrci Unravel pocházejí ze Švédska a na herní scéně působí už od roku 2003. Dlouho se soustředili hlavně na sportovní tituly. A některé z nich nebyly hodnoceny zrovna skvostně. Pak se ale Coolwood Interactive vytasilo s Unravel a předchozí herní „hříchy“ byly zapomenuty. Vývojáři začali být chváleni ze všech stran a to je určitě čeká i po Unravel Two, který jim rozhodně pověst nezkazí. Mimochodem, v roce 2014 hrozilo firmě zrušení, ale pak vývojáři poslali EA prvotní verzi Unravel, což jim „zachránilo krk“.

Hra trošku překvapivě nenabízí možnost online multiplayeru, ale pouze hraní u jedné konzole. To je v dnešní době nejen zarážející, ale především nepohodlné.

Naštěstí nebudete mít během sólo hraní pocit, že jste o něco ochuzeni, jen budete mít trošku víc práce, než kdyby vám pomáhal živý spoluhráč. Ale ne o tolik, abyste na kolenou prosili souseda nebo partnerku/partnera, aby si s vámi na chvíli skočili zahrát.

Promyšlenější hádanky

S ohledem na přítomnost druhého Yarnyho jsou hádanky o něco komplexnější a propracovanější než v případě prvního dílu.

K řešení rébusů opět používáte Yarnyho vlákno, ale nyní musíte počítat s tím, že je tu ještě druhý Yarny. Často se o něj musíte postarat (vytáhnout ho na plošinu, zhoupnout ho atd.), ale on vám nezůstane nic dlužen, protože díky jeho pomoci můžete vytvářet třeba trampolíny, které vás dostanou výš.

Obvykle nejsem velký fanda toho, když je nutné dohlížet na dalšího hrdinu, ale v tomto případě to nepůsobilo vůbec obtěžujícím dojmem a neměl jsem pocit, že jsem nějak zdržován.

Hádanky jsou velmi pěkně navrženy. Nejsou vždy jednoduché, někdy se na chvíli zastavíte a budete muset přemýšlet (případně vsadit na standardní taktiku známou jako „pokus/omyl“, což je ovšem zdlouhavé). Drtivá většina rébusů je vystavěna na racionálních základech a nebudete si říkat, zda tvůrci nebyli trošku mimo, když vymysleli něco takového, protože to nedává žádný smysl.

Unravel Two

Unravel Two

Je pravda, že se styl rébusů postupem času opakuje, ale ono asi není v lidských silách docílit toho, aby byla každá hádanka úplně odlišná.

Stereotyp se u mě nedostavil, což je pozitivum, nicméně je to způsobeno také tím, že Unravel Two není kdovíjak dlouhým projektem. Pokud se „nezaseknete“ každých pár minut, je možné, že se na konec dostanete za nějaké čtyři hodiny. Není to moc, určitě by neuškodilo pár hodin navíc (i když dobu strávenou před obrazovkou mohou prodloužit takzvané výzvy, které umí pěkně potrápit)

Skvělá atmosféra

Ovšem ony zhruba čtyři hodiny jsou velmi působivé. Spojení melancholické atmosféry a skvělé hudby opět funguje na výbornou.

Příběh, který se odehrává na pozadí putování hlavních hrdinů, možná nezapůsobí na každého, ale u mě určitou emocionální reakci vyvolal, což už něco znamená.

Hodně tomu pomáhá hudební podbarvení, které dělá atmosféru ještě intenzivnější. Jsem rád, že jsem si nedávno pořídil nová sluchátka a mohl si výtečné melodie užít naplno.

Unravel Two

Znovu potěší i vypilovaná grafická stránka. Ocitneme se v různorodých lokacích, které vypadají poměrně realisticky a často potemněle, což je v kontrastu s miniaturními a pestrými hlavními hrdiny.

Ti se mimochodem velmi dobře ovládají. Reagují o něco lépe než v prvním dílu. Je to potřeba, protože skákací sekvence nejsou tolerantní, pokud chybujete. Na druhou stranu pozitivem je, že hra není příliš přísná v případě automatického ukládání, a jestliže „zemřete“, neobjevíte se obvykle daleko od místa, kde k tomu došlo.

To ale neznamená, že občas nebudete napjatí jako struna. Jednotlivé rébusy sice netrvají dvacet minut, ale jsou náročné a není příjemné například spadnout těsně před jejich splněním.

A jak zní odpověď na běžnou otázku, zda je druhý díl lepší než jednička? Upřímně, těžko říct. Je víceméně stejně kouzelný, ale přidání druhé postavy je natolik výrazný prvek, že nebudete mít pocit, že hrajete to samé, co v roce 2016. Pokud jste tedy fandové skákaček s množstvím hádanek, které vás zvládnout potrápit, tak neváhejte. A  pokud máte někoho, s kým hrát, pak už vůbec ne. Bude to sice krátké, ale intenzivní dobrodružství.