Bylo to v dobách kdy Rovnováha byla slabá a vrtkavá. Svět byl čerstvě roztříštěn a Dobro se Zlem vedlo válku o získání Světa. Sami bohové Zla překonali astrální spirálu a vtrhli do Světa, plenili a drancovali celé světy. Draci zachraňovali roztříštěný svět před silou Chaosu a nedokázali zabránit útokům bohů Zla. Bohyně Temnota sestoupila a i když bohové ztratili většinu své síly, protože byli daleko od své konečné sféry, drtila vše co se jí postavilo na odpor. Stejně tak její bratři Satan, Teror, Strach, sestra Smrt a mnoho dalších. Také mnoho králů a mocných čarodějů se při pohledu na tu sílu zachvělo a jejich srdce zčernala. Přidali se na stranu Temnoty jako služebníci a velitelé nemrtvých i živých vojsk. Vedli stamilionové armády, které obracely království a světy na popel a prach.
Bohové Dobra se zachvěli, když na ně přes propast astrálních sfér pohlédl bůh Strach. Ale přes obrovskou drtivou sílu pochopili, že bohové Zla ztratili svým příchodem do Světa velkou část své síly i proto se neodvážili udělat to samé. I poprosili boha Světlo o radu. Světlo dlouho bádal a přemýšlel. Nakonec k sobě povolal boha Soucit a bohyni Lásku, spolu povolali z nižších astrálních sfér bytosti a každého obdařili částí své síly. Tak vznikly Světlonoši, tři andělé Dobra. Tito Světlonoši přišli do Světa a byli mocní. Jejich sféra zrodu nebyla tak vzdálená a byli obdařeni i silou bohů. Ve Světě zaplálo Svaté světlo a Světlonoši se vrhli na armády nesmrtelných. Stamilionové armády se rozpadaly na prach jen při pouhém pohledu na zářící zbroj a plamenné meče. A jen ti nejsilnější z nejsilnějších našli odvahu k útěku. Unikla i The Black Queen Černá královna, velitelka všech nemrtvých armád, pobočnice samotné Temnoty. Unikl i Lord DEATH, kdysi mocný válečník a hrdina, nyní otrok bohyně Smrti. Postupně prchali i bohové, jen Satan, nejsilnější se Zlých bohů, neustoupil. Byl příliš opojen vidinou nekonečného zla a utrpení, které zde mohl způsobit. I se zuřivostí a ukrutností se vrhl proti Světlonošům. Tváří v tvář jeho pekelné ohnivosti zaváhali. Byť Peklo je velmi vzdálená astrální sféra, Satan čerpal sílu z utrpení, které způsobil, a z prolité nevinné krve. Přelámal plamenné meče a pekelným mečem potrhal svaté pancíře. I zem byla již zkropena krví Světlonošů a děsivá, nespoutaná síla samotného Satana neutuchala, ba sílila. Pro konečný útok povolal své služebníky, démony. Stvoření pekelná, ohnivá a krutá. Povolal Azacheliuse Požírače duší, Destructiuse Ničitele světů a Balronicuse Pána Morových ran. I zasazovali hluboké rány Světlonošům, smrtelným jedem spalovali jejich těla, pekelným ohněm tavili jejich štíty. Nebeská síla opouštěla Světlonoše, ale ve chvíli poslední přišli Draci - Draci, kteří zabránili Chaosu roztrhnout svět, Draci, jejichž síla tkví v Rovnováze, Neutralitě a Spravedlnosti. Obrátil Satan svou zlobu proti nim, ale Zlo nenašlo v jejich tělech a duších protiklad, který by zničilo, a oheň Draků vypaloval jeho podstatu z existence. Útok byl drtivý a rozhodný. Balronicus a Destructius uprchli opálení na pouhou duši. Azachelius uposlechl Satana a v poslední chvíli unikl a ukryl se mezi světy. Sám Satan byl společnou, nesmírnou silou Draků vyvržen ze světa, na kterém probíhal boj, ze světa Dark Paradise, mimo Svět i astrální sféry. Byl uvězněn mimo své vnímání a mimo svůj vliv. Byl uvězněn na místo, které mělo prostor, mělo čas, ale nebyla tam žádná magie, žádný zdroj síly, o který by se Satan opřel. Byl navěky odsouzen k nehybnosti. Jen jeho mysl jej týrala při vzpomínce na porážku, když byl již tak blízko cíle.
Draci opravili škody, které opravit šlo a ukotvili Svět. Tím upevnili i víry Zla a Dobra a navěky znemožnili bohům vstup do Světa přes astrální sféry, dobrým i zlým. Světlonoši přijali od boha Světlo úlohu strážců Temnoty. Odešli do astrálních sfér, kde hlídali uzavřené a poražené bohy.
Jen v podzemní temné jeskyni přebýval Azachelius Požírač duší. Po celé věky sbíral sílu a nabýval podoby. Nakonec se odvážil na svět a začal plnit úkol Satana. Krade duše některých mrtvých, zejména těch, jež chytí v některé z astrálních sfér Zla a odnáší je do své astrální sféry, do Pekla, kde jsou podrobovány mučení, zbavovány své lidskosti a nuceni sloužit v podobě nemrtvých. Protože v době ukotvení Světa byl uvnitř, dokáže volně procházet mezi světy i mezi astrálními sférami. Jen sféra Dobra je pro něj uzavřená. Naštěstí jeho síla a moc je nepatrná, proto nedokáže napáchat velké škody, ale díky tomu jej také není možné polapit.
Tolik svitek neznámého autora.
Pozn. překladatele: Výše popsané události nelze dokázat, podložit pokusy ani vědeckými hypotézami. Stejně tak nebyly nalezeny žádné další historické odkazy, proto jsou právem považovány za pouhou beletrii nevalné úrovně a kvality.
Přeložil:
Nahun dan Krofo, učenec a děkan klášterní univerzity v Yewu, klášter Yew
