Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vietcong - prožijte pravé peklo!

  12:00aktualizováno  5. června 5:43
Vítejte v pekle vietnamské džungle - aneb konečně vyšla očekávaná česká verze hry Vietcong. Recenzi jsme vám nabídli již dříve, nicméně dnes ji obohacujeme o slíbené krátké zhodnocení české verze.

Vietcong Vítejte v pekle vietnamské džungle - aneb konečně vychází očekávaná česká akce s prvky taktiky, která námětově vychází z amerického konfliktu ve Vietnamu. Jakožto fanda demoverze hry, která nás nechala okoštovat hru více hráčů a nutno podotknout, že dle ohlasů se stala opravdu úspěšným počinem, jsem se o to více těšil na verzi plnou, respektive hru jednoho hráče. Tak začíná dle předpokladu tím nejdůležitějším – tréninkem, jenž hráče seznámí s ovládáním hry. Jakožto obyčejný vojín pocítíte drsnou drezuru nadřízeného, který vás nechá, v případě špatného plnění úkolu, druhý den zrána čistit zubním kartáčkem latrínu. Alespoň to říká... nutno přiznat, že jej budete pravděpodobně okamžitě nenávidět – jeho hlas, jeho průpovídky, jeho zelený mozek ( v této souvislosti musím podotknout, že jsem moc zvědavý na český dabing :). Skutečná hra startuje příletem na základnu, kde se hráč coby Steve Hawkins stane velitelem malé jednotky vojáků (k nevoli některých z nich). Kolotoč různorodých misí začíná – zhruba v polovině vám asistuje vaše jednotka složená z jednotlivých Vietcong profesí (zdravotník, stopař, radista, kulometčík, zásobovač, sniper), ve zbytku si počínáte na vlastní pěst. Misí s jednotkou se není třeba obávat, poněvadž hráč vždy ovládá pouze sám sebe; co se týče ostatních, jejich počínání se ovlivňuje přes jednoduché rozkazy v menu, případně přímou interakcí.

Největší deviza Vietcongu spočívá ve fantastickém množství skvělých nápadů – a začínají už po příletu na základnu. Hráč se má hlásit u velitele, přičemž si tam musí sám dojít – může si tak projít fungující tábor budící dojem "pohody" a nudy. Posléze se základna omezí na vaši ubikaci a zbrojnici, kde vždy naleznete nějakou tu novou zbraň (na M16 nedám dopustit) a to i nepřátelskou. Ale i to stačí – vaše ubikace totiž čítá stůl se složkou dokumentů, průběžně doplňovaným deníkem, pohodovým rádiem a podobně. Tyhle věci "navíc" musely dát práci, a to vše jenom proto, aby vznikla perfektní atmosféra. V ničem nezaostávají ani mise samotné – o nich podrobněji později; čeká nás například záchrana zajatce, projížďka v Vietcong džípu, tunely, automatický průlet vrtulníkem, přičemž hráč "kropí" pozemní cíle... Všemu jde na ruku příjemné ovládání a ozvučení hry. Hudba, která se moc povedla (zkuste autentické rádio na oficiálních stránkách hry), nehraje pořád, ale jen v některých okamžicích. Ovšem není třeba se bát hluchých přestávek – kde nehraje hudba, rozezní se přirozené zvuky prostředí džungle. Výstřely ze zbraní znějí taktéž na jedničku, stejně jako výkřiky nepřátel, či informování velitelství během akce vysílačkou.

Přitom vše se ovládá poměrně snadno. S vojákem se lze přikrčit, plazit se, naklánět se za roh a když už dojde na střelbu, nabízí se několik možností. Lze totiž střílet jak klasicky, tak s mířením. Stačí stisknou pravé tlačítko myši a voják během chviličky zaměřuje přes hledáček. Ptáte se na výhody a nevýhody? Pokud střílíte klasicky, není to tak přesné, ale i přes zaměřovací kříž dosahujete slušných výsledků. Nezřídka se ale hodí přesnější střelba – proto zamíříte přes pravé tlačítko myši, jenže zrada tkví v tom, že skutečně střílíte jen přes mušku zbraně, Vietcong poněvadž zaměřovací kříž zmizí. Tímto způsobem se hráč také při pokrčení efektivně kryje za objektem, přičemž stále může střílet. Další vychytávka spočívá v tom, že u některých zbraní lze střílet po jednom náboji, místo dávky, což zkrátka šetří potřebné náboje. Tým se ovládá přes kontextové menu, v němž udělíte příkaz (kryjte mě, stůjte na místě, následujte mě...). Další výhoda týmu spočívá v dovednostech jednotlivých oborů. Dojdou vám náboje? Nic se neděje, jeden z vojáků vždy nosí munici. Potřebujete ošetřit? Zkuste zdravotníka. Potřebujete se dostat na kýžené místo podle cíle mise? Stačí se přiblížit ke stopaři a stisknout příslušnou klávesu, čímž zadáte rozkaz. Spoléhat na stopaře se vyplatí, protože vás také informuje o nastražených pastech či situaci před vámi. Přivolávání letecké podpory funguje přes mapu – a teď pozor, přes zadávání souřadnic, respektive výběrem správného čtverce na mapě. A není to zdaleka tak snadné, jak se zdá, musíte se podle mapy a kompasu zorientovat a správně odhadnout pozici nepřátel.

Vietcong Tím se dostáváme k vlastním misím, které jdou z extrému do extrému – některé jsou fantastické, jiné příliš zdlouhavé a nudné. Za nejnudnější část bych označil podzemní tunely (v těchto částech si nezapomeňte posvítit baterkou přes klávesu L :). Zprvu bych je označil za prima nápad, později se staly zcela nezajímavou sterilní pasáží – prostě jen jdete rovně bez možnosti jakékoliv taktiky. Zabloudit se naštěstí nedá, prakticky existuje jen jedna správná cesta s občasnou krátkou slepou odbočkou či pastí. Nuda se nevyhnula některým částem, kdy pochodujete džunglí, narazíte na nepřítele, pak zase dlouho nic... třeba zoufalá pochodová noční mise do nepřátelské vesnice... přitom jiné mise – a je jich naštěstí většina - jasně dokazují, že autoři mají nápadů dost. V tomto kontextu mi přijde zajímavé, že poslední třetina hry je nejzdařilejší. Čeká nás například projížďka na řece, kdy hráč střílí po nepřátelích na březích. Skvěle mě pobavila jízda džípem, přičemž tentokrát vám již svěří přímo jeho ovládání! VietcongZa jednu z nejzábavnějších misí pokládám tu, kdy nejdřív z vrtulníku vyčistím těžkým kulometem území, posléze přistanu a mám za úkol vyhodit do vzduchu most. Nalezneme zde i prvky stealth akce – to když má hráč za úkol vysvobodit zajatce, jenže při jakémkoli prozrazení jej nepřátelé okamžitě popraví. Dvakrát také dojde přímo k napadení vlastního tábora, což je příjemná změna oproti bitvám v džungli. Dohráním kampaně si odemknete všechny zbraně a mise, které si potom můžete zahrát samostatně proti počítači v režimu "quick fight". Zkrátka jen zvolíte zbraň, hustotu nepřátel, mapu, případné členy týmu a bitva může začít. Jenom ještě podotýkám, že ukládání pozice během kampaně je řešeno pomocí záchytných bodů, přičemž ale lze využívat, s jistým omezením, "quick save" a "quick load". Na nejlehčí obtížnost může hráč ukládat pozici kdykoliv, na vyšší 6x (normal), respektive 5x (hard) a 4x (vietnam).

Jako nejvíce rozporuplná věc mi přijde grafické zpracování. Na jedné straně tu máme slušné modely vojáků, Vietcong skvělé zpracování zbraní a některých objektů, zejména vrtulníků. Špičkově potom vypadají některé animace, třeba úskoky vojáků stranou či přeskakování přes kmen. Při přistávání vrtulníku zase reagují stromy a listy. Jenže to ostatní, zejména pak prostředí hry, je zcela průměrné a v některých okamžicích doslova nuzné. Chápu, že ne každý má peníze na licenci špičkového Unreal engine, ale stačí se podívet na budgetovou záležitost Line of Sight: Vietnam. Ne, výše zmíněná hra je co se týče nápadů a jejich zpracování vůči Viecongu jasná druhá liga – spíše se jen na Vietcongu přiživuje, jenže dokázala zprostředkovat hutnou atmosféru džungle. Vietcong bohužel až tolik ne, ale to je věc názorů. Z chybek mohu zmínit zasekávání se do objektů, při postřelení nepřítele nerespektování očividného zásahu, "osudové" omyly AI týmu, zvláštní priority nepřítele či problémy s obnovováním na stejném místě (mapa s ruinami) ve hře více hráčů. To vše ale není pravidlem a právě proto překvapí – nicméně ve verzi, která se objeví v obchodem, by již mělo být vše v pořádku.

Vietcong Zvolená obtížnost determinuje, jak se hra vlastně hraje. Na tu nejlehčí lze v podstatě hrát střílečku, kdy se jako zdaleka nejlepší strategie jeví okamžité naběhnutí do skupiny nepřátel a jejich následné vystřílení. Zmatení nepřátelé se buď netrefí a pokud ano, ještě to lze ustát – pokud ovšem nemáte to štěstí a nevyprázdní do vás celý zásobník z automatu. Síla hry však tkví v taktickém ukrývání se za objekty, již zmíněném míření, vykukování a částečně taktice. Váš tým se o sebe obvykle dokáže dobře postarat, v případě potřeby zdravotník sám léčí poraněné. Obvykle potěší i inteligence vojáků (jak vašich, tak nepřátelských), protože nezávisle na straně se všichni snaží krýt, uskakují do stran a většinou také nestojí na jednom místě. Přesně tenhle typ hry se zdaleka nejvíce projeví ve hře více hráčů, která má očekávání splnila do puntíku. Okamžitě jsem si oblíbil mapy NVA Base (ruiny), Storm (skvělá mapa pro CTF) a Radio Delay (RW); nezklamaly ani nové herní módy. Například v "real war" – dva týmy se snaží zabrat na mapě rozmístěné vlajky. Vyhrává ten tým, který v jednom okamžiku vlastní všechny. Zde také vynikají rozličná Vietcong povolání, například radista může po uplynutí dané doby přivolat leteckou podporu (přežijete-li nálet a jste přitom v těsné blízkosti, píská vám v uších!). V režimu Vietnam zase zmizí z obrazovky zaměřovací kříž, kompas, informace o počtu nábojů a zdraví - mimochodem, pokud se chcete o hře více hráčů dozvědět různé zajímavosti, doporučuji vám přečíst tento doplňující článek. Obecně multiplayer představuje zajímavou alternativu ke hrám jako Unreal Tournament 2003, poněvadž v sobě snoubí snadné ovládání a nutnost hrát takticky, tj. schovávat se za každým objektem, využívat granáty a vůbec, proti lidským protivníkům je Vietcong zatraceně chytlavá záležitost. Nesmíte se však nechat odradit prvními neúspěchy – nezapomínejte, že pocitem nováčka, který více umíral než střílel, si prošli i ti, které bych neváhal označit za vládce džungle. Ve hře dále funguje automatická regulace vyváženosti hry, čili při nerovnoměrném vyvážení sil hra sama přeskupí hráče. V podání hry více hráčů zkrátka nevnímáte spekulativní grafiku, prostě se plně soustředíte na hru, na perfektní atmosféru, které se mi ve hře jednoho hráče v takovéhle míře nedostávalo. Stačí připojit se na internet, spustit hru a vybrat si jeden z mnoha serverů... Co dodat – myslím si, že Vietcong vzbudí trochu rozporuplné reakce. Na jedné straně budou nadšení hráči, na druhé ti, kterým se prostě nelíbí... mezi které se řadíte vy?

Česká verze
Vietcong Česká verze hry spadá do necenzurované kategorie a pro příklad nemusíme chodit daleko – již úvodní věty seržantova proslovu ve výcvikovém táboře jasně ukáží, která bije. "Dobrý ráno, chlapečci. Tak! V Armádě si říkáme křestním jménem. A já se jmenuju SERŽANT. A kdo jste kurva vy, vy malí mizerní zmrdi? Představte se, hovada". Volba hlasů k jednotlivým postavám dopadla slušně, hlas hlavního hrdiny sedí, trochu problém občas bývá v situacích, kdy postavy vyjadřují emoce – a tady je poznat, že herci trochu přehrávají. Samozřejmě nechybí ani hlášky přímo z ohniska bitvy: "zasraný komunisti", či "olověná pochoutka pro vietkonga". V kontrastu s tím mi přijde americká verze podstatně lepší, nicméně maje na paměti šílenosti z dřívějška, není výsledek špatný (byť občas trochu úsměvný). Navíc se jedná, jak již bylo řečeno, o neočesanou verzi (oproti americké), z čehož plyne třeba i fakt, že nepřítele můžeme rozstřílet hodně na kousky. Užijte si český Vietcong.

Vietcong
Minimum: N/A
Optimum: CPU 1800, 512 MB RAM
Multiplayer: ano
Další informace: multiplayer demo / screenshoty / trailer
Výrobce/distributor: Pterodon, Illusion Softworks / Take 2
Distributor v ČR: Cenega
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Slušná akce s vynikajícím multiplayerem
Hodnocení: 80%
Autor:




Nejčtenější

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Další z rubriky

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.