Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vietcong 2 - vietnamské peklo?

  12:03aktualizováno  2. listopadu 2:37
Těšili jsme se na něj. Potěšil? Zklamal? Jak se nám líbila zřejmě nejočekávanější česká hra tohoto roku? Na složité otázky jsme odborníci, přesto jsme se v tomto případě pěkně zapotili. Proč? To už si v podrobné recenzi zjistěte sami!
69

Vietcong 2

Platforma: PC
Výrobce: Pterodon

Herní karta

Vietcong 2 Že se po slušném úspěchu Vietcongu dočkáme pokračování, nebylo pochyb, ostatně i tvůrci tento záměr ohlašovali s velkým předstihem. Ovšem vydání přišlo dříve, než bychom, po zkušenostech se strastiplným vývojem většiny českých her, čekali. Původně nás ani nenapadlo, že by rychlý vývoj mohl mít něco do činění s výslednou kvalitou produktu, naopak jsme byli šťastní za rychlý a zdánlivě bezproblémový vývoj. Na velké změny by sice bylo potřeba zřejmě mnohem více času, avšak Vietcong byl velice kvalitní hrou, takže bychom z jedné nastavované kaše nedělali hned rozvařenou haši, jenže výsledek nás i tak docela překvapil. Ač bychom na tomto místě rádi řekli, že pozitivně, je tomu bohužel úplně naopak.

Jistě jste se v minulém díle dostatečně dobře seznámili s jeho největší předností – atmosférou džungle. Pokud se tak nestalo, běžte to střelhbitě napravit, protože dvojka už vám takovou příležitost neposkytne, nebo lépe řečeno si jí ještě na krátký čas vyzkoušíte, jenže se k ní budete muset prokousat cestouVietcong 2 plnou docela nepříjemného balastu. Ač bychom to tedy nečekali, rozhodli se kluci z Pterodonu přestat protežovat husté vietnamské pralesy jako prioritu a dali se na mnohem konvenčnější přístup. Název sice pořád odpovídá dějišti hry, ale jejím cílem jakoby bylo ukázat, že Vietnam není jen džungle, ale i zajímavá města. Nebo lépe řečeno město. Hue!

Úrovně jsou docela krátké, obsahem nahuštěné až po okraj.

Právě tam se podíváte v dobu, kdy byste se tam určitě podívat chtěli – v den svátku Tet. Ohromující oslavy dávají zapomenout na neskutečné hrůzy války, navíc konečně přicházející ruku v ruce s vidinou míru. Nechutné zážitky se dají utopit v litrech nekvalitního vína, navíc v náruči sličné a ke všemu svolné Vietnamky, jak nám to hned zpočátku náš hlavní a poměrně ošklivě vyhlížející hlavní hrdina. Jenže válka se nedá přehlušit hlomozem ohňostrojů, což hráčovo virtuální ego také hodně rychle pocítí. Hned poté, co na příkaz přivede jednoho z investigativních novinářů, kterému v pohodlí amerického domova nestačilo recenzovat hry, a vydal se za dobrodružným sólo kaprem. Málem to sice nepřežil, nakonec však ještě vVietcong 2 příběhu sehraje svou roli, ať už v roli jednoho z členů vašeho týmu, nebo zprostředkovatele zpráv a nakonec se mu podaří učinit hodně zajímavý a důležitý objev.

Takže, jak už bylo řečeno – při oslavě se cosi pokazilo, konkrétně tedy to, že se Vietkong rozhodl zaútočit na americká stanoviště, která tím byla stejně jako hlavní postava, docela zaskočena. Každopádně, z úvodního chaosu postupně vše přejíždí do stabilních kolejí lemovaných mnoha dynamicky se měnícími úkoly, jichž v každé misi budete muset splnit několik. To by mohla být zavádějící informace evokující pocit dlouhé hry, jíž však Vietcong 2 v žádném případě není. Úrovně jsou docela krátké, obsahem nahuštěné až po okraj. Škoda, že tento přístup nemůžeme ohodnotit plusem, jelikož není tak úplně dobře podchycen, přispívá k menší uvěřitelnosti hry, navíc je trochu zmatečný.

Vraťme se ale k samotné délce hry, která vám co se čistého času týče, nabídneVietcong 2 maximálně nějakých sedm hodin. Jenže Vietcong 2 je specifický ještě něčím: oplývá značnou obtížností i na druhý stupeň ze čtyř možných, takže pokud ho budete chtít dojet do konce a nejste zrovna mistry světa v nějaké té akci, připravte si o pár hodin navíc. Mnohde narazíte na frustrující místa podpořená znemožněním samovolného ukládání dosažených pozic. Ty se savují na předem určených checkpointech a jak už to tak bývá, jejich rozmístění autorům občas ulétlo a je mezi nimi větší, než zdravý odstup. Naštěstí jen občas.

Hratelnost americké singleplayer kampaně by se dala nejlépe popsat jako obyčejná a zde bych zřejmě spatřoval největší chybu celého projektu. Džungli zvládli tvůrci skvěle, město o několik tříd níže, v současném kontextu série bravurních akcí kvalitou spadající spíše do budgetového segmentu. V podstatě nic nemá šanci vás překvapit – chodíte si ulicemi a kosíte jeden druh Vietnamců, občas se podíváte do interiérů budov, kde zábava díky absolutní linearitě ještě o něco více klesne. Většinu času ale budete hledat kdesi zašité nepřátele střílející do vás jednuVietcong 2 salvu za druhou, nehledě na to, že se občas objeví i v již vyčištěných prostorách nebo o sobě aspoň předtím nedali vědět útokem. O nepříjemných sniperech snad ani nemá cenu se zmiňovat.

Hratelnost americké singleplayer kampaně by se dala nejlépe popsat jako obyčejná a zde bych zřejmě spatřoval největší chybu celého projektu.

Celkově je ze hry cítit snaha přiblížit se titulům formátu Call of Duty a celé té mašinérii válečných stříleček, které poslední dobou podle jednoho mustru vznikají jako na běžícím pásu. Jenže Pterodon zřejmě neměl tolik času a pracovních sil, aby vytvořil podobně řemeslně kvalitní produkt, který se hraje bez sebemenšího zaškobrtnutí. Na skriptované sekvence zde sice narazíte a jsou docela působivé, jen je čas od času vidět jejich samoúčelnost. Nevím tak úplně čím to je, že jsem se u Vietcongu 2 nebavil tak, jako u Call of Duty. Zřejmě v tom bude mít prsty i nepříliš nápaditý design městských úrovní, který zaujme jen někdy.

Jenže americká kampaň odehrávající se v Hue není jedinou náplní titulu. Vedle multiplayeru, o němž bude řečVietcong 2 později, se časem propracujete i k příběhu jednoho z vietnamských vojáků, který si samozřejmě budete moci zahrát. A světe div se, právě v této části autoři opět dokazují, jaký talent v nich dřímá. Podíváte se totiž opět do džungle a opět na vás dýchne neopakovatelné a nevelkým množstvím her zprostředkovaná atmosféra. Nenechte se tedy odradit prvními pěti hodinami, konec pro vás bude jednoznačnou odměnou. Opět je tu ale háček – trvá jen chvíli. Kdyby se tak dobře, jako pasáž v džungli, hra hrála po celou dobu, šlo by výsledné hodnocení o nějakých 10% výše.

Zbraňový arzenál nemá cenu kdovíjak rozebírat. Vězte, že patří k největším ve svém žánru, narazíte rovnou na několik desítek kvérů, ať už amerických, ruských či vietnamských, přičemž se nevyhnete ani destruktivním granátům. Ale opět si budete muset vybírat, co si s sebou vezmete na cestu, zároveň toho totiž moc neunesete. Zůstal i systém lékárniček, jež můžete nosit při sobě. Vzhledem kVietcong 2 tomu, že opět narazíte na tým parťáků, rozhodli se tvůrci trochu sofistikovat systém jejich ovládání, takže nyní už jen zmateně nepobíhají, nýbrž je můžete se střídavými úspěchy jednoduchými příkazy koordinovat. Ale můžete se na ně také vykašlat, oni už se o sebe nějak postarají. Jen kluky na doplnění munice a zdraví si na pomoc budete volat zřejmě hodně často.

Tak a jedeme na multiplayer – další z předností Vietcongu 2. Už první díl na tomto poli zaznamenal naprosto neočekávaný úspěch a není tedy divu, že se na něj v pokračování Pterodoni zaměřili se zvláštní pozorností. Tentokrát již tedy regulérně tvoří dobrou polovinu výsledného díla. Už dvě mapy v demu se hrály moc příjemně, plná verze pak se zbytkem pokračuje v dobře nastoleném standardu. Tradiční módy capture the flag, deathmatch, jeho týmová variace a assault nejsou ničím novým, na druhou stranu jsou zpestřovány povedeným zkušenostním rozvrstvením. Zpočátku tak budete mít k dispozici jen několik málo poměrně chudých povolání, s nabranými zkušenostmi časem však k dispozici přibudou zajímavější třídy Vietcong 2 s rozšířenými možnostmi. Multiplayer se hraje dobře, design map se povedl a zážitek je úplně odlišný od hry jednoho hráče, i díky zakomponování několika strojů, třeba tanku či jeepu. Přesto si dělám trochu starosti, zda se multiplayer chytí v podobném míře, v jaké se to povedlo jeho předchůdci. Přeci jen, nyní je trh s MP střílečkami ještě širší, navíc Vietcong 2 bude mít díky průměrnému singlu nevalné výsledky v médiích, k čemuž je zapotřebí připočíst i povrchní marketing ze strany vydavatelské společnosti Take 2.

Multiplayer se hraje dobře, design map se povedl a zážitek je úplně odlišný od hry jednoho hráče, i díky zakomponování několika strojů, třeba tanku či jeepu.

V době nádherných titulů Half-Life 2, DOOM 3 či nového F.E.A.R. je zapotřebí zaujmout i po vizuální stránce, jež upoutá minimálně na první pohled a další seznámení s hrou je o to jednodušší. Vietcong 2 neválí ani po této stránce, ba co více – on dokonce propadá. Ne snad, že by vypadal úplně příšerně, ale hezký rozhodně není, což však ještě není to hlavní. Mnohem větší problém spočívá v mizerném vyladění, které snad ani neproběhlo, tudíž si na solidní zahrání připravte děla, na nichž rozjíždíte výše zmíněné akční spektákly ve vysokých rozlišeních a ani tak si nebudete moci být jistí, že nenarazíte na žádné škubnutí. Narazíte, a nebude jich zrovna málo. Do technické oblasti spadá ještě zvuk s hudbou,
Klady a zápory

Plus Vietnamská kampaň
Plus Multiplayer
Plus Spousta zbraní

Mínus Nemastná, neslaná hratelnost
Mínus Slabá americká kampaň
Mínus Špatná optimalizace

jež naštěstí dopadly slušně a především pěkné melodie pomáhají lepšímu pocitu při hraní. Zapomenout nesmíme ani na umělou inteligenci, která dopadla tak nějak průměrně a je spíše přesná, než kdovíjak chytrá. Vojáci před vámi ale aspoň utíkají.

Tak a nastal čas na sumarizaci. Ta mi v tomto případě dá teda pěkně zabrat. Vzhledem k výše popsanému asi netušíte, ale rovnou víte, že jsem Vietcongem 2 zklamán. Ano, je to tak! Jednička byla něčím úplně jiným – delším, hratelnějším, emotivnějším, příběhovějším, objevnějším, atmosféričtějším – jednoduše lepším. Vietcong 2 byl nejspíš předčasně vydán, zůstalo na něm práce jako na kostele a žel, nejen po technické stránce. Americké kampani prostě chybí silnější duch, aby se v akčním žánru mohla hra jako celek zapsat výraznějším písmem. Inu, je to škoda, ale přes existenci mnoha zajímavějších stříleček, doporučuji Vietcong 2 opravdovým fandům tématu a povedeného multiplayeru.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

69 %

Čtenáři

77 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 647 čtenářů



Nejčtenější

Porsche v Gran Turismo Sport
Unikátní edice Gran Turisma s opravdovým autem se už prodala

Jediný kus sběratelské edice závodního Gran Turisma, která mimo jiné obsahovala i skutečné závodní auto, se prodal vskutku rychle. A to navzdory ceně...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

The Evil Within 2
Hororová událost roku. Recenze The Evil Within 2

Tvůrce série Resident Evil nám servíruje další výpravný a skvěle hratelný horor, který nadchne i příznivce her Silent Hill nebo Dead Space. Pro fanoušky žánru...  celý článek

Další z rubriky

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.