Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V deskové hře Arkham Horror bojujeme proti mimozemské entitě

aktualizováno 
Na městečko Arkham ve státě Massachusetts padá temný stín. Nepozemské entity podřimují v prázdnotě mimo čas a prostor a čekají na příležitost překonat bránu mezi světy.

Arkham Horror

Pokud je vám jméno města Arkham povědomé, pak nejspíš patříte mezi čtenáře povídek H. P. Lovecrafta, mistra hororu a tvůrce mýtu Cthulhu. Arkham Horror je desková hra, která právě z těchto povídek čerpá. A hra je to poměrně nezvyklá.

Arkham HorrorPředevším má velice silné téma a snad v žádné jiné deskovce nehraje příběh a atmosféra takovou roli jako právě zde. Z každé kartičky, z každého obrázku a vůbec z celého zpracování dýchá hutná atmosféra Lovecraftových povídek.

Pokud znáte literární předlohu, budete se neustále toulat po známých místech, potkávat známé postavy a bojovat se známými nestvůrami a dalšími hrůzami. Avšak i pokud jste nečetli ani jednu Lovecraftovu povídku, můžete si dosyta užít temnou atmosféru herního světa, nechat na sebe působit sugestivní texty na kartách i špičkové obrázky na komponentách hry.

Druhou a možná ještě nezvyklejší věcí je styl hry: hráči totiž nesoupeří mezi sebou, ale spolupracují jako tým a snaží se porazit samotnou hru. Pokud se jim to podaří, vyhrávají všichni, jestliže neuspějí, opět jsou poraženi všichni jako tým.

Hrůza v Arkhamu
Hráči se snaží zabránit příchodu nadpozemské entity, která si chce podmanit Arkham Horrorsvět. Tato bytost se sem snaží dostat pomocí dimenzionálních bran, které se začaly v Arkhamu otevírat a které fungují jako průchod do Vnějšího světa, známého z povídek. Může jít o Yuggoth, planetu za Plutem obývanou podivnými houbovitými bytostmi, vysokohorskou planinu Leng s tajemným chrámem nebo Snovou říši, mystický svět, do kterého se mohou vydat lidé, když sní.

Každý z hráčů představuje jednoho detektiva, vyšetřovatele, nebo jen náhodného kolemjdoucího, který se k těmto událostem připletl. Každý detektiv má popsán příběh, který ho do Arkhamu přivedl a motivaci, proč chce zasahovat do nastávajících událostí, což opět jen zdůrazňuje silnou atmosféru hry.

Detektivové přitom mají unikátní schopnosti a různé fyzické a psychické dispozice jako jsou tělesná i duševní kondice, rychlost, mystické vědomosti, síla, vůle, štěstí či umění boje a plížení a samozřejmě i různé vybavení.

Společným cílem detektivů je tedy zabránit příchodu Prastarého, nebo v případě Arkham Horrornejvyšší nouze se s ním osobně střetnout a zapudit ho zpět do místa mimo čas a prostor. To se jim může podařit pouze tak, že naráz zavřou všechny dimenzionální brány do jiných světů, které se otevírají po celém Arkhamu.

Zní to jednoduše, avšak provést to je poměrně složité. Aby detektivové mohli každou konkrétní bránu uzavřít, musí nejprve prozkoumat příslušný svět, do kterého brána vede, a shromáždit dostatek informací pro samotný uzavírací rituál. To samozřejmě nějakou dobu trvá a mezitím se mohou otevírat další brány do dalších světů. Pokud se jich otevře dostatečné množství, Prastarý definitivně procitne, vstoupí do našeho světa a detektivové nemají jinou možnost, než ho zkusit zapudit v posledním zoufalém boji.

Vyhoďte je z kola ven
Hrací plán představuje velkou mapu Arkhamu, rozdělenou na průchozí ulice a různé zajímavé lokace přímo ve městě a v blízkém okolí. Po jednom okraji je osm dvojic políček, kdy každá dvojice představuje vždy jeden Vnější svět, do kterého Arkham Horrorse detektivové vydávají na průzkum.

Detektivové se pak pohybují po městě, prozkoumávají ho a hledají stopy po nadpřirozených jevech, tajných kultech a podivných událostech. Mohou se také zastavit v nějakém krámku a nakoupit tu zbraně, magické předměty nebo kouzla, pro léčbu těla nebo ducha navštívit nemocnici, respektive blázinec, případně si najmout nějakého pomocníka, který jim bude nápomocen v jejich úkolu.

Hra začíná otevřením první dimenzionální brány do některého Vnějšího světa. Na konci každého tahu se obvykle otevře další brána na jiném místě města. A aby toho nebylo málo, z každé otevřené brány se obvykle vynoří odporná kreatura, která se začne pohybovat po městě a šířit děs a hrůzu. Do doby, než ji detektivové nezničí.

V jednom tahu toho lze stihnout poměrně málo: prozkoumat část Arkhamu nebo Vnějšího světa, využít služeb nějaké budovy ve městě, nebo porazit nestvůru toulající se po ulicích. Detektivové se tak musí neustále ohánět a zoufale bojovat Arkham Horrors časem, aby měli vůbec šanci na úspěch.

Zpracování hry
Prakticky každé jednotlivé části hry přísluší nějaký balíček karet. Karty přitom reprezentují vybavení detektivů: běžné i magické předměty, kouzla (zde spíše mystické rituály), dovednosti, pomocníky a různé další speciální karty, jako třeba bankovní půjčku nebo požehnání od kněze.

Pokud detektivové prozkoumávají nějaké místo Arkhamu v jedné z devíti čtvrtí, vytáhnou si kartu z balíčku dané čtvrti a zařídí se podle ní. Mohou zde přitom nalézt pomoc ve formě předmětu nebo pomocníka, setkat se s nestvůrou, nebo se postavit nějaké zkoušce či nebezpečí.

Častokrát tato setkání tedy prověří jejich fyzické nebo psychické schopnosti, případně štěstí. Podobně je řešeno i zkoumání Vnějších světů, avšak v nich je mnohem více nebezpečí a výrazně méně klidných míst a pozitivních událostí.

Na konci každého tahu je navíc tažena jedna karta mýtu, popisující určitou Arkham Horrorudálost, která se stala, a její dopad na detektivy. Také uvádí, ve které lokaci se otevřela další dimenzionální brána. Uvedené události jsou většinou negativní a některé navíc značně smrtící. Může jít např. o objevení nestvůr někde na ulici, rozmary počasí znesnadňující pohyb, zjevení zlých znamení a podobně. Nicméně občas se přeci jenom objeví něčí pomocná ruka, kam lze zařadit i místní obyvatele, co skrze domobranu vyčistí čtvrť od nestvůr.

Všechny karty mají skutečně jedinečné grafické zpracování, obrázky perfektně ladí s hororovou atmosférou povídek a sugestivní texty navozují tu správnou náladu.

Verdikt
Není možné v těchto několika málo odstavcích vysvětlit hloubku této úžasné hry. Snad se nám ale podařilo ji alespoň trochu přiblížit. Pro fanoušky Lovecrafta, jde skutečně o výjimečnou záležitost, kterou lze skutečně jen doporučit.

Počet hráčů: 1 - 8
Doporučený věk: 12+
Herní doba: 2 - 4 hodiny
Oficiální stránka

Autor:


Témata: Mýto, Pluto

Nejčtenější

Pornoparodie nejpopulárnější hry současnosti není vtipná ani vzrušující

Pornoparodie na hru Fortinte nazvaná Fortnut

Hra Fortnite, oblíbená především mezi nezletilými hráči, se dočkala své pornoparodie. A výsledek je přesně takový, jaký...

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...



Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...

Hry a porno generují největší příjmy z virtuální reality

Pornografická videa v VR

Největším motorem v oblasti virtuální reality jsou hry a porno videa. Vyplývá to z úniků dat Valve a analýzy...

RETRO: Sexy střílečku SiN potopil revoluční Half-Life i vlastní chyby

SiN

Letos slavíme dvacet let od vydání kultovní střílečky Half-Life, jejíž sláva zcela zastínila méně známou střílečku SiN....

Další z rubriky

Lepší než GTA? Ohlédnutí za prvním dílem Red Dead Redemption

Red Dead Redemption

Původní Red Dead Redemption patřilo s přehledem k nejlepším hrám minulé generace konzolí. Cenami ověnčená kovbojka...

Šest nejočekávanějších her, které vycházejí v srpnu

World of Warcraft: Battle for Azeroth

Po slabém červenci se kola herního průmyslu opět roztáčejí. Vychází totiž řada očekávaných her. Pro svého favorita...

Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...



Najdete na iDNES.cz