Když vám povíme, že v Saints Row: The Third jen v první půlhodince hraní zaznamenáte odkazy na Anthonyho Burgese, Stanleyho Kubricka či Richarda Strausse, budete si myslet, že je to nejfilozofičtější herní počin za poslední dobu. Přitom nic není vzdálenější pravdě.
A je to právě i kontrast mezi narážkami na intelektuály a naprosto přízemní nechutností a brutalitou, co na Saints Row láká. A zároveň odpuzuje. Záleží na vkusu.
Gang zvaný Saints Row po předchozích dvou dílech konečně dosáhl na vrchol moci a popularity. Město Stilwater jim patří. Módní značka gangu Planet Saints je naprostým trhákem, z obrazovek neustále vyskakuje reklama na vlastní energetický nápoj a ještě během posledního přepadení banky rozdávají příslušníci Saints autogramy.
Ujetost se projevuje už v navržení partií hlavního hrdiny či hrdinky. Nic vám nebrání vytvořit si obskurní bytost s megalomanským poprsím a běhat s ní po městě v kostýmku jako z cirkusu. Nebo rovnou nahou. V takovém případě ale okusíte americkou prudérnost, protože choulostivé partie uvidíte pouze jen skrz silně kostičkovaný filtr.
Editor postavy zde neslouží k tomu, abyste se s ní co možná nejvíc sžili. Jde o to vytvořit si postavu, se kterou budete chtít páchat ty největší lumpárny a úchylnosti. Na tom totiž Saints Row: The Third stojí.
Co vás tak napadá, že byste ve městě Stilwater, které připomíná New York, mohli provádět nejbláznivějšího? Dodejme, že máte úplnou volnost pohybu a obstarávání zbraní a vozidel není problém.
Něco pro inspiraci bychom tu měli: co takhle pomocí tanku v časovém limitu zničit co možná nejvíc objektů? Nebo usednout na palubu vrtulníku a bazukou chránit městem pronásledovanou osobu před nepřáteli? Když se nestrefíte zcela přesně, nic se neděje.
Namítáte, že něco podobného je přeci v každé hře tohoto typu, tedy v jistém ohledu klonu Grand Theft Auta? Dobrá, ale pod auta a kamiony jste se s ohledem na spáchání pojistného podvodu ještě určitě nevrhali. A už vůbec jste se neprojížděli centrem města s tygrem na sedadle spolujezdce. Anarchie vládnoucí v Saints Row: The Third zkrátka nezná mezí a překonává i Just Cause 2 či Prototype.
Anarchii přitom provází nečekaně dobrý a nejrůznějšími odkazy prošpikovaný příběh. Prozraďme jen tolik, že gang Saints Row ze svých výšin spadne zpět do reality a musí zápolit proti prohnanému syndikátu. Do toho se navíc zapojí armáda se spoustou sci-fi propriet, takže o zábavu je postaráno.
Děj je pochopitelně naprosto ujetý a nepravděpodobný. Pokud ale na tuto hru přistoupíte, budete si ho o to víc vychutnávat. Není totiž vůbec chudý na zvraty a překvapení. Když nic jiného, utkví vám v paměti přinejmenším sebeironický návrat Burta Reynoldse!
Saints Row nabízí jedny z nejoriginálnějších úkolů nejen poslední doby, ale snad celé herní historie. Podstatnější ale je, že jsou dobře inscenované a zábavné. Až na výjimky se při jejich plnění nudit nebudete. O to se postará i občasná nutnost rozhodnout se.
Nečekejte ale volbu mezi dobrou a špatnou variantou. Například osvobodíte prostitutky z kontejnerové lodi, abyste se následně rozhodovali, zda si je ponecháte a necháte šlapat pro sebe, nebo za balík peněz rozešlete poštou zájemcům. Vrchol morálního dilematu!
Pravdou ale je, že hra je postavena právě na úkolech odehrávajících se v otevřeném městě, nikoliv na otevřeném městě samotném. Nečekejte tak skvěle simulované velkoměsto jako v GTA IV s možností zahrát si bowling, biliár nebo navštívit nějaký ten klub. Jaksi samovolně vás hra bude tlačit od jedné mise ke druhé.
Zábavy si v Saints Row užijete spoustu. A ještě lepší by to bylo se schopnější umělou inteligencí. Ta stávající je totiž pro změnu jedna z nejhorších, jaké jsme v poslední době zaznamenali. Nepřátelé se takřka nikdy nechovají tak, jak by měli.
Pravidelně se k vám otáčejí zády, nevidí vás na tři metry nebo zapomenou střílet, když se před nimi najednou zjevíte. V autech je to ještě horší, a tak budete nejednou svědky bizarních tlačenic na silnicích. Na první pohled je to další parodický efekt, časem ale zjistíte, že ho způsobuje všeobecně špatná umělá inteligence.
Vizuálně hra není výkvětem nejmodernější technologie. Textury jsou často až příliš rozmazané a modely aut i postav působí poněkud odbytě. Na druhou stranu, atmosféra hry nestojí na grafických detailech a autenticitě, takže se se stavem věcí snadno smíříte.
Obzvlášť když vám ho pomůže vyrovnat skvělý zvuk a hudební podkres. Špičkový je především dabing postav, na kterém se podílela řada ikon pokleslé popkultury, mimo jiné wrestler Hulk Hogan nebo pornohvězda Sasha Grey. Hudby různých žánrů je na výběr spousta a line se zejména z kanálů autorádií při jízdě.
Saints Row: The Third je jednoznačně rozporuplná hra. Ale v dobrém, protože autoři ji přesně takto rozporuplnou mít chtěli. Není to nic pro příznivce realistických a autentických herních zážitků se smysluplným a oduševnělým dějem. Třetí díl Saints Row je toho přesným opakem a představuje vhodný únik od všech těch vážně se tvářících titulů, kterých je více než dost.
