Kdo se videohrám věnuje již nějaký ten rok, ten jistě ví, že při launchi nové konzole to s kvalitou nebývá zase až taková sláva. Ne že by se hned na startu neobjevilo několik zajímavých a kvalitních her, ale vedle nich se v regálech povalují i nejrůznější hrůzy. PlayStation 3 samozřejmě není výjimkou, a tak vedle skvělého Motorstormu nebo pátého Virtua Fightera můžeme narazit třeba na Mobile Suit Gundam nebo právě na Untold Legends, což je dvojnásob nebezpečné zejména proto, že na začátku života každé konzole není ještě k dispozici příliš her, a tak by to mohlo svádět k pořízení i nějakého toho druholigového titulu.
Zápletka hry je klasičtější než cokoliv, na co jsme v tuto chvíli schopni si vzpomenout.
V případě Untold Legends: Dark Kingdom bychom to ale viděli spíše na ligu třetí, a tak je docela na místě varovat hned v úvodu, abyste se nenechali
zmást velkohubými nápisy na obalu hry. O „akční RPG nové generace“ se totiž nejedná ani náhodou, a tak by nás docela zajímalo, který z manažerů v Sony Online Entertainment, respektive v Electronic Arts ztratil až tolik soudnosti, že se tato hláška na krabici objevuje. Pokušení pořídit si tuto hru ale může být
ještě větší při vědomí, že při startu PSP byl titul Untold Legends vcelku povedeným a kvalitním rozjezdem. Každopádně ať tak nebo tak, všechno hoďte za hlavu, jelikož s PSP verzí má tato hra společný snad jen název.
Zápletka hry je klasičtější než cokoliv, na co jsme v tuto chvíli schopni si vzpomenout. Druhdy radostně žijící království je ohrožováno temnými silami a je potřeba, aby se našel udatný bojovník, jenž vrátí vše zpět do normálu. Asi netřeba nijak zdůrazňovat, že to budete právě vy, k čemuž vám poslouží jeden ze tří zdejších avatarů. Prvním je klasický bojovník s obřím kladivem, druhým neméně klasický třasořitka mág a třetím univerzální špionka. Opět asi netřeba příliš rozvádět, že válečník má lepší předpoklady všechno v okolí utřískat, zatímco mág to spíše řeší elegantními kouzly. Pokud ale žijete v domnění, že chlap jak almara umí do
všeho akorát bušit, vyvede vás tato hra z omylu, jelikož i válečník může kouzlit, i když to pochopitelně neumí tak dobře jako mág.
Až dosud je to ale pořád ještě v pohodě. Výše uvedený nástřel zdejší situace by sice mohl zavánět velmi jednoduchým konceptem, ale to automaticky neznamená, že by se muselo jednat o průšvih. Podívejte se třeba na takový Picross, jednoduchost sama a drtíme to v jednom kuse. Problém Dark Kingdom je ale v tom, že hratelnost je naprosto jalová. Od prvních okamžiků tak máte pocit, že vás tato hra vlastně dost nudí, což je způsobeno jednak tím, že je hratelnost velmi jednotvárná a jednak tím, že s technickým zpracováním se taky nikdo nepáral, takže ani není moc na co koukat a už vůbec ne co poslouchat.
Technicky je na tom Dark Kingdom rovněž docela bídně.
V praxi to tedy funguje tak, že vejdete do lokace, která se tváří kdovíjak, ale ve skutečnosti to je poměrně malá „místnost“, tam vyrubete všechno, co se hýbe a zpřístupní se vám lokace další. Čas od času, respektive docela často, je dění na obrazovce přerušeno prostřihem, v němž kamera zabere nějakou důležitou událost, která se děje opodál, ale vás ve skutečnosti nemusí nijak zvlášť zajímat, protože dříve nebo později tam stejně dojdete a všechno
pořešíte. Na těchto prostřizích je ale zajímavý zejména fakt, že po jeho skončení se nacházíte ve stavu naprosté nečinnosti, a pokud je tedy poblíž vás v danou chvíli nějaký nepřítel, tak minimálně jednu ránu slíznete.
Tím jak zabíjíte kvanta nepřátel, získáváte samozřejmě zkušenosti a roste vám level, což je doprovázeno přírůstkem bodíků, které můžete rozdělit mezi
několik základních statistik jako je síla úderů, zdraví nebo třeba obrana proti fyzickým a magickým útokům. Navíc ještě z nepřátel vedle barevných orbů (zdraví, mana a na to třetí si momentálně nemůžeme vzpomenout) vypadávají i nejrůznější kusy výzbroje a výstroje, které lze použít k dalšímu vylepšení osobních statistik.
I v tomto ohledu by to tedy mohlo vypadat na poměrně zajímavou záležitost, ale bohužel tomu tak opět není. Nedá se sice říci, že by bylo levelování zcela k ničemu, ale stejně jako celá hra vás s největší pravděpodobností nebude vůbec bavit. Potíž je totiž v tom, že hlavní herní náplní je zběsilá akce, a pokud tedy zvládáte dostatečně rychle bušit kolem sebe, skákat, kouzlit a uhýbat, pak vás nějaké levely víceméně nezajímají.
|
Hra ale dokáže pobavit alespoň různými vtipnými momenty, které jsou o to vtipnější, o kolik je zřejmější, že původním záměrem rozhodně nemělo být hráče rozesmát. Hned v úvodu hry například budete bojovat v královském paláci, kde vám po boku bude stát i banda vojáků. Na obrazovce se vám objeví informace, kolik vojáků ještě zbývá a v jednom okamžiku jste vyzváni, abyste každému vojákovi řekli, že je potřeba vrátit se na loď. Když to uděláte, tak pobijete ještě pár
nepřátel a míříte rovněž k lodi, kde „zachráněné“ vojáky potkáte. Vtom se ale spustí střihová animace, v níž na scénu vstoupí jeden z řady bossů a sub-bossů a dvěma ranami celou skupinku vojáků smete. Ha, ha – humor.
Technicky je na tom Dark Kingdom rovněž docela bídně a i když by to z obrázků třeba nemuselo tak vypadat, je vysoké rozlišení tím jediným, co grafici
zvládli. Ostatní za moc nestojí, ať už se jedná o detailnost zdejších objektů nebo rozpohybování postav. Místy lze navíc zaznamenat znatelné poklesy snímkovací
frekvence a někdy dokonce na okamžik celý obraz zamrzne a jakoby se o kousek skokově posune. Nezachrání to pak ani naprosto odbyté střihové sekvence a už
vůbec ne zvuk, jenž je celkově naprosto obyčejný a navíc zcela nepochopitelně dochází k výpadkům, kdy se třeba hlas vašeho spolubojovníka podivně ztlumí, a občas dokonce k jakýmsi záškubům zvukové stopy, kdy se zvuk zastaví a po pár desetinách sekundy se znovu rozjede.
Untold Legend: Dark Kingdom je tedy ve výsledku značně problematickou hrou. Na jednu stranu se jí nedá upřít, že se hraje vcelku pohodově, ale na
|
Hrát se to dá vcelku slušně
Ale nebude vás to bavitHru zapůjčila firma Gamehouse.
| Untold Legends: Dark Kingdom | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
