Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoce se blíží, pirát čeká na rozsudek

  12:00aktualizováno  12:17
Josef si jedenáct měsíců přivydělával pirátstvím. Tři měsíce poté, co se svou nelegální činností skončil, u něj zazvonili lidé ze softwarové policie a sdělili mu obvinění. Z úspěšného ochranáře se stal nezaměstnaný člověk, kterému se zcela rozpadl jeho osobní život a který nyní čeká na rozsudek soudu.

Protože se tento článek zabírá tématem, o němž jsme na BonusWebu obsáhle informovali již dříve, uvedu vás nejprve krátkým odstavečkem do děje a vy si sami rozmyslete, budete-li číst dál… Josef je z Prahy, je mu 25 let a zhruba jedenáct měsíců šířil nelegální počítačový software (nikoliv hry). S vypalováním nejrůznějších programů skončil koncem loňského roku, letos v březnu však u něj zazvonili lidé ze softwarové policie, zabavili mu počítač, veškerá CD a předvedli jej k výslechu. Poté započal kolotoč výslechů, shánění důkazů, obvinění a život Josefa se rázem změnil. Z úspěšného „ochranáře“ (jak přezdíváme zaměstnancům bezpečnostní agentury :-)) se stal nezaměstnaný člověk, kterému se zcela rozpadl i jeho osobní život a nyní, pár dní před vánocemi, čeká na rozsudek soudu, který by si měl vyslechnout počátkem příštího roku.

„Pálit software jsem začal vloni v lednu. Potřeboval jsem totiž peníze na nájem a můj plat v bezpečnostní agentuře by jej a všechny moje další náklady nepokryl,“ vzpomíná pětadvacetiletý Josef. „Tehdy jsem z toho ani neměl strach. Neznal jsem zákony a i když jsem věděl, že dělám něco špatného, policie a soudu jsem se tehdy nebál. Nechtěl jsem se tím živit celý život, chtěl jsem jen překlenout krizové období a pak s tím přestat. Dělá to spousta lidí a nic se jim nestalo, nepřipouštěl jsem si, že to můžu schytat zrovna já,“ popisuje dále.

Na počítačové hry se však Josef nikdy nezaměřoval, jeho parketou byly široké veřejnosti známé softwarové produkty zejména od firmy Microsoft. Svou nabídku totiž šířil pomocí inzertních časopisů. „Tam jsem se také nejprve inspiroval. Kupoval jsem totiž pirátské kopie programů od lidí, kteří je nabízeli prostřednictvím Annonce. Všichni, se kterými jsem přišel do styku, mi říkali, že je to v pohodě, že policajti na ně nemůžou a podobně. Uvěřil jsem jim. Ale neměli ani velkou práci s tím mě přesvědčit, peníze jsem někde sehnat musel,“ líčí dále svůj příběh Josef.

Vyplatilo se mu to? „Tímto způsobem jsem si vydělal asi 30 tisíc korun. A jestli se mi to vyplatilo? To víte že ne, jenomže tehdy jsem o tom tak dalece nepřemýšlel. Netušil jsem, že to zajde tak daleko. Když mi moje přítelkyně říkala, ať toho nechám, uklidňoval jsem ji, že se nemůže nic stát a že alespoň budeme moci v klidu žít a nebudeme mít strach, že se druhý den nebudeme mít kam vrátit, že nebudeme mít vlastní střechu nad hlavou,“ říká.

O tom, že se Josef neřadí mezi „profesionální piráty“ svědčí také způsob, jakým celou svou činnost prováděl. „Protože jsem měl doma trošičku starší počítač se čtyřrychlostní mechanikou, problém se sháněním hardware u mě nebyl. V Annonci jsem pak od některého z pirátů koupil software, o který měli lidi zájem a sám jsem si v těch samých novinách podal inzerát, kde jsem nabízel vypalování programů, které jsem měl doma. No a když si někdo něco objednal, tak jsem mu to vypálil a poslal,“ vysvětluje.

Josef však doplatil na to, že kopírování nelegálního software a zviditelňování se v inzertních médiích (slyšíte vy, kdož zadáváte inzeráty na pirátsky software v našem Bazaru?) se ani zdaleka nevyplácí. „Jednou si u mě objednal Windows někdo z Microsoftu a tím pádem mě dostali. Já jsem přestal pirátit vloni o Vánocích, ale už mi to nebylo nic platné. Měli mě v databázi, měli proti mně důkaz a letos v březnu ke mně přišli na domovní prohlídku. Už jsem je čekal. Mám totiž takový šestý smysl, tušil jsem, že se něco podobného stane, jen jsem nevěděl kdy,“ říká Josef a pokračuje popisem samotné návštěvy softwarové policie u něj doma.

„Přišli ráno, kdy jsem nebyl doma. Pochopitelně zase odešli a zkoušeli to v průběhu dne ještě několikrát. Krátce poté, co jsem se vrátil domů, u mě zazvonili zase. Byli dva, ale když zjistili, že jsem doma, zavolali si vysílačkou další čtyři. Zabavili mi počítač, prohledávali celý byt, nenašli ale žádná CD s nelegálním softwarem, jen nějaké MP3, které jsem si vypaloval pro vlastní potřebu. Celou tu dobu na mě dělali ‘bu, bu, bu‘ a snažili se mě donutit ať se přiznám i k tomu, co jsem vlastně neudělal.

Nutno ale říct, že toho o mně měli zjištěného opravdu hodně. Jednak měli to CD, které jsem prodal onomu chlápkovi z Microsoftu a jednak si zašli na poštu a mávali mi před nosem všemi ústřižky složenek, které jim Česká pošta dala. Přišili mi tedy i to, co jsem vlastně neudělal, protože pochopitelně všechny ústřižky nebyly za posílání CD s nelegálním softwarem. To je ale nezajímalo, nenechali si to vysvětlit, ačkoliv jsem spolupracoval hned od začátku. Ke všemu, co jsem udělal, jsem se jim přiznal - nemělo cenu zapírat, beztak by si to zjistili. Nebyli to žádní amatéři, důkazu měli více než dost.“

Zabavováním důkazů včetně počítače samotného a prvním výslechem na policii to však neskončilo. Josefa čekaly další a další výslechy, předvolání a také trocha pokory, díky níž svítala Josefovi naděje v mírnější trest. „Vyšetřovatel mi dal kontakt na lidi z Microsoftu a poslal mě za nimi, abych jim všechno vylíčil, omluvil se a řekl mi, že je možné, že na mě Microsoft stáhne trestní oznámení, neboť jsem nevypálil ani sto CD, což není v poměru s ostatními mnoho a hlavně jsem s tím sám od sebe skončil a doma na počítači jsem navíc měl jenom asi dva nelegální programy - Windows a nějaký cracknutý shareware,“ vysvětluje.

K Microsoftu se však nedostal. „Byl jsem tam několikrát. Od vyšetřovatele jsem přesně věděl, za kým mám jít, ale sekretářky mě k němu nepustily. Ani jednou. Řekly mi, abych napsal dopis a i když nejsem žádný spisovatel a raději bych to vyřešil ústní cestou, napsal jsem omluvu, vysvětlení a nechal jej u sekretářek. Slíbily, že se mi pan ředitel ozve, ale neozval se. Asi mě hodili do jednoho pytle se všemi ostatníma. Uznávám, mají na to nárok. Dnes už vím, že jsem udělal velkou chybu a že neznalost zákona neomlouvá, na druhou stranu jsem po slovech vyšetřovatele doufal, že Microsoft vzhledem k tomu, že jsem měl počítač téměř čistý a dlouho před zásahem softwarové policie jsem zničil všechna CD s nelegálním softwarem, stáhne žalobu,“ popsal Josef.

Stažení žaloby se dosud Josef nedočkal a nejspíš ani nedočká, naopak policisté svým pochybením, které uznal i sám vyšetřovatel, připravili ještě ke všem těm strastem a útrapám Josefa i o zaměstnání. „Není to tak dávno, co za mnou přišli do práce předat mi nějakou obsílku. Frajersky se posadili do křesel v práci, předávali mi obálku a když jsem se jich na něco zeptal, začali machrovat a hlasitě mluvit o tom, že si to stejně ještě budu muset projít s vyšetřovatelem a že oni si všechno zjistí. Když jsem je požádal, aby se ztišili nebo aby se mnou šli ven probrat to někam, kde nebudeme na očích, odmítli, ačkoliv se k nám otáčeli všichni kolegové v práci, kteří zrovna procházeli. Udělali mi prostě takovou ostudu, že jsem raději podal výpověď. Když jsem to pak popisoval vyšetřovateli, cítil se mnou a uznal, že policisté pochybili. Co je mi to ale teď platné? Za pár dní mám soud,“ říká smutně.

Vánoce má tudíž Josef kvůli loňskému „úletu“ s vypalováním software zkažené. Nemá práci, žije z podpory a pomalu, ale jistě se připravuje na soud, který by měl proběhnout počátkem příštího roku. Navíc se nemůže ani zabavit nebo pracovat doma - nemá totiž počítač. „Snad mi jej vrátí. Podle zákona by měli. Po tom mém průšvihu jsem alespoň začal studovat zákon a dnes toho vím mnohem více než předtím. Musím, nechtěl bych mít kvůli těm pár měsícům zkažený celý život. Doufám, že se mi podaří dostat ‘jenom’ podmínku a pokud to vyjde, začnu si hledat práci. Teď to nemá cenu, kdybych si něco našel a soud mě odsoudil ‘natvrdo’, byla by mi práce na houby. Až to ale skončí, udělám tlustou čáru a začnu nanovo - na vráceném PC s legálním softwarem,“ uzavírá Josef.

Autor:




Nejčtenější

Dungeon Keeper (2014)
Activision vymyslel způsob jak lidi motivovat utrácet za mikrotransakce

Firma Activision si nechala patentovat úpravu mechanismu, který se stará o to, aby se v multiplayerových hrách potkávali hráči na stejné výkonnostní úrovni....  celý článek

Hajime Taniguchi aka Tokido
Na každém detailu záleží. Profík sedí přesně 80 centimetrů od obrazovky

Legendární hráč vystupující pod přezdívkou Tokido pobavil na turnaji všechny přihlížející, když vytáhl z kapsy metr a odměřil si ideální vzdálenost od...  celý článek

Cyberpunk 2077
Práce v naší firmě není pro každého, brání se autoři Zaklínače nařčením

Firma CD Projekt Red nečekaně zareagovala na vlnu kritiky, která se na internetu objevila od údajných bývalých zaměstnanců.  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Vývojáři prozradili některé triky, které používají k oblbnutí hráčů

Abyste se u her co nejvíce bavili, používají vývojáři spoustu triků, kterými nenápadně mění pravidla. Ve čtení pokračujte jen na vlastní nebezpečí, některé...  celý článek

Phantasmagoria (PC)
Hrajete někdy retro? Co jste si pustili naposledy?

Vracíte se ještě ke starým hrám, nebo se naplno věnujete hraní současné produkce?  celý článek

Triss Ranuncul - Zaklínač
KVÍZ: Poznáte herní krásky a hrdinky jen podle obrázků?

Jsou schopné, chytré, krásné či slavné, často i všechno dohromady. A všechny je spojuje výskyt v počítačových hrách. Poznáte herní hrdinky jen podle obrázku?...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.