Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vietcong: Purple Haze

  12:00aktualizováno  3. ledna 1:01
Další z řady na PC úspěšných FPS se nám vydrala z džungle konverzí na světlo a spolu s ní tradiční otázka, do které řady se postaví. Mezi ty, dostojivších kvalitám originálu nebo mezi pucfleky určené k pucování latrín?

Vietcong: Purple Haze Oheň.
Zklamání začíná vždycky stejně. Nadějí. Vitcong: Purple Haze začíná tím samým; navzdory nic neříkajícímu jménu vývojářského studia, které má na svědomí konverzi na PC úspěšné FPS českých Pterodonů, navzdory zkušenostem s tou početnější řadou zpackaných konverzí z PC na konzole i navzdory nepřesvědčivě vypadajícím screenshotům začalo první seznámení s ním za svitu, byť slabě plápolajícího plamínku naděje. Naděje na první kvalitní, resp. kvalitně převedenou českou hru na konzole, která se nedala žádným z varovných signálů dobrovolně zadusit. Kvalitní, stylové retro intro a následné Hendrixovou virtuozitou podbarvené menu přililo jen olej do pomalu se rozjíždějícího ohně, který se ještě více rozparádil po zjištění, že výborně koncipovaný tutorial z PC verze (uřvané školení bažantů alá Full Metal Jacket) přežil bez úhony. První z varovných sprch v podobě úplné absence češtiny pro svou očekávatelnost ještě postrádá údernost, ale syčení páry po vyzkoušení si zaměřování a střílení se zbraní na střelnici už jde ignorovat dost těžko. Předznamenává snad až příliš hlasitě a příliš výrazně začátek konce. Začátek konce všech nadějí, který přijde, jakmile se pustíte hlouběji do džungle samotné hry.

Jakmile sejmete prvních pár Vietnamců a přesunete se dál, bude už zcela očividné, že něco se tady v průběhu konverze podělalo.

Vietcong: Purple Haze Voda.
Jakmile přežijete první šíleně zdlouhavé nahrávání, rozhlédnete se poněkud trhaným pohledem po nepříliš vábně vypadajícím okolí, začnete pochybovat a plamínek naděje skomírat. Z textur v nízkém rozlišení, hranatých postav, strádajících hlady z nedostatku polygonů a docela vysokého, nicméně permanentně nestabilního snímkování je jasné, že technicky se konverze příliš nezdařila. Ne každé zlato třpytívá se, řeknete si a pustíte se dál. Po cestě pár drobných a funkčních detailů přihodí několik třísek do ohně a skomírající plameny se na chvíli znovu začnou mlsně olizovat očekáváním. Realistické pohupování zbraně určované rychlostí pohybu, dobře zpracované přelézání překážek, funkční zpětný ráz při střelbě dávek ze zbraně, jehož síla závisí na tom, v jaké pozici střílíte, několik fází pohybu, dobře vyřešené vykukování zpoza krytu, možnost dávat jednoduše stejně jednoduché a docela funkční pokyny vašim parťákům, přítomnost medika v týmu místo sbírání "medikitů", to všechno jsou příjemné a následování hodné detaily, které skutečně otevírají plamenům ústa očekáváním. Ovšem bohužel jen proto, aby jim hra následně chrstla do ksichtu vědro vody a spolehlivě jim zavřela hubu nadobro.

Dobré ráno, Vietname

Zatímco filmový průmysl má už svou módní vietnamskou vlnu ta sebou, videoherní průmysl hřebeny tohoto vděčného tématu právě brázdí. Bohužel podle všeho to zatím vypadá, že jejich jízda napříč platformami nebude zdaleka tak spanilá, jako ta, jíž nastartovali svými filmy Oliver Stone, Francis Ford Coppola či Stanley Cubrick a která světu přinesla Apokalypsu, kutlovní Četu či Olověnou Vestu. Vlna, jež v současnosti brázdí filmový průmysl ze svých útrob na břeh zatím vyvrhla pouze jediný skutečně kvalitní titul, právě v podobě českého Vietcongu na PC, který ji svým způsobem nastartoval. Dál zatím přinesla pouze lehce nadprůměrný Shellshock, průměrný Conflict: Vietnam a zmršenou konverzi Vietcongu na konzole. Všechno překvapivě tituly výhradně evropské provenience, což bude možná jádro pudla, protože pro Evropany je přeci jen Vietnam tak trochu španělskou vesnicí, k níž nemají v podstatě žádný vztah, a proto jejich produkce postrádá výraznější vypovídající hodnotu. Nicméně nehaňme dne před večerem, třeba se ještě videohry dočkají svojí Čety.

Vietcong: Purple Haze Jakmile sejmete prvních pár Vietnamců a přesunete se dál, bude už zcela očividné, že něco se tady v průběhu konverze podělalo a v samotném jádru hry něco je zatraceně špatně a pár třísek to nezachrání. Vůbec nejde jen o to, že po technické stránce je konverze skutečně dost dlužná víc jak rok starému originálu a V: PH vypadá jako vyhlazená hra z PSOne. Nejde jen o to, že ovládání je díky absenci možnosti změny defaultně nastavené citlivosti při přestřelkách naprosto chaotické a něco v pohybu trefit je menší peklo. Nejde jen o to, že level design je částečně i díky zvolenému prostředí dost stereotypní a na zvolené prostředí poměrně dost úzkoprsý a džungle je tak tradičně jen zdánlivě otevřeně působící "koridorová" kulisa bez výraznějších momentů. Nejde jen o to, že AI enemáků zakrněla někde na úrovni debility a jejich nebezpečnost je tak dána jen ostřížím rentgenovým zrakem a nechutně přesnou muškou, díky čemuž stealth složka naprosto nefunguje (na rozdíl od originálu). Nejde jen o to, že prostředí i nepřátelé působí až příliš nevýrazně, tuctově, nudně a postrádají detaily, které by je oživily. A nejde ani jen o to, že cupitání vašich kroků, střílení vašich zbraní, rychlost pohybu obrazu i mizerné ambietní ozvučení džungle působí naprosto nepatřičně, nevěrohodně ba místy až komicky. Nejde v prvé řadě jen o součet těchto nedostatků, jde především a hlavně o výsledný pocit ze hry, ke kterému zcela jistě přispívají, ale přímo jej jen samy o sobě nevytváří. Většina zmíněných chyb je ostatně z větší či menší Vietcong: Purple Haze části přítomna prakticky v každé druhé FPS, nicméně tyto je ještě nutně nestahují hluboko pod hladinu průměru. Takový MOH: Rising Sun byl na tom obdobně, ale pořád tu zůstával příjemný pocit z akce, napětí, i pocit účasti na skutečném konfliktu. Zůstával v něm onen zvířecí uspokojivý pocit ze zabíjení enemáků, alfa a omega každé FPS. A právě tohle všechno ve V: PH naprosto chybí. Akce samotná působí naprosto nepatřičně, nevěrohodně a komicky.

Akce samotná působí naprosto nepatřičně, nevěrohodně a komicky. Výsledný pocit ze hry tak je ... nijaký.

Napětí i uspokojivý pocit z hraní v něm žijí jen v očích očekávání. Výsledný pocit ze hry tak je ... nijaký. Nepřipadáte si, že jste skutečně v džungli, kde bojujete se zákeřným a dobře připraveným nepřítelem v jednom z nejdrsnějších konfliktů druhé poloviny minulého století. Nejste jednoduše tam, protože není nic, co by vás tam mohlo a mělo vtáhnout. Nic, díky čemu byste se bavili při prozkoumávání mrtvé a neměnné džungle. Nic, co by vám vehnalo adrenalin do krve při přestřelkách a dodalo jim potřebnou šťávu. Žádný nepřítel, který by vás děsil a ke kterému byste si mohli vypěstovat určitý vztah, byť založený na negativních emocích. Nic, co by vaší herní náplni dalo nějaký rámec a smysl, žádný příběh, který by vás hrou protáhl. Od začátku do konce jdete mrtvými a komorními kulisami, co chvíli zabijete nebo vašimi parťáky necháte zabít pár Vietnamců (masivnější bitvy nečekejte), občas něco zničíte a pak znovu to samé dokola dokud nepadne i poslední z těch Vietcong: Purple Haze krátkých 19 misí. Jednoduše jednou větou, V: PH je nuda k pos ... těžování si v plném rozsahu recenze. Bohužel.

Bohužel dvojnásob trpké, že originál byl kvalitním titulem. Bohužel dvojnásob trpké, že byl kvalitním českým titulem a bohužel dvojnásob trpké, že V: PH není koncepčně nezvládnutá béčková hra, která by trpěla skutečně fatálními amatérskými hrubicemi. Bohužel jen někde při přechodu z PC na konzole ztratila duši (a v případě PS2 verze i multiplayer). Kde není duše, ani čert nebere...

Pára.
...a jen sny o životě ohýnku zůstaly. Pošlapané, pomočené, ale i v blátě dál s nadějí vzhlížející ke dni, kdy budou moct přestat jen snít o podařené české hře na konzolích a stanou se skutečností. Dnes se však naděje na vzkříšení vytratila jak pára nad hrncem.

Vietcong: Purple Haze
Výrobce/Vydavatel Coyote/Take 2
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 671 kB
Verdikt: Konečně i na konzolích kvalitní česká hra?! Sněte dál.
Hodnocení: 40% (info)

Autor:


Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Z uklízení nepořádku a instalace sporáku je nečekaný herní hit

House Flipper

House Flipper je nečekaný prodejní hit letošního roku. Jeho hlavní náplní je přitom uklízení, stěhování nábytku a...

Další z rubriky

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: Agony měl šokovat zpracováním pekla, ale je to nudné béčko

Agony

Výlet do pekla by nechtěl asi zažít na vlastní kůži nikdo, ale taková virtuální exkurze ve hře, to je jiná. Madmind...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz