Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenský Dungeon Master ve světě páry. Recenzujeme RPG Vaporum

aktualizováno 
Takzvané dungeon crawlery zažívají v dnešní době renesanci, kterou odstartoval Legend of Grimrock v roce 2012. Nyní slovenské studio Fatbot Games přišlo se steampunkovou variací na klasické dungeony. Jak se zadařilo, se dozvíte v recenzi.
80

Vaporum

Platforma: PC
Výrobce: Fatbot Games

  • Steampunkové zasazení
  • Akční souboje
  • Atmosféra
  • Občasné popírání principů
  • Není vždy jasné, co po vás hra chce

Herní karta

Bezejmennému hrdinovi se zdá podivný surrealistický sen. Vlny se líně pohupují sem a tam a hučí do prázdna. V tom si všimne podivného ostrova, který se vynořil odnikud a na něm ještě podivnější, vysoké kovové věže. Hrdina do věže vstoupí a zažije neobyčejné dobrodružství. Takto by se dal shrnout úvod nadějného slovenského dungeonu Vaporum.

Jeden hrdina musí stačit

Vaporum

Vaporum

Podobně jako český dungeon The Keep i Vaporum je cestou osamoceného hrdiny, netvoříte si partu, jako tomu bylo v Legend of Grimrock ani starších dungeonech Dungeon Master či Eye of the Beholder. Vaporum je také mnohem komornější než výše zmiňované. Hrdina nejde zničit nejzkaženější zlo ani spasit království. Jednoduše se ocitne v prapodivné věži, která se jmenuje Arx Vaporum a snaží se zjistit, proč ho sem kroky zavedly a co je vlastně zač podivná substance, které se říká fumium. Jistě, později přece jen dojde na trochu vyšší cíle, ale to se odkryje až časem.

Specializaci si volíte výběrem obleku, který první navléknete na svá hrdinská bedra: Combat Rig, Heavy Rig a Thauma Rig upravují pro začátek tři hlavní statistiky Combat, Tech a Toughness. Combat určuje, jak moc velkou páru máte, Tech ovlivňuje vaše speciální schopnosti, které postupně nasbíráte, a Toughness primárně to, kolik toho vydržíte, než se složíte v křeči a krvi k zemi.

Vaporum

Vaporum

Vaporum není fantasy, zapomeňte na magii. Tu zde suplují takzvané gadgety a jsou přesně takové, jako znáte kouzla v jiných dungeonech – elektrické výboje, útoky kyselinou, různé štíty, super užitečné vysávání života nebo boosty schopností. Každý gadget má čtyři úrovně účinnosti. Naneštěstí pro začátek máte otevřené pouze dva sloty ze čtyř, takže budete muset hodně zvažovat, které schopnosti aktivně užívat a které vám budou ležet v inventáři. Další dva sloty si otevřete levelováním specifických schopností.

Možností specializace je fůra. Váš neohrožený hrdina se může specializovat na boj zblízka, to máte na výběr sečné a tupé zbraně, ale určitě neprohloupíte, pokud si zlepšíte i schopnost se střelnými zbraněmi – pistolemi a puškami. Pistole můžete dokonce držet dvě najednou, ačkoliv postih na přesnost je v nevytrénovaných rukou velký. Pokud vám spíš sedí speciální útoky, nic vám nebrání skillovat hlavně technologické vychytávky a zvyšovat si rychlost doplňování energie a její kapacitu.

Uvnitř citadely páry

Vaporum

Vaporum

Ústřední citadela je vysoká věž. Začínáte, jak se dá očekávat, v jejím nejspodnějším patře. Ale protože citadela z nějakého důvodu spí, musíte probudit její systémy v nejnižším patře k životu. Zpočátku budete mít asi pocit, že je level design celkem monotónní. Všude samé trubky a kovové zdi, tu a tam malá světla. Ale designeři naštěstí měli v hlavě spoustu steampunkových nápadů, takže variací na potrubní šachty si užijete sice do sytosti, ale pokaždé trochu jinak. Jsou tu i levely, které spíše připomínají Rapture z Bioshocku v době své uvadající slávy. Srovnání s Bioshockem a dokonce i Soma v případě vizuálního zpracování se úplně nabízí. Pro dungeon crawler je takové prostředí a hlavně nepřátelé skvělým oživením.

Vaporum

Vaporum

Kromě velkých brouků, podivných čtyřnožek nebo humanoidů narazíte i na přerostlého bráchu Big Daddyho a autonomní vrtulníčky. Souboje jsou hodně intenzivní a víc než u jiných podobných her je třeba postřeh a hbitost. Nepřátelé na vás útočí agresivně v určitých vzorcích a na každého platí jiná taktika. Čtyřnožky, chemické i elektrické, je dobré si držet od těla, mají ve zvyku používat dost nepříjemný plošný útok. Naproti tomu třeba brouky je dobré obíhat, pokud to prostor dovolí, protože záda jsou jejich slabinou. Pokud dojde k tomu, že se vyrojí několik typů nepřátel v jedné místnosti, a to není nijak zvláštní, váš prstoklad dostane zabrat a spíš než dungeon bude hra připomínat krokovací FPS. Vůbec by nevadilo dát trochu více prostoru k reakcím na nepřátelské útoky. I když zareagujete prakticky okamžitě, ránu schytáte tak jako tak. Taktika tolik využívaná v jiných dungeonech, seknout a zdrhnout, tu skoro nejde uplatnit.

Vaporum

Vaporum

Nebyl by to dungeon, kdyby celá Arx Vaporum nebyla prolezlá puzzly rozličné úrovně obtížnosti a složitosti. Užijete si posouvání krabic ve velké hale, abyste se dostali k páce, časování běhu po propadlech, memorování neviditelných cest, nebo zcela typické bloudění v síti teleportů. Snad úplnou samozřejmostí jsou tajné skrýše ukrývající to nejhodnotnější vybavení, to se nachází i za nepovinnými náročnějšími puzzly. Autoři z Fat Bot Games měli dost nápadů a některé i pro žánr celkem originální.

V jisté pozdější fázi hry se dostanete do situace, kdy nebudete mít na obranu nic než své krokovací nohy a důvtip. Nepřátele budete likvidovat za pomoci prostředí. Jednou pod nimi aktivujete propadlo, podruhé je nalákáte do ohnivé pasti a nebo necháte rozšmelcovat ostnatým válcem. Taková oživení by mohla být v dungeonech klidně častěji.

Na poměry žánru je Vaporum i celkem dost atmosférická, někdy až hororová – k úlekům nebudete mít daleko. K budování atmosféry přispívají prostředí, dobré ozvučení a také fakt, že často příliš nevidíte. Většina citadely je totiž pouze matně osvětlená a jediné, co tak tvoří trochu víc světla, je vaše slabá příruční svítilna. Atmosféru tvoří i audiology a dokumenty, přes něž se dozvídáte o účelu Citadely a o co tu vlastně vůbec jde.

Dokud je vše zahaleno tajemstvím, příběh funguje dobře, ale když se vyloží karty na stůl, byl jsem lehce zklamán. Žádná scenáristická katastrofa to není, ale hra měla na víc. V plánu je překlad do češtiny a slovenština se dodělává. Příběh si tedy užijí i neznalí cizích jazyků.

Bourání pravidel

Vaporum

Vaporum

Hra funguje na mnoha rovinách skoro bez problému. Ale je tu jedna věc, která mě iritovala po celou dobu. Vaporum je často matoucí. Již nastíněné principy někdy bourá a nevysvětluje proč a v jednom případě ani nedá najevo, že je vše jinak. Prvním příkladem jsou posuvné bedny. Hra vám nedá nikterak najevo, které bedny lze posouvat, které ne a které pouze do určitého směru. Onen důvod, proč najednou bednu nejde posunout dozadu, když pár místností zpět to šlo, mi stále uniká. Stejně tak lineární hra se zhruba v polovině rozhodne, že abyste mohli pokračovat dál, musíte jít do jiného levelu a splnit sérii adventurních úkonů a poté se zase vrátit. Úplně největší popření všeho je pak skoro na konci hry, kdy je od vás vyžadováno skočit do propadla, abyste se dostali dál. Jelikož celou hru máte v hlavě zakódované „díra v zemi, pozor smrt“, tak se zdráháte udělat ten jeden krok víry. Takových podivných porušování zajetých pořádků je víc.

Není to žádná zásadní výtka, protože u oldschoolového dungeonu se jisté nefér jednání vůči hráči dá tolerovat, ale nastínění pravidel, nebo jasnější nasměrování správným směrem by žádnou škodu neudělalo a přiblížilo tak hru i méně zkušeným hráčům, kteří s žánrem začínají.

Steampunkový vizuál

Vaporum

Vaporum

Vizuální stránce není co vytknout, vše vypadá skvěle, nepřátelé i prostředí jsou detailní. A ozvučení dokáže umocnit atmosféru. Uživatelské rozhraní je přehledné a funkční. Dabing je také dobrý, hlavní hrdina má správně cynický tón a padouši zase nepříjemný. Co mi chybí, je volitelná možnost zapnout si zvýraznění hlavních interaktivních prvků, jako jsou páky a spínače. V té přemíře objektů a detailů se dají snadno hejblata přehlédnout, ale jinak udělali tvůrci vše předpisově.

Dungeon pro všechny

Podobně jako u The Keep nebo Legend of Grimrock, pokud máte rádi žánr krokovacích dungeonů, neprohloupíte, když si zkusíte Vaporum. Steampunkové zasazení je atraktivní. Autoři mysleli i na staré harcovníky, takže kromě pěti úrovní obtížnosti si můžete dát i oldschool mód, kde se deaktivuje mapa, a elite mód vypne manuální ukládání. Hra je přiměřeně dlouhá a obtížnost si nastavíte tak, jak moc velkou výzvu chcete. Většina hádanek a adventurních vsuvek je pro žánr celkem neotřelých na rozdíl od příběhu. Celková prezentace vás dokáže vtáhnout a nepustit až do závěrečných titulků. Což je hlavní.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

80 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 3 čtenářů

Témata: RPG

Nejčtenější

Hardcore hra na přežití simuluje pocení, růst svalů i vypadané zuby

SCUM

Online hra SCUM se snaží o maximální realismus. Budete se muset starat i o takové detaily, jakými jsou pocení, množství...

VR Kanojo je zatím nejambicióznější porno hra pro virtuální realitu

VR Kanojo

O spojení virtuální reality a pornografie už se mluví dlouho. Bude japonská podivnost VR Kanojo znamenat průlom, nebo...



Grafická revoluce, nebo zbytečný přepych? Jaké je dnes hraní ve 4K

Final Fantasy XV, Ansel težim

Rozlišení 4K nabízí čtyřnásobný počet detailů oproti dnes běžně rozšířenému FullHD. Jenže abyste v něm vůbec dokázali...

Turnaj o milion dolarů ovlivnil odpojený ovladač

Odpojený ovladač ovlivnil turnaj o milion dolarů

Profesionálnímu hráči hry Halo 5 se odpojil xboxový ovladač v ten nejnevhodnější okamžik. Jeho tým ztratil vedení a...

Bývalý herní závislák radí lidem, jak seknout s videohrami

Cam Adair, zakladatel portálu Game Quitters

Závislost na počítačových hrách je vážná věc. Na první pohled sice není tak nebezpečná jako například drogy, alkohol...

Další z rubriky

RECENZE: Skvělé Final Fantasy XV ukazuje, jak má vypadat port z konzolí

Final Fantasy XV (PC)

Po více než roce od vydání na konzolích přichází poslední díl oblíbené série japonských RPG i na naše počítače. Dlouhé...

Jak svádět ženy? Bizarní hra Super Seducer vás to rozhodně nenaučí

Super Seducer : How to Talk to Girls

Interaktivní film Super Seducer chtěl zábavnou formou naučit nesmělé muže svádět ženy. Jenže výsledkem je příšerná...

RECENZE: Svět potřebuje více her jako je český Chuchel

Chuchel

Máme teprve počátek března a už tu máme druhou hru z české produkce, která má našlápnuto k celosvětovému úspěchu.

denicek-chvile-kdy-jsem-se-prestala-snazit-byt-perfektni
denicek-chvile-kdy-jsem-se-prestala-snazit-byt-perfektni

Myslíte si, že všechny mamimky jsou dokonalé?



Najdete na iDNES.cz