Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Viewtiful Joe 2 – k čemu třetí prostor?

  12:00aktualizováno  16. února 9:42
Retro je očividně zase v kurzu. Neustále se objevují hry, které odkazují na doby dávno minulé nebo se snaží oživit legendární série. V tomto ohledu je Viewtiful Joe 2 trošku jiný. Jeho první díl není se poprvé objevil na GC v roce 2003.

Viewtiful Joe 2 Musím se přiznat, že co se týče arkád, tak mi absence třetího prostoru příliš nechybí. Přece jen, složité bloudění v rozsáhlém třídimenzionálním světě má chvíli své kouzlo, ale po nějakých 10 hodinách, během nichž se vám nedaří najít to, co zrovna potřebuje, už to není zrovna to pravé ořechové. A to, že jste si vzteky kromě nehtů ukousali i konečky prstů vám na náladě také nepřidá. Tento problém v klasických „skákačkách“ většinou odpadá. Pohyb, který je možný jen vpravo nebo vlevo práci hodně usnadňuje. A pro nás, kteří téměř úplně postrádáme orientační smysl (jsem snad jediný, kdo se po dlouhém bloudění ocitne tam, kde začal?) je to velká výhoda. U Viewtiful Joa 2 sice nezabloudíte, ale na druhou stranu to v žádném případě neznamená, že vám nehrozí „zásek“. O tom, ale trošku později.

Joe i Silvia mají své unikátní dovednosti, kterými druhý charakter nedisponuje, takže je jasné, že je mezi sebou budete muset čas od času vystřídat.

Viewtiful Joe 2 Svět je totiž opět v ohrožení, děsivý Black Emperor si brousí své animované zuby na naši planetu. Ale tak lehké to mít nebude. Do cesty se mu postaví naši dva hrdinové – Joe a Silvia, kteří mu práci rozhodně neusnadní. Než si s ním změří síly, čeká je ale cesta přes několik rozsáhlých levelů, ve kterých bude jejich hlavním úkolem rozdrcení všech nepřátel, kteří by si rádi z hratelných postaviček udělali předložku před dveře. Každá z misí reprezentuje určitý filmový žánr, protože naše ústřední dvojice se do boje proti nepříteli pouští poté, co vstoupí (doslova) do stříbrného plátna. Není problém se ocitnout ve světě dinosaurů nebo v daleké budoucnosti. Vše je, ale bráno s velkým nadhledem a sebeironií a charaktery proti kterým bojujete jsou, řekněme, mírně atypické, ať už vzhledově nebo povahově. Ani volitelné postavy nejsou žádní „suchaři“ a smysl pro humor jim rozhodně nechybí (což se dá prohlásit i o tvůrcích, jejichž vtípky jsou trošku excentrické, ale velmi povedené).

Hlavní náplní je tedy likvidace nepřátel, takže by se dalo říct, že Viewtiful Joe 2 má hodně ze žánru beat´em up bojovek, ale jenom s násilím byste si nevystačili. Budete muset zapojit i své myšlenkové schopnosti. Designéři levelů si totiž připravili hned několik logických problémů. Nejde většinou o žádné hlavolamy, ale spíše je po vás vyžadováno to, abyste využili speciální schopnosti svých postav (mezi kterými můžete libovolně volit). Joe i Silvia mají své unikátní dovednosti, kterými druhý Viewtiful Joe 2 charakter nedisponuje, takže je jasné, že je mezi sebou budete muset, ať už chcete nebo ne, čas od času vystřídat. Protože stejně jako v případě, že neodstraníte všechny nepřátele v dané sekci, tak ani pokud nevyřešíte hádanku, nepustí vás hra dál.

Nenechte se tedy zmást, na první pohled sice Viewtiful Joe 2 působí jako hra pro vaše nejmladší sourozence, ale po chvíli hraní zjistíte, že jde o jednu z nejpropracovanějších a nejnáročnějších arkád vůbec.

Problematické je ale to, že postupem času se rejstřík schopností obou postav značně rozšiřuje (některé získáváte během své cesty, jiné můžete sami nakupovat mezi úrovněmi) a někdy je dost obtížné vzpomenout si, jaká, že to dovednost by byla pro řešení daného úkolu vhodná. Nejednou se ocitnete v situaci, že prostě a jednoduše nebudete vědět, jak dál. Po těchto zkušenostech vám budou připadat střety s bossy poměrně jednoduché. I v nich ale využijete unikátní talenty jako je zpomalení nebo zrychlení času, superrychlé útoky atd. Je jich opravdu mnoho a je možné je ještě kombinovat a právě to je kamenem úrazu. Některé úkoly totiž právě to vyžadují a vy strávíte dlouhé minuty a minuty tím, že budete zkoušet najít vhodnou metodu. Někdy jde o věc čistě intuitivní a řešení vás napadne hned, ale dost často se dostanete do bodu, kdy budete zkoušet vše, na co si Viewtiful Joe 2 zrovna vzpomenete. To hře ubírá na dynamičnosti a je to škoda. Nechci říct, že by měly být logické problémy vypuštěny, ale jelikož jde v první řadě o akční arkádu, nemusely by být některé tak složité. Na řešení úkolů většinou přijdete sami, ale myslím, že občas přijde vhod i návod. Dokonce ani souboje nejsou založeny jen na klasickém principu: „Vrhni se na něj a vytluč z něj duši“. Střety budou vyžadovat i určitou dávku taktiky – vaše postavičky jsou totiž schopny poznat, kdy protivník zaútočí a vyhnout se úderu. A to se někdy velmi hodí, protože určité druhy nepřátel jinak neporazíte. Ještě je nutné upozornit na to, že zatímco Joe se spoléhá především na své ruce a nohy, Silvia kromě kopů, využívá i střelných zbraní (mimochodem, metá na své protivníky srdíčka!). Viewtiful Joe 2 je malinko infantilní hra, respektive tak na první pohled působí, ale nemyslím si, že je určená pro malé děti, protože i my velcí kluci a holky z redakce jsme se u ní pěkně zapotili. Procvičili jsme si nejen rychlost prstů a bystrost reflexů, ale také mozkové závity.

To se jen tak nevidí

Jen málokdy vyznějí téměř všechny recenze kladně, ale podívejte se sami na hodnocení zahraničních serverů a magazínů. O kvalitě této hry se tedy vůbec nedá pochybovat.

Gamespot: 86% *** Gamespy: 80% *** IGN: 90% *** GamePro: 90% *** Playstation Magazine: 80% *** PSM Magazine: 90% *** GMR Magazine: 80% *** Electronic Gaming Monthly: 81,7% *** Game Informer: 90% *** Game Zone: 90%

Viewtiful Joe 2 Už bylo dostatečně důrazně zmíněno, že hra je 2D, víceméně proto, že některé bytosti sice útočí z třetího prostoru a sami jsou ve 3D zpracovány (stejně jako hlavní postavy), ale prostředí je dvoudimenzionální. Co taky ostatně čekat od placatého plátna. Grafika ovšem paradoxně působí moderně a propracovaně. Vizuální efekty, hlavní hrdinové i nepřátelé jsou zpracování více než skvěle a zastíní i mnohé ze současných hitů. Vše je vytvořeno do posledního detailu a okolní svět pulzuje životem. I hudba je dynamická a rozverná a jiný styl by jí asi v tomto případě neseděl.

Nenechte se tedy zmást, na první pohled sice Viewtiful Joe 2 působí jako hra pro vaše nejmladší sourozence, ale po chvíli hraní zjistíte, že jde o jednu z nejpropracovanějších a nejnáročnějších arkád vůbec. To je samo o sobě velkou výzvou pro každého fanouška tohoto žánru, kterých jistě není málo. Hra nabízí kromě standardního „hopsání“, také množství atraktivních soubojů a logických problémů. Některé z nich jsou jednoduché, některé složitější a jiné opravdu těžké. Nemyslím si, že hra je pro klidné povahy, protože „zásekům“ se asi většina z nás nevyhne, ale vše má nějaké řešení, a když na něj nepřijdete sami, pořád je tu internet :). Po grafické ani hudební stránce nelze hře nic vytknout. Snad nemusí každému sedět lehce dětinský styl, ale ten k takovýmto arkádám prostě patří. Jestliže jste tedy vyrůstali na hrách typu Mario či Pandemonium!, Viewtiful Joe 2 je to, co hledáte. Jde o šperk (téměř bez kazu) ve svém žánru, který byste si neměli nechat uniknout.

Viewtiful Joe 2
Výrobce/Vydavatel Capcom/Capcom
Platforma PlayStation 2, GameCube
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 201 kB
Verdikt: Velmi kvalitní akční arkáda, která navodí atmosféru „starých časů“, paradoxně díky propracované vizuální stránce.
Hodnocení: 85% (info)

Autor:


Témata: Humor, Zuby

Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Další z rubriky

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: Čím více zabíjíte, tím jste silnější. Vampyr není pro každého

Vampyr

Zvláštní kombinace detektivní adventury a akčního RPG se povedla jen napůl. Pokud byste ke skvělému příběhu chtěli i...

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...



Najdete na iDNES.cz